Crackdown 2

Od prvního dílu Crackdown nikdo nic moc nečekal. Mělo se jednat jen o další titul v řadě, kterým by si Xbox 360 poněkud vylepšil postavení v konkurenčním boji s ostatními konzolemi. Velké prodejní úspěchy se neočekávaly a byla tu celkem značná pravděpodobnost, že hra nakonec zapadne, aniž by si jí někdo pořádně všimnul. Ostatně, přesně tomu napovídal i způsob, jakým se Crackdown dostal do širšího povědomí. Byl k němu totiž přibalován kód opravňující zákazníky k přístupu do betatestu jasné pecky Halo 3. Mnozí si tak Crackdown koupili jen kvůli tomuto kódu. Pak ale zjistili, že těch šedesát dolarů nevydali pouze za betatest. Spoustu z nich si totiž po spuštění Crackdown doopravdy získal. Druhý díl už se tak obejde i bez vábniček do betatestů očekávanějších her. Takových totiž už moc není. Pravda, Crackdown 2 možná nebude patřit úplně do té nejvyšší ligy, tedy tam, kde se udělují devadesátková hodnocení a výše. Je tu ale pravděpodobnost, že na tyto patra bude přinejmenším útočit, a když už se mu to nepovede, tak nezůstane o moc níže.

 

 

První Crackdown si hráče naklonil tím, že dokonale naplnil definici sandboxové hry. Tedy takového titulu, ve kterém si hráč může dělat takřka vše, co se mu zlíbí. Samozřejmě jen v tématem vymezených mantinelech. V případě Crackdown to – jak už název napovídá – znamenalo ze všeho nejvíce likvidaci a demolici. Bylo možné přeskakovat z baráku na barák, házet auty, jakoby to byly tenisové míčky a prostě si užívat všechnu tu destrukční sílu, kterou jste disponovali a kterou jste působili na zprvu fungujícím dojmem působící město. Jenže jak udělat k takové hře pokračování? Vždyť děj nebyl zrovna tím nejsilnějším aspektem a jednou hrou se zdálo být takové téma vyčerpané. To je zásadní otázka, před kterou stanuli vývojáři z nového studia Ruffian, jež sestává z řady členů původního Crackdown týmu a samozřejmě i několika nováčků, kteří – doufejme – přinesou čerstvý vítr.

 

 

Popravdě, k druhému dílu směřuje dosti neohrabaný oslí můstek, který se ale v tomto žánru a takto zaměřené hře dá odpustit. Vězte tedy, že v prvním díle jste svou demoliční činností spustili řetězovou reakci s fatálními důsledky na město. Zdá se, že útok na jakési vývojové centrum nebylo tím nejlepším nápadem, jelikož v něm pravděpodobně probíhal výzkum podivných mutantů a infikovaných bytostí. A tihle neřádi jsou teď volní. Do hry se tak dostanete ve chvíli, kdy už je město opravdu hodně zdevastované, a to ne vámi, nýbrž právě bandou infikovaných. Ti se naštěstí objevují teprve tehdy, když na město padne noc. Přeživší obyvatelé se tak přes den snaží sehnat úkryt nebo nějaké útočné nástroje, díky čemuž by další noc přežili ve zdraví. Zkrátka velmi neutěšený stav. Ale zase se nebojte, že by se tu hrálo na kdovíjak vážnou notu. To by Crackdown rozhodně neslušelo. Proto je vše zlehčováno satirickými a parodickými situacemi. Ostatně, hráč bude stát zase jednou proti všem. Lidé pohybující se po městě ve dne totiž rozhodně nejsou žádnými spojenci. Jsou spojeni v gangy, jež se starají o svůj vlastní prospěch a zápolí mezi sebou, tedy i s vámi, jelikož jste vlastně jakousi osamocenou jednotkou ve městě. Když na metropoli padne noc, vylézají infikovaní, kteří jsou samozřejmě proti všemu, co se hýbe. A pak už se to mele hlava nehlava.

 

 

Zástupci studia Ruffian na právě skončivší Tokio Game Show přiznali, že ne všechno v prvním díle Crackdown bylo ideální. A že vědí o aspektech, které by si zasloužily vylepšit. Tak například boj na blízko nebyl tak záživný, jak by mohl být a jak by v podobné hře asi i měl být. A pak samozřejmě příběh, který v Crackdown prakticky absentoval. I kvůli tomu se tolik nepovedly jednotlivé úkoly, jež se neustále opakovaly. Tak jak na to? Předně: bojový systém se dočká rozšíření o zajímavá a atraktivní komba, která si postupně budete odemykat a která z boje na blízko udělají konečně tu správnou zábavu. S příběhem je to samozřejmě složitější, jelikož se nesmí brát zase tak vážně. Tvůrci každopádně slibují, že tu jasná dějová linka bude. A budou na ní vázány i zajímavé úkoly. Nejen ony by měly být oproti prvnímu dílu propracovanější. Všechny mise se budou skládat z několika provázaných a občas se i dynamicky vyvíjejících úkolů. Nebude to jen o jednom cíli, který přímočaře zlikvidujete.

 

 

Crackdown 2 je od počátku stavěn jako kooperativní zážitek, a to dokonce pro celkem čtyři hráče, což znamená významné rozšíření z původních dvou. Myšlenka však zůstává stejná: hráči spolu mohou spolupracovat, ale nemusí. Nebo mohou jen v určitých misí, které se na spolupráci vysloveně hodí. Například v jedné je zapotřebí opravit čtyři kola. Můžete si to udělat sice sami, ale ve čtyřech je to hotovo zhruba čtyřikrát rychleji. Autoři mají ale i jiné páky, kterými mohou držet hráče pospolu, i když to nebude nijak násilné. Jedná se o infikované mutanty vylézající v noci. Ti jsou totiž několikanásobně silnější než jakýkoliv zástupce lidské rasy, kterého potkáte. Navíc se před nimi jen tak neskryjete. Dokáží hráče pronásledovat i po stěnách a střechách. Kromě spolupráce máte naštěstí ale i jiné způsoby, jak se s nimi vypořádat – opravdu silné kvéry. Například zbraň vypadající a fungující jako brokovnice, která však vyzařuje v dávkách ultrafialové světlo, jež mutanti nemohou vystát.

 

 

Pohle na dosud vydané obrázky či videa by mohl někoho lehce vystrašit. Ne že by to bylo tak hrozivé, ale přeci jen – hry na Xbox 360 už vypadaly o dost lépe. A Crackdown 2 má šanci, že tak bude vypadat rovněž. Autoři přiznávají, že zatím jsou s grafikou jen na šedesáti procentech konečného stavu a ne vše vypadá ideálně. Ale už z prezentace je naprosto jasné, co v Ruffianu staví do popředí. Je to jednoznačně dohled, který je skutečně extrémní a porovnatelný s tou nejlepší konkurencí v tomto směru. A pak je to pochopitelně fyzika – ta musí být v demoličně zaměřené hře na úplně špici. Vypadá to, že tam bude a že si díky tomu užijete spoustu zábavy. Jak už jsme naznačili – proto, abyste se mohli doopravdy vyřádit, autoři připravili několik netradičních zbraní a serepetiček, které hratelnost jednoznačně ozvláštní.

 

 

Novinkou je potom deathmatch až pro šestnáct hráčů. Nečekejte nic sofistikovaného – bude to prostě a jednoduše maximální a pravděpodobně i docela chaotický odvaz. Ale i díky němu by Crackdown 2 mohl naplnit to, co se od něj očekává, tedy být důstojným nástupcem překvapivého hitu a perspektivní exkluzivní značky Xboxu 360. Na takových hrách byznys s konzolemi do jisté míry stojí, a tak se dá očekávat, že v Microsoftu na své hochy dobře dohlédnou, aby připravili další hit. Výsledek budeme znát někdy v příštím roce.