Fallout 3: co nás čeká + první dojmy!

Nevím, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté to budou kameny a klacky.

(Albert Einstein) 

 

Řetěz událostí, které nakonec vyústily v první použití jaderných proti nepřátelské mocnosti, započal 31. srpna 1939. Toho dne brzy ráno přepadla německou rádiovou stanici v Gleiwitzu (dnešní Glivice) skupina „polských“ vojáků. „Poláci“ byli ve skutečnosti příslušníci říšského Sicherheitdienstu. Tito muži za sebou zanechali několik mrtvých a v polštině odvysílali zprávu, která burcovala polský lid k boji. Celé tohle divadélko s převleky mělo jediný účel: dát Německu záminku k útoku na Polsko. A tak se 1.9. roku 1939 rozjela válečná mašinerie, která se definitivně uklidnila až o 6 let pozdeji (2.9. 1945). Američané totiž ve dnech 6. a 8. srpna téhož roku Japoncům přednesli dva opravdu silné argumenty ke kapitulaci: Little Boye a Fat Mana. Atomové pumy. Podruhé se na obloze objevily atomové hřiby 23. října 2077. Předcházel tomu rozpad Spojených národů, obsazení Kanady a izolacionistická politika USA. Tentokrát žádná z bomb neměla své jméno, tentokrát vodíkové pumy zaplavily svět jako kapky přívalového deště. Záminku neznáme; na tom ale nesejde, poněvadž válka je vždycky stejná, čímž se konečně dostáváme k předmětu dnešního článku: povíme si o Falloutu 3.

 

 

Příběh F3 je zasazen do Severní Ameriky roku 2277, od jaderného kataklyzmatu uběhlo přesně 200 let (což také znamená, že F3 se odehrává 36 let po událostech z druhého dílu, na nějž ale přímo nenavazuje). Hrdinou bude devatenáctiletý mladík žijící ve Vaultu č. 101 se svým otcem (matka zemřela při porodu). Jednoho dne se tatínek, jehož dabingu se mimochodem zhostí herecká hvězda Liam Neeson, bez zjevného důvodu vydá do pustin. A tak zatímco v jedničce jste pátrali po vodním čipu, ve dvojce po malém kufříku, tentokrát opustíte bezpečný domov, abyste se vypravili po stopách svého otce. Počáteční zápletka není nijak objevná, avšak vzhledem ke zkušenostem s předchozími díly nás to vůbec nepřekvapuje. Je ve hvězdách, jak se příběh trojky vyvrbí.

 

 

Svou odyseu začnete – podobně jako ve Fable – ještě jako děcko. Vyberete si vzhled (věk ze zřejmých důvodů ovlivnit nepůjde) a podstoupíte sérii testů, na základě nichž si určíte své talenty a dovednosti. Vývoj postavy opět zajišťuje systém SPECIAL, který prošel drobnými úpravami: jemně se snížil počet skillů (z 18 na 14), nový perk dostanete při každém zvýšení úrovně (level cap je 20), zato si už ale nebudete moci volit speciální vlastnosti postavy (tzv. traits). A jakmile dosáhnete požehnaného věku devatenácti let, vypravíte se – vybaveni slaboučkými zbraněmi a osobním počítačem – ven… Do světa… Na Games Convention jsme měli možnost si nové RPG zblízka prohlédnout – v následujícím boxíku se můžete seznámit s našimi bezprostředními dojmy. Předávám proto slovo Malinkovi.

 

 

Na toulkách zpustošenou krajinou vás už od počátku bude doprovázet pejsek Dogmeat, který je velmi užitečným společníkem. Dokáže hledat munici a lékářničky a jeho silné čelisti dokážou nepřátelům pěkně vylepšit vizáž. Kromě hafana s sebou můžete vzít do party i jednu bytost (záměrně používáme tento pojem, protože za těch 200 let od zničujících explozí se na Zemi vyvinula spousta více či méně lidem podobných stvoření). Oproti předchozím částem série tak došlo výraznému omezení hry v partě – pokud nás paměť neklame, dříve jste mohli naverbovat až 5 lidí/ghúlů/robotů/supermutantů/zvířat a bůhví čeho ještě.

 

 

Producenty deklarovaná velikost herního prostředí se mění snad s každým absolvovaným interview. Ještě na jaře tvrdili, že jejich svět bude zhruba na 50-80 % velikosti Oblivionu s tím, že „bude detailně zpracovaný a bez hluchých míst“. Dnešní odhady velikosti už nového Fallouta staví na úroveň Oblivionu. Zdá se, že Amerika nám od té doby pěkně nabobtnala, snad to ale nebude na úkor proklamované detailnosti. Vault 101 se nachází poblíž Washingtonu DC, jehož trosky dopodrobna prozkoumáte (těšíme se obzvláště na ztvárnění typických symbolů jako je Kapitol či Bílý dům). Za zmínku však stojí i Megatono: město vystavěné v kráteru po nevybuchlé pumě. Netřeba dodávat, že bomba může – za vašeho jemného přispění  –  „náhodou“ explodovat. Vidíme v tom příslib černého humoru, který jsme si v této postapokalyptické soap opeře tolik oblíbili. Pohyb po mapě je vyřešen elegantně, opět můžete využít rychlý přesun přes obrazovku mapy ve svém Pip Boyi, takto cestovat lze ale jen na místa, která už byla navštívena. Poněkud zvláštní se nám zdá skutečnost, že na „náhodné události“ (např. přepad skupinky banditů) narazíte jen, budete-li cestovat po svých.

 

 

Jak jste si už mohli přečíst, Pip Boy kromě zobrazování mapy, statistik, splněných a nedokončených úkolů umí i chytat rádiový signál. Zatím byla potvrzena existence rádiové stanice Enklávy („K poslechu a tanci hrajeme nacionalistické hitovky, odpolední politické diskuse na téma Vraťme Ameriku na výsluní”) a Galaxy News („Písničky na přání, názory posluchačů: Svěřte se, co máte na srdci!“). Tyto stanice nabídnou repertoár převážně z první poloviny 20. století, což možná neodpovídá vkusu milovníka moderních huedbních stylů, v prostředí zničeného světa však retro hudba znásobí herní zážitek. Jen si představte procházku ruinami města, zatímco ve sluchátkách pan Armstrong svým nenapodobitelným hlasem zpívá „Kiss to build a dream on“. (Mimochodem, tato krásná píseň zazněla i v závěrečných titulcích F2.)

 

 

Inventář je limitován nosností postavy, stojí však za zmínku, že munice a zbraně se do váhového limitu nezapočítávají. Vývojáři nechtějí hráčům příliš znepříjemňovat život. Co se brnění týče, na sebe si navléknete různé typy zbroje, z nichž většina se objevila už v předchozích dílech (v čele s oblíbeným Power armorem). Kromě odolnosti vůči poškození nabídnou některé oblečky modifikátory statistik (montérky zvýší opravářské dovednosti, sáčko zase pomůže při vyjednávání s obchodníky apod.).

 

 

Protože čas letí a spolu s ním se proměňují i dobové trendy, nečekejte soubojový systém z minula. Dnešní doba klade důraz především na jednoduchost a snadnou přístupnost (viz např. regenerace hitpointů v CoD), proto ve třetím Falloutovi budou boje primárně probíhat v reálném čase, nikoli v tahovém režimu. I přesto se však na potyčkách výrazně projeví statistiky vaší postavy. Takže pokud se vykašlete na vylepšování skillu „energetické zbraně“, muška se vám bude třást tak, že s Gaussovou puškou netrefíte stodolu, ani kdyby vás někdo zamknul uvnitř. A když někoho (nebo něco) trefíte, tak způsobené zranění nepřítele nejspíš ani nezpomalí.

 

 

Jako alternativa půjde využít Vault-Tec Assisted Targeting (VATS), což je bojový systém, který umožní hru zapauzovat, přičemž tělo nepřítele se rozdělí na zásahové zóny se zobrazenou pravděpodobností úspěšného zásahu. Při troše štěstí, vysokých statistikách a naučených dovednostech tak nepříteli dobře mířenou ranou poraníte končetinu, v níž drží zbraň, nebo zásahem do nohou jej srazíte na kolena – anebo mu rovnou ustřelíte hlavu. Akce ve VATS módu jsou limitovány akčními body, snad zse z něj tedy stane přijatelná náhražka tahového systému. Staré dobré časy se však nejspíš nevrátí.

 

 

Čím vyšší úroveň postavy, tím snáze se váš hrdina vypořádá s všemožnou havětí. Krysý, která vás na první úrovni málem udolá k smrti, si na desátém levelu ani nevšimnete. Za normálních okolností bychom se o takové banalitě neobtěžovali zmiňovat, protože však Bethesda stojí za Oblivionem, kde nepřátelé sílili s vámi… Pro klid duše tedy považujeme za nutné vás ujistit, že něco podobného se ve F3 rozhodně nebude opakovat. Progresivní zvyšování úrovně potvor bourá jeden ze základních pilířů RPG her, je totiž ničen ten skvělý pocit, že se neustále zlepšujete, pocit, že jste stále silnější a že si toho můžete dovolit víc a víc.

 

 

Každá zbraň, kterou vezmete do ruky, se opotřebovává, což se znatelně projevuje na účinnosti, přesnosti, dostřelu a rychlosti přebíjení (u palných zbraní). Zničené kousky naštěstí můžete kombinovat, čímž vytvoříte zbrusu nové smrt přinášející nástroje. Kupříkladu takový Rock-it launcher dokáže vrhat kameny či plechovky proviantu. Zní to možná nesmyslně, ale vsadíme se, že dostat půlkilovou plechovkou lančmítu do hlavy byste rozhodně nechtěli.

 

 

S jistotou jsme očekávali hru, která chytne a nepustí – jenže GC naše očekávání poněkud nahlodala. Bethesda upouští od některých hluboce zažitých tradic – a možná se jedná o dobrý krok, vždyť F3 dělí od svých starších bratrů propast jedenácti (resp. desíti) let a lpění na takto starých herních principech by v roce 2008 mohl být holý nerozum. A nebo taky ne. Nevíme a necháme se překvapit. Plná hra třeba předčí naše očekávání a zařadí se po bok svých kultovních bratříčků. A nebo taky ne.