Aliens vs. Predator

Když dostane kovaný hráč za úkol zavzpomínat na nejstrašlivější (v pozitivním slova smyslu) zážitek, jaký ho při hraní potkal, dost možná vytáhne z rukávu zdánlivě nesmyslný název Aliens vs. Predator. Dvě monstra, která v minulých desetiletích děsila diváky v kinech a na televizních obrazovkách, postavená proti sobě. A jako třetí do party jsou tam samozřejmě mariňáci, kteří jsou tak obyčejní, že to do názvu prostě nedopracovali. Bitky alienů, predátorů a lidí jsou vlastně nesmírně lákavé, byť to zavání pořádným brakem. A také že ano, původně se tato myšlenka oficiálně objevila na stránkách béčkového komiksu, a od té doby se docela chytila. Pokud pomineme filmovou sérii, jež má do pamětihodnosti docela daleko, je nejvýznamnějším pomníkem alienů proti predátorům právě dvojice počítačových her, jež vyšla v letech 1999 a 2001.

 

 

První díl se bez nadsázky zapsal do herních dějin, i když se na něj dnes možná nevzpomíná tolik jako třeba na Dooma či Quake. Ale kdo zažil, jistě nebude protestovat. V dobách, kdy technologie zdaleka nebyla tak vyspělá jako dnes a směr určovaly enginy Unrealu či Quaka 2, se objevil titul, jenž dokázal pohltit a vystrašit více než co jiného. Na svou dobu audiovizuálně perfektně zvládnutý, navíc s neopakovatelnou atmosférou. Ne, nebyla to žádná řež, i když krve se nakonec objevilo vždycky dost. Dalo by se říct, že šlo o jeden z prvních opravdových survival hororů, kde se hráč musel obávat neviděného, ale zato slyšitelného. Zejména očekávání útoku alienů, jež mohly přijít odkudkoliv, nám zůstalo v paměti zakódováno hodně hluboko. Druhý díl potom věci ještě vylepšil a rozhodně neudělal ostudu.

 

 

Ovšem ani jednička od studia Rebellion, ani dvojka od Monolithu, se nestaly kdovíjakými prodejními trháky, a tak série vyšuměla do ztracena. Nedávno se začalo sice hovořit o Aliens: The Colonial Marines, avšak tam nejsou predátoři a kdo ví, zda se tento titul kdy dočká dokončení. Avšak E3 s sebou přinesla překvapení v podobě představení dalšího Aliens vs. Predator. Jak je dnes zvykem, tak si vystačí bez číslovky a nemusí tak na nic navazovat. Tedy vlastně ano – na tradici skvělé atmosféry a hratelnosti. Skvělou zprávou je, že se vývoje opět ujímá studio Rebellion a ne nějací nováčci. Právě Rebellion totiž prokázal neuvěřitelný cit pro tuhle hru. A popravdě, ve svých dalších projektech už na tento úspěch navázat nedokázal.

 

 

Stejně jako minulé díly, také nový Aliens vs. Predator se bude opírat o dva herní světy, tedy ten singleplayerový a multiplayerový. Oběma by se mělo dostat stejně velké pozornosti a zarmouceni by neměli být hráči ani jednoho z nich, a to ani tehdy, když ten druhý úplně minou. To zavání typickou reklamní zkratkou „dva za cenu jedné“. Ale už minulé díly ukázaly, že tomu tak v těchto případech skutečně je. A dva je možná málo. Každá ze tří hratelných stran je totiž dalším výrazným rozdělením, byť na jiné ose. V singleplayeru si budete moct zahrát hned tři kampaně. Dá rozum, že v každé z nich si střihnete roli jiného „hrdiny“. V první mariňáka, v druhé predátora a ve třetí samozřejmě nekompromisní výmysl Ridleyho Scotta – vetřelce.

 

 

Hlavní tahounem je děj právě z vetřelčích filmů, do kterých se ostatní protagonisté zapojí. Ne, nejde o přepis a alternaci filmových záležitostí. Spíše o jakýsi výchozí bod, který je umístěn do období třicet let po třetím filmovém Vetřelci. O příběh ale ani tak nejde. Nějakými nitkami osudu se zkrátka přihodí, že se na jedné planetě sejdou mariňáci, predátoři a vetřelci. Tedy naprosto nekompatibilní rasy, které se chtějí navzájem vyřídit. Autoři se ale přece jenom snaží o určitou motivaci hráčů příběhem. Díky tomu se můžete těšit na skutečnost, že všechny tři kampaně tvoří jakýsi větší celek. Nejsou od sebe zkrátka odtržené, ale prolínají se a zhusta sledují stejné události, akorát z jiné perspektivy, případně v jiný čas. Zároveň by ale měly tvořit vyprávění jdoucí vpřed, tedy za předpokladu, že dodržíte jejich předepsanou posloupnost.

 

 

Na E3 prezentaci se předváděla víceméně jen hra za mariňáka. A podle těch, kteří se jí mohli zúčastnit, jde překvapivě o přesný obraz filmových zpracování Vetřelce. Ukázka se odehrávala v detailním industriálním komplexu. Místy procházel mariňák-začátečník s rozklepanou pulzní puškou po chodbách sám, tu zahlédl rozprsknutou krev na stěně, tam zase propálenou díru v zemi, což byl výsledek sestřeleného a kyselinotvorného vetřelce. Zkrátka to prý působilo velmi atmosféricky a přirozeně. Nechyběly ani drsné akční pasáže, kdy se připojíte k mariňákům pálícím ze střílen apod. Mělo by tak jít o mix z dynamické akce i z pasáží, po jejichž odeznění budete kontrolovat čistotu spodního prádla.

 

 

Úplně jiné kafe je nicméně predátor. Zatímco coby mariňák jste co k čemu jen ve skupině a jindy se jen třesete, aby na vás něco nevybaflo, jako predátor naopak musíte nahánět svou kořist. Je tak jasné, že prvek napětí se odsud trochu vytrácí. To se ale tvůrci rozhodli kompenzovat predátorovými schopnostmi, které mu umožní, aby se dostal na zdánlivě nedostupná místa. Jeho druhým domovem jsou například koruny stromu a hodně se hodí také několik různých pohledů. Jedním z nich je speciální vize, která vám jasnými barvami naznačí, kde všude se můžete po úrovni pohybovat. Je tak jasné, že úplně všude to nepůjde. Je ale také zjevné, že se autoři zhlédli ve vertikálních akcích. S predátorem se budete využívat především v bojích na blízko. S vetřelcem také, ale opět odlišným způsobem – ten si svou kořist skutečně vyčíhá a zaútočí až tehdy, kdy je šance na úspěch značná.

 

 

Inu, vypadá to slibně, a to ještě nebyl nakousnut multiplayer. Ostatně, hra se nachází v relativně rané vývojové verzi a měla by vyjít až příští rok. Rebellion však podle všeho ví, co dělá. Aby ne – vždyť se vrací ke svým kořenům, které z něj udělaly prvotřídní studio. Z tohoto postu pak sice spadlo, ale právě teď má šanci se na něj opět vydrápat. Atmosférických her není nikdy dost. Jen se trochu bojíme, aby se z toho nestala obyčejná akce bez napětí. Snad to dopadne tak, jak si přejeme.