Spore – změňte evoluci života

Will Wright není jen jméno, které svou velikostí hravě zastíní i giganty ze stáje id Software, ale také jméno člověka, který stojí za nyní tolik aktuální všehochutí žánrů zvanou Spore. Proč všehochutí? Kombinovat herní žánry je poslední dva až tři roky poměrně in a na zákazníky (nebo přinejmenším recenzenty) to očividně zabírá. A tak si jednoho krásného dne Will řekl, že nám umíchá takový guláš, aby sliny v puse neudržel ani ten největší herní anorektik. Podle svých vlastních slov se nechal inspirovat nejen hrami vlastní výroby (Sim-cokoliv), ale neopominul ani takové hvězdy jako Civilizaci a dokonce ani Pacmana. I když zakomponování Pacmana do moderní hry se vším všudy už dnes vypadá spíše jako čin člověka, který hráčskou obec zrovna nemiluje, brzy zjistíte, že to vlastně myslí dobře.

Moc dobře – Spore je totiž takovým „malým“ simulátorem života a princip nakousnuté pizzy pojídající menší breberky se perfektně hodí pro simulaci prvotních stádií, kterými si musel projít každý živý organismus. Jak už asi tušíte, hru začnete jako shluk bílkovin, koupající se v rodném rybníce a veškerá vaše činnost bude sestávat pouze z pojídání těch slabších a utíkání těm silnějším. To samo o sobě není tak lákavé, a pokud by hra sestávala jen z této části, pak tedy potěš pánbůh – nicméně smyslem života je přežít a rozmnožit se (heuréka, přišel jsem na to), s čímž samozřejmě souvisí soutěživost druhů a tím pádem i nutnost evoluce. A evoluce v této hře hraje nemalou roli. Nebude to ani všemocný, ani příroda, kdo tu bude určovat cesty osudu, nýbrž obyčejný smrtelník sedící za počítačem, pro kterého nebude editor druhů klíčem k dominanci, ale prostředkem k co nejlepšímu pobavení. Na to kluci z Maxisu samozřejmě mysleli, a tak si můžete velice jednoduše vytvořit prakticky jakkoli hybridní životní formu a bude už jen a jen na vás, jestli z ní za milion let budou lidé, nebo rasa šavlozubých žížal. Každopádně ale nepočítejte s tím, že si jeden den budete plavat v kaluži a ten druhý už si pojedete autem pro noviny.

Evoluce není synonymum pro čarodějku a proto budete muset nejdříve vylézt z vody, než se otřepete, tak vám to chvilku potrvá a pak teprve můžete počítat s pořádnými končetinami a větší mozkovnou. Editaci vaší životní formy bych ale nebral na lehkou váhu, protože podle dostupných informací bude všechno ovlivňovat všechno. Například velikost a tvar pusy bude rozhodovat o tom, čím se tvor bude živit a jaké bude vydávat zvuky. Velikost, popřípadě počet rukou a jejich velikost zase bude hlavním faktorem ovlivňujícím jeho manuální zručnost a sílu, ale i lovecké schopnosti.

Shánění potravy vás vůbec bude provázet celou hrou, naštěstí ale někdo vymyslel systém, který z toho udělá o dost více než jen nutné zpestření a dnes tolik používané umělé protahování hry. Někoho moudrého totiž napadla jednoduchá rovnice „více jídla = více bodů DNA“. Tyto body se dají utratit například za uskutečnění aktu lásky (rozhodně nemám na mysli dvě hodiny škemrání) a následného radování z jejího výsledku (teď pro změnu myslím děti). Někde jsem se dočetl, že děti nejsou nic jiného než dvacet sekund radosti a dvacet let starostí. Nebudu posuzovat do jaké míry je to pravda, nicméně něco na tom asi bude. Jakmile se totiž dva vaši tvorečkové spáří, samička naklade vejce a z těch se následně vyvinou potomci.

Jenže na vejce mají chuť všichni, kteří si nemohou dovolit férovou bitku a tak vás čeká minimálně držení stráží nad hnízdem a to ani nemluvím o vidině čerstvého mláďátka na grilu. Situace navíc bude o to těžší, že jakmile prcek spatří světlo světa, přeberete nad ním kontrolu a s ní i zodpovědnost nad budoucností rasy. Při budování světlých zítřků si srandy užijete dost a dost, protože nadchází čas formování se do větších celků, čas kdy je potřeba vynalézat, válčit a obchodovat – prostě pravá a nefalšovaná Civilizace. A snad se se mnou nebudete hádat o tom, že to byla dobrá hra. Zasvěceným snad nemusím nic připomínat, těm, kteří s civilizací ještě neměli tu čest, bych rád poradil: k počítači si přineste kýbl a spousty jídla a pití – velice pravděpodobně se od něj pekelně dlouho neodtrhnete. Čekají vás dny prosté pohybu a plné bezesných nocí, jejichž smyslem je jediné – vyhrát závod o nejlépe prosperující národ na planetě.

V této bezpochyby zajímavé fázi se vám přihlásí do služby noví pomocníci, známí pod jmény editor budov a editor strojů. Zatím nemohu říci přesně jak to bude vypadat, přinejmenším je tu však možnost ovlivnění architektury a pokud vše zůstane ve starých kolejích, tak samozřejmě i funkčnosti. U budov to asi bude drobet složitější, nicméně editor strojů by mohl stratégům dát podobně úžasné možnosti jako před několika lety Earth 2150. Celkově vzato jsou všechny použité herní editory skvělým způsobem jak zabít dvě mouchy jednou ranou. Jednak se zbavíme stereotypu, který je, alespoň dle mého názoru, ve strategiích všudypřítomný a za druhé rozšíříme herní možnosti nevídaným způsobem. Podpoří to jak hratelnost, tak znovuhratelnost, přičemž zejména druhý jmenovaný bych rád vyzdvihl do výšin nebeských.

Samozřejmě bude lepší počkat si na finální verzi, i tak mám ale pocit, že je před námi něco výjimečného. Nechci tu ale zavádět něco ve stylu jinak samozřejmě perfektního pořadu „Zeptej se osudu“ a radši na vás vypálím zbývající informace. Pokud vám možnosti jedné planety nestačí a chcete si zahrát na Star Trek nebo na Star Wars, není problém. Po dosažení kosmického věku a vynalezení UFA už vám nic nebude bránit kolonizovat nebo jinak rozšířit svůj vliv po planetách vaší hvězdné soustavy, galaxie, sousední galaxie … prostě celého vesmíru, který, a teď se v zájmu vlastního zdraví pořádně posaďte, bude sestávat z několika milionů planet!!! A jako bonus, pokud budete mít odpovídající technologie, pak je můžete osídlit klidně všechny. Nic jako fingovaná rozsáhlost hry, toto je opravdový vesmír ve vašem počítači. Vesmír, který žije vlastním životem a který čeká jen na to, až se do něj ponoříte až po uši.

Že je toho málo? Dobrá, tak ještě přidáme jinak skvělé věci, které vám teď už asi nebudou připadat tak důležité. Kupříkladu AI má být na vynikající úrovni. Něco takového se dalo předpokládat, na druhou stranu se tomu dá i věřit (nechci rýpat, ale je takovým veřejným tajemstvím, že se vývojáři rádi chlubí – vzpomeňte na Daikatanu). Pokud bude herní svět opravdu tak rozlehlý, pak se máme asi i v případě AI na co těšit, člověk je ale člověk a jeho vrozenou vyčůranost žádný stroj nepředčí. Jinými slovy, chtěl bych vás požádat o kolektivní modlitbu pro zahrnutí multiplayeru. Existují sice jisté indicie, které napovídají, že by tyto modlitby nemusely přijít vniveč, nedokážu si ale představit server, který utáhne několik milionů hráčů. Jsem velice zvědav, jak se s touto myšlenkou v Maxisu poperou. To ale není zdaleka jediná překážka, kterou budou muset řešit.

Při takové rozsáhlosti a komplexnosti bude mít i samotný hráč co dělat, aby vstřebal všechny informace, které mu hra podsune. Pro tyto případy tu bude Sporepedia, což je defacto kopie Wormopedie z bájných Wormíků, jen s tím rozdílem, že tu funguje spíše jako zápisník. Pokud to mám říci úplně polopaticky, tak je to jakýsi záznamník, kam se uloží všechna data, která ale předtím budete muset zjistit. Zjišťovat je budete za pomoci vašeho ufa, kterým například proskenujete jinou planetu a zjistíte jaká je tam teplota, zda-li je tam dýchatelné ovzduší a jak inteligentní formy života tam žijí. S ufem se dá ale provádět mnoho jiných skopičin. Kdo z vás nikdy nic nesbíral? Pokud budete té krutosti, můžete sbírat potvůrky z jiných planet a zakládat si rezervace. Že je to moc jednoduché? Pak zkuste zotročit přímo celý národ … možností je opravdu mnoho, jen je musíte umět využít. Jako příklad bych použil červí díru, které by se každý vesmírný poutník vyhnul velikým obloukem. Vesmírný poutník s trochou toho vesmírného důvtipu by ji ale využil jako efektivní dopravní prostředek, který vás bez zpoždění a zaplivaných kupéček hodí zadarmo klidně až na druhý konec vesmíru.

Dalším neduhem takové hry by mohl být stereotyp. Rozhodně si nemyslím, že by se u ní někdo nudil, nicméně pokud uvidíte ty samé potvory na každé druhé planetě, pak to asi nebude úplně košer. Autoři naštěstí přišli s geniálním řešením, které využívá kreativnosti hráčů a jejich připojení k internetu. Svoji rasu totiž budou moci uploadnout na Spore server a ten ji pak umístí na nějakou planetu. Ještě není úplně jasné, jak přesně to bude fungovat, dá se ale předpokládat že k pořádnému hraní budete muset být připojeni k internetu. Nechme ale spekulace spekulacemi a přejděme k tomu, co je opravdu podstatné. Se stříbrnými disky na pultech obchodů se počítá až v prvním čtvrtletí příštího roku (pro ty co moc hrají je to rok 2007) a rozhodně se máme ještě na co těšit. Maxis nám toho prý ještě dost tají…