Order of War

Square Enix, známý tvůrce & vydavatel originálních RPG, expanduje na Západ. Můžete teď rozhořčeně namítnout, že tato společnost se přece v Evropě či USA už dávno etablovala: vždyť sérii Final Fantasy propadlo i mnoho zdejších hráčů, nás nevyjímaje. Jenomže nejaponští fanoušci japonských RPG představují jen maličkou kapičku kupní síly v obrovském moři euro-amerického herního trhu. A protože slovo krize dnes každý skloňuje ve všech pádech, manažeři zaveleli vytvořit hru šitou na míru západnímu publiku. Zřejmě aby vylepšili cash flow a dostali tučnější prémie… Díky tomu vás dnes můžeme seznámit s titulem umístěným do dobře známého prostředí (druhá světová), v němž nespotkáte ani jedinou holčičku ohánějící se dvoumetrovým mečem (což trošičku zamrzí, ale co naděláte, masy by to nejspíš těžce nesly). Po nedávném převzetí Eidosu, kdy Square získalo kontrolu nad zavedenými značkami jako Tomb Raider či Hitman, jde o další krok v dobývání nových trhů.

 

 

Abychom ale čtenáře nemystifikovali, Order of War vzniká mimo ústředí Enixu, na hře pracují lidé z nepříliš známého studia Wargaming.net. Japonský moloch pouze dohlíží na vývoj a platí účty, jak se na vydavatele sluší a patří. Půjde o realtime strategii zasazenou do let 1944-45, jež slibuje ukázat peripetie konce druhé světové v opravdu masivním měřítku. Vývojáři opouštějí moderní minimalistický koncept válečných strategií, kdy obvykle poroučíte jen několik málo jednotkám, místo toho nabídnou konflikt v celé jeho šíři, podobně jako se to povedlo například Supreme Commanderu. To znamená, že pod ruku dostanete až tisícovku útrapami zocelených chlapů, opancéřovaných tanků, transportérů a smrtících letadel, s nimiž na patřičně velkých mapách a v náležitě vypulírované grafice zmasakrujete nespočet nepřátelského „kanonenfutru“. A k tomu všemu ještě dostanete možnost hru zapauzovat, abyste stihli celičkou armádu ukočírovat.

 

 

Tvůrci prý dělají všechno proto, aby Order of War působil co nejepičtěji, chtějí hře vtisknout pořádně filmový look. Jdou dokonce až tak daleko, že prý implementovali i speciální tlačítko, jež slouží k jedinému účelu: přepne vás vždy do nejžhavější akce a přizpůsobí kameru tak, abyste měli co největší požitek z řežby. Zní to moc hezky a snahu zapůsobit na milovníky filmů ukryté v nás samozřejmě oceňujeme, ale doufejme, že Wargaming tomuto chvályhodnému úmyslu nepodřídí úplně vše. Přece jen nás mnohem víc zajímá, jak připravovaný titul zapůsobí na malé stratégy bydlící v našich válkychtivých hlavách.

 

 

Těžištěm OoW jsou dvě příběhové kampaně. Za Amíky se vydáte napříč Francií vstříc Berlínu, do nějž se nakonec ovšem dostanou první sovětští soudruzi, ale to teď není podstatné, a za Germány ochutnáte boje na východní frontě. V německé kampani půjde spíše o defenzivně laděné mise – inu, v roce 1944 to už s wehrmachtem bylo všelijaké, zatímco spojenci zuřivě postupovali dál a dál do srdce Evropy. Hra za Američany tudíž bude více útočná a akční… Když už mluvíme o anabázi spojenců ve Francii, nelze si nevzpomenout na okamžik, kterým všechno vlastně začalo. Pamatujete ještě na první díl série Medal of Honor či film Zachraňte vojína Ryana? Ano, i Wargaming nabídne své pojetí „Dne D“. Zúčastníte se tedy vylodění v Normandii, tentokrát ovšem nikoli z pohledu jednoho (MoH) či několika (Ryan) vojáků, nýbrž coby generál posílající celé oddíly svých mužů na téměř jistou smrt. Vylodění na Omaha Beach, tak jsme ho viděli v MoH, považujeme za jednu z nejatmosféričtějších scén v dlouhé historii válečných her, jsme proto zvědavi, jak se tvůrci vypořádají s velkou výzvou.

 

 

Všechny mise prý budou pořádně rozlehlé a budou mít, ehm, „drobečkovou strukturu“. To si můžete představit tak, že v rámci dané mapy dostanete jediný úkol, který musíte splnit. Aby se vám to ale povedlo, musíte podniknout řadu dílčích kroků: dejme tomu vyčistíte bunkry tuhle, sundáte artilerii támhle, abyste zpřístupnili cestu do městečka, které máte osvobodit od nepřátelského jha. Stejně jako Jeníček a Mařenka, když je otec zanechal v lese, našli cestu domů díky roztroušeným drobečkům od chleba, vy se „vyzobáváním“ nepřátelských stanovišť propracujete až k primárnímu cíli a následné hlášce „mission succesful“. Což pro mnohé hráče nebude vůbec nic těžkého, poněvadž Wargaming se netají tím, že na standardní obtížnost nepůjde prohrát. Pozor, nemluvíme s nadsázkou, nemožnost prohry na normální obtížnost berte jako fakt. Poněkud nepochopitelný přístup, vždyť kde chybí výzva, chybí i zábava… Hardcore stratégové nicméně dostanou k dispozici „hard“ mód, kde neúspěch bude otázkou jediného chybného kroku. Když se zamyslíme nad poněkud zvláštním rozložením obtížnostních stupňů, kdy volíte buď mezi extrémně lehkou, nebo zatraceně náročnou hrou, jsme trochu v rozpacích…

 

 

Jak bývá dobrým zvykem každé válečné RTS, úplně chybí management surovin. OoW místo toho využívá systém posil, které přicházejí v závislosti na tom, jaké sektory mapy se vám už povedlo obsadit. Co se variety dostupných jednotek týče, do rukou dostanete téměř všechny stroje, jaké byly ve válce k vidění. Tvůrci kladou velký důraz na historickou akurátnost, takže by žádný milovník dějin neměl být zklamán. Vzhledem k velikému záběru budou vaši svěřenci relativně samostatní, abyste se mohli plně soustředit na celkovou situaci, což oceňujeme. A zároveň je to vše, co bylo zveřejněno o strategických aspektech OoW.

 

 

Musíme říct, že Wargaming.net (respektive Square Enix) to možná se snahou zalíbit se masám možná trošičku přehánějí. Hra na nás totiž působí, jako by vše bylo orientováno pouze na efekt, ostatně posuďte sami z přiložených trailerů. Nedokázali jsme najít byť i jediný prvek, kvůli kterému by si člověk řekl „wow, Order of War chci hned teď mít“. I když jeden důvod by tu možná byl… Hudební doprovod. Jen málokdy se v preview věnujeme otázkám soundracku, protože jen málokdy stojí za řeč. To by ovšem na hře nesměl pracovat Jeremy Soule, známý skladatel, jenž stojí například za skvostnými soundtracky k posledním dílům série The Elder Scrolls. Tenhle činorodý chlapík je prakticky sázkou na jistotu, proto i kdyby se z Order of War vyklubal nezáživný paskvil, který zabaví leda člověka, co bez rozmyslu nakupuje krabice vystavené na regálech supermarketů, alespoň našim uším se bezesporu dostane kvalitního zážitku. Termín vydání je plánován na konec tohoto roku, někdy v listopadu snad budeme moudřejší.

 

 

Pozn.: Ne ve všech verzích Perníkové chaloupky najdete pasáž, v níž Jeníček s Mařenkou trousili (a posléze sbírali) drobečky. 🙂