Lord of the Rings: War in the North

Zájem o Tolkiena se po letech opět zvedá. Může za to samozřejmě hádankář Bilbo Pytlík a jeho trpasličí parta ve filmu Hobit. Po dlouhých personálních peripetiích se na režisérskou stoličku usadil sám pan Jackson; fandové tedy mají nad čím uslintávat a vývojářům se naskytla skvělá příležitost, jak využít vzrůstající poptávku po Středozemi. Lord of the Rings: War in the North nemá být tradičním dobrodružstvím: připravovaný titul nekopíruje dějovou linii Pána prstenů, jako to dělaly předchozí tolkienovské hry – přichází s vlastním příběhem.

Chystaná third person akce, která vstoupí do obchodů 4. listopadu, zavede hráče do krajin severu a nabídne zápletku paralelní k Tolkienovu eposu. Tvůrci získali knižní i filmovou licenci, mohou tedy nabídnout vizuální zpracování, jakému hráči-diváci uvykli, aniž by se museli omezovat obsahovou stránkou Jacksonovy trilogie. Filmy totiž nemohly (a ani nechtěly) postihnout všechny události, jež J. R. R. zakomponoval do svých knih. Potenciál hry je zjevný a prostor pro vyprávění obrovský: lidem ze studia Snowblind se naskytla příležitost vzít to nejlepší z obou světů, přidat vlastní zápletku a vytvořit tak dílo, které obstojí i před náročnýma očima fanatických tolkienistů. Těch neběhá po světě málo.

LotR: WitN chce být kooperativní akcí epického střihu, kdy se nesourodá trojice hrdinů – člověk, trpaslík a elfka – postaví hordám Mordoru a Železného pasu. Pohůnci zla nezatápěli pouze Společenstvu, zasáhli celou Středozemi, čehož tvůrci využívají k tomu, aby mohli na známých základech postavit zbrusu nový příběh. “Gandalf se [v knize] zmiňuje, že nebýt hrdinů severu, kteří zadrželi Sauronův postup, Frodo by nedokázal zabránit zkáze,” říká Michael de Plater, jenž zodpovídá za design WitN. Na základě letmé čarodějovy poznámky se Snowblind chytil za pačesy příležitosti odvyprávět zcela novou story. A nehodlá ji pustit.

Nemá nicméně cenu zastírat, že spíše než o zápletku, o níž se toho – krom výše uvedeného – moc neví, půjde o porcování orků a jim podobných. Nečekejte však tupou rubačku, důležitost nebudou postrádat rozmanité RPG prvky: Válka na severu nechce spoléhat na laciné akční pozlátko. Ostatně když v předchozím odstavci padla zmínka o hrdinech, jakápak by to byla hra na hrdiny, kdybyste nemohli ovlivňovat své zaměření? Velkou svobodu dostanete jak při zakládání postavy, tak přímo v průběhu hry. Vyberete si z široké škály účesů, vousů, tetování, nadefinujete tělesné proporce (bude se hodit zejména u elfky) a zvolíte počáteční schopnosti. Fundamentální charakteristiky budou samozřejmě pevně dané – trpaslíka čarovat nenaučíte, díky za optání – ale v rámci základních omezení dostanete široké pole působnosti.

Dnešní článek by nebyl kompletní, kdybychom si naše hrdiny nepředstavili. Nuže, člověk-hraničář Eradan exceluje v boji s lukem, mečem a štítem, vládne obouručními zbraněmi. Též se umí se plížit ve stínech a likvidovat protivníky ze zálohy. Trpaslík Farin, veterán Bitvy pěti armád, skvěle pracuje s kuší, nejvíce mu však sedí boj z blízka, dvoubřitou sekyru nenosí jen tak pro parádu. Nesmí chybět ani zástupce něžnějšího pohlaví & vyšší rasy, elfka Andriel. Ušatá Andriel studovala u samotného Elronda a specializuje se na kouzlení, na nepřátele sesílá krupobití magických střel a umí vykouzlit ochranné pole, jež doplňuje zdraví parťákům. Elfka se nicméně nezalekne ani špinavější práce, dřevo kouzelné hole je koneckonců tvrdé a láme kosti nepřátel stejně dobře jako jakákoli jiná zbraň.

Při soubojích využijete komba, bude nutné taktizovat a využívat synergii členů družiny. Trpaslík zastane nejlépe roli tanka: zatímco na sebe naváže pozornost hord, hraničář pokosí vše živé v dohledu a elfka sesmahne enemáky z povzdálí. Netřeba snad zdůrazňovat, že hra podporuje online kooperaci… Na Gamescomu jsme dostali možnost vyzkoušet, jak nový LotR funguje v praxi. Tvůrci dali k dispozici bitvy v Severce a Temném hvozdě; hra s naprostou samozřejmostí předkládá povědomý svět, a oslňuje elegancí, s jakou hrdinové drtí Sauronovy pohůnky. Soubojové animace jsou plynulé, grafika vypadá svěže (X360) a podaří-li se Snowblindu udržet tempo po celou kampaň, čeká nás zábava na dlouhé podzimní večery.

Hra vypadá k světu a nezapře inspiraci filmy. Nejde ani tak o využívání známého designu, aby hráči dostali poznat, že “jsou doma”; tvůrci přejímají též Jacksonovy postupy a snaží se dodat hře filmovou atmosféru: cut-scény působí rozmáchle a velkolepě, kamera nabízí majestátní záběry krajiny a malé tečky putujících hrdinů. Podíváte se do Kraje, Roklinky, Temného hvozdu, za zdi pevnosti Severka a do dalších známých lokací. A působí to docela dobře.

WitR je o poznání temnější a drsnější než předchozí LotR tituly, kde jste kosili zástupy nepřátel, aniž by padla kapka krve. Vývojáři zastávají názor – a my ho zastáváme rovněž – že hrdinství není čistá práce. Je to krev, pot a slzy, prach a štěrk a udusaná hlína (máme-li citovat Churchilla a Kryla), což předchozí hry opomínaly znázornit (byly hezky úhledné a čisté). War in the North vyznává moderní, špinavě realistický přístup k fantasy: brnění se mažou blátem a krví, souboje jsou krátké, brutální a syrové, čemuž koneckonců odpovídá i rating M15 (určeno starším patnácti let).

Na závěr nám nezbývá než vyjádřit naději, že se z War in the North nevyklube další Demon’s Forge: tedy slibně vypadající akce, kterou pohřbila nuda a jednotvárnost. Snowblind má nicméně snazší výchozí pozici, má k dispozici etablované prostředí a silného distributora (Warner Bros.). Studio rovněž ukázalo, že akci umí – konzolové Baldur’s Gate: Dark Alliance si získalo pěknou řádku příznivců a v totéž doufáme i u WitN. Začátkem listopadu se ukáže (PC, Xbox, PS3).