Backbreaker

V českých luzích a hájích se hraje především FIFA či Pro Evolution Soccer. Jenže když řeknete slovo fotbal ve Spojených státech amerických, vybaví si lidé trochu něco jiného. Konkrétně americký fotbal, což je hra, která se s naší kopanou srovnává opravdu hodně obtížně. Je to hra především o tvrdosti a rychlosti. U nás však mnozí neznají ani její pravidla, a tak se nelze divit, že se třeba do zpravodajských relací dostává sporadicky. Rovněž herní zpracování amerického fotbalu, ať už se jmenují Madden nebo NCAA, jsou v České republice v pravém slova smyslu okrajovými produkty, které se kupují desítky, maximálně stovky lidí. Obvykle tak o těchto hrách tuzemská média ve větší míře neinformují. Backbreaker by ale mohl být výjimkou. Jde sice o zpracování amerického fotbalu, ovšem o zpracování, které vyčnívá svým inovativním pojetím, jež by se mohlo líbit širšímu okruhu hráčů. Málokomu u nás asi také bude vadit, že hra nedisponuje oficiální licencí americké fotbalové ligy. To znamená, že se ve hře nevyskytnou reálná jména hráčů a týmů, která tady ale stejně nikdo nezná.

 

 

O Backbreakeru už se mluví poměrně dlouhou dobu, přinejmenším tři roky. Teď se zdá, že se jeho vývoj konečně chýlí ke konci a hráči budou mít možnost okusit všechny ty fyzikální a kamerové hrátky, jež autoři naslibovali. Backbreaker by se totiž podle dostupných informací měl hrát o poznání jinak než třeba zmíněný Madden. Tak například se tu nebývalé pozornosti dostane perifernímu vidění, které je ve skutečnosti pro hráče amerického fotbalu stejně nebo více důležité než síla, rychlost či rychlé reflexy. Kdo nemá periferní vidění, jen těžko v americkém fotbalu uspěje, protože se nevyhne nabíhajícím obráncům, kteří mají jediný cíl – srazit ho k zemi. Atribut periferního vidění se přitom do virtuálních zpracování této hry dostával jen minimálně či spíše vůbec. Autoři mají speciální procedury, jakými tento prvek chtějí do hry dostat. Zásadní je přitom práce s kamerou, která by v Backbreakerovi měla být obecně posazena mnohem níže než v jiných hrách tohoto typu. Když tak budete ovládat hráče v úniku, který se s míčem řítí ve volném prostoru k zakončení, neuvidíte kolem sebe velký prostor a nebudete proto vědět, zda se na vás neřítí nějaký ten obránce, který vám chce akci překazit.

 

 

Pro autory je práce s kamerou alfou a omegou hry. Právě na vrub jejího ladění do značné míry padají četné odklady. Je to totiž kamera, která má zajistit značnou část zážitku, a když nebude fungovat tak, jak má, bude úspěch Backbreakeru pravděpodobně ztracen. Vtip je zkrátka v tom, že hráč bude mít jen omezený rozhled do stran, který by měl maximálně kopírovat skutečný stav věcí, tedy to, jak vidí do stran reální hráči amerického fotbalu, samozřejmě i s tím, že na sobě mají docela objemnou helmu. Hra navíc nabídne celou řadu fíglů, které periferní vidění změní. Například krátké soustředění na přesnost přihrávky sice zajistí její větší úspěšnost, ale zároveň ještě zúží periferní vidění, protože oči hráče se soustředí na toho, komu přihrávají. Krátce poté nebo ještě předtím, co odhodíte míč, tak může přijít od některého z protihráčů hodně nečekaný a tvrdý náraz. A i tady se autoři vynasnaží, abyste si ho u monitoru pořádně užili, což už bude pochopitelně těžší, ale určitý úlek by měli být schopni reprodukovat. Soustředit se ale můžete i na nejbližšího obránce, což ale mnohdy vyvolá nečekané pohyby kamery, respektive hráčovy hlavy. Když poběžíte kupředu, všechny předběhnete a zapnete soustředění na nejbližšího obránce, tak se na něj zaměří kamera a vy budete sledovat jiný prostor, tedy ten s blížícím se obráncem, než kam běžíte. Prostě se jakoby otočíte, abyste zjistili jeho pozici.

 

 

Jak to tak vypadá, Backbreaker bude mít celou řadu specifik, které ho co do ovládání odliší nejen od přímé konkurence, ale dost možná i od dosavadní herní produkce vůbec. Autoři si to dobře uvědomují a je jim jasné, že na hráče nemohou hned vyrukovat s celým repertoárem změn směřujících větší realističnosti a autentičnosti herního zážitku. Proto se rozhodli hru rozdělit, nebo spíše zpřístupnit ve dvou poměrně dost odlišných módech. Jeden je pochopitelně arkádový a druhý svým označením Pro mluví za vše. V prvním případě, tedy v arkádové hře, počítejte s omezenější sadou pravidel, půjde tak v zásadě o jakousi kostru amerického fotbalu bez pro mnohé zbytečných nuancí. Zároveň v tomto módu hra nabídne nejrůznější indikátory, které vám při hře budou napovídat, jaká akce by se asi tak zrovna hodila. To vše v profesionálním módu odpadne a zároveň se sada pravidel rozšíří a budete tak hrát skutečný americký fotbal. A jelikož je mezi oběma módy velká mezera, rozhodli se tvůrci nastavení ještě více individualizovat, takže pomocí nejrůznějších táhel a zaškrtávadel budete moci volný prostor vyplnit a v podstatě si tak připravit zážitek, jaký vám vyhovuje.

 

 

Vzhledem k značné komplexnosti hry se autoři pokouší maximálně zjednodušit mechanické ovládání, aby hráči mohli složité dění na monitoru co možná nejlépe kontrolovat. Jsme na to docela zvědaví, protože s menším přehledem se zároveň pojí větší nutnost toho, aby hra byla chytrá sama o sobě a například při přepínání hráčů volila skutečně toho vhodného. Tvůrci tvrdí, že to vše má být samozřejmostí.

 

 

Backbreaker nabídne celou řadu módů, mezi něž spadá především kariéra, ve které si budete sami skládat svůj tým, s nímž pak budete moct odehrát hned několik sezón. V jejich průběhu se o hráče budete starat a za vydělané kredity, které byste měli dostávat zjednodušeně za vyhrané zápasy či za nejrůznější splněné výzvy, dokupovat hráče nové. Samozřejmě bude možné střihnout si i samostatnou sezónu. K tomu tu dostanete na výběr z dvaatřiceti již vytvořených týmů. Zároveň by neměl chybět multiplayer, který by mohl být za daných podmínek skutečně zábavný.

 

 

Pro hru je hodně důležité také nasazení Euphoria enginu, který se představil už třeba v Grand Theft Auto IV. To je v současnosti zřejmě nejlepší fyzikální nástroj. Hra díky němu nejenže opravdu dobře vypadá co do rozpohybování hráčů, a to především při jejich střetech, ale také díky němu může nabídnout rozšířenou škálu možností, jak ve hře využít tělesné hmoty hráčů. Půjde třeba o snížení těžiště, když uvidíte, že na vás nabíhá obránce, s cílem co nejlépe srážku ustát.

 

 

Backbreaker se tak jeví nadmíru zajímavě. Jistě, stále tu je pro našince nepříliš atraktivní téma amerického fotbalu, na druhou stranu, tahle hra by ho mohla přiblížit i těm, kdo o něj dosud nejevili zájem. Nakonec, vznikají i sportovní tituly, které čerpají ze zcela vymyšlených až fantasmagorických témat, jako například Blood Bowl. A jestliže Backbreaker skutečně nabídne tak zajímavé kamerové a fyzikální hrátky, jistě si najde spoustu fandů, které bude prostě jen bavit jejich testování. Backbreaker vyjde v květnu pro Xbox 360 a Playstation 3.