The Elder Scrolls IV: Oblivion

Berou nám čas, ukrádají ze spánku, žijí naše životy…, tak přesně takové jsou RPG hry už od doby jejich vzniku. Lidé v nich nacházejí své druhé já a mnohdy žijí mnohem šťastnějším životem. Dvanáct let života jste mohli strávit ve světě, který vždy budil obrovský zájem hráčské veřejnosti a vždy přinášel něco nového. Světa o němž dnes možná řekneme, že žije svým vlastním životem. Série The Elder Scrolls má opět nový přírůstek. Pokud do něj chcete vstoupit, vyberte si raději dovolenou a poslední výplatu, protože obojí budete potřebovat.

Několik dlouhých let potřebovali lidé z Bethesdy, aby mohli stvořit fantasy hru nové generace. Svým rozměrem se jedná o dílo naprosto ojedinělé, které však nese jasné stopy moderního herního vývoje. Mám na mysli vytváření jakýchsi hybridů, které jsou určeny již v prvotní vydavatelské verzi zároveň pro konzole i stolní počítače. Zatímco jedni jásají, druzí na tento styl vývoje doplácejí. Naštěstí je The Elder Scrolls IV: Oblivion natolik chytlavý, že si prostě časem zvyknete na jisté drobnosti. I když mohli autoři pokračovat v příběhu z posledního Morrowindu, rozhodli se pro zcela nové dobrodružství zasazené do doposud neznámého světa. Tamriel jenž má podobu obrovského ostrova obklopeného nedozírným oceánem se otřese po smrti svého vladaře v základech. Tajemné zlo sílí a země nutně hledá svého hrdinu, který by odvrátil hrozbu temných dní. Najde jej na místě, kde by ho nikdo nehledal… v kobce zdejšího žaláře. Přes ni vede tajná cesta, kterou se snaží císař Uriel Septim marně uniknout před tajemnými zabijáky. Než vydechne naposledy předá do rukou našemu hrdinovi, který nepohrdl možností vypařit se z žaláře, mocný Amulet králů. Jistý artefakt, který má ještě sehrát důležitou roli v nenapsaném příběhu. Zda padl amulet do těch správných rukou se teprve ukáže. Temné brány Oblivionu představují zhoubnou hrozbu.

Prvních pár okamžiků ve hře vám napoví, jakýže to styl hry budete vyznávat. Úkol v podzemních chodbách cestou na svobodu slouží nejen jako výuková mise, ale i jako tvorba postavy. Před posledními dveřmi vám pak hra sama navrhne jednu z nadstandardně velkého množství charakterů. Mezi několika starými známými jakými je válečník, barbar, mág nebo zloděj se objevuje celá řada poměrné neobvyklých postav, jakými je křižák, lovec čarodějnic nebo mnich.
Pokud nesouhlasíte s návrhem, můžete si dle krátkých charakteristik vybrat dle vlastní vůle, ale mějte na zřeteli, že není příliš moudré si vybrat postavu, která nebude odpovídat stylu vašeho hraní, neboť to definuje rychlost a způsob vývoje. Stejně jako v minulosti i nyní hrdina roste se svými vlastnostmi. Čím více ty hlavní využíváte, tím rychleji se dočkáte onoho oblíbeného „ding“. Všechno se dá nějak obejít a tak si můžete vypomoci třeba cvičením ve volné přírodě nebo penězi, za které vám trenéři trošku píchnou. Knihomilové mohou své dovednosti zlepšit i četbou. Krom charakterových vlastností jsou tu ještě určité bonusy spojené se znamením, jenž si na začátku zvolíte. Hvězdy vám pomohou při otevírání zámků, kouzlení, obraně, kradení nebo hojení ran. Definují speciální vlastnosti, které se vždy obnovují po každém probuzení. Nikdo nedokáže pracovat věčně a i váš hrdina potřebuje jednou za čas trochu odpočinku, během kterého se zhojí rány. Pokud jste pilně rozvíjeli své schopnosti čeká vás po probuzení postup na vyšší úroveň a vylepšení základních vlastností jako je odolnost, síla či obratnost. Každé vylepšení má vliv na něco jiného dle zaběhnutých pravidel her na hrdiny. Silnější postava unese více věcí a obratnost například vylepšuje hodnotu obranného čísla.

Jakmile vstoupíte do světa Oblivionu, otevřenou jsem vám nečekané možnosti, které nemají obdoby. Do příběhu vstupuje jako tajemný dobrodruh, jehož činy se mají teprve zapsat do dějin. Bude vám poskytnuta nesmírná volnost. Můžete dělat cokoliv a stejně nebudete mít pocit, že jste zbyteční a hra vám nemá co nabídnout. Klidně se sbalte a vydejte se na toulky, kam vás jen nohy ponesou. Vražděte, okrádejte, staňte se nejobávanějším zločincem celé země a přesto na vás nebude zapomenuto. Láká vás život potulného poutníka, jenž nocuje pod hvězdami a živí se kořínky? Není nic snadnějšího než si ho vyzkoušet. Chcete dům? Kupte si ho. Rádi obchodujete? Obchodujte. Dělejte si prostě co chcete!
Po celé zemi najdete plno úkolů, které čekají právě na vás. Možnosti jsou prakticky neomezené a lze tak hrát prakticky bez jakéhokoliv omezení. Množství úkolů je obrovské a jen část jich souvisí s příběhem. Přijdete-li do neznámého města, vždy naleznete někoho kdo projeví zájem o vaše služby, ať už jsou jakéhokoliv charakteru. Toto pojetí lehce potlačuje příběh a dějovou linii, ale vytváří nepřekonatelnou atmosféru, která na vás prostě musí zapůsobit. Pravdou je, že se však můžete záhy ztratit v jednotlivých souvislostech. Oblivion žije svým životem a ve jste jen jedním z jeho mnoha obyvatel.

Cestování z jednoho koutu země do druhé může zabrat několik hodin i několik minut, podle toho, na co se zrovna cítíte. Pokud vás nebaví chůze pěšky, dá se opatřit kůň, na kterém cesta uplyne mnohem rychleji. Ne každého však baví ježdění z jednoho kraje do druhého a tak se dá využít rychlé přepravy. Každé navštívené místo se zakresluje do mapy a jakmile je do ní zanese dá se na něj jednoduše kliknout a hra vás tam jednoduše přenese. Je to nejrychlejší a nejbezpečnější způsob. Již od začátku máte v mapě zakreslena důležitá města a není třeba tedy zdlouhavě objevovat. Vyhnete se ale nečekaným událostem jako jsou útoky hladových vlků nebo potulní zloději, kteří se vybírat pojistné za bezpečný průjezd.

Dříve nebo později začnete pronikat do sociální struktury a začnete být známým. Obyvatelé žijí svým životem a stejně jako vy, potřebují něco dělat. Obchodníci mají svou otevírací dobu, po které prostě zamknou a jdou domů. Zapomeňte na statické postavy, které byly ve dne v noci pořád na stejném místě. Tady to prostě žije! S trochou vypočítavosti se toho dá využít, tedy jestliže budujete pověst věhlasného lupiče. Nemá smysl jít vykrást místního zbohatlíka zrovna, když má dům plný lidí a okolo jeho domu proudí davy měšťanů na trh. Je lepší si počkat až usne a hezky potichu mu prošmejdit všechny truhlice. Ale pozor! V noci sice nejste tak nápadní, ale můžete daleko častěji narazit na hlídky pečlivě dbající na bezpečnost svých obyvatel. Asi nemusím říkat, že takové přichycení při činu je nepříjemná věc, jejíž odezva na sebe nenechá dlouho čekat. Kdokoliv je schopen přivolat pomoct nebo vyvolat poplach a vy pak musíte řešit, co s tím. Zabít hlídku není nic lehkého a úprk může být jen dočasným řešením. Obojí výrazně poškodí vaši reputaci v říši a proto je tu ještě třetí varianta a tou je cesta do vězení. Zaplatíte pokutu, seberou vám kradené věci, ale nepoškodíte svou čest a to se může vyplatit. No ale k čemu je zloději to, že mu seberou jeho věci, které jsou pro něj zdrojem obživy? Nic vám nebrání v takové zvrhlosti jako je ukradení zabavených kradených předmětů zpět. Možnosti jsou opravdu obrovské a mnohdy i dosti nečekané.

The Elder Scrolls IV: Oblivion nabízí kromě umělého života i jistý sociální model. Všude narazíte na členy mnoha spolků, které působí po celé zemi. Mezi nejvýznamnější patří spolek válečníků a cech kouzelníků. Kromě nich je tu i společnost zlodějů, lovců upírů, nájemných vrahů nebo královská stráž. V každém spolku se dá budovat kariéra, za předpokladu, že plníte přání spolku a chováte se podle jejich pravidel. Odměnou je vám jistý zdroj příjmů a možnost jistého ubytování či přístupu k místním trenérům či věcem. Asi nejzajímavější možností je upíří život, kdy sajete lidem krev a úzkostlivě se vyhýbáte dennímu světlu. Místo v noci spíte přes den v jeskyních a stokách, bedlivě plánujete cesty, aby jste se vyhnuli nepřátelům a snažíte se zakrýt svou identitu, protože byste tak spustili hotový hon na vaši hlavu.

Samotné herní mechanismy jsou silně ovlivněny nutností hru přizpůsobit pro konzole. Velký font, nepřehledný diář a všeobecná jednoduchost neumožňuje plnohodnotné využití počítače, jak jsme zvyklí. Asi nejvíce na to doplatilo kouzlení. Hrát postavu jenž je odkázaná na řadu magických dovednosti a má k dispozici pouze jedinou klávesu a pár rychlých voleb je hotové peklo. Všechna kouzla se sesílají přes jednu klávesu, která vyvolá potřebné zaklínadlo. K dispozici jsou rychlé volby, jenž umožňují jejich přepínání, ale i tak se jedná o velice nepraktickou věc. Je nutné si umístění kozel pamatovat neboť nejsou zobrazena. Pokud vám to dělá potíže, musíte si přepnout do inventáře kouzlo vyhledat a pak jej seslat. Jedná o velice zdlouhavou záležitost, která neúměrně prodlužuje souboje a působí hodně otravně. Mnohem snadnější je hrát za klasického válečníka a spoléhat pouze na ruční zbraně. Kombinací pohybu a síly vytváříte různé údery, které postupně získáváte, jak se vaše postava rozvíjí. Obdobně funguje i blokace úder. Samotný souboj, pokud má být úspěšný, je pak kombinací krytí a útočných výpadů.
Ostatní povolání jako jsou zloději a lučištníci disponují jistými bonusy a snaží se souboj ukončit co nejrychleji, protože jejich obranné možnosti jsou omezené. Jak vidno hodně záleží na tom, jakým způsobem hrajete a co převažuje ve vašem stylu. Nelze se však vyhnout pocitu, že neválečnické profese jsou lehce potlačeny do ústraní.

I když je The Elder Scrolls IV: Oblivion napěchován umělým životem, vaše dobrodružství budou především samotářskou záležitostí. Při rozvíjení jistých vlastních schopností se dokonce stanete do jisté míry i nezávislým na pořizování kouzel nebo lektvarů. Těmto dovednostem se dá naučit a při potřebném vybavením je i lze produkovat. Kombinací základních ingrediencí vytváříte originální produkty, což je vítanou a zábavnou změnou. Podobně inovátorsky byly pojaty i jiné činnosti jako je například rozmlouvání s postavami nebo páčení zámků. Obojí je možno ovlivnit minihrami. Tak například při páčení je třeba vyškrtávat jednotlivé západky a uvolnit zámek. Naopak přesvědčování a snaha zapůsobit na NPC probíhá řešením jednoduchého puzzle, kdy musíte odhalit vhodnou taktiku, jak na tázaného zapůsobit.
Vůbec rozhovory mají zvláštní podobu, jelikož jsou všechny kompletně namluveny a to při obrovském množství postav, jenž ve hře jsou, způsobuje časté opakování témat a odpovědí.

Hádám, že nikomu asi neunikly obrázky ukazující na zcela fenomenální grafiku, jenž nemá obdoby. The Elder Scrolls IV: Oblivion je opravdu hra nové generace, která posouvá grafiku zase o kousek dál. Detaily jsou propracovány s nevídanou kvalitou a v prvních chvílích budete žasnout nad tou propracovaností. Když se k tomu přidá ještě výborná hudba, budete si připadat jako v jiném světě. Všechno má svou daň a tou je v tomto případě náročnost na počítač. Ještě nějakou dobu potrvá než si Oblivion pustíte na plné detaily a vše poběží plynule. Pokud jste doposud odkládali koupi nového železa, máte pádný důvod. Doporučeno je mít procesor 3Ghz, 1GB Ram a něco jako GeForce 6800.

Ani čtyři roky vývoje nemohli zajistit u něčeho tak obrovského čím Oblivion je bezchybnost. Bombastická prohlášení o novinkách a revolučních věcech nejsou zase tak žhavá. Prakticky všude se dají najít drobné nedostatky, které však se však v celkové pojetí vytrácí. Rozhodně nejvíce budete bojovat s trošku nešetrným ovládáním a zjednodušením, za kterým stojí konzole. I přes možnost přepínat se mezi pohledem z očí a z nadhledu se nezbavíte jisté nepřehlednosti při soubojích, zvláště pokud se do nich zapojuje více postav. Umělá inteligence si přizpůsobuje do jisté míry vašemu chování, ale přesto nepatří mezi nepřekonatelnou. Fyzikální engine má své nedostatky stejně jako nepřirozený pohyb všech postav. Naopak vyzdvihnuta musí být komplexnost a volnost celé hry, které nemá obdoby. Příběh vás zavede defakto do dvou různých světů, přičemž jeden musí zaniknout, aby mohl ten druhý žít.

The Elder Scrolls IV: Oblivion je skvělé RPG, které je zaměřeno především na širší komunitu hráčů, tak aby se celá série více zpřístupnila i ostatním. Skalní fanoušek může namítnout, že je to v podstatě pořád to samé, ale i tak bude jistě nadšen. Pokud jste ještě nepropadli online RPG a nebo vám jakýmkoliv způsobem vadí, máte jasnou volbu. Naše hodnocení této v mnoha směrech inovátorské hry je 91%