DiRT 3

DiRT 3 chce být oldschoolovou záležitostí ve stylu původní Colin McRae Rally. S notnou dávkou nadsázky lze prohlásit, že tvůrci se velkým a opatrným obloukem vrací k perfektnímu druhému dílu (CMR2), na který mnozí – autora článku nevyjímaje – dodnes nedají dopustit. „Jedná se o největší závodní projekt, na jakém kdy [naše] studio pracovalo,“ prohlašuje Matt Horsman, zástupce southamských Codemasters. Pokud Matt nepřehání, což se klidně může dít, a pokud uvážíte, že jeho lidé stojí např. za masivním simulátorem TOCA: Race Driver, máme se opravdu nač těšit.

DiRT 3 má široký záběr, komprimuje v sobě rovnou pět dekád automobilového závodění, nabízí herní režimy z minula a pro jistotu přibírá několik nových; oproti předchozímu dílu přinese dvojnásobné množství tratí. Zasednete do širokého spektra vozů, jež se zlatým písmem zapsaly do historie motosportu. Od klasického Mini Coopera S ze šedesátých let, přes Audi Quattro S1 až po Focus Kena Blocka. Ten již podruhé přebírá štafetový kolík po tragicky zesnulém Colinovi, jehož jméno už dokonce nefiguruje ani v oficiálním názvu; budiž mu země lehká. Celkem se dočkáme více než padesáti vozidel, což vypadá impresivně, jen dokud si neuvědomíte, že na každou z předkládaných dekád vlastně připadá pouze kolem desíti aut – pořád ale máme co dočinění se zatraceně komplexní hrou. Jenže jak ukázal megalomanský, avšak rozporuplně přijatý Fuel, na velikosti zase až tak nezáleží. Vaše přítelkyně mohou samozřejmě zastávat opačný názor…

Jako mnoho současných sérií, z nichž už dávno vyprchala novost, i nejnovější DiRT hlásá návrat ke kořenům. Vzato kolem a kolem, teď-už-ne-Colinovy hry spěly od čistokrevné rallye k přehnaně efektní arkádě. “Špinavá” série si získala nové fanoušky, o mnoho ale starších přišla. Aby tvůrci zlákali zpět konzervativnější uživatele, jimž se “akčnější” přístup očividně nezamlouval, třetí DiRT opouští bombastickou, zámořskému publiku uzpůsobenou prezentaci a přivádí na scénu střídmější pojetí rallye a offroadového závodění, jež více vyhovuje nátuře evropského hráče. Odpadne hláškování protivníků do vysílačky, zmizí přeplácaná menu a zůstane jen (doufejme) promakaná závodní hra, prodchnutá jemnou nostalgií. Zatímco DiRT 2 se snažil působit ‘moderním „cool” dojmem‘, jak to v recenzi nazval kolega Xjohn, pokračování chce nabídnout solidnost, distingovanost a kvanta obsahu. Bylo, sakra, na čase.

Pochopitelně, ani příznivci adrenalinovější jízdy nezůstanou na holičkách, vždyť profíci z Codemasters míří vysoko a hodlají zaujmout co nejširší publikum: nikdo rozumný nechce získávat zpět zákazníky na úkor těch stávajících. Hlavním tahounem efektnější části hry se stane režim Gymkhana, sofistikovaný překážkový kurz, kde si do sytosti užijete driftování, jízdu v extrémních podmínkách, podjíždění návěsů a okázalých výbuchů (viz debutový trailer). Nelze se nezmínit ani o Compoundu, rozlehlé aréně, kde dostanete absolutní svobodu v konání. Design Compoundu vychází z Battersea Power Station, známé z druhého DiRTu; dle slov vývojářů se jedná o motoristickou obdobu skateparku, kde na řadě “atrakcí” můžete sobě i ostatním (v online režimu) ukázat, jak zdatný závodník ve vás vězí.

Jak dnes už zaznělo, oproti Colin McRae: DiRT 2 se dočkáme více než dvojnásobného počtu tratí, pomyslné počítadlo tedy překročí stovku. Podíváme se do Finska, Norska či zářivého Monte Carla; americký kontinent nabídne letovisko v Aspenu a samozřejmě ještě další, zatím nespecifikované lokace. DiRT 3 přebírá jízdní model předchozího dílu (spekuluje se nicméně o speciálním realistickém režimu; s propracovaností ve stylu RBR ale nepočítejte) a napravuje řadu starých nedostatků. Mezi ně patřila fyzika kolizí, kdy jste po srážce leckdy končili v absurdních pozicích. EGO engine, použitý mimo jiné i v pokračování Flashpointu, taktéž dozná drobných změn (detailnější modely, ostřejší textury, spálenější gumy, znáte to).

Nově byla přidána podpora dynamického počasí, závodit se bude za větru, deště a – protože se podíváme i do severských krajin – sněhových vánic. Vliv počasí na jízdní model a hratelnost snad ani není třeba rozebírat, díky této prosté vychytávce se závody stanou mnohem zajímavějšími a pokaždé budou představovat výzvu. Pokud jde o grafiku, hra vypadá úžasně, i když nutno podotknout, že šestici přiložených obrázků někdo evidentně projel Photoshopem. S povděkem kvitujeme, že hra už neobsahuje tolik pestrých barev. Svět totiž není ani zdaleka tak barevný, jak se snažil naznačit DiRT 2… Vylepšení se dočká též zpracování světelných efektů, hry světla a stínu, aby okolní krajina a auta v ní působily přirozeněji.

Tvůrci připravují i sadu komunitních nástrojů, jež usnadní sdílení dosažených úspěchů či neúspěchů s herní komunitou. Pokud se kupříkladu zúčastníte spektakulární bouračky, stiskem jediného tlačítka půjde (jakoby zpětně, ve stylu GTA) vložit replay na Youtube. Případně můžete spamovat informovat přátele ze sociálních sítí o čerstvě překonaných rekordech, což ocení zejména milovníci statistik (čísel prostě není nikdy dost!).

Hra si na svá bedra bere těžký úkol: chce si jednak udržet stávající uživatele, jež zaujaly první díly “špinavé” série, a jednak chce přimět konzervativnější jedince, aby dali DiRTu šanci. Uvidíme, jak se tyto dvě představy podaří skloubit. Launch je stanoven na příští rok; kdy přesně Codemasters odmávnou šachovnicovým praporkem, zatím visí ve hvězdách. Jakmile mlčenlivé hvězdy promluví, budete první, kdo se o tom dozví. DiRT 3 přifrčí s velkou parádou jak na konzole, tak na PC – s licencí X-Games v zádech.