WipEout HD Fury

Série WipEout svého času vznikla na prvním PlayStation One a také počítačích, kde jsem si ji osobně zamiloval. Šlo o dost osvěžující akční závody ve futuristickém světě. A od roku 1995, kdy vyšel první díl, už uplynulo hodně času a také změn. V první řadě se v poslední době WipEout zabydlelo na konzolích – konkrétně na PlayStation 3 a PlayStation Portable. Na PS3 stojí za zmínku hlavně high-definition předělávka originálního dílu, která ohromila nejen svou léty osvědčenou hratelností, ale nově i krásným vizuálním zpracováním.

WipEout HD (naše recenze) vyšlo pouze coby stažitelná hra na PlayStation Network, na pulty obchodů se nepodívalo. Ale i přes tuhle menší nevýhodu sklidila hra ohromný úspěch a stala se dokonce snad vůbec nejprodávanější hrou na PSN v historii. Nové pokračování s podtitulem Fury, které si v tomto článku detailně rozebereme, není ve skutečnosti plnohodnotným pokračováním, ale „jen” datadiskem. Ovšem rázem musím dodat, že ty uvozovky v minulé větě byly hodně trefné. Jinak řečeno kéž by byly podobně bohaté datadisky i u jiných her. Na pouhý přídavek toho totiž Fure nabízí až až.

Začneme trochu netradičně vizuálním zpracováním, když už máme v názvu hry přízvisko HD. Takže i tentokrát jde o nádhernou podívanou. Hra běží v HD rozlišení 1080p s 60 snímky za vteřinu a grafika vypadá prostě úžasně. Nechybí celá řada různých barevných efektů, výbuchů, apod. Minimálně v rámci žánru závodních her tak nemá WipEout HD Fury konkurenta. Skvělou pastvu pro oči ještě podtrhuje i našlápnutý soundtrack. Ten se nese opět v podobném stylu, jen tvůrci přidali pár těch nových songů. I když osobně zrovna elektronickou muziku nemusím a nikdy bych si ji jen tak nepustil, sem mi prostě sedí a ladí s celým konceptem WipEout.

Zatím se přeci jen bavíme docela dost o novinkách, ale měli bychom si říci pár slov i k základnímu konceptu a náplni WipEout HD, tedy původní hře, protože mnozí z vás určitě neměli tu čest u ní strávit dlouhé hodiny zábavy. Celé WipEout je zasazeno do typického (snad až do očí bijícího) futuristického prostředí. Tomu musí pochopitelně odpovídat i vozidla, ehm tedy spíše jakési závodní vznášedla z hodně daleké budoucnosti. Do nich usedáte a bojujete doslova o život. Tato série nikdy nebyla a ani teď není pouhou obyčejnou závodní hrou, v níž by prostě vyhrál, ten co nejlépe točí volantem. A není to dáno tím, že tyto futuristické lodě asi ani žádný volant mít nebudou. Zkrátka tady se na perfektně vydesignovaných tratích bojuje. Během jízdy sbíráte různé power-upy, které vám dávají buďto útočné, nebo naopak obranné nástroje. Jinak řečeno zbraně nebo štíty. Konkrétní náplň toho kterého závodu se liší v každém herním módu.

A teď už opravdu k novinkám v tomto datadisku Fury. Nejprve telegraficky – tři zbrusu nové herní módy, dvanáct nových tratí, 13 závodních lodí do nichž můžete usednout, celá nová kampaň a podstatné rozšíření multiplayerových a komunitních možností a funkcí. Zkrátka další dlouhé hodiny zábavy a troufám si říci, že občas se ani v plnohodnotných pokračováních nedočkáme tolika novinek. Buďme rádi za to, že tady ano a pojďme si všechno podrobněji rozebrat. Nejprve se vrhněme na to vůbec nejzajímavější – nové módy. Ty totiž nejsou pouhými recykláty nějakých starších herních režimů, protože tvůrci sem zapracovali skvělé nápady a hratelnost je diametrálně odlišná.

Při hrubé rekapitulaci jsem už trochu nakousl sbírání různých power-upů a možnost „útočit” na vaše protivníky. Ta je v téhle sérii odjakživa, ale doposud šlo vždycky prakticky jen o tom, abychom soupeře nějak zpomalili a jednoduše předhonili. S datadiskem Fury přišly velké změny, které se týkají hlavně nových módů, jež vám nyní představíme. Mne osobně určitě nejvíc nadchnul režim Eliminator. Ten možná znají zarytí fandové už z WipEout: Pulse, kde sklidil ohromný úspěch. Teď ho tvůrci mírně vylepšili, okořenili a samozřejmě ho podávají v HD grafice. V tomto módu, jak už lze vyčíst z jeho názvu, totiž jde o destrukci. Úplně zapomeňte na to, že byste snad museli jako první projet cílovou páskou, protože na to se tady vůbec nehraje. Prostě se jen musíte snažit ničit své protivníky, všemi dostupnými prostředky. Právě za ničení protivníků získáváte na své konto body a jakmile jeden ze závodníků dosáhne stanoveného počtu bodů, závod končí. Po tratích různě sbíráte zbraně, které pak záhy používáte na své nepřátele. K dispozici jsou různé bomby, rakety, miny a plno dalších šikovných věciček. Hodně originální prvek hratelnosti se v tomto módu skrývá pod tlačítkem L1. Po jeho stisknutí se totiž vaše loď otočí o 180 stupňů. Díky tomu lze okamžitě vypálit i na někoho, kdo vás teprve dojíždí. Hodně šikovnou featurkou je ukazatel v dolní části obrazovky, díky němuž máte stále přehled o tom, kolik protivníků se nachází jak daleko před vámi nebo naopak za vámi. Zkrátka tomuto módu prakticky není co vytknout, budete se skvěle akčně-závodně bavit a užijete si hodně srandy. Především pak v online řádění, ale i umělou inteligencí řízení protivníci vás dokážou sakramentsky potrápit.

Prostě mód Eliminator jasně vítězí, protože takovýhle Quake v závodním podání má ohromné kouzlo. Špatný není ani herní režim Zone Battle, ve kterém pro změnu musíte dojet do určené zóny dříve, než všichni ostatní. Jedná se o určitou variaci Zone Mode, jen s několika změnami. V první řadě nejezdíte sami, ale bojuje vás tady najednou rovnou osm. Důležitou roli zde hrají zrychlovače a vy se musíte snažit dojet do konkrétní zóny první, čímž ji „uzavřete” a pak už jen sledujete, jak do pomyslné bariéry ostatní narážejí, což má na ně negativní dopad. Musíte zde hodně taktizovat a i když to takhle na papíře může vypadat trochu zmateně, přímo ve hře jde o skvělou zábavu.

Ovšem ani poslední z nových módů – Detonator – není nudný. A to přestože zde jezdíte na trati sami a ani nesbíráte zbraně. Různě po trati jsou zato rozseté miny, které musíte ničit. Má to však jeden háček – vaše zbraň má pouze 15 nábojů a všude je opravdu hodně min. Tudíž musíte přesně mířit, abyste nemuseli často nabíjet. Ze začátku vcelku lehká věc, ovšem jak se postupně zvyšuje rychlost, dá vám tento mód dost zabrat. A jak dlouho se tady závodí? Inu, to závisí hlavně na vás, protože všechno končí ve chvíli, kdy zničíte svoji loď.

Co se týká nových tratí, tak v tomto směru možná budou malinko zklamáni ti, kteří pořádně hráli PSP verzi WipEout. Protože právě z ní jsou tratě převzaté. Určité drobnosti na nich sice tvůrci vypilovali, ale v základu jsou prostě stejné. Grafickou stránku jsme si zhodnotili už v úvodu dnešní recenze, ale ještě nám zbývá říci alespoň pár slov k multiplayerové části. Ta je totiž opět velkou devizou hry a dokáže razantně zvýšit počet hodin, na které vás WipEout HD Fury zabaví. V tomto směru jsme se dočkali různých žebříčků a ranků, ale i statistik, které lze pročítat dlouhé hodiny.

WipEout HD Fury se stalo datadiskem jak se patří. Doslova za pár kaček získáte rozšíření, které odpovídá několika hodinám hraní. Navíc svěžího hraní, protože nové módy se docela dost liší od těch původních. Změn nám tohle rozšíření přineslo víc než dost. Takže pokud vlastníte původní WipEout HD, jde o naprostou povinnost si Fury pořídit. A pokud snad né, měli byste se zamyslet nad tím, jestli by nestálo za to do této akčně-závodní pecky investovat. Rozhodně se vám to vrátí v podobě skvělé zábavy, která během pár večerů nevyprchá. Za to všechno si od nás tento datadisk odnáší zasloužených 90%.