Just Cause 2

Už to budou téměř dva roky, co Rico Rodriguez osvobodil jihoamerický ostrov San Esperito od samozvaného diktátora a nastolil zde vládu lidu. Na agenta s visáží Antonio Banderase a schopnostmi Jamese Bonda se však nezapomíná. Ačkoliv agenta může vzít čert, hlavně, že hra jménem Just Cause byla tak zábavná, že ji mnohá média a hráči pasovali do role nejlepšího napodobitele Grand Theft Auta. Zcela volně přístupný tropický ostrůvek byl dějištěm naprosto arkádové akce, která s oblibou překračovala nejen fyzikální hranice stanovené reálným světem. Již krátce po vydání Just Cause ze švédského studia Avalanche znělo: „nekončíme". Netrvalo příliš dlouho a druhý díl byl oficiálně ohlášen. Nyní máme konečně tolik informací, abychom vám mohli poskytnout podrobné preview.

„Tvořit obrovské světy není žádný problém," ví vrchní designér Peter Johansson. „Naplnit je zajímavým obsahem tak, aby to dávalo smysl, to je opravdová výzva," rozvíjí tezi, s jejímiž prepozicemi se tvůrčí tým najedenkrát střetnul. Opatrnými slovy autoři přiznávají, že v případě předchůdce se ještě učili, a tak na ostrově často nebylo tolik akce, kolik by si ve výsledku představovali. U druhého dílu tomu ale bude jinak – stále se bude něco dít.

  

Namísto San Esperita nyní padla volba na fiktivní ostrůvek Panau, inspirovaný jihovýchodní Asií. Tento malebný kus země vyčnívající z oceánu trpí pod jhem militantního diktátora Baby Panaye. Ostrov by měl dosahovat úžasné rozlohy jednoho tisíce čtverečních kilometrů, což je zhruba stejná velikost, jakou mělo herní prostředí v jedničce. Jenže jak už tady padlo, tam se zdaleka nedělo tolik, jako v Just Cause 2. Pokud bychom měli rozlohu k něčemu přirovnat, bylo by to jedno z největších měst světa – Rio de Janeiro i s předměstími. Kromě policie je Panau sídlem několika znepřátelených klanů. Jedná se o Roaches, Reapers a Ula Boys. K jedné z těch band se připojil i zběhlý agent Sheldon, který byl v prvním díle Ricův nadřízený. Vaším úkolem proto bude zrádce vyhledat, dopadnout a odtáhnout před spravedlnost. Jenže za tímto účelem se nejprve musíte připojit k jednomu (nebo i k více) z klanů a de facto s ním spolupracovat. To proto, abyste zjistili, jak se věci mají a mohli podle toho postupovat na hlavní dějové lince.

 

První tipy na začátek vám dá jakýsi opilý švédský mechanik (že by narážka autorů na jejich vlast?) Karl Baine a pak už může jít Rico na věc. A jeho cílem bude vytváření všeobecných nepokojů. Přestože je Panau banánovou republikou, nebi spíše vojenskou juntou, jedná se o relativně stabilní systém, ve kterém se policie, armáda a zmíněné klany drží vzájemně v šachu. S Ricovým příchodem je s tím amen. Jeho hlavním úkolem totiž skutečně je vytváření chaosu. A vězte, že k tomu bude mít patřičné prostředky. Just Cause 2 sice disponuje příběhem vyprávěným v neherních sekvencích, který se ubírá dopředu tím, jak Rico obrací staré pořádky vzhůru nohama, v podstatě o něj ale příliš nejde a měl by určovat pouze hrubý směr. Co cestou uděláte a jak se rozhodnete zničit stabilitu, to už autoři nechávají na vás. „Na výběr je nějakých tisíc rozličných aktivit, jimiž se dá vyvolat nepořádek," doplňuje Peter Johansson. „Všechno, co uděláte, vás přiblíží k cíli: maximálnímu chaosu".

  

V prvním díle připravoval Rico diktátora o moc postupným zabíráním jedné ze 34 provincií za druhou. To bylo poněkud úmorné, a proto se systém ve dvojce liší. Budete plnit úkoly pro jeden z klanů, čímž pomáháte zvyšovat jeho sílu. Jakmile ta vzroste na určitou úroveň, vydáte se v čele bojovníků získat kontrolu nad stanovištěm věrným diktátorskému režimu. Kolem zabrané základny se začne rozrůstat váš vliv, a to zcela exponenciálně podle toho, jak moc se staráte o růst míry chaosu. Díky tomu se setkáte s novými zadavateli úkolů a získáte důležité informace, které vám otevřou nové cesty. Kousek po kousku budete obírat Baby Panaye o jeho vládu nad ostrovem. Nikoliv ale přímo, stále budete víceméně na volné noze. To vám umožní dosáhnout likvidace diktátora několika různými způsoby. Půjde to i bez většinové kontroly nad ostrovem, jen to bude o něco těžší.

 

Prostor pro vlastní iniciativu je skutečně velký. Hráč si na svá bedra může vzít náročné a dlouhé úkoly, nebo se bavit pouze drobty. Kdo má zájem, může se na vlastní pěst vydat zabíjet generály, infiltrovat vojenské základny, nechávat je vybuchovat, sbírat důležité materiály nebo popichovat vesničany k odporu. Jelikož se tím z Just Cause 2 stává naprosto nelineární záležitost, bude disponovat adaptibilní obtížností. Ta má být dána dvěma faktory. Jednak půjde o tzv. „Heat", což je podobně jako ve Scarface měřič toho, jak moc vás nenávidí policie či klany. Čím vyšší hodnoty, tím více vlastních pohůnků vám vyšlou v ústrety. Nepůjde ale jen o počet, nýbrž i kvalitu nepřátel. Každá z olivových skupin bude mít elitní jednotku i těžký arzenál. A pokud ji hodně naštvete, nezaváhá s jeho vysláním. Ke konci hry už bude Panayův režim v takové panice, že na vás pošle úplně celou disponibilní armádu. Výsledkem by měly být adrenalinové a efektní boje.

  

Podobně to mělo fungovat už v předchůdci, ale nakonec se elitní bojovníci od těch obyčejných příliš nelišili. To se má nyní změnit, především proto, že celá akce má být jaksi uvěřitelnější a ne tak hektická. Abyste to nepochopili špatně – stále půjde o arkádu jako řemen, ovšem bojový systém bude o jeden dva řády propracovanější a ne tak plytký. Má stát na třech vylepšených pilířích: kvalitní umělé inteligenci, vymakaném zaměřování a nových tricích v Ricově repertoáru. AI nyní obsáhne i plánovací schopnosti, díky kterým nepřátelé dokáží lépe využít terénu a například se skrývat. Měli by mezi sebou také komunikovat a upozorňovat se navzájem o vaší pozici. Navíc došlo k rozpracování jejich zásahových zón, tudíž bude rozdíl, zda padoucha trefíte do nohy, nebo do trupu.

 

Rico dostane řadu nových speciálních manévrů. Dokáže se například skvěle skrývat pod sprškou kulek. Ovšem nejvýznamnějšího vylepšení doznají hrátky s hákem. Ten v minulosti sloužil k zachycování se jedoucích aut či letících letadle. Tentokrát se ale funkčnost významně rozšíří. Hák už nebude třeba vyndavat, jelikož má být hned po ruce. Zachytí se přitom prakticky jakéhokoliv objektu ve hře. Mnohé z nich si tak Rico bude moct přitáhnout – například vojáky na hlídkových věžích, popřípadě šoféry z jejich vozidel. Ve spolupráci s kdykoliv aktivovatelným padákem se portfolio hákových akcí ještě rozšíří a z Rica udělá de facto novodobého Spider-Mana. Skutečně se může prostředím pohupovat a vystřelovat hák na nové objekty, čímž se libovolně dlouho udrží ve vzduchu.

  

Just Cause 2 přinese více jak stovku auťáků, lodí, letadel, helikoptér či tanků. Vehikly jsou tu naprosto nezbytné – už jen k překonávání značných vzdáleností, ale velký význam mají i v boji. Především vozidla by měla dostat bytelnější fyzikální engine, který zahrne i propracovaný model poškození (pochopitelně s nikterak dramatickými dopady na funkčnost). Jednotlivé stroje by se měly dát vylepšovat více jak dvěma tisící dílů. Ty získáte pouhým prozkoumáváním ostrova nebo třeba plněním vedlejších úkolů. Takto elegantně docílí autoři toho, aby hráči u Just Cause 2 strávili dobu delší než nutnou k dohrání.

   

Ke grafickému zpracování se lépe než slova vyjádří okolní obrázky. Avalanche opět použijí svůj interní engine, ovšem jeho druhou a ve všech ohledech výrazně vylepšenou revizi. To znamená, že hra bude opět vypadat skvěle. Už se těšíme na plynulé střídání dne a noci, které bylo již v předchůdci zpracováno fantasticky. Potěší i absence loadingových obrazovek – u takto rozsáhlého díla dvojnásob. Zatímco Just Cause nepatřil k nejočekávanějším akcím a vždy byl spíše černým koněm, druhý díl vyhlížejí statisíce fandů po celém světě, což z něj dělá jednu z největších akčních nadějí tohoto roku. Rozhodně má potenciál je naplnit.