Alpha Protocol

Hned po svém ohlášení vzedmul Alpha Protocol velkou vlnu zájmu především mezi zkušenými hráči. Ti totiž vědí, že podobných projektů se příliš nevidí. A když se navíc člověk podívá do kolonky vývojářského studia, uvidí Obsidian Entertainment, které už si za relativně krátkou dobu své existence stihlo vybudovat velice slušné renomé. BioWare na ně delegovalo hned dvojici druhých dílů svých hitů, konkrétně Knights of the Old Republic a Neverwinter Nights. Obou se v Obsidianu zhostili na jedničku. Ono ani není divu, vždyť jde o přeskupené Black Isle Studios, které před lety potkal krach, ale rozhodně ne vyhoření vývojářského talentu, jenž přímo zářil z takových hitů jako Fallout či Planescape Torment. Chceme tím především říct, že tihle borci RPGčka umí, možná více než kdo jiný. Proto je dobře, že nyní dostávají šanci prokázat svůj talent nanovo, ve zbrusu nových, originálních titulech. Jedním z nich je dosud neodhalené RPG na motivy vetřelčí ságy, druhým potom Alpha Protocol, k němuž máme naopak spoustu zajímavých informací, kvůli nimž se na tenhle kousek těšíme naprosto nehorázně.

  

Stejně jako BioWare v Mass Effect, ani Obsidian v Alpha Protocol nejsou vázáni žádným existujícím světem či nějakými svazujícími pravidly. Mohou si vytvořit všechno hezky od píky, což je na jednu stranu sen každého vývojáře, na druhou je třeba pořádné fantazie, aby bylo možné ho i naplnit a udělat pro hráče atraktivním. Popravdě si nedovedeme představit lepší volbu než prostředí plné konspirací, spletitých nitek vedoucích od vlád států k podivným organizacím a také agentů, z nichž někteří jsou úplatní, jiné zase rovina chlapi. K druhým jmenovaným patří (přinejmenším zpočátku) také Michael Thorton – zelenáč ve službách CIA, jenž si vstupem do řad zpravodajské služby také splnil sen. Ten však nemá dlouhého trvání. Hned jedna z jeho prvních akcích se pokazí. Budete si jí moci zahrát, ale sami uzříte, že proti debaklu prostě nic nenaděláte. Tahle mise byla od počátku do konce odsouzena k nezdaru a vaši nadřízení to evidentně věděli. Nejen oni. Jakožto nováček je Thorton ideálním obětním beránkem, a přestože se snažil seč mohl, aby zabránil nejhoršímu, nakonec je to on, na koho padá vina strašlivé konspirace, jež sahá až na nejvyšší místa. Michael je sice zelenáč, ale jen tak se nedá. Na útěku před svými někdejšími kolegy se rozhodne celou věc vyřešit na vlastní pěst. K tomu ale bude potřebovat pomoc. Tu by mu měla poskytnout jakási v utajení operující síť odpadlických agentů.

  

Alpha Protocol je sice stále především RPG, ovšem na počátku hráče nenutí k nějakým zásadním rozhodnutím, na jejichž horizont nemá šanci dohlédnout. Kromě úprav zevnějšku a lehkého načrtnutí historie charakteru nebudete muset volit nic jiného – žádnou třídu, ani povolání. Jste prostě agent a teprve v průběhu hry se rozhodnete, jakým stylem budete pracovat. Tady tvůrci měli dostatek inspiračních zdrojů a poukazují na fenomén trojitého J.B. Už jste si všimli, že James Bond, Jack Bauer (24 hodin) a Jason Bourne (Agent bez minulosti), tedy tři největší esa současného špiónského světa, mají stejné iniciály? To je ale spíše jen náhoda, možná i hříčka, ale důležité je, že Alpha Protocol bude mísit styly všech tří zkušených borců. Tedy vy je budete moct míchat do jednoho celku jménem Michael Thorton. Bond je elegán, který vše řeší s naprostým klidem a s pomocí supermoderních udělátek, Bauer je staromódní, vytrvalý pistolník, zatímco Bournovi není cizí rozbít pěstí zeď, a tedy ani obličej nepříteli. Je pouze na vás, zda se rozhodnete jít jedním z těchto směrů, nebo dáte přednost zcela unikátnímu mixu, například v podobě mlátičky, které operuje s gadgety. Jisté je, že ať se budete plížit, nebo o vás každý bude vědět deset minut dopředu, hra nepreferuje žádný ze stylů a volbu nechává jen na hráči. Žádné řešení není špatné, všechna jsou dobrá, když je dokážete provést, tak jak máte.

  

RPG systém je poněkud zjednodušen a zpřehledněn, což vůbec není na škodu. Nestoupáte po klasických úrovních, ale za splněné úkoly získáváte rovnou bodíky, které investujete do jednoho z deseti odvětví, z nichž každé má opět deset stupňů. Na každé z těchto škál se vám postupně odemykají další a další schopnosti spojené s tím kterým odvětvím, například plížením, střelbou z pušky, otevírání zámků či hackingu. To ale není vše. Alpha Protocol bude odměňovat také povedené jednorázové akce. Dokážete pokosit pět protivníků pěti headshoty, nebo páčíte zámky o sto šest? Pak se těšte na nějaký ten bonus, třeba zbraňový či nové páčidlo. V akčním laufu se občas spustí také nejrůznější módy, kupříkladu jakési zbystření smyslů, kdy najednou zamíříte mnohem lépe a kosíte ještě rychleji. Co se týče vyvolávání speciálních schopností, to nebude postaveno na žádné energii, nýbrž omezeno časově. Po vykonání dané ability prostě budete muset nějakou dobu počkat, než se tento znovu „nabije”. Samozřejmě se dá očekávat, že čím mocnější schopnost, tím déle bude obnovení funkčnosti trvat.

  

Agentské prostředí pochopitelně nahrává pořádné porci všech možných předmětů. Ať už to jsou speciální udělátka, zmíněná ve spojení s Jamesem Bondem výše, nebo konvenční zbraně typu brokovnice, kulometu či sniperky. Žádné dosud neobjevené a tudíž z prstu vycucané kvéry nečekejte, to si autoři raději vyhrají s gadgety. Překvapivě by ale nemělo být možné sbírat zbraně po padlých nepřátelích. Možná se to zdá být příliš radikální a autoři to do vydání ještě změní, má to však svá opodstatnění. Jednak se nemusíte zdržovat zastavováním u každé mrtvoly a jejím prohlédáváním ve stylu „co kdyby tu bylo něco pořádného”, což vytrhává z herního spádu, jednak si bude Michael obstarávat zbraně sám u nejrůznějších překupníků. V závislosti na misi si přitom pořídí přesně to, co potřebuje. Peníze budete získávat pochopitelně za splněné mise. Mnohé z nich vám sice nikdo neproplatí (především ty hlavní, kdy jde o vaší věc), ovšem při vystřílení sídla korporace se v sejfu jistě nějaké drobné najdou. Co se samotné akce týče, bude ve stylu moderních RPG velmi intenzivní a má částečně připomínat střílečku. To znamená krytí se za překážkami a míření bude mít docela podstatnou roli, ale ani bez patřičně nastavených schopností to nepůjde.

 

Velkou práci si tvůrci dávají s rozhovory, které chtějí koncipovat podobně jako BioWare v Mass Effect, jen ještě o něco lépe. Také je štve, že se v dialozích stále opakují stejné odpovědi, otázky jsou vytržené z kontextu a celé to působí tak nějak nepřirozeně. Proto se uchýlili k jednoduchému, ale o to uvěřitelnějšímu systému. Jakmile na vás v konverzaci přijde řada, spustí se časové odpočítávání, ve kterém musíte zvolit jeden z nabízených postojů. Například naštvaný, přístupný, negativní, agresivní, přátelský apod. Postoje se dají různě kombinovat, a tak se rozhovory odvíjí pokaždé poněkud odlišnými směry. Opět ale nelze říci, že některý z postojů je a priori dobrý, nebo špatný. Bude záležet na hráči, jak se se hrou chce popasovat. Pokud nezvolíte žádnou náturu, nemusíte se bát, hra vybere některou náhodným způsobem.

  

Po Mass Effectu čekáme na další skvělou porci moderního role-playing gamingu. Alpha Protocol je přitom dílku od BioWare zjevně podobné, nikoliv, že by snad kopírovalo, ale sleduje obdobné trendy – a ty jsou jednoznačně správné. Můžeme se tak těšit na vynikající, spletitý příběh plný konspirací, ale i vedlejší úkoly, které si u agenta-vyvrhele budou objednávat různé entity či skupiny. Prostředí navíc vypadá velmi uvěřitelně. A variabilní hratelnost s několika odlišnými a kombinovatelnými styly také jistě bude stát za to. Jen škoda, že musíme vyčkat až do jara příštího roku.