Pokud patříte mezi fanoušky The Walking Dead série nebo vás prostě jen baví obdobný žánr her, jako třeba Life is Strange nebo Until Dawn, pak zcela jistě zpozorněte! Je to totiž jen pár dní, co na naše monitory dorazil ještě horký přírůstek do série The Walking Dead, tentokrát s podtitulem Michonne. Znalci už jsou jistě doma a moc dobře vědí, že zatímco v prvních dvou sériích se tak nějak vše točilo hlavně kolem malé Klementýnky, tentokrát se středem dění stává na první pohled chladná a uzavřená bojovnice Michonne, ostatně jak už prozrazuje samotný název. Celkem si pro nás vývojáři připravili již tradičních pět epizod, ovšem my se dnes podíváme na zoubek té prozatím dostupné – tedy první.
Samotná hra si tentokrát nedělá starosti s nějakými rozsáhlými úvody, ba přesně naopak vás ihned po spuštění uvrhne do útrob džungle, kde si vyzkoušíte především základní ovládání, což stále zahrnuje WASD + QE + Myš. Hra vás ani nadále nenechá příliš dlouho čekat a hned první akce čeká za několika odhrnutými listy kapradí. Aby hra působila pro neznalce série zmateně, a nebo možná jen proto, aby vás donutila přečíst si komix, v momentě kdy se schyluje k první akci se spustí 2 paralelní scény. V jedné hrajete za Michonne v již zmíněné džungli, zatímco ve druhé scéně jste přímo u sebe doma. Společné však mají to, že je kolem vás opravdu hromada zombíků a hra vám tak předvede morbidní cut scény par excellence. Nutno dodat, že Michonne se krve neštítí…
Zatímco grafické zpracování je stále stejně sympatické, již zde narazíte na jednu nenápadnou změnu. V bojích budete totiž používat výhradně Q a E, což znamená, že pokud pamatujete na setkání s Klementýnkou z první série – kde vám podala kladivo a vy jste jím doslova rozmašírovali hlavu její chůvy za pomocí opakovaných kliků, tak právě tento mechanismus byl ze hry vypuštěn. Až teď budete sekat zombíkovi hlavu na třikrát, nebudete tak již činit tím, že mu třikrát po sobě zamíříte na krk a kliknete, ale prostě jen opakovaně zmáčknete Q. Dalo by se tak říci, že výsledkem je o něco menší interakce (prostě se méně vyřádíte), ale o to větší důraz je kladen na správné načasování. Jinak je prozatím vše víceméně tak, jak jsme již zvyklý z minulých dílů.
Po tom co vám bude zjeveno, jak se tato filmohra hraje a nenápadně vám bude nastíněno, že na osudové cestě Michonne mají jakýsi význam jisté děti – přijde malé drama, které však jen oddělí úvodní scénky od dalšího postupu, a dovolí tak celé první epizodě vypuknout v celé své kráse. Celé UI dostalo o něco modernější a svěžejší nádech, nicméně po celou dobu recenze je třeba mít na paměti, že v jádru je to opravdu ten starý The Walking Dead, možná jen v trochu líbivějším kabátku, což s sebou nese v zásadě jednoduchý a srozumitelný závěr. Bylo by však poněkud laciné, odbít nový Walking Dead jen tím, že je pouze věrný svým předchůdcům, když si pro nás vývojáři připravili hezkou porci nového obsahu. Jaký tedy je? No v první řadě nedlouhý, jelikož (a to není myšleno nutně jako mínus) lze celou epizodu dohrát za cca 90min. To „cca“ je důležité, protože ano – jde to i rychleji.
Nikdo však nečekal, že by první epizoda měla mít 3-4 hodiny, proto se pojďme podívat spíše na intenzitu a kvalitu jejího obsahu. Ta totiž není úplně konzistentní a dalo by se tak říci, že hra i přes svou krátkou herní dobu, vytváří v průběhu zásadně odlišný dojem. Prvotní napětí, které se vývojářům podaří celkem dobře nahromadit se vzápětí rozplývá v předvídatelných situacích. Taky nás upřímně trochu štvalo, že jsme přesně věděli, kdo nám lže, jednoduše nás vodí za nos – a přesto nás hra nutila (alespoň prozatím) figurovat na jeho straně, bez možnosti se nějak distancovat. Hráč je tak v podstatě zapleten do něčeho s čím nemá v zásadě nic společného, a aby toho nebylo málo, spadnete do toho srkze dobré úmysly a ještě není žádná možnost vycouvat ven.
Nezbývá vám tak nic jiného, než se postavit skutečnosti čelem a jednat, odpovídat a mluvit, aniž byste vlastně věděli, kdo je pořádně kdo a komu poskytujete jaké informace. Tenhle haní tohoto, tamten zase onoho a jen vy víte, že lžou vlastně všichni. Situace, která je pro hráče jinak naprosto chaotická se samozřejmě zásadně mění s tím, když oplýváte znalostí příběhu např. ze zmíněného komixu. Rozhodně však není nad to, nechat se překvapit. Často se setkáváme s námitkou, že rozhodnutí v The Walking Dead jsou často jen iluzorní a vedou ke stejnému následku. Naše zkušenost ukazuje, že to není úplně stoprocentní, ačkoliv nějakým hlavním bodům příběhu se srkze rozhodnutí lze vyhnout jen těžko. Určitá základní kostra je tak skutečně daná a hráči není umožněno jí překročit. I v tomto ohledu se nový Michonne drží svých předchůdců a o nějakém výrazněm zvýšení hráčovi svobody tak (alespoň prozatím) mluvit nelze.
Ti co hráli předchozí epizody si situaci dokážou zcela jistě představit, zatímco ti druzí mohou zapojit představivost, přičemž si můžeme říci, že impakt (dopad) našich rozhodnutí není tak silný jako například v Until Dawn. Determinovaný příběh na základě předlohy přirozeně potřebuje, aby určité postavy zůstaly na živu, aby hráč šel tudy a ne tamtudy, aby se mohl příběh vyprávět dál, což samozřejmě stojí v protikladu k hráčovi volnosti, kterou by mohl příběh ovlivnit. Shrnuto a podtrženo, hra se vás často nebude ptát „CO“ ale uvrhne vás do situace, kde se zeptá pouze „JAK“. Samozřejmě nesmíme zapomenout, že impakt a následky všech rozhodnutí se ještě nemusely projevit. Předchozí sezóny nám přece ukázaly, že i rozhodnutí z 1-2 epizody může dojít svého hlavního cíle klidně až v epizodě 4-5. Na definitivní hodnocení tak může být ještě brzy, ale prozatím se situace jeví takto…
Drtivou většinu času strávíte kromě cut scén také v dialozích a i ty se v zásadě drží vzoru svých předchůdců. Takřka vždy máte na výběr kolem 3 reakcí, s tím že není nikterak obtížné rozlišit jejich psychologický efekt. Nutno říci, že mluvit budete opravdu hodně, a to nejen proto, že nová epizoda vám představí celou řadu nových postav. Na druhou stranu můžete potkat i některé staré známé… Ostatně pokud jste poctivě hráli všechny předchozí epizody, může se vám zdát, jako byste některé dialogy nebo scény již viděli. Ano – dá se celkem poznat, že autoři sahájí k obdobným archetypům, ale prozatím nevíme, jak moc jim to můžeme zazlívat. V první řadě je tu již zmíněný příběh, z kterého musí vycházet, jakožto z předlohy, což znamená, že ani v tomto směru není úplně „volná ruka“. Za druhé nevíme, zda můžeme očekávat ryze repetetivní zážitek i v dalších kapitolách nebo si pro nás vývojáři přeci jen nachystají ještě něco extra…
Když to tedy vezmeme kolem a kolem – nový The Walking Dead: Michonne – Episode 1: In Too Deep je možná o něco lineárnější, možná i o trochu krvavější, ale jinak v zásadě záležitost věrná svým předchůdcům. Finální verdikt tak opravdu není žádná velká věda – pokud jste „Telltale games positivní“ pak nové dobrodružství pravděpodobně s radostí uvítáte a my vám ho i doporučíme – prozatím totiž nic nového pod Sluncem, ale funguje to stále stejně skvěle. A jelikož byl standard udržen a nedošlo zde k degradaci – udělujeme kulantních 69 %. Pokud jste však touto sérií nepolíbeni, těžko říci zda existuje důvod, proč by vás nová epizoda měla zaujmout. Samozřejmě se tak může stát a v tom případě vám doporučujeme začít úplně od začátku, tedy od první série. Právě tak se totiž zařadíte do spektra hráčů, kterým je nová epizoda určena, a které má potenciálně oslovit.
