Nejspíš každý z nás by z paměti vylovil nějakou zajímavou historku ze svého dětství. Někdo třeba sám samotinký zabloudil v lese a někdo zase objevil na půdě u prarodičů poklad v podobě bedny plné starého harampádí. Nu a jeden malý kluk, hlavní postava RPG Tower of Time, jednou takhle při lovu zajíců narazil na trosky prastaré věže, která rozhodne nejen o jeho osudu, ale i o osudu celého světa Artara.
Věž času
Ale nebojte se. Nejedná se o obvyklé klišé, kdy se ňouma, který nic neumí, během pár desítek hodin hraní promění v nepřemožitelného superhrdinu. V hrdinových klukovských letech se odehrává pouze kratičká úvodní část. Poté se děj přesouvá o desítky let dopředu, během kterých se náš hrdina stihne vypracovat a stát se věrným velitelem v armádě samotného krále. Věrným velitelem jen s jediným přáním – vrátit se do tajemné věže a zjistit, zde její útroby skutečně ukrývají tajemství, jak zachránit Artaru. Kdysi malebný svět, kde spolu v míru a prosperitě žili lidé, trpaslíci, elfové i stíny a ledoví obři, totiž v dávných dobách postihla zničující katastrofa a momentálně se nachází na hraně své existence.
A právě tady začíná náš skutečný příběh. A je to také důvod, proč Tower of Time patří mezi dungeon crawlery. Celý děj se totiž odehrává právě v této věži. Že je to trochu omezený prostor? Ani ne – věž dosahuje takových rozměrů, že se v ní nacházejí celá města, jezera, paláce či jeskynní systémy. Cílem je dostat se patro po patru k těm nejcennějším tajemstvím věže. Žel bohu na to, že se jedná o ruinu, se věž přímo hemží životem. Během času se tu stihla uhnízdit všelijaká havěť vysloveně agresivního charakteru. Naštěstí máme svou základnu a postupně se rozšiřující družinu ostřílených válečníků, které jen tak něco nerozhodí. Výprava může začít.
Fantasy, nebo sci-fi?
Považovat Tower of Time za fantasy by byla chyba. I když lokace zpočátku tvoří jeskyně či trosky paláců a v boji čelíme hordám kostlivců či skřetů, herní svět se postupně mění. Ze zdí trčí čím dál tím víc železných trubek, přibývá ozubených koleček a ani se nenadějete a jste v regulérním steampunkovém prostředí. I když si ale Tower of Time bere inspiraci ze steampunku a sci-fi, fantasy složka tu pořád převládá. Už jen proto, že společníci se rekrutují většinou z klasických fantasy ras a ze všeho nejvíc si rozumí s meči, luky a magií.
Pokud mě právě proklínáte za to, že jsem vám vyzradil šokující dějový zvrat, žádný strach. S tím, že to není tak úplně čisté fantasy, hra operuje od začátku. Už během prvních dvou minut si řeknete, že několikametrová socha elegána v cylindru do fantasy kulis příliš nezapadá. Jestli je taková kombinace stylů dobrá nebo špatná, si musí říct každý sám za sebe. Faktem ale je, že díky tomu je každá úroveň originální a prostředí se nikdy nestihne okoukat.
Dänikenovský příběh
Vývojářům to také umožnilo přijít s “Dänikenovským” příběhem o záhadné, dávno pohřbené civlizaci. S příběhem, který je plný zábavných momentů, kdy postavy jako vypadlé z typického fantasy, přemýšlejí nad funkcí toho či onoho kusu moderního zařízení. A také s příběhem, který bohužel trpí linearitou. Nedá se mu upřít délka ani poutavost, ale v příběhovém RPG prostě čekám víc než minimum dialogových možností a důležitých rozhodnutí.
Hlavní příběh hra vypráví pomocí krátkých obrázkových scén, což je taky jediná chvíle, kdy ve hře uslyšíte dabing. Tvůrci na tomto aspektu sice šetřili, ale dle mého názoru to vůbec nevadí a je to lepší řešení, než se za každou cenu pokusit udělat nějaké levné filmečky na nízké úrovni. Tyto sekvence, ve hře podávané jako vize, ale nejsou jediným prostředkem vyprávění. Komu by nestačil hlavní příběh, má po světě roztroušených mnoho útržků z deníků, drobných příběhů většinou dávno mrtvých lidí, kteří si prožili ve věži své vlastní dobrodružství s méně šťastným koncem. Některé poznámky také rozšiřují lore nebo vás navedou k vedlejším úkolům.
Kontroverzní soubojový systém
Průzkum prostředí je každopádně v Tower of Time velmi příjemná záležitost nejen z těchto důvodů. Vývojáři si dali záležet na každém zákoutí, prostředí se plynule mění a nepřechází v rutinu a vše doprovází klidná podmaňující hudba. A z průzkumu hráče nevytrhne ani boj. Ano, konečně jsme dorazili k pro někoho nejpodstatnější části hry, ke kontroverznímu soubojovému systému.
Proč je kontroverzní? Vývojáři učinili několik odvážných rozhodnutí, která se mnoha hráčům vůbec nemusí zamlouvat. Nejvýraznější z nich je, že soubojová složka hry je od té průzkumné pevně oddělena. To si takhle prohledáváte dungeon a narazíte na skupinu nepřátel. Čekáte, že se ve stísněném prostoru odehrají klasická jatka? Omyl! Jakmile se ke skupince protivníků přiblížíte, vyjdou vám vstříc a nabídnou bitvu. Z té se většinou dá vycouvat a předem se připravit, ale pokud přijmete, v tu ránu vás hra přesune na bitevní mapu. Osobně mi takový systém vyhovuje. Rád si užívám průzkum prostředí, aniž bych musel bojovat, když to zrovna nechci. Nemluvě o tom, že vývojáři díky tomu nebyli tolik omezováni v designu úrovní.
Bitvy ve stylu MOBA
Bitevní mapa představuje arénu, do které se následně teleportuje několik vln nepřátel, takže zážitek je podobný žánru MOBA (Multiplayer Online Battle Arena, například Dota 2 či League of Legends). Boj se odehrává v reálném čase, ale dá se zastavit nebo výrazně zpomalit a nemusíte se tedy vůbec bát, že vás hra zahltí. Boje ale bohužel postrádají určitou hloubku. Jasně, postupně si vybudujete družinu o 7 hrdinech a každý z nich disponuje několika schopnostmi, ale ty jsou nastaveny poměrně lineárně. Pokud se vám líbí třeba systém v Path of Exile, v Tower of Time jím budete zklamáni.
Podobně mělké jsou i mapy. Vizuálně jsou povedené (i když ne tak, jako ty v průzkumné části hry) a je jich relativně dost, jenže z hlediska hratelnosti je to stále to samé. Občas se objeví boss, věže nebo portály, které na mapu přivedou více nepřátel, ale to je tak nějak všechno. Žádné zničitelné prostředí, žádné možnosti využít okolí ve svůj prospěch jako v Divinity: Original Sin 2, prostě nic.
Nejlepším prvkem jsou tak v bitvách speciální kouzla, která lze doslova zakreslit na plochu. Můžete tak třeba nepřátele dočasně obehnat kamennou zdí nebo vyslat salvu šípů, která přesně sleduje jejich trasu. Ve prospěch hry také hovoří opravdu enormní počet různorodých nepřátel a bossů. I co se vybavení týče, panuje v Tower of Time vcelku uspokojivý stav a nechybí ani crafting, povinnost snad každé moderní hry.
Závěr
Vývojáři ze studia Event Horizon se za svou prvotinu Tower of Time vůbec nemusí stydět. Hra vzhledem ke své nízké ceně obsahuje desítky hodin obsahu, nádherné a různorodé prostředí a poutavý příběh, kombinující fantasy, steampunk a sci-fi. Menší rozpočet se ale bohužel projevil například na chybějícím dabingu či na lineárním stromu schopností. Rozporuplné pocity může rovněž budit soubojový systém, který sice nabízí příjemné inovativní prvky, ale svou blízkosti k MOBA hrám může některé hráče odradit. Ke cti vývojářům slouží, že i přes menší rozpočet vytvořili dílo, které dokáže uspokojit hráče toužící po boji, ale i ty, bažící po příběhu. Tower of Time od nás proto získává hezkých 75 %.
