Battlestations: Pacific

Druhá světová válka, to je konflikt natolik profláklý, že už jen to, když je do něj nějaká hra zasazena, působí na některé hráče odpuzujícím dojmem. Ovšem jiné to naopak přitahuje, čehož důkazem je úspěšná série Call of Duty, která si i dnes může dovolit vrátit se na bojiště tohoto drsného konfliktu. A může si to dovolit také Eidos se svou sérií Battlestations. I když, zatím to žádná série není a po pravdě – málokdo si myslel, že by někdy být mohla. Battlestations Midway sice po celou dobu svého vývoje vypadala zajímavě, ovšem byl to jeden z těch titulů, které jsou atraktivní pro menší skupinu hráčů, zatímco tu větší nechává chladnou. Na tom by nemusela nic změnit ani velmi kladná hodnocení, která se se hrou, navzdory jejím – především technickým chybám – pojila. Jenže se stal téměř zázrak a Battlestations Midway se prodával na svůj těžko specifikovatelný žánr a komplexnost více než slušně. To znamená více jak půl milionu kopií. To je na hru, která vznikla relativně levně v maďarském studiu Eidosu, velmi slušný výsledek.

A tak není divu, že jsme se poměrně záhy (Battlestations Midway vyšel teprve v roce 2007) dočkali ohlášeného pokračování Battlestations Pacific. Jak už název napovídá, nepotvrdily se dohady o tom, že se bude další díl odehrávat na jiné než tichomořské, tedy americko-japonské frontě. Autoři v tomto ohledu stále vidí dostatek materiálu, který je hoden zpracování. Jistě, je to druhá světová válka, ale v perspektivě téhle hry velmi odlišná od klasických druhoválečných akcí nebo strategií. Battlestations jsou totiž s trochou nadsázky zcela novým typem hry.

Na první pohled mohou vypadat jako simulátor, ale tuto myšlenku opustíte, jen co usednete do letadla či za kormidlo jedné z lodí, které máte při výsadcích k dispozici. Ovládají se totiž poměrně jednoduše, byť úplná arkáda to také není. Vtip je v tom, že neovládáte pouze jeden stroj, jak by se mohlo zdát. Hráč zodpovídá za celý úder a má tak pod palcem další jednotky, kterým je zapotřebí zadávat úkoly v zájmu mise. Battlestations Midway dokázal, že tento koncept je rozhodně životaschopný a trvanlivý, i když vyžaduje vyšší míru učenlivosti, než bývá běžné. Ale zejména v multiplayeru se hra dodnes těší pozornosti. Battlestations Pacific přitom nechtějí nic moc měnit, snad jen představit hru v ještě lepším, přístupnějším a méně zabugovaném světle. To nelze než s povděkem kvitovat a nahlédnout vývojářům pod pokličku.

Změny v samotném průběhu jednotlivých misí nelze očekávat. Zkrátka vždy jste vsazeni do určité historické situace, respektive bitvy, se kterou si musíte poradit. Samozřejmě není vše akurátní a takové, jak to tehdy bylo, ale určité obrysy se snaží autoři držet, aby si hráč mohl skutečně vyzkoušet roli velitele vzdušných a námořních sil. Hra by měla začít pozvolně, takže se budete moct pohodlně zapracovat do neobvyklého konceptu. Nikdo vám totiž neříká, zda zrovna teď vzít letadlo či loď pod vlastní přímou kontrolu, nebo se věnovat koordinaci všech jednotek. To je pouze na vás a je proto třeba získat určitý cit. V Midway byly již úvodní mise poměrně těžké, což řadu hráčů odradilo, v Pacific má být křivka obtížnosti o poznání pozvolnější. Na druhou stranu, v pozdějších misích si užijí i veterání, tedy pokud si kampaň střihnou na vyšší obtížnost.

A jsme u kampaní. Také zde se koná významná změna. Battlestations Midway stavěl na jediné, americké kampani. To se mění a v Battlestations Pacific bude k dispozici i kampaň druhá, pochopitelně za Japonce. To tvůrce přivedlo před nelehký úkol – vytvořit alternativní historii ve stylu „co kdyby“. Japonci totiž ve válce jak známo prohráli, ale pod vaším velením budou jistě neustále vyhrávat (ostatně, jinak byste se nedostali dále). Proto se vývojáři vrhli studovat archivy, aby mohli hráčům představit atraktivní alternativní průběh dějin a s ním spojený příběh o japonské expanzi. Bylo potřeba prozkoumat plány japonských generálů, které leccos napověděly o tom, kam by se kroky jejich armád ubíraly v případě vítězného tažení. Je pozitivní, že si průběh autoři nevycucali jen z prstu, ale snaží se být v rámci možností odborní.

Battlestations Midway zpracovával výhradně bitvy na moři a ve vzduchu. Na tom se ani v Pacific nic moc nemění, ovšem určité rozšíření přece jen přijde. V mnohem větší míře se začne bojovat o jednotlivé ostrovy. Ne snad, že byste mohli ovládat přímo pěší jednotky na nich rozmístěné, ale můžete sem vyslat například parašutisty s určitým úkolem, které budete podporovat odstřelováním jak z vodní hladiny, tak ze vzduchu. Ostatně, když půjde o ostrov, budou prý bitvy nejintenzivnější vůbec. Není divu, na ostrovech mají být rozmístěna důležitá místa, jako je například radarová stanice, která odebírá takzvanou válečnou mlhu na vaší a přidává na nepřítelově straně. Nebo letiště, které vám dá přístup k novým strojům, třeba aquaplánům.

Vývojáři si uvědomují, že Battlestations Midway místy chyběla ta správná šťáva. Byla to sice parádní taktická bitva, ale člověk se občas neubránil zívnutí. To by se v Pacific opakovat nemělo, i když ortodoxní fandové původní hry budou pravděpodobně nespokojeni. Jedná se o to, že v misích již nebudou chybět skriptované okamžiky. Ne, neděste se – v takové míře jako třeba v Call of Duty se zde vyskytovat nebudou, ale čas od času se nějaký ten skript pro lepší atmosféru přece jen spustí. Například ve velké bitvě najednou vaše letadlová loď dostane tvrdý zásah. Zároveň s tím přiletí úkol, že ji musíte dostat do bezpečí, aby nepadla do rukou nepřátelům. Ovšem pak už zase máte volné ruce v tom, jak zadaného cíle docílit. Zkrátka, jde o to, aby se vlk nažral a koza zůstala celá.

V Eidos Hungary hodlají zapracovat i na zdánlivých drobnostech, které jsou ale pro vnímání hry důležité. Jedná se zejména o řadu ovládacích prvků, které v Midway nefungovaly ideálně. Interface bude v Pacific o hodně komfortnější a intuitivnější. Zároveň by tu neměli chybět ani nejrůznější umělí pomocníci, jimž budete moct svěřit část úkolů, pokud byste se náhodou cítili přetíženi. To by se vám ale nemělo stát v multiplayeru, kde si rozdělíte kompetence s dalšími hráči. Ale možná povede každý svou miniarmádičku do boje sám. Přesné specifikace celkem pěti multiplayerových módů totiž ještě nebyly uvolněny.

To ale vůbec nevadí. I tak totiž vidíme, že v podobě Battlestations Pacific se rodí velice atraktivní projekt, který by neměl zapadnout. Jeho předchůdci se podařilo relativně slušně zabodovat, přestože není typicky mainstreamovou hrou. A tak by to tentokrát – s řadou ústupků vůči méně zkušeným hráčům – mohlo dopadnout ještě lépe. Ani hardcore hráči se ale prý nemusí bát. Hra půjde nastavit tak, aby zní měli hotové peklo.