Pokud pamatujete poměrně sympatickou záležitost „Don’t Starve“, pak vám bude celá řada prvků The Flame in the Flood více než povědomá. Hra se sice v zásadě liší vizuálním zpracováním, ovšem i ona se představuje jako rogue-lite survival hra. Jak tedy celá introdukce napovídá, hlavním motivem není nic jiného než přežít. To poměrně výstižně symbolizuje i samotné herní menu, ve kterém se na vás usmívá poměrně ochablá kostra. Tou kostrou jste však vy – pokud neuspějete. Identitu prozrazuje váš cestování baťůžek a také ošlehaný pes, který vás bude provázet napříč inkarnacemi. A jak obtížné a případně zábavné je právě v The Flame in the Flood přežít, na to se pokusíme nalézt odpověď na následujících řádcích. Na úvod lze říci, že hra vám rozhodně nic neodpustí. Nabízí se tak již stokrát omílané přirovnání k „Dark Souls“ mezi survival hrami, ač přirovnání už ztrácí na hodnotě, jelikož „Dark Souls“ (ve smyslu obtížnosti) je dnes už celá řada titulů nebo jsou za obtížné minimálně obecně považovány (v porovnání s mainstreamem je „hardcore“ ledacos…)
Nutno však říci, že zemřít není opravdu žádný problém. V podstatě stačí někde šlápnout na jedovatou kytku a nemít prostředky k ošetření, když to trochu přeženu. Vaše cesta začíná – možná poněkud idylicky – u praskání ohýnku, k němuž přijde váš věrný pes a přinese vám již zmíněný baťoh, který jste mohli vidět v menu. Pejsek je taková vaše prodloužená ruka – tak trochu rozšířený inventář a zároveň indikátor jakéhokoliv nebezpečí. Vždy když se děje něco špatného – pes vás pravděpodobně upozorní, a proto byste mu obecně měli věnovat značnou pozornost. Ve vašem přežití se totiž jedná o zásadního pomocníka, aneb jak se říká „pes, nejlepší přítel člověka“, což v případě survivalu platí minimálně dvojnásob. Krom toho, nejde jen o upozornění ohledně blížícího se nebezpečí. Pes zároveň štěká na místech, které jsou interaktivní, a kde můžete něco udělat. O to více je třeba mu věnovat skutečně náležitou pozornost.
Z počátku budete sbírat poměrně obyčejné věci, jako například dříví pro založení ohně nebo bylinky pro léčení a medikaci. Poměrně zásadní moment, kdyby si měl i průměrný mešťák uvědomit, jak moc je člověk na přírodě závislý, ač se to dnes tak na první pohled nemusí jevit. Pokud jde o prostředky k životu – příroda vám poskytne vše. Hra je přitom v tomto ohledu velmi důmyslná, až autentická. Tak například pokud máte žízeň a není po ruce zrovna přírodní studánka, můžete se napít z kaluže. Ve vodě v kaluži však žijí bakterie, které vám mohou způsobit závažné onemocnění. K řešení problému je tedy třeba celou vodu přefiltrovat, čímž jí uděláte pitnou. Pokud byste se ptali, jak je to s onemocněním, které se objeví, pokud vodu nepřefiltrujete – i s tím se dá pracovat. Buď můžete bakterie vyléčit příslušnými medikamenty a nebo je „necháte působit“, čímž způsobí ještě závažnější nemoc. I tu je často možné ještě nějakým způsobem podchytit, ale může vést také ke smrti, např. infekcí.
Během krátké chvíle přijdete na to, že hra se odehrává ve dvou fázích. Celý příběh je totiž zasazen do „post-apo“ prostředí, ovšem v trošku jiném stylu, než jak jste možná zvyklí. Není tu samozřejmě žádný cyber ani steam punk, jak jste pravděpodobně vytušili z obrázku, ale celé dění se odehrává po „zatopení Ameriky“ (flood = potopa). Jednou z fází tedy je, že se plavete na svém voru. I v této pasáži si musíte dávat pozor, protože za prvé se vyplatí trochu pracovat „s prouděním řeky“, které směruje váš pohyb a za druhé váš vor není v žádném případě nerozbitný. Druhou fází pak je, když „zakotvíte“ na některém z ostrovů, respektive pevnině. Motivací proč vůbec opouštět vor je, že je to jen pevnina, která vám poskytne jídlo, suroviny a další prostředky potřebné k životu. Přirozeně, že čím dále se plavíte, tím je hra komplexnější, ale zároveň také obtížnější…
Hra v tomto ohledu nabízí 10 regionů, kterými můžete postupně projít, s tím že každý region nabízí sám o sobě několik lokací. Region si nevybíráte (je určen postupem) – konkrétní lokaci však následně už ano. Co se týče předmětů, se kterými hráč pracuje, značně překračují kategorii bylinek a jídla. Hráč si postupně obstarává dokonce i oblečení, ale především je tu celý propracovaný systém craftění. Co vše lze vycraftit by vystačilo na samotnou recenzi. Už jsme mluvili o zařízení na filtraci vody z kaluže, nicméně k tomu můžeme zahrnout kupříkladu ještě kamenný nůž (jak pazourek), šíp, ale třeba také penicilin. Ten vám pomůže zrovna s těmi bakteriemi, nicméně jeho výroba není úplně jednoduchá. I v tomto ohledu se však hra „drží reality“ a vyžaduje pro jeho výrobu plíseň. Je to právě tato důsledná detailnost, která dává hře velké plus, jelikož to pak celé působí smysluplně. Jeden z prvních nepřátel, kterého potkáte, bude pravděpodobně vlk nebo prase.
Pokud se domníváte, jak mu napráskáte a vezmete si z něj kůži a maso, pak pozor… tady nejsme ve World of Warcraft. Ba přesně naopak, řešení je bližší spíše aktuální záležitosti Outlast 2. Vy totiž bojovat nemůžete! Jediné co můžete úspěšně udělat je vlka zahnat. Jakým způsobem to však uděláte, na to si budete muset přijít sami – stačí jen zapojit trochu fantazie. K tomu rovnou dodáváme, že různé věci působí v The Flame in the Flood na různá zvířata různě. Tak například… určitá zvířata se ohně bojí, zatímco jiné přitáhne. S vašimi poznatky je tak třeba dobře pracovat, protože je to právě znalost (nikoliv síla), která vám pomůže přežít nejdéle. Knowledge is Power, jak řekl „otec moderny“. Lokace, které budete postupně navštěvovat, jsou proceduálně generované, což znamená, že žádná nebude nikdy úplně stejná. My třeba na jednom z prvních ostrovů nalezli rybářský prut. Ten vám samozřejmě umožní chytat ryby, které si můžete následně opéci u ohně a zahnat tak hlad. Pozor – syrové ryby úplně nedoporučujeme. Můžete tak opět chytnout bakteriální onemocnění.
Ve hře se rovněž střídá den a noc, což je věc náramně významná. V noci totiž v první řadě klesne teplota (proto to oblečení), ale také vylézají jiná zvířata. V prvních fázích hry nebude zase takový problém najít včas útočiště a noci tak bezpečně přečkat. Přespat můžete v opuštěném domě, ale i rozbitém školním autobusu. Později však narazíte na skutečnost, že noc v přírodě nemusí být pro úspěšné přežití úplně příznivá. Jak se budete postupně posouvat jednotlivými regiony (pokud neumřete) postupem času zjistíte, že nejste jediní, kdo přežili. Vlastně se dá dokonce říci, že s postupem hry se budete více a více blížit civilizaci nebo alespoň tomu, co z ní zbylo. Na své cestě tak potkáte i pár lidiček. Ty budou mít samozřejmě svou roli, jako všechno ve hře. Dokonce i takové pampelišky, mají své využití, jelikož je možné z nich pomocí vody a ohně uvařit pampeliškový čaj.
Obdobných postupů najdete ve hře nespočet. Doporučujeme však nezapomínat na to, že hlavním cílem hry je přežít (postupovat na řece) a ne projít všechno. Jde totiž o to, že se vám může i několik hodin dařit celkem dobře a potom stačí jedna situace či maličkost, aby se vše pokazilo. Zní to možná jako klišé, nicméně stát se to může na každém kroku. Stačí, aby vás napadlo zvíře a vy neměli zrovna dostatek prostředků k ošetření. Proto, pokud se chcete dostat, co nejdále – postupujte spíše účelově a pragmaticky. Přežít a prozkoumávat je zkrátka rozdíl. I my v tomto ohledu narazili, zejména když jsme se zaujetím a zvídavosti chtěli prozkoumat noční ostrov (v krásně modře laděné grafice), zatímco nás doslova zezadu napadlo prase a svými „chargy“ (tzn. opakovanými agresivními náběhy) nám zlámalo kosti. Sečteno a podtrženo The Flame in the Flood je rozhodně specifická hra, kterou nemáme na stole každý den. Kromě toho je vysoce nelineární, komplexní a svou obtížností představuje výzvu. V dnešním spektru her by jí tak leckterý hráč mohl ocenit, díky čemuž si od nás odnáší přívětivých 75 %. Samotnou hru pak seženete – již klasicky – na Steamu za necelých 15 euro.
