Need for Speed: The Run

Podle Need for Speed byste si mohli seřídit… no, hodinky zřejmě asi ne, ale třeba kalendář – ten by se podle NFS “seřídit” určitě dal, protože rok co rok se s železnou pravidelností objevují další a další pokračování veleslavné série. Pravda, v poslední době se frekvence vydávání nových dílů podepsala na kvalitě provedení, ovšem výjimečně chytlavý Hot Pursuit spravil příznivcům arkádového závodění chuť. A chystaná novinka s podtitulem The Run rozhodně nechce za loňským hitem zaostat v žádném ohledu. Navíc nové NFS, pro změnu v podobě realistické odbočky Shift 2, jsme tu měli i letos na jaře (viz. recenze).

Zatímco Hot Pursuit zmáklo studio Criterion, jemuž se podařilo zúročit bohaté zkušenosti s tvorbou bláznivých Burnoutů, The Run se vrací do rukou vancouverského Black Boxu, který do světa vypustil už sedm kousků s nálepkou Need for Speed. Nižší kvalitu posledních dílů (ProStreet, Undercover) omlouvají zástupci studia vražedným vývojovým cyklem a jedním dechem dodávají, že Run je na tom jinak, lépe. I vrcholný management EA už totiž pochopil, že stávající systém je neudržitelný a negativně ovlivňuje kvalitu a prodeje. Značku NFS si proto rozebralo několik studií, čímž se zajistilo, že každé bude mít na tvorbu dostatek času a zároveň nebude narušen produkční plán. The Run je ve vývoji už 2,5 roku a na hře by to mělo být vidět.

Pokud se alespoň trochu zajímáte o dění na herní scéně, nemohli jste neslyšet o největší devize osmnáctého (!) dílu. V rámci série vůbec poprvé opustíte vůz a postavíte se (doslova) na vlastní nohy. Zní to skvěle, nečekejte však kratochvíle ve stylu GTA, kde opěšalý pohyb představuje rovnocennou alternativu k jízdě. Ne. Od volantu se odlepíte jen ve specifických situacích a hra obstará chození, běhání i skákání za vás. O interakci s prostředím během těchto sekvencí se postarají “oblíbené” quick time eventy: ve správný okamžik budete muset stisknout správné tlačítko, jinak si pohoršíte v celkovém pořadí nebo dokonce dojde k předčasnému ukončení závodu.

Jak to bude fungovat v praxi, ukáže následující příklad. Řekněme, že frčíte San Franciskem rychlostí vysoko překračující zákonný limit. Najednou vás ze strany “sundá” neoznačené policejní auto a vaše kára je na odpis. Sotva se vzpamatujete z nárazu, spatříte strážce zákona, dychtivé provést zatčení. Vyškrábete se proto z vraku, namíříte do nejbližší budovy a vlétnete do labyrintu spletitých chodeb. Když pak na druhé straně budovy vypadnete do temné uličky, ukořistíte nejbližší vhodný vůz – klidně i policejní – a pokračujete nedaleko místa, kde jste po nehodě skončili.

“Nezávodní mezihry” budou patřičně akční, a to i za cenu toho, že se nebudou opírat o realitu. Hlavní hrdina ovládá parkour lépe než Faith a prchá před strážci zákona, kteří neváhají použít střelné zbraně (ve hře se dokonce vyskytují policejní helikoptéry vybavené kulomety!). Těžko soudit, jak se povede skloubit akční pasáže se závoděním: je otázkou, jestli quick time eventy moc naruší rytmus jízdy a zda nebudou spíš otravovat. Tvůrci slibují, že pobíhání nepřekročí 10 % herního obsahu, ale i 10 % se nám zdá dost.

Není bez zajímavosti, že snahy okořenit závodní koncept něčím neotřelým, jak se o to pokusil Blur či Split/Second, se u hráčů nesetkaly s přílišným pochopením. Jakkoli šlo o povedené hry, neprodávaly se dobře a dotyčné vývojáře přivedly ke krachu. Ukazuje se, že hráčům stačí ke štěstí nablýskané sporťáky, rozmanité tratě a… a to je vlastně všechno. Cokoli “navíc” hře spíše ubližuje, snižuje prodeje, jakkoli to zní nelogicky. Bude proto poučné sledovat, jak si povede The Run, jehož erbovní featurka působí rozporuplně už při pouhém popisu.

Vrátí se systém autolog, jenž se osvědčil v loňském Hot Pursuit i v letošním Shift 2. Než aby se pouštěli do neznámých vod, vývojáři přichystali pouze kosmetické změny (podrobnější trackování přátel), které by měly napomoci hladší integraci tohoto online systému i do sólových částí hry. Nové NFS využívá engine Frostbite 2, vizuální stránka a stejně tak fyzikální model (a dá-li pámbu, i destrukce prostředí, na ničení aut ovšem zapomeňte) by tedy měly být vysoce nadstandardní. Upravit engine primárně určený pro střílečky prý tvůrcům dalo spoustu práce, výsledek by ale měl stát za to. Za sebe musíme konstatovat, že dostupné obrázky vypadají moc pěkně – byť lze předpokládat, že je někdo prohnal Photoshopem.

Když jsme se v jednom z předchozích odstavců zmiňovali o hlavním hrdinovi, znamenalo to jediné: vývojáři se opět odhodlali vyprávět příběh. Než abychom komentovali, co si o příběhu v závodní hře myslíme, raději se podívejme, co se zatím ví. Není toho moc. Protagonistou se stane chlápek jménem Jack-co-nemá-příjmení a v jeho kůži se projedeme současnou Amerikou. Hra nabídne přes 320 km tratí (Hot Pursuit: 80 km) a vezme nás do San Franciska, New Yorku (a dalších velkoměst) a prostoru mezi nimi. Vůbec poprvé se tedy podíváme do reálného prostředí, a ve velkém stylu. Ne že by snad prostředí dokonale odpovídalo realitě, ale hráči se aspoň projedou okolo známých dominant.

Jack-co-nemá-příjmení se vypraví na dlouhý – a pochopitelně ilegální – závod napříč Amerikou, tak trochu ve stylu Gumballu či v Česku zprofanovaného Diamond Race. Jak se tento sprint promítne přímo do hry, zůstává záhadou (z logiky věci by plynulo, že žádné místo nenavštívíte víckrát než jednou, ale tak velký počet sjízdných silnic zase The Run mít nebude). Více se určitě dozvíme na letošním Gamescomu, ale prozatím se musíme spokojit pouze s kusými informacemi.

Datum vydání letos připadá na pátek 15. listopadu; příležitost vychutnat si jízdu v licencovaných bourácích a pobíhání po velkoměstech dostanou majitelé všech hlavních herních platforem. Snad Black Box konečně ukáže, že umí dělat závodní hry, které jsou od sebe rozlišitelné. Poslední titul, který lze od tvůrců přijmout bez výtek směrem k vytěženosti konceptu, je totiž NFS: Most Wanted, a ten vyšel už před šesti lety.