Transformers: War of Cybertron

Transformers byli ještě před několika lety v podstatě zapomenutou značkou osmdesátých a raně devadesátých let. Jenže pak jí mohutně oprášil slavný režisér Michael Bay a ukázal světu, že akční trhák pro celou rodinu se dá udělat úplně z čehokoliv. Třeba i z tak ujetého nápadu, jako je odvěké zápolení dvou robotických klanů. Navíc sestavených z robotů, kteří se dokáží měnit v auta a stíhačky. Tenhle zápas přenesl Michael Bay na naši Zemi a především do kinosálů po celém světě. Vsadil na drahé efekty, špetku humoru a Megan Foxovou – a ono to vyšlo. Kasy se rázem naplnily a Transformers bude zanedlouho klasická popcornová trilogie. Jako taková se samozřejmě dočkala i nějakého toho herního zpracování. S ním jsme ale bohužel nebyli příliš spokojení.

 

 

Když tak Activision Blizzard ohlásil další Transformers hru, tentokrát s podtitulem War of Cybertron, bylo nám to tak nějak jedno. Po špatných zkušenostech se totiž jen těžko vzbuzuje nadšení pro pokračování. Autoři z High Moon Studios však slibovali změnu všude, kudy chodili. Věřit jsme jim měli především proto, že se nezaštiťovali kopírováním filmu, ale pořádně si prošli celé licenční univerzum Transformers a na jeho základech sestavili vlastní příběh, který nemá s filmovou trilogií moc společného, snad až na některé shodné „transformery“, které ve War of Cybertron poznáte ještě dlouho předtím, než se dostali na Zem. A abychom vás nenapínali – ačkoliv jsme tomu sami zprvu nechtěli věřit, autorům se vážně podařilo vytvořit velmi dobrou, místy až skvělou akci, která rozhodně stojí za zahrání. Navíc můžeme konstatovat, že byť si ji více užijí fandové fenoménu Transformers, kteří o něm mají nějaké to povědomí, funguje hra sama o sobě a má uzavřený příběh s rozjezdem, gradací i vyvrcholením. Nijak složitý sice, ale má a pro potřeby hry stačí.

 

 

Transformers: War of Cybertron se odehrává dokonce tisíce let před událostmi z původní kreslené série. To dalo autorům mnohem větší volnost ve formování pro hru atraktivní zápletky. Dostanete se doslova do závěrečné fáze občanské války Autobotů a Decepticonů na jejich domovském světě Cybertron. Odhalí se vám kořeny celé řady známých postav. Například se dozvíte, proč a jak zběhnul Starscream od Autobotů nebo jak se z Optima stal Optimus Prime, tedy jakýsi spasitel své frakce. Příběh hry se zdá být velmi dobře zasazen do již existujícího univerza, což nikdy není jednoduché. Nutno ale dodat, že místy přeskakuje od jedné důležité události ke druhé. Poměrně často se tak střídají euforické momenty s chvílemi naprostého zmaru. Důvodem je menší pospolitost hry. Autoři jakoby chtěli vyzobat to nejlepší a zjistili, že to nejde do jednoho celku spojit lépe než textovými předěly, které ale samozřejmě nemají ten emoční náboj, který by byl třeba, za předpokladu, že je vůbec někdo čte. Nemá tak cenu k Transformers: War of Cybertron přistupovat jako k nějakému hlubokému zážitku a rýpat do podobných nedotažeností. Ačkoliv se hra nedrží dějové linie filmů, snaží se být podobně popcornová, k čemuž nepříliš osvětlené vrcholy a pády patří.

 

 

Co se ale jednoznačně povedlo, to je zpracování samotných transformerů. V první řadě zaujme jejich velmi detailní design, v druhé pak to, jak si je autoři upravili pro potřeby své hry. Známí hrdinové pochopitelně nemohou vypadat stejně jako tisíce let poté. A také tak nevypadají. Na druhou stranu řadu z nic poznáte na první pohled, přestože se designově částečně změnili. To považujeme za opravdu dobré nastavení. Fandové série si pak jistě smlsnou na krásných transformacích některých z postav. Ve většině úrovní se můžete okamžitě přeměnit z formy robota do vozidla. Ne že by úrovně byly designovány tak, aby transformaci vyloženě vyžadovaly, dostanete se ale do situací, které po změně formy přímo volají. A to i několikanásobné.

 

 

Bitvy v Transformers: War of Cybertron jsou často velmi mohutné, odehrávající se na rozlehlých prostranstvích a nabízející značný manévrovací prostor. Ačkoliv na první pohled může hra působit jako obyčejná střílečka z pohledu třetí osoby, nic není vzdálenějšího pravdě. Brzy se totiž naučíte využívat také metody boje na blízko, přesněji tehdy, když zjistíte, že držet prst neustále na spoušti se nevyplácí – nábojů totiž není nazbyt a jsou poměrně vzácným zbožím. O to více, že je možné zároveň třímat pouze dvě zbraně – jednu základní, tedy neměnitelnou a druhou, kterou v průběhu mise můžete klidně několikrát prohodit. Industriální lokace ve War of Cybertron jsou navíc víceúrovňové, což volá po hopsání pomocí tryskových bot a využívání výhodných pozic. No a do toho se ještě můžete transformovat, protože občas je prostě lepší být auťákem. Dohromady to dává nečekaně svižnou akci, kterou budete zpočátku považovat možná za až příliš odtrženou od reality, záhy se jí ale neubráníte a zjistíte, že vás transformeři jakýmsi zvláštním způsobem baví.

 

 

Autoři pro hráče připravili jednu kampaň, která je však rozdělena do dvou dosti odlišných částí, a to tak odlišných, že v každé z nich hrajete za jednu ze znepřátelených frakcí. Obě části však tvoří jeden celek také chronologicky. Časově se tak nejdříve odehrává kampaň Decepticonů, a teprve po pěti velmi rozsáhlých misí (zhruba hodina na každou) následuje dalších pět podobně rozsáhlých misí za Autoboty, které na ty předešlé navazují, ale konflikt vidí z jiné stránky. Je to velmi zajímavý a fungující koncept, a proto bychom doporučovali hrát opravdu hezky od začátku. Ono je totiž možné začít hrát rovnou za Autoboty. Tím byste se ale ochudili o předešlé události. Design úrovní se opravdu povedl, ačkoli je vizuálně dosti odlišný od toho, na co jste zvyklí z klasických stříleček. Tady si užijete především nejrůznějších kombinací kovů umístěných do vesmíru. Působí to tak trochu odosobněně, jako atmosféra pro Transformers hru však příznačně. Ani po technické stránce není grafika vůbec špatná. Především modely transformerů se povedly a v lokacích lze narazit na řadu detailů, i když se to na první pohled nemusí zdát. Kladně hodnotíme také velmi sytý zvuk a vhodný, samozřejmě industriální hudební podkres.

 

 

Transformers: War of Cybertron lze hrát zcela osamoceně. V takovém případě si na začátku každé mise vyberete jednoho ze tří transformerů, kteří jsou na ni posláni. Zbylé dva pak ovládá umělá inteligence. Hra však od počátku počítá s možností kooperace, takže i v kampani může v podstatě kdykoliv přiskočit druhý hráč a chopit se některého z doprovodných transformerů. Ve dvou je to samozřejmě zábavnější. Autoři mysleli také na ty, kteří si to rádi rozdají proti sobě. Vedle tradičních módů je tu také oblíbený mód Conquest známý i z jiných, především na multiplayer zaměřených her. V Transformers: War of Cybertron má zabírání bodů na mapě samozřejmě svá specifika. Vzhledem k pohybovým schopnostem transformerů pak překvapivě připomíná zapomenuté, ale velmi kvalitní Tribes.

 

 

Hra má samozřejmě také své slabiny. Ať chcete nebo ne, někomu licence robotnického světa nemusí sednout. A takových hráčů bude více, než kdyby hra byla například ze současnosti či z druhé světové války. Atmosféra War of Cybertron je totiž poněkud zvláštní. Kdo má ale Transformery rád nebo komu jde především o svižnou akci, je tady na správné adrese, přestože ho v závěrečných fázích kampaně možná začnou napadat myšlenky, že je to stereotypní. Ano, je, ale která hra není? Tenhle titul se zkrátka povedl a nabízí jak kvalitní singleplayerové, tak multiplayerové vyžití. 80 %