Divinity 2: Ego Draconis

Možná si ještě pamatujete na poměrně kvalitní, avšak nikterak zázračné RPG jménem Divine Divinity od belgického studia Larian. Autoři ještě přidali nepřímé pokračování Beyond Divinity, které jelo na tom samém konceptu i enginu, aby se na dlouhou dobu odmlčeli. Stihli za ní pouze oznámit druhý díl Divine Divinity. To se psal rok 2005, ale od té doby o této hře nebylo ani vidu ani slechu. Většina na ni zapomněla a ti, kdo se těšili, zřejmě své šance nadobro odepsali s tím, že studio nejspíše zkrachovalo a hra už nikdy nevyjde. To se v herním byznysu často stává. Jenže Divinity 2 je jiný případ. Autoři se oklepali, hru zřejmě totálně přepracovali a po třech letech představují znovu, tentokrát již s podtitulem Ego Draconis, paralelní verzí pro Xbox 360 a s mnohem většími ambicemi.

 

 

 

Pohled na zveřejněné obrázky nenechává nikoho na pochybách, že Divinity 2 má skutečně velký potenciál. Autoři se netají tím, že by rádi hráli první RPG ligu a konkurovali titulům jako Gothic 3, Oblivion či Zaklínač. Larian jsou přitom malým týmem – mají pětatřicet zaměstnanců plus několik externistů. S trochou nadsázky se tak dá říci, že vyvíjejí v pravěkých podmínkách a vracejí se ke kořenům herní branže. Vždyť na Oblivionu pracovalo více jak sto lidí. Ale Farhang Namdar, vedoucí vývoje, srší optimismem. Je přesvědčen o kvalitách studia a naprosto věří v úspěch Divinity 2. Podívejme se, zda bychom měli věřit s ním.

 

 

 

Vyprávět dobrý příběh. Zapracovat do hry uvěřitelné a propracované charaktery. Dát hráči množství možností ve velkém a detaily kypícím světě. Přinést variabilní questy. To vše opepřit humorem a rozhovory, které nebudou nudit. Vytvořit bojový a magický systém, jenž vydrží motivovat dlouhou dobu.

 

 

 

Ale popořadě: příběh Divinity 2 se odehrává několik let po skončení Beyond Divinity a dále rozvíjí historii světa Rivellon, kam opět přicestuje hlavní charakter. To, že si nepamatuje nic z předchozích událostí, vysvětluje Farhang Namdar tradiční berličkou v podobě amnézie. To připomíná začátek Gothicu 2 a zcela určitě se to nedá označit za originální. Za funkční ale zcela určitě ano. Kousek od místa „narození“ hrdiny stojí sličná blondýnka, která vám vysvětlí, že jste pro budoucnost světa Rivellon naprosto zásadní, ale že vlastně teď ještě vůbec nic neumíte, a tak byste si měli co nejdříve opatřit patřičné vzdělání, abyste mohli složit maturitu drakobijce.

 

 

 

Farhang dodává, že ve hře narazíte na spoustu vtipných dialogů, jejichž styl by neměl být vzdálen tomu z Monkey Island. Těžko říct, zda je to jen chvástání, nebo zda tvůrci skutečně mají po ruce takovou porci humoru. Je ale pravdou, že v Beyond Divinity bylo také vtipu spousta, byť snad až příliš kontrastoval s temnotou světa. Tentokrát budou tyto dvě položky o mnoho lépe vyváženy. Divinity 2 přinese trojici naprosto zásadních schopností. První je možnost vidět duchy, kterou získáte hned, jak se stanete drakobijcem. V Rivellonu se totiž pohybuje velká spousta astrálních bytostí, jež budou mít značný význam. Jen někdo je přitom dokáže vidět a bavit se s nimi. Druhou schopností jsou jakési rozšířené možnosti v rozhovorech. A třetí schopností je svého druhu čtení myšlenek, třeba i nepřátel, díky čemuž budete vědět například to, na jaký úder se od nich připravit. Poté, co se stanete drakobijcem, se budete moct rozhodnout pro některou ze specializací. Buď budete tulákem, mágem nebo válečníkem. Ovšem žádná ze tříd nic nepředepisuje a není nikterak závazná. Ať už se rozhodnete pro jakoukoliv z variant, schopnosti sedící ostatním vám zůstanou i nadále zpřístupněny. Můžete si tak klidně cvičit defenzivního mága, jehož střelecké schopnosti konkurují Vilému Tellovi. Otázkou zůstává, co znamená podtitul Ego Draconis. Na otázky mířící tímto směrem nechtějí autoři odpovídat a tváří se tajemně jako hrad v Karpatech. Zřejmě půjde o něco zásadního a my předpokládáme, že hrdina časem zjistí, že mu v žilách koluje dračí krev. A samozřejmě nesmíme zapomenout na to, že i vaši nepřátele budou často pocházet z dračího rodu.

 

 

 

Opravdu hodně si v Larian Studios dávají záležet na questech. Že půjdou splnit buď dobrým, nebo špatným způsobem, to je naprosto jasné a Farhang nad tím mává rukou s dodatkem, že to je spíše směšné. Navíc kontruje s tvrzením, že některé questy mají desítky způsobů řešení. Jeden z nich, ten nejspletitější, dokonce dvaatřicet. Je otázkou, co všechno se počítá, jako možná cesta, ale i tak je to opravdu hodně. Jsme zvědaví, jak se podobná rozcestí budou testovat. Určitě ne jednoduše a doufáme, že to nedopadne zabugovaně jako třeba v Gothicu 3. Hráč by se ale každopádně nikdy neměl cítit, jako že o něco přichází. Autoři nechtějí, aby si před každým rozhodnutím ukládali a pak zkoušeli všechny možné cesty. Prostě vyberou jednu a každá z nich něco nabídne. Žádná by neměla být lepší, nebo horší, co se zážitku ze hry týče.

 

 

 

Rozsáhlý svět bude jakýmsi hybridem mezi freeformovým prostředím a na úseky rozsekaným koláčem. Do těch se autoři pustí, když budou chtít na hráče přenést nějaký skutečně intenzivní zážitek, případně jasně odvyprávět kus příběhu. Při orientaci bude pomáhat minimapa, normální mapa (konečně zase i s poznámkami!) a zápisník questů. Kolem a kolem ale tvůrci nechtějí hráče vodit za ručičku, chtějí mu dát naopak prostor k vlastní realizaci a lineárnějším postupem si vypomohou jen tehdy, kdy je to skutečně ku prospěchu věci. Velmi se těšíme na bojový systém, který slibuje být naprosto dynamický a akční. Přesto bude stále hodně záležet na statistikách. Údery a obranné manévry se budou odvíjet od jejich základu. Čím zkušenější budete, tím hezčí by také bitky měly být.

 

 

 

Divinity 2 chce zabránit jedné z největších slabostí rozsáhlých RPG světů. Tou je jednoznačně prázdnota určitých úseků a z toho vyplývající nuda. Rivellon tak sice bude relativně velkým prostředím, na druhou stranu nijak přehnaně, aby se autoři mohli soustředit na detaily. Stejný přístup volí v dungeonech, kde chtějí zabránit stereotypu. Proti nudě jistě dobře poslouží také přisluhovači, kteří se za určitých podmínek mohou obrátit proti vám.

 

 

 

Po grafické stránce patří Divinity 2 zcela určitě k nadprůměru, možná ještě výše. Je až s podivem, jaký pokrok hra udělala od prvního prototypu z roku 2005. Vůbec se zdá, že Larian Studios někde schrastili velké finanční prostředky a hodlají je pořádně roztočit. Samozřejmě s cílem vydělat ještě více. Na úspěch mají velmi dobře zaděláno, tak jim přejme, ať to dotáhnou do zdárného konce.