Wargame: AirLand Battle

Wargame: Airland Battle (WAB) obsahuje 828 hratelných jednotek pocházejících z 12 různých zemí (patří k nim i Československo). To je úctyhodné číslo, značící, že než se do hry z období studené války plně ponoříte, nějakou chvíli to potrvá. Komplexita WAB nepůsobí pro běžné herní publikum právě přitažlivě, a ani toho, kdo měl s válečnými strategiemi mnohokrát co dočinění, nečeká v prvních hodinách hry procházka růžovým sadem, a to ani když poctivě projde všechny tutoriály. Nicméně odhodlání překonat nástrahy, kladené touto RTS a jejími tvůrci z Eugen Studios (R.U.S.E), časem přinese v ovoce v podobě vysoce nadprůměrného herního zážitku.

WAB je hrou plnou omezení, majících předobraz ve skutečném světě. Jste limitováni počtem munice, které dostupné jednotky unesou či uvezou, v rozletu vás omezuje velikost palivových nádrží, nutnost bezvýjimečné rekognoskace terénu, a řada dalších faktorů. Tvůrcům bohužel neslouží ke cti, že věnovali jen minimální pozornost tomu, aby vám proces odhalování herních limitů usnadnili.

Tutoriály jsou spíchnuté horkou jehlou (nebo to tak alespoň působí) a nejsou příliš návodné; na začátku dostanete vágní radu („pěchota je efektivní v barácích“) a pak už si musíte poradit sami. Což o to, drtivá většina těch, kdo si WAB pořídí, ví, do čeho jde, a je ochotná překonávat překážky. Eugen Studios však svým postojem “maturitu máš, tak plav” zbytečně odrazuje tu část obecenstva, která si hru zakoupí naslepo (nebo ji dostane jako dárek), nejen od hraní WAB jako takového, ale především od koupě jakéhokoli rozšíření či pokračování.

Uvedený nedostatek samozřejmě nic nemění na kvalitách titulu jako takového, která bez přehánění představuje splněný sen strategických nadšenců (zejména multiplayerová složka). WAB je hrou důvtipu a chytračení, kde nezáleží ani tak na tom, jakými jednotkami disponujete, ale na tom, jakými jednotkami si protivník myslí, že disponujete. Podobnost s R.U.S.E není náhodná: pokud druhé straně chytrým taktizováním vnuknete nesprávnou představu o svých úmyslech, máte v podstatě vyhráno, i nacházíte-li se v oslabení.

Stejně jako v European Escalation si osaháte pozemní i letecké síly. Zatímco však původní titul sázel výhradně na helikoptéry, WAB přináší i stíhací stroje a s nimi i o poznání větší diverzitu vzdušných soubojů. Vzhledem k tomu, že ve hře nenajdete letiště, tak pokud vzdušné jednotce dojde palivo/střelivo, opustí mapu a nemůžete ji po dobu doplňování zásob použít (doba čekání se navíc prodlužuje v závislosti na poškození jednotlivých strojů). Oproti tomu u pozemních jednotek postačí, když je postavíte k zásobovacímu centru.

WAB je realistickým titulem v tom směru, že herní mechanismy fungují, jak byste si představovali, že funguje i skutečná válka. Nejde tu jenom o to, že musíte hlídat stav paliva/střeliva, nebo o to, že bojovou efektivitu ovlivňuje i psychické rozpoložení vašich vojáků (posádka tanku, otřesená těžkým ostřelováním, reaguje pomaleji, než jejich klidní kolegové). Výraznější dopady má např. skutečnost, že útoky ze zálohy jsou výrazně efektivnější než přímé střety (což rozhodně nebývá pravidlem). Nebo to, dohled tanků je menší než jejich dostřel. To znamená, že své tanky můžete navádět průzkumným vozidlem, střílet jakoby naslepo a působit chaos v řadách nepřátel dříve, než ti se dostanou na reakceschopnou vzdálenost. WAB vyžaduje, aby věnovali pozornost hroznému množství detailů. Pokud se nenaučíte využívat výhod terénu, rychlých přesunů po silnicích a nezačnete plánovat přepady armád rychle se přesunujicích po silnicích (v tomto směru je nepřekonatelná pěchota, která když zaleze do baráku při cestě, je schopná zlikvidovat výrazně početnější přesilu), se zlou se potážete.

WAB je hrou rovnováhy. Máte k dispozici tanky a protitankové zbraně. Letectvo a protiletecké zbraně. Pěchotu a protipěchotní… K vítězství vede mnoho cest, svého dosáhnete jak stavěním vysoce specializovaných sborů počínaje (“letecký all-in”), tak budováním vyvážených armád, kdy v rychlém sledu plníte dílčí úkoly. Pěchotou zničíte nepřátelský tankový sbor, toulající se městem, svými tanky pocucháte cizí protivzdušnou obranu, čímž si otevřete prostor pro své vzdušné síly. Nejde zde samozřejmě o nic objevného, ale jen málokde to funguje tak dobře jako ve WAB a v tak velkém měřítku (WAB nabízí i mapy pro dvacet hráčů).

K síťové složce WAB v podstatě nelze mít výhrady, totéž však nelze prohlásit o sólovém režimu. Tvůrci připravili čtveřici dynamických kampaní (dvě za země Varšavské smlouvy, dvě za NATO), které mapují fiktivní konflikt ve Skandinávii a liší se obtížností a délkou. Kampaně jsou pěkné především díky designu map, který dovoluje dosahovat hrou stanovených cílů různými způsoby, a potěší i slušná AI, která občas dovede hezky zatopit, aniž by podváděla. Velice výraznou vadou na kráse – tak výraznou, že dokáže zcela narušit zážitek ze hry – je však časové omezení jednotlivých bitev. Pokud nestihnete protivníka porazit během dvaceti minut (jedná se o velmi přísný časový limit), máte smůlu, protože bitva skončí remízou a musíte ji zopakovat. Nenapadá mě jediný přínos takového přístupu, naopak je na první pohled zřejmá řada jeho nedostatků. Asi nejpalčivějším důsledkem je, že s blížícím se koncem časového limitu se přestanete soustředit na taktizování a vrhnete proti nepříteli všechno, co máte, v naději, že to “nějak vyjde”. Lze souhlasit, že čas hraje při skutečném válčení významnou roli, je to proměnná, kterou musí každý vojevůdce brát v úvahu. Přístup tvůrců lze proto chápat, nelze však souhlasit s jeho provedením, které ve stávající podobě působí demotivujícím způsobem. 

Jakkoli WAB překonává komplexitou svou konkurenci, tvůrcům se podařilo vytvořit jednoduchý interface, který na minimální ploše velmi zřetelně ukáže vše, co potřebujete vědět. Technická stránka hry je docela povedená, nicméně při nastavení na nejvyšší detaily mi začaly problikávat textury; brzy se omrzí i poměrně repetitivní hudba. Grafika je účelová, vypadá pěkně (i když jsem za celou dobu hraní nepřišel na to, jak hru rozjet pod DirectX > 9, pokud to vůbec jde) a nedělá ostudu.

V nejlepších chvilkách Airland Battle je nefalšovanou válkou, plnou těžké techniky, létajících strojů a kovových mušek bzučících prostorem a končících ve vnitřnostech nepřítele. Jinak je WAB jen zatraceně dobrou hrou, které dnes už nevychází. Bylo by na delší analýzu, proč se RTS dnes nehřejí ve světle reflektorů, mám ale za to, že tyhle hry vyžadují od člověka největší investici. Než do v podstatě libovolné RTS proniknete, budete už mít hry jiných žánrů dávno dokončené a odinstalované z harddisku. Proces sžívání se s WAB vyžaduje dokonce ještě větší zanícení než je v žánru běžné, nepůjde však o ztracený čas. Od nás si hra odnáší hodnocení 85 %