Dragon Age: Origins

Nešlo sice o zcela původní ohlášení, přesto bylo Dragon Age: Origins jedním z titulů, které na letošní E3 budily největší zájem. Výkon o to úctyhodnější, že se jedná o čistě počítačový projekt. Tedy zatím – do budoucna konverze na konzole nejdou vyloučit. Ovšem primární je v tomto případě platforma PC. Hra byla přitom představena již v roce 2004 a ještě předtím se nějakou dobu vyvíjela. Jak je tedy možné, že se pořádně ukázala až letos? Přes všechny pochybnosti jde totiž o opravdu velký projekt, možná ještě větší, než jakým byl poslední hit BioWare – Mass Effect. Navíc se ani v této moderní době neváhá obrátit k silným kořenům RPG žánru a vyjádřit jim věrnost. Ostřílení role-playing hráči tak mají po loňském Zaklínačovi zase jednou důvod k radosti.

 

 

 

Pokud se ptáte, co autorům při vývoji zabralo nejdelší dobu, máme jednoznačnou odpověď – vlastní herní svět. Přestože se Dragon Age často přirovnává k Baldurs Gate či Icewind Dale, je tu jedna velká změna. Oproti těmto RPG legendám odehrávajícím se v prostředí Dungeons and Dragons čerpá Dragon Age pouze z fantazie svých tvůrců. Bez nadsázky se dá říci, že autoři neměli vůbec nic, pouze nápad udělat původní RPG titul ve fantasy světě, který by byl tak trochu jiný. Snažili se vyhnout klasickým klišé, jež fantasy vtisklo zejména Tolkienovo dílo, a pokusili se vytvořit si všechno hezky po svém. To neznamená, že ve hře nebudou známé rasy jako trpaslíci, lidé či elfové. Ovšem měli by být vnímáni podstatně jinak než v dalších fantasy. A BioWare se samozřejmě vytasí i s vlastními rasami, jichž má být hned několik a při jejichž precizaci šli tvůrci tak daleko, že jim vymysleli dokonce vlastní jazyk.

 

 

 

Rasy jsou ale jen začátek. Kolem jich je zapotřebí vyrobit uvěřitelný prostor skládající se z bohaté historie, mytologie a nejrůznějších vztahů. Má to být svět, který bude fungovat a na hráče působit jako živoucí. Jako by tu byl již stovky let před hráčovým příchodem. Vše by proto mělo vypadat starobyle – s odžitou minulostí. Pokud jde o vyznění, snaží se autoři od prvního momentu o maximálně temný zážitek. Nad světem se snáší démonická hrozba a objevují se důkazy existence jakéhosi arcizloducha. Hráč se proto vžije do jednoho z hrdinů gildy Grey Wardens, která má roli ochránců. Od naprostého nováčka se v dobrodružství zocelí v mocného hrdinu, a to i s partičkou pomocníků. Jenže to bude pouze začátek. Již teď je prakticky jisté, že se Dragon Age dočká pokračování.

 

 

 

Podtitul Origins, značící zrod, tomu jen napovídá. BioWare celý svět netvořili jen tak pro nic sami. Sám spoluzakladatel firmy Ray Muzyka říká, že v prvním díle uvidíte mnohem méně, než co autoři pro hru museli vytvořit. Je to jasné – ne ke všem spisům se dostanete, neprozkoumáte veškerou historii, nepřijdete na kloub řadě propletených vztahů. To je otázka pro další díly, případně menší datadisková rozšíření. O těch autoři mluvili již dříve, ovšem nyní je nezmínili. Přesto by bylo jen logické doplňovat fungující svět novými questy a dalšími hodinami zábavného hraní, které by byly ke stažení na internetu třeba za několik dolarů.

 

 

Pokud si ale představujete rozlehlé herní prostředí, které bude konkurovat velikostí Oblivionu, jste vedle. Plocha, na níž se hráč bude moci pohybovat, má být o dost menší. Jenže na druhou stranu na ní mnohem více zažijete. Ve světě by prakticky neměla existovat hluchá místa, jež by sice přidávala kilometry, ale měla nulový význam. Tvůrci celý svět vytvořili vlastnoručně, každý detail nese něčí otisk a není tu jen tak náhodně. Nejvíce se to promítá v propracovaných městech, ale i každou chvíli v přírodě narazíte na něco, co vás ohromí.

 

 

BioWare evidentně nezapomněli na své kořeny, a přestože od Baldurs Gate 2, posledního velkého, opravdu staromódního RPGčka, uplynulo již hodně vody, Dragon Age: Origins ponese řadu z jeho výsostných znaků. Jistě to není jen remake, ale v lecčems připomene třeba rovněž lehce modernizovaného Zaklínače. Oproti němu je hra ale ještě méně akční a více taktická. Je tu sice možnost nastavit si kameru za hrdinova záda a být přímo u toho, jak seká do nepřátel, ovšem to nic nemění na tom, že reflexy či zdatností toho moc neovlivníte. Rozhodně ne tolik jako třeba v Mass Effect. Na pozadí se háže kostkami a právě ty mají rozhodující slovo. Pokud nemáte dostatečně vyšponované vlastnosti a trochu toho štěstí, těžko v souboji uspějete.

 

 

 

I proto je mnohem přirozenější vytáhnout kameru nad hlavy všech zúčastněných. Ano, v Dragon Age se opět vrací skupinka dobrodruhů, jež nebude mít jen kosmetickou, nýbrž zcela zásadní roli. V izometrickém pohledu získáte lepší přehled a můžete všem snáze zadávat potřebné příkazy. A samozřejmě lze uplatnit i časově neomezenou pauzu, během níž se můžete libovolně dlouho rozhodovat nad dalším krokem. Bez opravdu taktického a opatrného přístupu, snoubícího přednosti a eliminujícího nedostatky vlastních charakterů daleko nedojdete.

 

 

 

Spokojeni by však měli být i později narození hráči, kteří dají přeci jen více na efekt. Pravda, boje zdaleka neprobíhají v takovém tempu, jaké by jim zprvu přišlo optimální, ale snad každý musí po určité době strávených s takovým titulem uznat přednosti tohoto přístupu. Navíc o efekty tu nouze rozhodně nebude. Co třeba pohledné závěrečné údery, které oplývají jak brutalitou, tak nápadem, nebo povedené řetězení kouzel? To spočívá v navázání několika zaklínadel na sebe, jež následně vytvoří velmi působivý magický špektákl.

 

 

V žádném pořádném RPG nesmí chybět morální rozhodování. Dříve šlo jen o klasické rozdělení na dobro a zlo, v případě Dragon Age bude celá věc, podobně jako u Mass Effect, rozostřena – a ne vždy by mělo být jasné, jakým činem se v té které situaci zachováte správně, popřípadě podle. Leckdy to samozřejmě viditelné bude, jako například, když zabijete vězně ve věži, jenž vám výměnou za vodu nabízel cenný předmět. Buď mu tekutinu přinesete, nebo ho zabijete a vezmete si předmět sami. Hráčovy činy mají mít důsledky. Nikoliv ale okamžité či přímé. Mnoho z nich pocítíte až časem. Autoři zmínili třeba následnou neochotu některého dobrodruha přidat se k vaší skupině apod. Velkou roli v celém tomto systému budou hrát dialogy. Mají být o něco méně dynamické než v Mass Effect, o to ale hutnější a zajímavější. A že BioWare umí vyprávět příběhy a psát rozhovory, o tom jsme se již několikrát přesvědčili.

 

 

 

Grafika běží na vylepšeném enginu Eclipse a určitě se nemá za co stydět. Podle videí a obrázků vypadá svět naprosto skvěle. A co si budeme povídat – informace v nás plamínek nadšení rozhořely ještě mnohem více. Pokud se to vše povede, mohli bychom tu příští rok mít jedno z nejlepší, ne-li rovnou nejlepší RPG poslední doby. BioWare mají talent, schopnosti i peníze a Dragon Age je materiál, který prostě táhne.