World of Warcraft: Legion

Rok se s rokem sešel a nám na stole přistála další expanze pro krále MMORPG World of Warcraft, tentokrát s podtitulem Legion. Ten je velmi výstižný, jelikož Azeroth se po událostech na Draenoru ocitá pod invazí Plamenné Legie, kterou vede samotný Sargeras. Jeho pravou rukou je prastarý Eredar Kil’Jaeden (znáte ze Sunwellu) a jelikož Legie vždycky ráda fušovala do portálů, bran a vůbec invazí do jiných světů, z naší strany světa jim samozřejmě neotevírá dveře nikdo jiný, než mocný černokněžník Gul’Dan (původně orkský šaman, který propadl temným učením). S něčím takovým má však Azeroth už své zkušenosti, protože to není první invaze, které by musel odolat. Poučeni svou vlastní historií vědí, že pokud chtějí odolat i tentokrát, musí všichni táhnout za jeden provaz… opět. Samotná invaze začala již před oficiálním spuštěním datadisku, a to sice ve formě pre-patche, ve kterém museli hráči odrážet útoky na jednotlivá města, prostřednictvím čehož si mohli přijít na nějaký ten slušný gear do začátku expení v dalším datadisku, ale také jste mohli získat Feat of Strenght, což jsou speciální achievmenty, které je zpravidla možno získat jen po určitý čas a pak už nikdy, minimálně jde-li o eventy.

 

 

Legion lze přitom od dob čtvrté expanze Cataclysm označit za nejobsáhlejší datadisk vůbec. Zatímco Cataclysm kompletně předělával dosavadní starý svět, Legion významně upravuje dosavadní hratelnost, zejména značnými změnami u jednotlivých povolání – zároveň však nezapomíná na porci zcela nového a svěžího obsahu, kterého je tentokrát opravdu požehnaně. Kromě toho, že maximální level se nám zvýšil na 110, jste pravděpodobně nejvíce zaznamenali přítomnost nového povolání, kterým je roky očekávaný Demon Hunter (dále DH). Ptáte se proč očekávaný? Demon Hunterem, tedy lovcem démonů, byl totiž proslulý Illidan, který se po vydání Warcraft 3 stal společně s Arthasem nejoblíbenější postavou ze světa Warcraftu. DH je tak další „heroic“ povolání, které se po Death Knightovi (čteme „Def Najt“, nikoliv „Ded Knajt“ a už vůbec ne „Dýt Knajt“) ve WoW objevuje. Přídomek „heroic“ přitom znamená jen jedno – založení postavy vyžaduje, abyste již měli vyexpenou nějakou postavu, protože heroická povolání nezačínají na levelu 1! Vytvoříte-li si DH, začínáte rovnou na 98.

 

 

Laici v tom nemusí hledat žádnou nespravedlnost, opravdu je totiž nutné mít již předem vyexpenou jinou postavu, čímž je zaručeno, že hráč si svět projde a své povolání pak případně jen změní. Zároveň se tím vývojáři vyhnuli naprosto zbytečné práci, a to sice balancování starého obsahu pro Demon Huntery. Situace je zkrátka taková, že 2 levely vám zabere úvodní příběhová linka a následně se na levelu 100 můžete vrhnout rovnou na nově objevený kontinent Broken Isles, na kterém se celé dění Legionu aktuálně odehrává. Jen si předtím ještě vyberete, jestli chcete být DH Tank nebo DPS, což je samozřejmě možné později libovolně změnit. Nový kontinent přitom nabízí celkem 5 lokací, které si velmi stručně představíme. Ještě předtím je však dobré zmínit, že veškerý obsah se „scaluje“, tedy škáluje a přizpůsobuje vašemu levelu. V praxi to znamená, že si můžete vybrat, ve které chcete začít. První Azsuna je oblastí, ve které se zrodila původní night-elfská civilizace. Bohaté lesní háje byste zde však pohledali, protože území je aktuálně pod silným nátlakem Legie, přičemž města brání právě Demon Hunteri a pak tzv. Wardeni (pamatujete Maiev Shadowsong z Frozen Thronu?).

 

 

Oproti tomu Val’Sharah je doslova kouzelnou lokací, která je domovem druidství. I zde tedy najdete především Night elfy, kteří se však radši než boji oddávají mystice a přírodní magii. Oblast je plná stromů, studánek, vodopádů, ale dokonce v ní najdete i strom života. Každá lokace přitom nabízí vlastní příběhovou linku, která je navíc doplněna příběhovými cut-scénami. Nutno říci, že ta ve Val’Sharahu nás bavila nejvíce.  Třetí lokací je Highmountain, což jsou opravdu vysoké hory rozprostírající se na severu Broken Isles, které jsou domovem původních Taurenů, kteří pomáhali Night Elfům při úplně první invazi Legie na Azeroth. Právě za jejich zásluhy je tehdy polo-bůh Cenarius obdařil schopností porozumět a provozovat tak druidskou magii. Kdo má rád Thunder Bluff (hlavní město Taurenů), bude tu jako doma. Čtvrtou lokací je pak Stormheim, který je osídlen původními Vrykuly. Ti jsou v podstatě imitací severských národů a Vikingů i s jejich pověstnými drakary. Mohli jste se s nimi setkat již v průběhu datadisku Wrath of the Lich King, a to v oblasti Howling Fjord.

 

 

Poslední lokací, která je jako jediná určená pro maximální level, tedy 110, je Suramar. I v něm se setkáte zejména s elfy, tentokrát však s těmi, kterým nestačí pouhé druidství a intensivně holdují magii. Někteří až takovým způsobem, že jsou doslova závislí na maně, jiní jsou posedlí – přesto však vysoce inteligentní. Bohužel zde nemáme dostatečný prostor, ale znalci LORE a dění kolem Studny Věčnosti budou rozhodně nadšeni. Suramar je technicky významný v tom, že vám zpřístupní další novinku, kterou jsou World Questy. Ty se nacházejí různě po světě a jejich odměny jsou velmi variabilní. Aniž byste museli hledat ostatní hráče, je možné je plnit ve skupině. Jednoduše se dopravíte na místo, kde se quest odehrává a bez nutnosti party je můžete společně s dalšími hráči, kteří se nacházejí poblíž, splnit. Zároveň budou vaši cestou k lepšímu vybavení, zlatu, surovinám, artifact poweru (hned si vysvětlíme), ale především také reputaci. Vyšší reputace s různými frakcemi napříč Broken Isles vám může zajistit některé výhody a taky přístup k lepším i zajímavějším věcem.

 

 

Co většinu hráčů potěšilo nejvíce, jsou bezpochyby Artifacty – neboli legendární zbraně. Ty jsou navrženy tak, že si vyberete jednu ze tří podle své specializace. Assasination rougové majít například Garony „Kingslayery“, Enhancement šamani se ohánějí „Doomhammerem“ (Za kladivo zhouby!), Retribution paladini dřímají mocný „Ashbringer“ a kupříkladu Frost mágové mohou na svých zádech nosit hůl Alodi (znáte z filmu). Nutno říci, že celý koncept vypadal na první pohled poněkud trapně, zejména s představou, že všichni lojzové běhají s ultra-exciting overpowered zbraněmi. V praxi je však situace jinde – vaši vybranou zbraň si totiž zlepšujete po celou dobu datadisku, a to veškerým svým konáním. V první řadě si postupně odemykáte různé skiny a barvy, ale především sbíráte zmíněný Artifact Power, čímž se vám odemykají jednotlivé „traity“, což jsou v podstatě další talenty (viz. screenshot). Jak tedy vaše zbraň postupně sílí, odemykáte si postupně další zlepšení svých dosavadních abilit a často musíte opravdu rozvažovat, s tím, že každá zbraň vám sama o sobě na počátku zpřístupní jednu novou abilitu navíc. Artifact Power přitom získáváte nejen ze zmíněných World Questů, ale i z dungeonů, battlegroundů a třeba pokladů. Artifact Power je zkrátka téměř všude a za všechno, ale i tak věřte, že jej nebudete mít nazbyt.

 

 

Postupně si totiž můžete „udělat“ všechny 3 zbraně, ke každé talentové specializaci svého povolání a to chce sakra pár desetitisíc. Tyto legendární zbraně se přitom vážou na další podstatnou novinku, kterou jsou Class Halls. Ty fungují v podstatě podobně, jako Garrison z Draenoru, ale nutno říci, že jsou mnohem širší, komplexnější a promyšlenější. Zatímco v Garrisonu jste si pečovali o svou vlastní pevnost, Class Hall je místem, kde se scházejí všichni hráči vašeho povolání. Můžete zde posílat followery na mise, kterých je však tentokrát méně a nikdy nelze splnit všechny, čímž musí člověk rozvážněji vybírat. Kromě toho vám však Class Hall nabízí vlastní „příběhovou kampaň“ pro vaše povolání, další společné questy, přístup k itemům, ale třeba i takové výzkumy! Vracet se sem budete poměrně často, nejen z důvodu, že svou legendární zbraň budete postupně vylepšovat právě tady (jen v Class Hallu je možno umístit nové traity). Všechny Class Hally jsou přitom přímo nebo nepřímo dostupné z Dalaranu, který je opět novým hlavním městem, které krouží ve vzduchu u Broken Isles. Pokud vám to přijde divné, tak kromě toho, že Dalaran vypadá jako Konstantinopole, je také sídlem mágovského řádu Kirin Tor, jehož magie samozřejmě drží Dalaran ve vzduchu.

 

 

V době psaní této recenze ještě bohužel nejsou otevřené raidy, ale dosavadní dungeony se tváří jako povedené. Připadají nám o trochu delší a jednotlivé boss fighty zároveň těžší, přičemž je zde v rámci dungeonů úplně nový mód Mythic. Mythic dungeony jsou na čas a nahrazují tak původní Challenge – zároveň jsou inspirovány Rifty z Diabla 3. V současné době v nich padá nejlepší dostupný gear, což však změní v krátké budoucnosti otevřené raidy, s tím že prozatím jsou připraveny 2. Podstatné změny zaznamenal i PvP systém, ve kterém teď nově zvyšujete svůj rank, a to prostřednictvím získaného honoru. Ten dostáváte za vyhrané battlegroundy i zabité nepřátelé. Čím více honoru, tím vyšší rank a čím větší rank, tím více PvP talentů! Ano – skutečně je tomu tak, ale PvE a PvP talenty jsou nově zcela odděleny. Vývojáři si tak slibují lepší správu obou herních oblastí.

 

 

To byly jen ty nejpodstatnější změny, které nová expanze World of Warcraft: Legion přináší. V krátkosti zmiňme například ještě nové pojetí profesí, ke kterým se nově váže celá řada úkolů nebo možnost si v rámci vytvoření postavy nově povolání nejdříve vyzkoušet a teprve potom si jej založit. Není žádným tajemstvím, že WoW se za ty roky, co už úspěšně běží, hrozně moc změnil a v posledních letech měla hra spíše sestupné, než vzestupné tendence. Něco takového se často říká o každém datadisku, ale my si myslíme, že to co přináší Legion je přesně to, co WoW potřeboval. Těžko mluvit o tom, co doprovázelo každý další datadisk, a to sice, že hra je zase o něco jednodušší. Teď bychom řekli, že je spíše zábavnější. Hra není ani tak přeplácaná, jelikož došlo k redukci abilit, kterých je více než v Burning Crusade, ale méně než ve Wrath of the Lich King. Velké oživení představuje také revitalizace všech povolání, s tím, že některé zaznamenaly opravdu zásadní změny, ale rozebírat jedno či dvě by bylo nespravedlivé a všechny by se nám sem zase nevešly. Shrnuto a podtrženo, král jen upevnil své kralování, a proto si od nás odnáší 93 %.