Splinter Cell Conviction

V kůži Sama Fischera jste již zažili ledacos. Naposledy jste mohli ozkoušet, jaké to je být dvojitým agentem, ale tyto časy jsou pryč. Jak to již občas s kladnými hrdiny bývá, tak i oni se časem stanou přítěží, protože toho prostě ví moc. Pak se z vás stává lovná zvěř, přesně jako tomu bude tady. Jelikož je to již pátý díl s tímto pánem v hlavní roli, tak se autoři rozhodli změnit pravidla a předhodit vám něco nového. Tato série se tak šikovně vymaňuje z toho, aby se o ní za nějaký čas říkalo, že šlo jen o schovávání se ve stínech a čekání na tu pravou chvíli k útoku. Daní nám za to bude absence výbavičky, která nám již přirostla k srdci, včetně noktovizoru. Proto tentokrát budou vaším inventářem věci, které najdete okolo sebe, což bude daleko zajímavější a akčnější. Zrovna tak se už nebudete jmenovat Sam Fischer, ale Jason Bourne, po kterém je vyhlášeno pátrání a musí improvizovat skoro na každém rohu.

Abychom si uvědomili, jak se vlastně hra posunuje kupředu a mění své žánry, není od věci trochu si připomenout, jak to všechno začalo. První díl byl hlavně o tom, že v té době lidi lačnili po nových titulech, které by nabízely něco nového a technicky dál nežli stávající tituly. Díky technologii, se kterou si mohli autoři hrát se světly a stíny dle své libosti, se to podařilo a vznikl tak nový žánr, kdy jste se kryli stínem a útočili v tu správnou chvíli. S tímto obsahem však nejde zahlcovat trh do nekonečna a tak dále přišli s tím, že do hry přidali online multiplayer. Tam jste si mohli vyzkoušet, jaké to je hrát ve více lidech souboj speciálních jednotek vs. špióni. Další díl pak představil v podstatě to samé, ale dotažené do finálního konce, plus přidal kooperativní mód. Potom přišli na řadu nové věci do výbavičky, větší mapy a delší mise. Velký zlom je pak před vydáním Double Agenta, který opět představil trochu jiné věci, než na jaké jsme do té doby byli zvyklí.

Přesně v tomto díle se totiž začal odmotávat příběh, kdy postava za kterou hrajete již není jen bezejmenný pán na monitoru, ale pomaloučku se z něj stává postava, kterou si -ať chcete nebo ne- brzy oblíbíte. Tento díl byl také koncipován tak, abyste se o Samovi dozvěděli něco víc, věci z jeho minulosti a začali přemýšlet o tom, proč ho vlastně máte rádi a ani o tom nevíte. V tomto dílu také byly k vidění nějaké denní mise, ale převážně se stále jednalo o práci v temnějších lokalitách. Když se na to díváme zpětně, tak tento díl měl již celkem dobře našlápnuto směrem, kam se podíváte právě v Conviction. S tímto dílem chtějí autoři zopakovat nadšení hráčů, které plynulo z novosti herního prostředí, ve kterém jste se cítili jako doma, po uvedení originálního Sprinter Cellu. Stejně jako tam to bylo fajn díky temným zákoutím a plíživému stylu, tak i tady by se to všechno mělo opakovat s tím rozdílem, že půjde o otevřená prostranství a veřejnost.

Jediné, co někoho možná zamrzí, je totální absence snažení se o to být neviditelný. Tady to prostě nepůjde a vy jste, jak jsme již zmínili, v roli uprchlíka. Samozřejmě i tady budou možnosti jak se trochu skrýt, je možné přitisknout se ke zdi, přikrčit se nebo skrýt za okno a pozorovat co se děje. Už to ale nebude o čekání na vhodnou chvíli, takže trpělivost ano, ale jen v nějaké míře. Aby hra zůstala věrna svým kořenům, ale přesto přinesla něco nového, tak přesně kvůli tomu vymysleli autoři nový systém „aktivního schovávání“ (active stealth). Díky tomu, že se z vás stalo co se stalo, tak jste přišli i o možnost podpory, která vám vždycky zněla ve sluchátku a musíte se spoléhat jen sami na sebe. Díky tomu musíte využívat předměty kolem sebe a umět splynout s davem. Pokud si k tomu představíte, že vás zrovna někdo vyhmátl a do vysílačky hlásí, že jste tam a tam, máme adrenalinové scénky jako vyšité z akčního filmu. V Double Agentovi dali autoři osobnost, tady budete pokračovat již vy a to v tom, jak si s věcmi poradíte, kdykoliv, kdekoliv, rychle a hlavně smysluplně.

Aby hra mohla na podobném principu vůbec fungovat, donutilo to autory vymyslet takové prostředí, kdy nebudete takřka ničím limitováni. Jeden z prvků, díky nimž se můžete na chvíli skrýt, jsou kolemjdoucí lidé. Pokud se vmísíte mezi ně, přizpůsobíte svou chůzi jejich a nebudete se tvářit podezřele, bude to fungovat jako dokonalé krytí. Samozřejmě jen dočasně, protože i ta nejhloupější skupinka turistů si za chvíli všimne, že se k nim přidal nějaký cizák, který tam nemá co dělat. Lavičky v parku nebo stolky v kavárnách jsou také dobrým řešením, pokud si chcete chvíli vydechnout a vypadat jako normální kolemjdoucí. Nenechte se ale zmýlit, dav nebude jen dopředu nastavená masa lidí, bude to aktivní prvek. Lidé se tak budou pohybovat a reagovat na to, co se zrovna děje. Vytržením notebooku nějaké studentce a hozením jím o zem upoutáte takovou pozornost, že vám to umožní skočit do blízké zeleně a skrýt se. Ta samozřejmě půjde žalovat strážníkovi. Ten se přijde podívat do keříků, kde vy ho můžete tiše odklidit, bez nepatřičných svědků.

Zrovna tak pokud vyvoláte paniku, máte ideální podmínky k tomu splynout s prchajícím davem. Díky tomu, že jste na útěku, tak musíte využívat všechno, co najdete. Papíry se dají hodit proti přicházejícímu policajtovi, který tak na chvíli ztratí přehled, stoly se dají používat jako štít, ale i jako zbraň, dveře se také mohou hodit atd. Problém je v tom, že pokud nějaké věci můžete použít ke svému prospěchu vy, může tak i umělá inteligence, která stojí proti vám. Díky tomuto systému můžete přežít dokonce i v případě, že někde v příběhu uděláte chybu. Bude vás to stát ale daleko větší úsilí se z toho dostat, než kdybyste ji neudělali. Přesná pravidla pro hru jsou zatím ještě ve vývoji. Autoři testují koncepty, ve kterých na veřejnosti udělají opravdový chaos a vy se z toho máte dostat. Bude to velmi těžké najít balanc mezi obtížností a tím, kde vám hra alespoň trochu naznačí, kudy se vydat dál.

V současnosti není hra dodělaná a její vydání se plánuje na Vánoce letošního roku. Díky tomu je k vidění jen pár boxerských fintiček a pokládaček na zem, přičemž ale autoři slibují daleko více po dokončení hry. Nejvíce se máme těšit na dorážecí techniky, kde bude z čeho vybírat. Hned potom ale také zmiňují, že pokud jste někdy viděli nějaký film, kde hlavní hrdina prchá, tak jistě víte, že kolikrát je nejlepší obranou prostě utéct. Hra by měla obsahovat na patnáct misí, z čehož každá čítá průměrně hodinu hraní. Tyto jednotlivé mise jsou pak ještě rozdělené na menší kousky, které by měly být pleněny zhruba po patnácti minutách. Cílem toho všeho je akčnost a dynamičnost hry. První dvě mise se budou točit okolo toho, jak se vrátíte do NSA a zbylé pak budou o tom, jak se z vás stal uprchlík a jak vám jdou po krku. Conviction samozřejmě bude také obsahovat hru pro více hráčů a ta pojede na stejných principech jako v Double Agentovi. Díky tomu, že na projektu pracuje více lidí, tak se jedni mohou soustředit na hru jako takovou a druzí se starají o to, aby jela jak na PC tak na Xboxu.

Další otázkou je, jak tuto velkou změnu přijme hráčská společnost, která už je přeci jen navyklá na nějaký Sprinter Cell standard. Systém zdraví bude stejný jako v Double Agentovi, radar zatím není k dispozici, ale možná se ho ještě dočkáme. Zrovna tak na nás čekají jakási krátká videa ve hře, která nám napoví, k čemu všemu je možné využít věci okolo nás. Další info co máme o ovladatelnosti je, že zde budou na výběr tři druhy akcí. Agresivní, krycí, interakční. Uveďme si jak to funguje například u stolu. Zatímco prvním ho převrhnete a hodíte po lidech, druhým se pod něj vhodně schováte a třetím ho jen zvednete a můžete někam přenést. Dokonce po sobě můžete uklízet, což se také hodí. Pokud někdo najde v kancelářích něco rozbitého, tak samozřejmě někoho zavolá, pokud ne, bude ticho. Nevím jak vy, ale nemůžu se dočkat. A hlavně se nebojte, je to vlastně to samé, akorát místo stínů tady máte davy lidí.