Napadlo vás někdy, jak by to dopadlo, kdyby pohádkové bytosti žily v dnešním moderním světě? Jeden ze scénářů, jak by to mohlo vypadat, vám poskytne hra The Wolf Among Us od studia Telltale Games. Nečekejte ovšem žádnou verzi pro malé děti. Připravte se, že zjistíte, jak to dopadne, když se vlk setká s dřevorubcem, co mu kdysi vyplnil břicho kameny a hodil ho na dno řeky. Nebo uvidíte prsa malé mořské víly tančící kolem striptérské tyče. No nedivte se, poté, co svoji ploutev u čarodějnice vyměnila za nohy, aby se zalíbila krásnému princi, který si ovšem stejnak vybral jinou, se vydala vstříc kariéře v nočním klubu. Každý zkrátka nežije šťastně až do smrti.
Studio Telltale Games se v posledních letech, zejména díky úspěchu první sezóny The Walking Dead, které se k říjnu 2013 prodalo přes 21 milionů epizod, značně rozrostlo. Původních devadesát zaměstnanců rozšířilo dalších sedmdesát, což mu umožňuje pracovat hned na několika herních sériích najednou. Na VGX oznámilo, že mimo již vycházející The Wolf Among Us a druhou sezónu The Walking Dead připravuje hry odehrávající se ve světech Borderlands a Game of Thrones. Obě nová prostředí nabízejí Telltale obrovský prostor pro rozvoj toho, co jim jde nejlépe – tvorbu chytlavých příběhů a komplikovaných, ale nesmírně zajímavých postav a vztahů mezi nimi.
Jinak tomu není ani se světem Fables od Billa Willinghama, který ve své komiksové podobě vychází již přes deset let. Za tu dobu vyhrál hned čtrnáct Eisnerových cen, nejprestižnějších amerických komiksových ocenění. Vypráví o Fabletown, newyorské čtvrti obývané pohádkovými a mytologickými bytostmi, které byly vyhoštěny ze svého domova a snaží se žít v lidských podobách jako spořádané společenství v našem „obyčejném” světě. Jelikož hra se odehrává před událostmi popsanými v komiksu, jeho předchozí znalost není vůbec nutná, všechny postavy vám jsou patřičně představeny. Vědomosti navíc naopak mohou být trochu svazující, jelikož vás připraví o několik šokujících, nervy drásajících momentů. Těžko se totiž budete strachovat o život někoho, o kom víte, že za třicet let bude stále naživu.
V The Wolf Among Us zaujímáte roli šerifa Big Bad Wolfa (rozumějte vlka, co snědl Karkulku a sfoukl prasátkům domeček). „Bigby” chce v lidském světě všem ukázat, že se změnil a začal nanovo. Nebude to ale mít lehké, přeci jen na to, že jste někomu snědl babičku, se tak snadno nezapomíná. Navíc se ve Fabletown odehraje série vražd, které dostane za úkol vyšetřit. Společnost mu budou dělat více i méně známé tváře, jako je Sněhurka, Kráska se svým netvořím manželem, kouzelné zrcadlo, ale i sériový vrah Modrovous a jiní záporáci. A mnoho dalších. Jakým vlkem vlastně bude a zda se mu povede získat důvěru bytostí, které tak dlouho utlačoval, rozhodnete vy sami.
V devadesátiminutové druhé epizodě k tomu budete mít spoustu příležitostí. Po velmi akčním prvním dílu, který obsahoval hned několik pořádných rvaček a honiček, totiž tempo poněkud zvolní a většinu času strávíte ponořeni do rozhovorů. Nebudete ale nijak strádat, jelikož v Telltale dali dohromady všechny své zkušenosti z předchozích her, aby poskytli svůj nejlepší dialog vůbec. Funguje na stejném principu jako ve Walking Dead, kdy svou odpověď vybíráte ze čtyř možností, reakce ovšem nejsou tak jasně lineárně rozřazené, jak tomu někdy bylo u adventury odehrávající se ve světě zombie. Už nemáte na výběr jen mezi hodným, zlým, neutrálním postojem a tichem. Při formování svého charakteru zacházíte mnohem hlouběji. Okolí na vaše volby jen tak nezapomene, takže ještě několik dní po dohrání budete přemýšlet, jestli jste vybrali správně.
Na zásluhy tohoto systému jsem přišel někdy uprostřed hry, kdy jsem si uvědomil, jak moc se s hlavní postavou ztotožňuji a celý příběh prožívám. Bigby je totiž do jisté míry obrazem hráče samotného. Možná jen o něco více neurotický. Když ale v rozzuření vytáhl drápy a vytasil tesáky, sám jsem se zaťatými zuby drtil svůj ovladač. Podle vlastních slov chtěli vývojáři na hráče přenést pocit, jaké je to být uvnitř tak mocnou bytostí, což, musíme uznat, se jim povedlo zatraceně dobře.
V pokračování příběhu je nám také představeno hned šest nových postav, především z nočního klubu, kam se vydáte hledat odpovědi týkající se vašeho vyšetřování. Hra vám k charakterům již standardně poskytne krátké povídání o jejich příběhu a minulosti, takže si je můžete zařadit do širšího kontextu a odůvodnit si jejich počínání. Zde se ukazuje detailní propracovanost každé postavy a jejích vztahů k okolí, což je ale zásluhou už jen prostředí Fables. Navíc si na ně můžete sami udělat vlastní názor a podle něj se k nim tak chovat.
Slabinou hry je však paradoxně ta nejvíce „herní” část, kdy opět velmi podobně jako ve Walking Dead chodíte v pevně ohraničeném prostoru a řešíte věci ve stylu point-and-click. Celý úkol spočívá v klikání na zvýrazněné předměty v bílých kolečkách v libovolném pořadí. Problémem je, že ať jste jakkoli chytří a prozíraví, v této části hry je vám to naprosto k ničemu. Při vyšetřování místa činu nemáte jinou možnost než přecházet mezi hrou vybranými stopami a sledovat reakce vaší postavy. Téměř si nemůžete něčeho nevšimnout a ztížit si tak své hledání. Je to pochopitelné, jelikož hru čekají další tři epizody a bez důležitých indicií by se někteří hráči mohli dostat do slepé uličky. Přesto se na tuto část hry snáší mnohá kritika od hráčů, kteří namítají, že je lepší si pustit třeba film a děj sledovat bez dalšího zdržování, s oběma rukama třeba v kalhotách. I pro nás je tato část lehkým vystřízlivěním, nicméně víme, že kouzlo hry v tomto formátu spočívá v jiných přednostech.
Dějová stagnace se projeví i na tom, že si kromě jedné téměř přátelské rvačky neužijeme skoro žádné akce. To je po strhující první epizodě taktéž zklamáním. Scény, při kterých s rozbušeným srdcem rychle mačkáte klávesy, které vám hra diktuje, abyste se vyhýbali překážkám, zasadili ránu vašemu nepříteli nebo mu vztekle oddělili ruku od zbytku těla přitom Telltale umí výborně. Rozhodnutí, zda vašeho protivníka chcete udeřit ještě jednou, poté co už leží na zemi procvičí vaše myšlení v kritické situaci, jelikož i taková věc má vliv na další průběh příběhu. Tím se quick-time sekvence řadí mezi nejsilnější stránky celé hry. Můžeme si jen přát, abychom si jich užili ještě dostatek.
Je ale pravda, že udržet dějový spád z první části po celou sérii by bylo nejspíš nemožné. Snad jde tedy spíše o uklidnění před bouří, kdy nám byly představeny nové postavy a připraveno místo pro další rozvoj děje. Jako slabšímu článku zatím dvoudílné adventury Smoke and Mirrors uděluji 70 %, ale věřím, že další epizody si vyslouží hodnocení mnohem vyšší. Ještě neznáme oficiální datum vydání třetí epizody, ale budeme ji nedočkavě vyhlížet. Snad se nebude opakovat fiasko, způsobené podle slov Telltale mimořádnými okolnostmi spojenými nejen se svátky, a dočkáme se jí dříve, než za další čtyři měsíce.
