VEGA Conflict nás zavede do daleké budoucnosti, kdy hlavní místo pro bydlení jest v obrovitém tajemném vesmíru. Hned z úvodu nás hra uvede skrz tutoriál, který nás učí základům ovládání v boji. Ve 2D prostoru tak rychle zjišťujeme, že lodě v podstatě umí bojovat samy – stačí jen zapnout autopilota. Na straně druhé, pokud chceme zvýšit své šance na výhru, rozhodně se budeme muset aktivně zapojit.
Boj začíná tím, že obě strany vyskočí z hyperprostoru (což mimochodem vypadá dosti stylově) a následně se začne odpočítávat několik sekund, které máme na vymyšlení taktiky. Poté již pouze označíme konkrétní jednotku, tedy jednu loď, případně všechny lodě najednou, a vydáme rozkaz. V podstatě lze lodě pouze poslat na jisté místo a to buď přímo, tedy přední stranou směrem k cíli, nebo druhým tlačítkem myši udáme, aby se pohybovala k místu, ale neotáčela se a zůstala v současném natočení. Právě druhý způsob je v boji hojně využíván, například když jsme natočeni k nepříteli a střílíme a zároveň se chceme pohybovat doprava či doleva, abychom uhýbali soupeřově palbě. Stejně tak je rozumné převzít řízení v minovém poli, jelikož autopilot se explozím příliš nevyhýbá. Stejně tak umělá inteligence obvykle nevyužije možnosti zaútočit najednou proti jedinému objektu, což často bývá právě nejlepší taktika.
Taktika v boji dalece závisí na typech plavidel a jejich vybavení. A právě tady narážíme na velký tahák titulu, neboť hráč si může zvolit ze slušné škály lodí, které oplývají volnými sloty a tak je lze vybavit všelijakými ochrannými štíty či nejrůznějšími zbraněmi. Z toho vyplývají i celkové statistiky každé lodi. Některé plavidla budou mít děla s obrovským dostřelem a slušným damagem, avšak s rizikem, že se pomalé střele nepřítel vyhne. Jiné lodě budou v předních řadách coby odolní „tanci“, které zabaví protivníky, zatímco ostatní plavidla s velkým damagem a malou výdrží budou pálit o sto šest. Z daných plavidel si postavíme hned několik flotil, které budeme prostřednictvím vesmírné mapy posílat na různé mise.
Ale i pod tím nejlepším vedením naše flotila utrpí značné škody. Lodě je tedy třeba pravidelně opravovat v naší základně. Právě ta hře dává další úroveň. I zde nás nejdříve provází průvodce, který je samozřejmě znovu v angličtině. Vše stavíme na 2D ploše, rozdělené do čtvercových slotů. Nejdříve dostaneme hlavní budovu, střed základny, po čemž budeme stavět budovy s různými funkcemi kolem. Co budova, to jeden zaplněný slot. Nemůžeme přitom postavit některý baráček příliš daleko, takže vždy musí navazovat na předešlé stavby – kvůli vedení elektřiny.
Každá stavba ale něco stojí. Vlastně téměř každý čin ve hře, ať už jde o výzkum, stavění, vylepšování či opravy, vyžaduje určitý počet surovin. Ty získáme jednak plněním zadaných úkolů či útočením na cizí jednotky ve vesmíru. Plně mírumilovné řešení však spočívá v těžbě. Na již zmíněné mapě máme kolem základny umístěny asteroidy, kolem kterých lze postavit budovy, jež z onoho kamene těží potřebné suroviny. Samozřejmě čím víc budov, tím víc toho vytěžíme. Jenže právě počet budov je omezen úrovní budovy hlavní, takže je tu vždy jakási horní hranice, tedy kolik maximálně lze vlastnit jakých budov. Po dosažení limitu se tak situace řeší vylepšováním úrovně stávajících budov.
Zmíněné vylepšení budovy, stejně jako vyzkoumání nových technologií nebo opravy lodí, to trvá nějaký čas. A komu se nechce čekat například 5-20 minut, ten může využít zlaťáky a věc mít hotovou hned. Přestože ze začátku kvůli přílišnému rozvíjení máme možnost využít tuhle zkratku bez nutnosti platit zlaťáky, asi po hodince hraní již nemáme na vybranou. Zlaťáky přitom obvykle získáme jen za reálné peníze. Ve free-2-play konceptu se ale něco podobného přece jen dalo čekat. Za zlaťáky lze také dokoupit suroviny i úplnou ochranu základny. V tomhle vesmíru totiž funguje PvP a hráči vlastnící základny na sebe navzájem posílají flotily, což vede k obřím bitvám. Zvláště s existujícími aliancemi začíná být situace dosti zajímavá. Začínající hráči samozřejmě zpočátku mají imunitu vůči útokům a to celý týden. Jenže možnost libovolně si imunitu prodlužovat za reálné peníze dává platícímu v podstatě neporazitelnost.
Několikrát jsme se již dotkli tématu výzkumů. Kromě budov těžících suroviny zde totiž máme hned několik budov zkoumajících nové technologie v různých oblastech. Je libo jiný typ zbraní či jejich vyšší účinnost? Nebo se raději zaměříte na lepší štíty? A co takhle nové kanóny pro ochranné věže základny? Ano, kvůli možnosti útoku flotil na základny existuje možnost postavit si několik věží a libovolně je rozmístit, aby automaticky bránily náš „domov“. Nepřijdeme o možnost dát na ně různé typy zbraní či zvyšovat jejich úroveň. Co se týče všech zbraní ve hře, zpravidla jsou nějakého typu. Různé typy štítů pak jsou odolnější právě vůči jednomu z těchto typů, takže pokud víme, že nepřítel sází na jistý styl útoků, můžeme si proti nic záměrně vyrobit speciální štíty.
Do hry je třeba pravidelně se vracet, protože těžící stroje si nechávají suroviny u sebe. Je třeba kliknout na tlačítko, kterým se vše nashromáždí do skladu (což je ostatně další typ budovy). I sklady však mají omezené kapacity, takže je třeba neustále do něčeho investovat. A abychom netápali, co ve hře zrovna dělat, neustále nám jsou poskytovány úkoly, například postavit jistou budovu, povýšit hlavní budovu na novou úroveň či zaútočit na cizí flotilu jisté úrovně. Nechybí ani speciální bojové mise, které lze v případě neúspěchu okamžitě beztrestně opakovat. Za splnění zadaného úkolu pak samozřejmě získáme příjemnou odměnu.
Je třeba říci, že VEGA Conflict zdobí velmi hezká grafika, která spolu s příjemným ozvučením a výbornou hratelnosti vytváří velmi kvalitní vesmírnou strategii. Škoda jen místy zbytečně složitého ovládání a až příliš velkých výhod platících hráčů. I tak si od nás ale titul velmi dobré hodnocení. Vítáme také, že je free-2-play a každý si hru může přinejmenším vyzkoušet. Hra si od nás odnáší hodnocení 75 %.
