Beyond: Two Souls

Hry mohou být svým způsobem brány jako umělecké dílo. Přestože v jejich případě nemůžeme trávit hodiny upřeným sledováním ukázky geniality pověšené na bílé stěně bez jediného slova, některé kousky k tomu rozhodně nemají daleko. Výjimečná zpracování nabízejí především kousky nezávislých vývojářů, jež se nebojí experimentovat a vložit do svých her kousek sebe sama. Ani AAA tituly se však tomuto tématu nijak obrovským obloukem nevyhýbají. V jejich případě se bohužel jedná o něco docela jiného. Už samotné předpoklady jim udávají zcela odlišné žebříčky a čirá originalita mnohdy prodává hůře než další kus zajeté série, jejíž největší překvapení spočívá v jedné nové zbrani a další pochybné zápletce stále se opakujícího příběhu. Chcete-li se proto vydat za úspěchem a zároveň přijít s něčím „jiným,“ je třeba skutečně zapátrat a zjistit, co hráčům lahodí nejvíce. Podařilo se tento recept nalézt studiu Quantic Dream a jejich novému titulu Beyond: Two Souls?

 

 

Toto studio je dozajista něčím výjimečným už samo o sobě. Kromě držení si prvenství v několika různých oblastech taktéž využívá spousty technologií, jichž se jiné herní tituly ani nedotkly. Jejich vůbec první hra vyšla v roce 1999. Pokud si tehdejší dobu ještě pamatujete, rozhodně se herní průmysl nedal považovat za příliš důležitý a skutečně velké, otevřené hry pro všechny byly záležitostí let vývoje. Toho se však Quantic Dream nezalekli a přinesli kousek Omikron – The Nomad Soul. Hra s takto otevřeným světem byla mezi prvními svého druhu a sekundovala jí kupříkladu série GTA. Později se na svět dostal Fahrenheit z roku 2005, s nímž jistě i mnozí z vás prožili úžasné, nezapomenutelné chvíle plné hutné atmosféry a skvělé podívané. Jejich třetím a zároveň posledním dosud vydaným kouskem je pak Heavy Rain. Propracované charaktery, originální hratelnost a příběh s několika různými konci – přesně tím byl a stále je titul, na nějž každý, kdo jej kdy hrál, dodnes vzpomíná. Podaří se jim jej svým nejnovějším počinem pokořit?

 

 

Beyond: Two Souls se může, alespoň co se nesmírné zajímavosti týče, chlubit už příběhem. Ten nás staví do skutečně neobvyklé situace. Ve hře se do dvou hlavních rolí postaví Jodie Holmes následována svým partnerským duchem Idenem. Nezní vám to jako pěkná dvojička? Možná bude, až se dozvíte o jejích nadpřirozených schopnostech spojených samozřejmě se schopností vidět duchy. Tvůrci se hrou vydávají za hranice, kam se bojí vstoupit všichni, kdo kdy spatřili život v jeho nejkrásnější podobě. Za hranice života. Co se stane potom, co zemřeme? Nastane nějaká fáze podobná tomu, že budeme následovat jiné lidi ve skutečném světě v podobě duchů? V tomto případě se s něčím podobným pravděpodobně setkáme. Hra obsáhne celých 15 let života hlavní hrdinky. Ačkoli se nejedná o nijak malé číslo, rozhodně nebudeme u každé situace, jako když si zrovna bude kupovat sušenky v sámošce. Že byste se však dostali k pouhým třem velkým událostem jejího života, ani to není ta z cest, jíž se Quantic Dream vydali.

 

 

Velká část zdejší story obsáhne Jodieniny schopnosti v oblasti posmrtného života. Kupříkladu po ní právě kvůli nim půjdou jednotky SWAT, protože vláda chce ji i jí podobné lidi získat a využít k vlastním účelům. Autoři však sebevědomě dodávají, že s tímto nikdo končit nehodlá. Vlastně mají v plánu naprosto zasáhnout do klasického smýšlení nad příběhem jako nad pouhým jedním z mnoha faktorů her. Chystají zvraty, o nichž by se vám ani nesnilo a s nimiž se dostanete pod tlak především emočního charakteru. Zachránili byste raději své dítě nebo lásku svého života? Co je pro vás cennější? Spolu s velice hlubokým psychologickým rozkladem vaší osobnosti ale dorazí i rozbor herních postav. Bez pochopení jejich psychologických pochodů a samotné podstaty jejich bytí není možné hru hrát tak, jak bylo po celou dobu tvorby zamýšleno. Zde nejsou možnosti, zde jsou rozhodnutí, která pohnou vámi samotnými mnohem více než herním světem samotným.

 

 

Pokud byste si dali dohromady všechny společné znaky předchozích titulů studia, zaručeně neopomenete filmovost až daleko za hranice obvyklých herních výstřelků. Připadají vám nové díly Call of Duty pouze jako filmové vyprávění, po němž nelze dělat nic jiného než se pustit do multiplayeru? Ano, avšak zde se hráčům dostane filmu interaktivního, kde, na rozdíl od Call of Duty, vaše rozhodnutí svět a další vývoj hry ovlivní k nepoznání. Dokonce bychom hru mohli považovat za jakýsi psychologický thriller, jenž si zakládá spíše na požitku ze hry než na hratelnosti, která bude velice podobná již zmíněnému titulu Quantic Dream nazvanému Heavy Rain.  Tvůrci však zároveň jasně řekli, že nechystají a ani v žádném případě nechtějí Heavy Rain 2. Je sice jasné, že po fenomenálním úspěchu by měli stoprocentní šance na fantastické prodeje, jež by předčily všechny jejich předchozí hry, jenže oni chtějí něco nového, svěžího, svého a v žádném případě ani trochu neovlivněného marketingem. Alespoň nám to zní jako typická nezávislá hra, kterou však Beyond: Two Souls v žádném případě není.

 

 

Nebo vám snad zní nejmodernější vědecké technologie, pevně stanovený vydavatel a herečka nominovaná na Oscara jako nezávislý titul? Inu, zřejmě by nejprve chtělo říci, jak to spolu celé souvisí. Jednou z předností hry je využívání technologie snímání pohybu, která koneckonců zasáhla i do Heavy Rain a v současnosti i do mnoha dalších her. Zdejší technologie je každopádně mnohem profesionálnější, což mohou za důkaz pokládat miliony utracené na triko nahrávacím studiím, které každopádně jistě potěšila možnost dát prostor vyjádřit se jedné z nejoblíbenějších hereček současnosti Ellen Page (Počátek, X-Men: Poslední vzdor, Americký zločin), která ve hře zastává roli hlavní hrdinky Jodie. Díky nahrávání většiny pohybů a dalším možnostem hra vypadá naprosto přirozeně a díky tomu zcela fantasticky. I proto je velice snadné si ji splést s naprosto klasickým filmem, od něhož rozhodně nemá daleko.

 

 

Na rozdíl od většiny filmů se vám každopádně dostane i famózního příběhu a neskutečně promyšleného světa, který pro hru znamená naprosto vše. Velkým otazníkem je, s čím přijdou zvraty herního světa. Samozřejmě se dočkáme kompletní proměny dalšího průběhu a zcela odlišného konce, přestože do jaké míry autoři s tímto prvkem zasáhnou, zatím jisté vůbec není. Na druhou stranu je zcela jisté, že při dostanete příležitost naprosto zapomenout, že nejste ve skutečném světě, neboť podobně vtahující hry se jen tak nevidí. Emoce, atmosféra, zvraty a to celé v jednom. Nezní to jako elixír zaručeného úspěchu? Snad jediným skutečným problémem by mohla být hratelnost, která by do hrnce nabrala filmového pojetí až příliš. Ovládání založeného z většiny na cut-scénách, během nichž budete ovládat různé kličky s ovladačem apod., se vzhledem k dřívějším hrám studia v žádném případě nebojíme, ale co kdyby? Je možné, že by se autoři honbou za něčím novým nechali unést až příliš?

 

 

Potenciální možností je samozřejmě všechno, obzvláště ve světě Beyond: Two Souls, ačkoli s tímto bychom příliš nepočítali. Autoři se tím sice příliš nechlubí, ale je možné, že v určitý moment hra zafunguje dokonce jako TPS. Samozřejmě ne vždy a ani náhodou ne v těle hlavní hrdinky, která by byla se zbraní v ruce ve větším nebezpečí než okolí, jenže vtělování se díky Idenovi do jiných postav může zafungovat jako vtělení se do jedné z jednotek SWAT, s níž následně široko daleko naděláte obrovskou neplechu. V ten moment, pokud to Jodie potřebuje, každopádně můžete proběhnout kolem a ještě na podobné události získat. V nejhorším ale ukáže i své další duchařské schopnosti jako zapalování dalších lidí „neviditelnými plameny“ či energetický štít, s nímž však do boje pravděpodobně příliš často vyrážet nebudeme.

 

 

Velmi zajímavou funkcí by každopádně bylo využití našeho druhého, energetického já k řešení všemožných puzzle, s nimiž se hra ukáže, i kdyby nechtěla. Pomůže nám procházení zdí dostat se z bezvýchodné situace? Pomůže nám Iden v momentech, kdy už nebude, jak se s před nás postavenou situací vypořádat? Ať už ano či ne, rozhodně nemůžeme říct, že bychom se na tuto možnost netěšili. Stejně tak se těšíme na propracovanou grafiku, kterou bohužel má určitou šanci lehce znevýhodnit PS3. Tato konzole je samozřejmě mezi nejvýkonnějšími na trhu a tvůrci neudělali chybu, když se rozhodli titul vytvořit exkluzivně pro ni, avšak nebylo by slibnější počkat na další generaci a předvést skutečný potenciál snímání pohybu, využití PS Move a opravdu fascinujícího enginu? I kdyby, v žádném případě výběr neovlivní rozhovory a dabing, který bude za každé situace skvělý a nebude mu možné vytknout jedinou chybu.

 

 

Beyond: Two Souls patří bezesporu k nejvyhlíženějším hrám příštího roku. Jedním z největších důvodů jsou sami autoři, kteří dosud nedokázali zpackat nic z toho, s čím se pokoušeli pracovat. Naopak se vždy ukázali s nevídaným zážitkem, jenž otřásl herním světem a donutil hráče zamyslet se nad sebou samými. Obrovská nálož emočně skutečně náročných rozhodnutí k tomu samozřejmě svým kouskem také přispěla. O nic méně nezapůsobí ani snímání pohybu a skvělá herečka v „hlavní roli“ či jen velice zřídkakdy vídané téma posmrtného života. Hře dáváme obrovské šance a je jen na ní, jak jich využije. Do vydání sice ještě několik měsíců zbývá, ačkoli až se tak stane, jsme připraveni vrhnout se ke svým konzolím a užít si epického příběhu plného emocí a atmosféry. Jste připraveni také?