5 nejlepších herních záporáků

Spojení “nejlepší záporák” možná působí poněkud zvláštně. Jde přece vesměs o postavy, které našemu hernímu hrdinovi jdou přímo po krku, často mu zabíjí blízké, nebo rovnou usilují o zničení celého světa! Proč tedy nejlepší? Protože bez záporáka se žádná příběhová hra jen tak neobejde. Je to jeden z hlavních způsobů, jak do hry vtáhnout a vyvolat v hráčích to správné zanícení a emoce. Vybíráme tedy 5 jedinečných záporáků, kterým se povedlo dané hře dodat nezapomenutelnou jiskru. Nezapomeňte nám napsat do komentářů, jaký je pro změnu váš oblíbený herní záporák. Upozorňujeme, že text může obsahovat spoilery.

 

---

GlaDOS – Portal

 

Záporák, ke kterému si podstatná část hráčů vypěstovala regulérní stockholmský syndrom. GlaDOS, nebo-li Genetic Lifeform and Disk Operating System, byla počítačovým systémem, který v sérii Portal spravoval rozsáhlé laboratoře společnosti Aperture Science. Je to klasický příklad umělé inteligence, která se vymkla kontrole. Pomocí neurotoxinu bez milosti vyvraždila téměř všechny vědce v komplexu. Nás hráče pak podrobuje smrtelně nebezpečným experimentům – to vše samozřejmě v zájmu vědy. Alespoň tak to říká GlaDOS. Pravda je ovšem taková, že GlaDOS je prostě sadistka, kterou baví pozorovat naše utrpení. Naše trýznění si užívá především verbálně a její komentáře nás doprovázejí po většinu času. Se strojovou přesností se neustále snaží zasáhnout citlivá místa hlavní postavy Chell. Od jemného rytí na téma “neztloustla jsi náhodou?” až po soustavné vnucování toho, že nás nikdo – ani vlastní rodiče – nemá rád. V urážkách umí být velmi sofistikovaná a občas nám pro své potěšení dá naději, jen aby nás o ni pak mohla připravit (z toho se dokonce zrodil mem “the cake is a lie!”). Přesto přese všechno ale GlaDOS nakonec vzbuzuje sympatie. Určitě to bude i jejím čarokrásným hlasem, který jí propůjčila americká operní pěvkyně Ellen McLain. Nemluvě o tom, jak báječně umí GlaDOS zpívat (ukázka zde).

 

 

---

Vaas Montenegro – Far Cry 3

 

Nikdo neumí zkazit prázdniny tak jako Vaas Montenegro, hlavní záporák hry Far Cry 3. Z luxusní dovolené na tropických ostrovech se stává peklo, když Vaas a jeho piráti unesou nejen hlavní postavu, ale i jejího bratra, přítelkyni a několik dalších kamarádů. Celá hra je pak o tom pomstít se za vraždu sourozence a osvobodit ostatní. Kromě toho, že je Vaas charismatický pirát, který si libuje v násilí a drogách, má také zájem o filozofii. No vážně, Vaas má neutuchající potřebu s námi téměř při každém setkání polemizovat o tom, co je to šílenství. Takových videosekvencí není ve hře mnoho, ale když na ně už dojde, zůstanou vám hezky dlouho v paměti. Člověk, kterému z očí šílenství přímo čiší, vám zaníceně vysvětluje, co pro něj znamená šílenství. Jak ironické. A na závěr svého monologu vás s úsměvem ve tváři hodí do hlubokého jezera s betonovou tvárnicí přivázanou k nohám. Takový je Vaas.

 

 

---

Illusive Man – Mass Effect

 

Slavná vesmírná trilogie nemá o dobře napsané záporáky nouzi. Na prvním místě se samozřejmě nabízí Reapeři (Smrťáci), stroje, které chtějí vyhladit veškerý inteligentní život v galaxii. Případně jejich přisluhovači. Z nich vyniká zejména Saren Arterius, elitní turianský agent, který vás pravděpodobně vytočí do běla už při prvním setkání. Nicméně Reapeři jsou naprogramované stroje, které jen plní svůj účel, nejsou to tedy záporáci v pravém slova smyslu.

 

Rozhodně jím ale je Illusive Man (Záhadný), šéf teroristické organizace Cerberus. Podlý a nesmírně bohatý magnát, který dokáže všemi báječně manipulovat. Většinu času se tváří jako spojenec, jako někdo, kdo jen chce zachránit lidstvo před hrozbou Reaperů. Koneckonců ve druhém Mass Effectu přesvědčí i velitele Sheparda, aby s ním spolupracoval. Chyba lávky. Záhadnému vůbec nejde o záchranu lidského druhu, jeho cílem je, aby lidstvo neomezeně vládlo celé galaxii. Hrozbu Reaperů nevidí jako nebezpečí, ale naopak jako příležitost chopit se moci nad galaxií tím, že je ovládne (jsou to přece “jen” stroje). Dokonce ani když je samotná Země plundrována hordami smrťáckých jednotek a my jsme jen krůček od zastavení Reaperů, nedá nám pokoj a snaží se nás zastavit. Sice je v této chvíli už s nejvyšší pravděpodobností indoktrinovaný, ale tak či onak šlo o jeho dlouhodobý plán. A co je samozřejmě ze všeho nejhorší – za určitých okolností může zabít admirála Andersona!

 

 

---

Vy – Bioshock Infinite

 

Je to tak. Ve střílečce Bioshock Infinite jste největším záporákem vy sami. Respektive hlavní hrdina Booker DeWitt je ta samá osoba jako hlavní záporák Zachary Hale Comstock. Jen z jiného místa a času. Tady už to začne být trochu zamotané (jako koneckonců všechny příběhy, kde figuruje cestování časem a napříč dimenzemi). Booker a Zachary jsou oba z jiných dimenzí a do určité chvíle vedli totožný život. Oba si prošli traumatizujícími válečnými zážitky. Místem, kde se rozdělili, byl až křest v pozdějším věku. Booker jej nakonec odmítl, ale nikdy se nedokázal přenést přes to, co prožil ve válce. Začal holdovat alkoholu, sázet a stal se z něj životní ztroskotanec, který neváhal dokonce ani prodat vlastní dceru, aby mohl splácet dluhy.

 

Zachary Comstock už má zajímavější osud. Křest z něj udělal horlivého věřícího a kazatele tak úspěšného, že si nakonec založil svou malou, přesto velkolepou teokracii v létajícím městě Columbia. Oba si žili spokojeně/nespokojeně ve svých dimenzích až do chvíle, kdy byl Booker přenesen do Zacharyho dimenze, aby osvobodil Zacharyho dceru Elizabeth. Která ovšem není nikým jiným, než skutečnou dcerou Bookera DeWitta! Právě Comstock ji od svého alternativního já zakoupil jako svou pokračovatelku, protože sám byl neplodný. A ačkoliv Booker Comstocka nakonec zabije, i on musí zemřít, aby k těmto událostem nikdy nedošlo. Po smrti přesto následuje happy end – Booker DeWitt zůstává existovat pouze v jediné dimenzi, a to i se svou dcerkou Annou. 

 

 

---

SHODAN – System Shock

 

Aneb Sentient Hyper-Optimized Data Access Network. Ano, přesně tak, další zlá umělecká inteligence, obdobně jako GlaDOS. Tím ovšem podobnost končí a ačkoliv obě jsou obě sadistky, v míře krutosti SHODAN drtivě vítězí. Zatímco GlaDOS ke spokojenosti stačí její malé opuštěné království v podobě komplexu laboratoří, SHODAN usiluje o vyhlazení lidstva. Tam, kde nás GlaDOS oblažuje libozvučným hlasem, přichází od SHODAN chaoticky znějící skřeky, které vám zadělají na noční můry. Obě mají zálibu v rytí do hráče, ale zatímco GlaDOSiny pokusy končí směsicí roztomilosti a komičnosti, SHODAN opravdu umí vyvolat pocity beznaděje. Kromě toho SHODAN vytvořila vlastní život, nadřazený tomu biologickému, tzv. analidi. Podobně jako se SHODAN vymkla z ruky svým tvůrcům, i analidé se nakonec vymkli z rukou jejích (tedy za našeho značného přispění nutno podotknout). Jde o nezapomenutelného záporáka a každého, kdo hrál System Shock, tedy rozhodně potěší, že se s ní znovu setká i v System Shock 3.