Herní výstava Game On

Je to velká škoda, ale v tuzemsku se asi žádné větší akce zaměřené na hry nedočkáme. Pokud tedy nepočítám Invex, jehož úroveň je (co si budeme namlouvat) bídná. Navíc ani není zmínka o představování her jako takových, ale pouze se na něm pořádají „profi“ turnaje. A tak holt musíme navštěvovat různé akce v zahraničí, nic jiného nám nezbývá. Po srpnovém Games Convention (viz. reportáž) jsem v povánočním čase navštívil výstavu Game On, která probíhá v Londýně. Aby nedošlo k nějakému omylu, obě tyto akce se skutečně nedají srovnávat a jsou určeny pro trochu jiné návštěvníky a jejich náplň je úplně odlišná. Skutečně jediné co je spojuje jsou hry – zájem o ně a chuť je hrát. Všechny podmínky splňuji snad na 120%, takže mi nic nebránilo vypravit se do Science muzea. Ještě bych se vám hned z úvodu chtěl omluvit za trošku horší kvalitu fotek – měl jsem k dispozici na focení bohužel pouze mobilní telefon a prostředí bylo hodně tmavé, proto nejsou fotografie úplně tak ideální jak bych si představoval.

Výstava vs. veletrh

Vraťme se ještě trochu k porovnání Game On a lipského Games Convention. Zásadní rozdíl je právě kvůli označení, londýnská akce je totiž výstavou a GC veletrhem. Zatímco veletrh se skládá z jednotlivých ploch, které si za poměrně tučné částky pronajímají jednotlivé firmy pro prezentaci svých produktů a získávání potencionálních klientů na svou stranu, výstavy jsou o něčem úplně jiném. Konkrétně tato je zaměřena na vývoj herního průmyslu od roku 1960 až po současnost, pomalu až lehce budoucnost, jak zjistíte později. Nenajdete zde žádné jednotlivé stánky, ale ucelenou jednotnou prohlídku. Celkově je Game On poměrně hodně zaměřený především na to, aby si návštěvník s sebou odnesl z výstavy osobní prožitek z jednotlivých her – tedy na hratelné ukázky, které si může vyzkoušet. Pochopitelně u všeho naleznete popisky a jak procházíte jednotlivými místnostmi, na zdech je vcelku hezky popsán vývoj pomalu den po dni. Na úplném konci článku si ještě můžete přečíst několik základních faktografických údajů a nyní se pojďme vrhnout rovnou na konkrétní pocity a zážitky z prohlídky.

Prvopočátky

Celá výstava je rozdělena na jednotlivé části, které na sebe navazují jak pokročilejšími herními možnostmi a vývojem, tak časově. Hned v první místnosti nás tedy čekají ty „největší klenoty“, jinak řečeno základ vývoje her. Začínáme v roce 1962, kdy vyvinul Steve Russell první hru určenou na „počítač“ s monitorem. Šlo o Space War! na DEC PDP-1. Velký počet her v této první části expozice je na klasických automatech a nebo přímo na dnes již skutečně muzejních konzolích. Jak jsem již zmínil, naprostou většinu titulů si můžete sami zahrát. A co vévodilo mezi nejstaršími kousky? Tak především arkádové Computer Space a Pong (obě vytvořil Nolan Bushnell – zakladatel Atari). Velký úspěch a zájem si získaly také automatovky Pac-Man a Asteroids. Zapomenout však nesmíme ani na Space Invaders. Taky dostáváte chuť obživit si trochu paměť a znovu si je vyzkoušet? Pochopitelně hratelných ukázek bylo o poznání více, avšak zde jsem zmínil ty (dle mého názoru) nejzajímavější. Přesuňme se již o kousek dále, kde můžete shlédnout v provozu konzolové klasiky jako je Sinclair Spektrum, Commodore, Segu a nebo skutečně historický Magnavox Odyssey (z roku 1972). Pravda tuto část především mladší účastníci výstavy poměrně rychle proběhli. Zkrátka skutečně podobné kuriozity už mladší hráči neznají a nic jim neříkají.

Druhá část expozice

V druhé místnosti najdeme taktéž fenomenální tituly, které si navíc pamatuje větší počet dnešních aktivních hráčů. Tituly jsou zde rozděleny podle jednotlivých žánrů a objevují se již i novější konzole, jako například PlayStation (1 i 2), Box, GameCube nebo i klasické PC. Po pravdě řečeno tato část celé výstavy mne nadchnula absolutně nejméně. Pravda zahrát si první Microprose Grand Prix na PC (které mám doma originál) není špatné, ale letět kvůli tomu do Londýna na výstavu opravdu nemusím. A co bylo dále v této místnosti k vidění a vyzkoušení? Za zmínku stojí například The Secret of Monkey Island (PC), Gradius V (PS2), Populous a Sim City (oboje na Super Nintendo), Mario 64 (Nintendo 64) a nebo legendární Prince of Persia (na Sega Mega Drive). Toť asi vše k tomuto období, které se zapadá do let relativně nedávných (na Xbox zde bylo např. NHL 2K5).

Hudební doprovod, vznik časopisů

Od svítivých monitorů se nyní přesuneme za něčím malinko jiným, ovšem pochopitelně nepůjdeme daleko od her. Čeká nás totiž zážitek pro uši – na zdech jsou zavěšená sluchátka, díky nimž si můžete poslechnout různé kompilace z her. Nachází se zde muzika od úplných počátků. Kromě toho si jakožto návštěvníci můžete i zahrát nějaké hry s kvalitním hudebním doprovodem. Věřte, že například práce Koichi Sufitami, tedy tvůrce hudby k Dragon Quest, stojí zato. Dokonce i některé známé skupiny spolupracovaly na herní hudbě – například Gorillaz nebo Prodigy. O kousek dál máte potom takovou mini-výstavu herních časopisů známých po celém světě. A podívat se alespoň na obálku úplně prvního čísla EDGE z října 1993 a mnohé další zásadní (respektive jubilejní) čísla, je rozhodně zajímavé. V další části se dostaneme v podstatě do přítomnosti, maximálně pár let zpět. Osobně to příliš nechápu fakt, že právě zde bylo nejvíce hrajících lidí (já jsem naopak tuto část takřka proběhnul). O titulech jako Pro Evolution Soccer 5 nebo Tony Hawk’s American Wasteland (vesměs všechny ve svých konzolových verzích, ať už Xbox nebo PS2) se nemá cenu dlouze rozepisovat, raději se zaměříme na mnohem zajímavější věci k vidění.

Vlastní video z herní výstavy GameOn
Přenosné „hračky“

Ano i malých konzolí, které mají nespornou výhodu ve své přenositelnosti, bylo na GameOn hodně. Prostor jim byl vymezen v jednom koutě prakticky poslední místnosti a kromě malého stolu kde byly ty základní kousky připravené pro nedočkavé návštěvníky, tak měli autoři výstavy i hezky připravenou kruhovou prosklenou vitrínu. Právě při pohledu na ni si každý udělal o vývoji v tomto odvětví herního průmyslu dokonalý obrázek. Jo, při pohledu na klasický GameBoy se dostavilo mnoho vzpomínek a skvělých zážitků, přestože jsem měl v kapse Sony PSP, který se výkonnostně nedá s GB srovnávat. Ovšem i tento nový produkt v podobě PSP nebo Nintenda DS byl k dispozici na zkoušku. Hned vedle tohoto „koutku“ se nachází dětské hry, o těch vám toho však příliš nepovím. Po pravdě řečeno snad ani jediný z vystavovaných titulů jsem nehrál a nikdy o něm nic neslyšel. Snad vyjma Pikatchu, avšak tomu jsem se pro změnu vyhýbal obloukem. Zkrátka v době kdy jsem začínal s hrami, tak žádný vysloveně „dětský“ žánr neexistoval.

Nex-gen konzole

A pomalu ale jistě se dostáváme do poslední fáze exhibice a po pravdě řečeno do té asi úplně nejzajímavější. Podle mě je mnoho lidí schopno navštívit Game On a všechny předchozí proběhnout jak nejrychleji to jen půjde a zde strávit několik hodin. Jak napovídá podnadpis tohoto odstavce, podíváme se tady (a pochopitelně vyzkoušíme) ty nejmodernější technologie, které ovládnou nejbližší budoucnost. Ano, řeč je o silné konzolové trojce Microsoft Xbox 360, Nintendo Wii a jako opravdu exklusivně i Sony PlayStation 3. Proč exklusivně? Inu první dvě zmíněné možná mají mnozí v obýváku u televize, ovšem PS3 doposud k dostání pro obyčejného smrtelníka není. Na Wii je k dispozici populární Wii Sports, na kterých si ostatně úplně nejlépe z doposud vydaných her vyzkoušíte možnosti této hračičky. V době kdy jsem byl na výstavě měli spuštěný konkrétně tenis, je ovšem možné, že hry střídají. Xbox ovládl také sport, konkrétně stolní tenis od Rockstaru. Po grafické a výkonnostní stránce skutečně výborný, ovšem vedle originálnějšího Wii lehce zaostával. K těmto dvěma konzolím ještě zbývá dodat, že obraz byl promítán na poměrně velké plátno, což ještě umocňovalo celkový zážitek (společně s desítkami lidí, kteří čekali až se na ně dostane řada a sledovali vaše výkony). Čekání však nebylo dlouhé, já jsem se osobně na řadu dostal skutečně během chvíle. A stojí to zato. PlayStation 3 bylo (alespoň pro mne) skutečně nejzajímavějším a nejexklusivnějším kouskem. Vyzkoušet jste si mohli hru MotorStorm – závody s dokonalým grafickým zpracováním. Tuto konzoli si pořadatelé také střežili jako oko v hlavě. Stále u ní někdo stál a byla „ukrytá“ v průhledné krabici. Ostatně ještě se můžete podívat na video z YouTube, kde někdo právě Wii a PS3 v poměrně dobré kvalitě natočil:

Wii a PS3 na Game On
Závěr

Jaké mám tedy z Game On pocity? Inu trošku rozporuplné. Byl jsem skutečně velmi natěšený a pln očekávání, díky čemuž mne možná tato výstava nenadchnula až tolik jako jiné podobné akce. Především jsem čekal o poznání větší prostory a zábavu na delší dobu. Po zkušenostech například právě z GC, kde jsem byl bohužel pouze jeden den a k mnohým zajímavým věcem jsem se nedostal, mi Game On zabralo zhruba dvě hodinky. Ze strany organizátorů je všechno skvěle vyřešeno, protože vstupenky si kupujete na určitou hodinu, čímž regulují absolutní přeplnění výstavních prostor a čekání v dlouhých frontách na svoji oblíbenou hru (pobyt uvnitř však časově omezený není). Celkově se mi tedy výstava rozhodně líbila, ale nějaké maličkosti bych si představoval trochu jinak a navíc jsem se nedočkal snad mojí nejoblíbenější „automatovky“ Golden Axe. A vyplatí se tedy výstavu navštívit? Pakliže se náhodou pohybujete v Londýně a nebo tam máte naplánovanou cestu, určitě se stavte. Už víte co vás čeká a nemine, takže by se vám herní zážitky snad měly líbit. Teď už slíbené mini tabulka s nějakými základními fakty o této výstavě.

Základní fakta o výstavě Game On

Místo konání: Science Museum v Londýně
Termín konání: 21. říjen 2006 – 25. únor 2007
Ceny vstupenek: dospělí £8.50 (tj. cca. 350 Kč), děti £6.50 (tj. cca. 270 Kč)
Celkem hratelných her: Údajně až 120, sám jsem je však nepočítal a osobně bych bral toto číslo trošku s rezervou. Přesto se nemusíte bát, že by nebylo co hrát.
Stanice metra: South Kensington
Největší plus: Pokud jste snad pod vánočním stromečkem nenašli Nintendo Wii, rozhodně právě zde je nejlepší příležitost si ho vyzkoušet na vlastní kůži. A jestliže snad Wii není dostatečnou motivací, určitě to bude PlayStation 3, protože tuto next-gen konzoli doma ani mít nemůžete. Zatím.
Největší mínus: Titulů je k dispozici hodně, ale asi každý najde nějaký, který je mu nejbližší a na výstavě chybí. Pro mě se do této skupiny rozhodně řadí Golden Axe. S tím však nic nenaděláme – výstavní prostory v Science Muzeu nejsou nafukovací a peníze si pořadatelé cheatem nabýt také nemohli.

Science Museum – co tam všechno je?

Vědecké muzeum v Londýně je skutečně velmi známé a navštěvované obrovským počtem lidí každý den. Vstup je zdarma, jak je tomu v Anglii u státních muzeí zvykem, pouze některé vybrané akce, které se v něm konají jsou zpoplatněny. Všechny sbírky údajně obsahují až 300 000 různých předmětů z vědeckých odvětví a jsou umístěny celkem v pěti poschodích. Mimochodem je v něm zabudované i „3D kino“ Imax, což už pravda v dnešní době pro nás není až tolik atraktivní, když je i v Praze. Pokud tedy navštívíte Londýn, doporučujeme sem rozhodně zavítat a prohlédnout si místí skvosty.

Tato výstava je sponzorovaná firmou Nintendo a vytvořila ji Barbican Art Gallery.