ARMA 2

Příběh Operace Flashpoint je v českých luzích a hájích přinejmenším tak profláklý jako příběh Mafie. Obě hry si v zahraničí získaly obrovské davy fanoušků, což podpořilo jejich odbyt u nás, kde se staly doslova kultovními. Zatímco Illusions Softworks je opravdu velké studio a významné hry se od něj tak nějak očekávají, Bohemia Interactive dokázalo svou hru vytvořit tak nějak na koleni a přes značnou nepřízeň osudu. Přesto však Operace Flashpoint působila hodně velkolepě.

Bohužel, pak nastal rozkol s vydavatelem – společností Codemasters – a určitý úkrok stranou. Po vydání Armed Assault se to zdálo být krokem do slepé uličky, ale v Bohemia Interactive si to nemyslí. Přestože ArmA nebyla tak dobrou a nakonec ani úspěšnou hrou jako Operace Flashpoint, o propadák určitě nešlo. Prodalo se jí více jak tři sta tisíc kusů, což při nevelkém marketingu znamená docela dobrou trefu a důkaz toho, že navzdory řečem o kolapsu trhu s PC hrami, natož pak hardcore, tu stále prostor pro válečné simulátory je.

ARMA 2 (ano, tak se hra jmenuje, nejmenuje se Armed Assault 2) by se měla poučit z mnoha chyb předchůdce a být důstojnějším pokračovatelem odkazu Operace Flashpoint. Ono to nakonec bude i nutné, protože stočlenný tým Codemasters kutí ambiciózní Operation Flashpoint 2 a zdá se, že se tyto dva tituly střetnou v přímém boji někdy příští rok. Autoři v příběhu ARMA 2 prokazují značnou míru vizionářství. V létě se jak známo odehrál nemilý konflikt mezi Ruskem a Gruzií. Ještě předtím si v Bohemia Interactive načrtli obdobný, byť fiktivní scénář. Ten se odehrává ve vymyšlené zemi Černarus, která ale evidentně odkazuje na postkomunistické republiky se specifickými problémy. V případě Černarusi to jsou separatisti – Chernarus Red Star Movement („Chedaki“). Vládě se sice podařilo udržet kontrolu nad zemí, ovšem Chedaki operuje na severu země a získává tu značnou podporu mezi obyvatelstvem, která ústí ve snahy o odtržení. Tím to ale nekončí, povstalci se rozhodli podniknout tažení do nitra země a přijít si na co největší územní zisky – samozřejmě s tichou podporou Rusů. Ještě že je nedaleko jednotka NATO, která může rychle zasáhnout.

Ačkoliv jsme v docela dost realistické hře, neznamená to, že bude rozvoj příběhu odbytý. Naopak, užijete si jeho sledování z několika perspektiv a budou vám předloženy nejrůznější názory, podle kterých si budete moct udělat úsudek o probíhajícím konfliktu, názorech jednotlivých stran i tom, co si o tom myslí obyčejné obyvatelstvo. Nakonec, s většinou lidí půjde prohodit přinejmenším pár slov. Civilisty, ale i novináře by mělo být nutné v řadě případů chránit, čímž si v dynamické kampani připíšete bonusové body a získáte určité výhody. Autoři mají s příběhem skutečně velké plány a podle toho, jak se ve hře budete chovat, by mělo vyznít i jeho zakončení. To je na scéně vojenských simulátorů hodně zajímavá novinka. Na druhou stranu nečekejte nějaké zvraty a dlouhé řečnění. ARMA 2 stále ví, kam patří především.

Velkým příslibem hry je samotná Černarus. Ač fiktivní země, je vytvořená podle vzoru černomořských států a vtipně kontrastuje s Běloruskem. Narazíte tu na poměrně pahorkatou krajinu, což je pro válečné operace ideální. Pokud jste někdy byli v zemích jako Gruzie či Ázerbájdžán, možná vám bude prostředí povědomé. Ovšem určité reminiscence pocítí i částí návštěvníci Českého středohoří. Právě podle něj byla totiž navržena topografie hry. To je pro hru hodně důležité, jelikož se vývojáři domnívají, že realisticky působící terén není možné navrhnout v editoru z ničeho. Takový totiž nikdy nebude vypadat opravdu přirozeně. Takhle by měla Černarus působit skutečně autenticky a ne jako složená z několika částí. Ptáte-li se na čísla, vězte, že celkem na vás čeká 225 kilometrů čtverečních, které můžete prozkoumat. To je neskutečná porce. Ale nebojte, spoustu míst třeba ani nenavštívíte – ale můžete. Záleží na tom, jak se vyvine dynamický konflikt. Určitě potěší i 350 kilometrů silnic nebo zhruba padesátka měst a vesnic. Zkrátka nálož na hodně dlouhou herní dobu, která zavání několikerým rozehráním.

V hlavní roli vystupuje pětičlenná speciální jednotka. Každý z vojáků si rozumí s něčím jiným – jeden výborně řídí tank, další zase helikoptéru. Podle potřeb úrovní budete nasazování do kůže jednotlivých vojáků. V prvních misích ale budete muset poslouchat příkazy nadřízených, jelikož byste měli být jedním z mnoha obyčejných vojáků. Jakmile se ale trochu osvědčíte, dostanete na povel celý tým i s možnostmi rozdávat podrobné rozkazy pomocí kontextového menu. Ale ani tím to nekončí. Ve třetí fázi budete působit nejen přímo v poli, ale na požádání také na strategické mapě, kde budete ovládat celé šiky jednotek podobně jako v realtimové strategii. Zkrátka a dobře, v ARMA 2 toho budete mít na práci spoustu a je jen otázkou, zda to hráče nezahltí.

Toho bychom se ale prý bát vůbec neměli. Naopak. Pokud na někoho působila Operace Flashpoint příliš nepřístupně, bylo to především proto, že autoři už neměli tolik času zabývat se samotnou herní složkou. Dali hráčům nástroje, ale už se nestarali o bezproblémový nástup hry. Takový, aby hráč byl od začátku pohlcen a necítil se jakoby odstrčen. Ne, nebojte – ARMA 2 nechce nic zjednodušovat, spíše zlepšovat. Hra se dá navrhnout tak, aby bavila i nováčky, i když možná stále budou trochu frustrovaní skutečností, že jedna dvě rány znamenají smrt a že se nebojuje na pár metrů, ale často na velkou vzdálenost. Kromě lepe koncipovaného příběhu a pozvolnějšího začátku, který zahrne i podrobný tutoriál, si zelnáči budou moct aktivovat nejrůznější pomocníky. Jako například označení nepřátelských jednotek, díky čemuž si jich lépe a rychleji všimnete.

Rozhodně největší předností hry je ale úžasná dynamičnost kampaně. Dá se říct, že daných je naprosté minimum věcí. Hra nějak začne a hráč do děje bude moct významně zasahovat. Stejně tak ale budou – do značné míry náhodně – zasahovat i ostatní týmy. Všichni by pak na sebe měli různými způsoby reagovat. Takže již po několika hodinách můžete být svědky naprosto odlišného vývoje než vaši kamarádi, popřípadě vy sami u dalšího rozehrání. Proměnných je velká spousta, a aby bylo možné je efektivně aplikovat, je třeba vyspělá umělá inteligence. A právě takovou autoři připravují. Jde o nepoměrně těžší práci než jakou mají vývojáři obyčejných akcí. Tady musí AI propočítávat i záležitosti, jichž nejste přímými svědky, ale přece jen se někde v Černarusi v rámci velkého vojenského tažení dějí. Pokud se tohle skutečně podaří, budeme muset smeknout.

A ještě více než na singleplayer se v tomto případě těšíme na multiplayer. Tam v řadě případů umělou inteligencí nahradí skuteční hráči (hovoří se o stovkách) a v rámci strategické části má být dokonce možné stavět vlastní základny. To už zavání maximální mírou simulace válečného stavu. Každopádně jsme zvědaví, jak tohle všechno hra zvládne po technologické stránce. Na obrázcích i v běhu vypadá přinejmenším slušně na to, jak obrovský má záběr. Jen abychom na její spuštění nepotřebovali menší atomovou elektrárnu.

Z Bohemia Interactive je cítit obrovský zápal pro věc. Pracují na tom, co je baví a navíc, co skvěle ovládají. Válečné simulace jsou jejich parketou a v ARMA 2 hodlají dokázat, že stále patří ke špičce oboru a že se dokáží postavit i Operation Flashpoint 2 vznikající s několikanásobným rozpočtem. Samozřejmě je tu velké riziko, že se tak obrovská hra s tak enormním množstvím detailů opět nepodaří poskládat zcela bezchybně a hráči budou otravováni bugy. Doufejme však, že se tentokrát podaří vše poskládat aspoň do uspokojivě hratelné podoby.