Bayonetta

Název této hry ze všeho nejvíce evokuje známou zmrzlinu Viennetta. Kdo by se ale domníval, že náplně obou produktů mají cokoliv společného, šeredně by se mýlil. Bayonetta totiž místo, aby byla požitkem chuťových buněk, bude spíše nechutnou záležitostí – v dobrém slova smyslu. Tedy tom, kdy jde o co možná největší masakr v řadách nepřátel. O hře z dílny japonské společnosti SEGA se zatím příliš nemluvilo – až do E3. Zprvu nenápadně působící projekt se představil v celé své kráse a obskurnosti. Teprve tehdy si ohromení novináři uvědomili, že se na Bayonetta podílí Hideki Kamiya. A nejenom podílí, on celý vývoj vede. Ačkoliv je západním hráčům jeho jméno spíše neznámé, i oni jistě budou vědět, co to je Devil May Cry, Resident Evil 2, Okami či Viewtiful Joe. Na všech těchto hrách se Hideki Kamiya podílel ve vrcholných funkcích. Takže je snad dostatečně jasné, že nejde o žádného nováčka, který by nevěděl, jak funguje koncept opravdu zábavné hry.

 

 

Bayonetta je pro něj šancí stát se skutečnou legendou a dát vzniknout další skvělé značce. Tentokrát si hru navíc může tvořit skutečně podle obrazu svého, jelikož od společnosti SEGA dostal v podstatě volné ruce a podle nejrůznějších zkazků i velmi tučný rozpočet. Ozývají se hlasy, že Bayonetta by měla být tím, čím by dnes byla série Devil May Cry, kdyby Hideki Kamiya u této značky zůstal. Už proto je hra nesmírně zajímavá. Tehdy se střetly dva názory na další pokračování Devil May Cry a Kamiya musel z dobře rozjetého vlaku vystoupit. V dalších fázích své kariéry se ale rozhodně neztratil. A ačkoliv nové díly Devil May Cry nedopadly vůbec špatně, má nyní Hideki šanci s Bayonettou dokázat, že by se byl postaral o ještě lepší budoucnost série. Už samotná hlavní hrdinka, čarodějnice, která se jmenuje stejně jako hra, je velmi slibnou postavou. Libuje si v akrobacii, zbraně má připevněné na rukou i nohách a cizí jí není ani zabíjení nepřátel pohybem vlasů. Zkrátka hodně ostrá slečinka.

 

 

Co se týče herní náplně, už z předchozího odstavce vyplývá, že Bayonetta bude hratelností na první pohled připomínat Devil May Cry a ostatní mainstreamové akční tituly, které dnes frčí především na konzolích. Tedy, když mluvíme o těch opravdu brutálních, akrobatických až choreograficky přesných akcích. Jenže Bayonetta nebude stejná jako Devil May Cry a ostatní. Měla by se lišit celou řadou větších či menších prvků, takže se sice na povrchu bude hrát v podstatě stejně či obdobně, ale herní zážitek bude přece jen odlišný – formovaný vlastní vizí ideální hratelnosti. Každopádně, povinnému pohledu ze třetí osoby se nevyhnete, stejně jako důrazu na vizuálně povedená komba. V Bayonetta nepůjde ani tak o jednotlivé údery. To, v čem je hlavní hrdinka tak dobrá a smrtící, jsou právě bojové kombinace. A to pořádně dlouhé. Ti nejlepší hráči mohou projít několik místností v jednom kombu a notně tak obohatit svůj bodový účet.

 

 

Ostatně, samotná Bayonetta nabídne spoustu možností, jak ji využít skutečně smrtícím způsobem. Jen čtyři tlačítka jsou určena pro jednotlivé končetiny, respektive zbraně na nich připevněné. Z toho vyplývá, že každá z nich je nezávislá a s trochou snahy může mířit na různé nepřátelé a z rozličných poloh, jichž dosáhnete zdatnou, samozřejmě od reality značně vzdálenou akrobacií. Nejde ale jen o střelbu, ale i o boj na blízko, tedy kopy a údery, které v kombech také nebudou chybět. Ve hře se to nepřáteli totiž bude jen hemžit a za různé možnosti jejich likvidace budete jedině vděční. Nebude výjimkou rvačka na blízko a zároveň střelba na vzdálenější protivníky. To vše v opravdu pěkném akčním orchestru.

 

 

Nesmí chybět ani sbírání zvláštních energetických koulí (takzvaných orbů), které vypadávají z těl zabitých nepřátel. Ty naplňují speciální měrku, která když dosáhne svého druhého okraje, tedy je naplněná, dovolí hrdince vyvolat nějaké ty opravdu cool akce, jimiž zničí nepřátele skutečně mučivým a krvavým způsobem. V nich dokáže Bayonetta využít svých vlasů. Ačkoliv jsme pátrali opravdu dlouho, podobný herní prvek jsme v žádné jiné hře nenašli. Zkrátka a dobře – vlasy coby prostředek k zabíjení, to je vskutku zajímavý nápad, jenž se hře do akční jízdy velmi dobře hodí. Stejně jako likvidaci obřím podpatkem. Není radno zapomínat na fakt, že Bayonetta je čarodějnicí. Takže si může vykouzlit gilotinu nebo další mučící nástroj, takzvanou železnou pannu. Ne, pro slabé žaludky tahle hra určitě nebude.

 

 

Ve hře tohoto typu nesmí kromě stovek a tisíců řadových nepřátel chybět nejrůznější bossové. Samozřejmě jich bude dostatek a Bayonetta se s nimi bude muset vypořádat vychytralým způsobem. Nebude na ně platit pouhé kosení, ale mělo by být třeba vymyslet specifickou taktiku. Například na obřího kamenného bosse, který je vyztužen zlatými kusy. Vypadá věru monumentálně a hrdinka ho nejprve musí pořádně okusovat a pak se zaměřit na některé z jeho slabých bodů. V závěru boje se její vlasy, respektive hlava promění v tlamu psovité šelmy, která bossovi definitivně zatne tipec.

 

 

Bayonetta je umístěna do velmi originálního světa. Ten svými lokacemi ze všeho nejvíce připomíná antické Řecko říznuté japonským stylem. A jistě není třeba dodávat, že s tímto mixem si autoři řádně vyhráli, takže úrovně působí skutečně svěže a místy na ně budete civět s otevřenou pusou, co že všechno nevymysleli. Samotný příběh však stále zůstává tajemstvím. Jisté nicméně je, že se tu bude prolínat reálná dimenze s jakousi jinou. Pravděpodobně budou existovat v jakési zvláštní konjunkci. Při procházkách úrovněmi budete narážet na lidské bytosti, jež by ale měly vypadat jako duchové – průhlední a nehmotní. Tito lidé vás sice neuvidí, ale uslyší. Takže jakmile začnete střílet, začnou zmateně pobíhat a krýt se.

 

 

Zdá se, že Hideki Kamiya má se hrou skutečně velké plány, které by měly definitivně všechny přesvědčit o talentu tohoto zatím nedoceněného tvůrce. Bayonetta už na základě krátké prezentace a menší porce informací působí opravdu dobře a svěže. To si přitom autoři nechali ještě nějaká ta esa v rukávě. Až je vytáhnou, teprve tehdy pravděpodobně pochopíme, co to je akční orchestr. Tedy tak si to aspoň představuje Hideki Kamiya, jenž si neodpustil poznámku, že chce položit nové standardy žánru. To je možná příliš odvážné tvrzení, ale majitelé Xboxu 360 a Playstation 3 se mají každopádně na co těšit.