Ačkoliv byl náš původní plán recenzovat pouze první epizodu poslední série napínavé adventury The Walking Dead, okolnosti nás nakonec nalákaly i k epizodě s číslovkou čtyři. Vývojářské studio stojící za několika řadami této hry – Telltale Games – totiž zkrachovalo po vydání druhé epizody této finální série. A zatímco hráčům začínaly stát vlasy na hlavě z hrůzy, že se po tolika odehraných sériích/epizodách nedoberou konce, vývoj převzalo studio Skybound Games. Epizody 3 a 4 navíc vytvořily rozruch i tím, že si je od určité doby nebylo možné zakoupit na Steamu a noví kupci se museli odebrat na Epic Games Store. Třetí epizoda série však byla celkem k světu a všichni se tak nemohli dočkat absolutního finále v podobě dnes recenzované epizody 4. Závěr zároveň časově koresponduje se seriálem The Walking Dead, jehož devátá řada právě vrcholí závěrečnou epizodou The Storm.
Příběh na prvním místě
Nikoho jistě nepřekvapí, že také poslední epizoda s názvem Take Us Back klade důraz především na příběh. I tentokrát se samozřejmě dočkáme příběhu motajícího se kolem Clementine, která všechny síly věnuje péči o malého AJ. Vzhledem k tomu, že se jedná o poslední díl poslední série, je zřejmé, že se má celý příběh nějak uzavřít. Čtvrtý díl tak o to víc navazuje na události z předchozích dílů. Ačkoliv byste v úvodu očekávali rekapitulaci hlavních událostí, úvodní video je sice krásně zpracované, ale zaměřuje se zejména na vztah dvou hlavních hrdinů. To je na jednu stranu trefné, protože ten je pro tuhle herní sérií klíčový, na druhou stranu si hráč nemusí přesně pamatovat události předchozích dílů. Vždyť první díl poslední série vyšel už v srpnu 2018.
Začínáme na potápějící se lodi, kterou se snažíme opustit. Vzhledem k jejímu značnému naklonění to však není tak jednoduché, a navíc jsme příliš vysoko na to, abychom seskočili. Okolo lodi se navíc potuluje banda zloduchů, a tak máme hned od začátku co dělat, abychom vůbec přežili. Napříč čtvrtou epizodou potkáme známé postavy a úsměv na tváři nám nakonec vytvoří setkání s roztomilými zvířátky.
Všichni od této epizody ale čekají jediné – pořádný konec. Ten také dostaneme, a to ve velkém stylu. Čekají nás totiž mimořádné zvraty, které se rovnají největším překvapením napříč hrami i filmovými snímky. Emoční prožitek je umocněn i faktem, že končí série, kterou jsme hráli už od roku 2012. Příběh jako celek by si zasloužil ocenění a v naší redakci věříme, že v budoucnu také nějaké získá.
Interakce na minimu
Ani noví vývojáři se neodklonili od konceptu her Telltale Games a udělali dobře. Změnit celý koncept těsně před závěrem by bylo riskantní a mohlo by to pokazit tolik očekávaný závěr. To zároveň znamená, že interakce hráče se hrou je minimální a opět jde víceméně o interaktivní film, kdy je například třeba pouze stisknout určité tlačítko. Zatímco druhá polovina epizody je provázející, plná dojetí, romantiky, klidu a zaměření na příběh, ta první je vyloženě akční a napínavá. V úvodu tak můžeme nadměrně umírat, protože je třeba zvyknout si na rychlé mačkání kombinací tlačítek, například kláves Shift + Q. Člověk to přitom po delším sledování scénky nemusí vždy stihnout.
Kromě toho občas dostaneme možnost pohybovat se po omezeném prostoru, abychom našli nějaký předmět, něco vzali nebo naopak odevzdali. V takových situacích často máme možnost mluvit i s ostatními, kteří nečinně stojí na místě, což samo o sobě příliš věrohodně nevypadá. Ostatně ani tahle mini hra není kdo ví, jak zajímavá. Mnohem více zajímavé než tohle zkoumání okolního světa na vlastní pěst, jsou souboje. V těch se buďto musíme pohybovat v prostoru a přicházející zombíky jednoho po druhém zabíjet, nebo (a to je častější) jsme za něčím skrytí a odtud jednoduše střílíme na různé cíle. Střelit přitom takový šíp do hlavy krvelačného zombíka je uspokojivější, než by se na první dobrou mohlo zdát. Nemusí však jít pouze o střety s nemrtvými, do cesty se nám totiž postaví i kdejaký ozbrojený lump
Svou roli samozřejmě sehrajeme i v rozhovorech. Opět budeme vybírat z různých odpovědí, které sice někdy působí, jakoby vedly ke stejnému výsledku, jindy však příběh očividně skutečně ovlivní. Hra nám u následného výsledku předchozího rozhodnutí dokonce připomene, kterým rozhodnutím jsme aktuální situaci zapříčinili. I tentokrát může být na české hráče vyvíjen časový tlak, jelikož nerodilý mluvčí daného jazyku často potřebuje o něco více času, než vše přečte, přeloží, pochopí a rozhodne se. Zvláště když je někdy možných odpovědí i 8 najednou. Na konci epizody i tentokrát přichází rekapitulace všech rozhodnutí/odpovědí a srovnání s ostatními hráči. Ihned tak zjistíme, v čem se rozhodujeme jinak než většina hráčů. Co mě však mile překvapilo, bylo také shrnutí toho, co moudrá Clementai malého AJ naučila v průběhu hry. Máme tu jednotlivé věty/poučky, které si na své životní pouti AJ odnáší a sami můžeme zhodnotit, zda je to tak správně.
Zpracování
Kvalitní grafické zpracování je samozřejmostí i v této epizodě. Ačkoliv vizuál není vyloženě oslnivý, nadprůměrnou grafiku přece jen občas zdobí pamětihodné scény či krásné nasvícení. Co jsem však ve hře obdivoval, byla mimika postav, která dokázala proměnit atmosféru jakékoliv události. Jednou je tvář bledá, povadlá a zamračená na znamení umírání, jindy krásný věrohodný úsměv dokáže zahřát.
Mimořádných kvalit se dočkalo také ozvučení. Dabing je vyloženě srdceryvný a snadno převálcuje kdejaký významný film. To vše navíc dokreslují perfektně vybrané skladby, které se vždy neuvěřitelně trefí do noty dané scény. Zážitek z tohohle audiovizuálu tak kazí pouze to, že herní doba nepřekročí dvě hodiny. Připomeňme také, že hra nemá české titulky a znalost angličtiny je tak nutností. Pomoct si můžete maximálně titulky jiného jazyku.
Uspokojivý závěr
Stejně jako skončila celá série, končí i tato recenze. The Walking Dead The Final Season – Episode 4 je plnohodnotným závěrem, jaký si hráči zaslouží. Nepřijdeme tak o nic důležitého, příběh má šťávu, grafika i zvuk jsou nadprůměrné, interakce trefně doplňují scény a na nás tak je, dát hře libových 90 %. Nejhorší na téhle hře tak je, že už zřejmě nebude mít žádné pokračování.
