The Cave

Až vám jednou při sezení u večeře a povídání  si s přítelkyní skočí do řeči váš milovaný domek, pravděpodobně se vyděsíte k smrti a okamžitě se od něj pokusíte dostat co nejdále. Následně budou vaše kroky směřovat na policii, která vás buď pošle do vězení vzhledem k vyvolávání paniky a narušování nočního klidu, nebo se naopak díky ní dostanete do psychiatrické léčebny, která co nejzpůsobněji zajistí, aby vám už žádné budovy nikdy do ničeho nemluvily. Ve hře The Cave je nicméně právě na něčem takovém založeno celé její kouzlo. Kdyby se jeskyně, kde se hra, jak už název naznačuje, odehrává, nikdy nedostala ke slovu, pravděpodobně by tento titul ztratil na velkém procentu ze své působivosti a sotva by se po něm někdo ohlížel. S takovouto ideou však na sebe hra dokázala ještě před vydáním strhnout pozornost mnoha hráčů. Bylo ale o co stát, nebo by bylo lepší hru přehlédnout a už nikdy se k ní nevracet?

The Cave stojí na základech vytvořených studiem Double Fine Productions, jež je složeno z vývojářských legend mimo jiné stojících například za nejznámější adventurní sérii, jaká kdy existovala, jíž není nic jiného než Monkey Island. I když bychom se však zaměřili pouze na současné počínání těchto tvůrců, nalezneme mnoho dobrého. Vůbec prvním titulem vydaným po založení Double Fine Productions je poutavý kousek Psychonauts následovaný kupříkladu nevybíravou akcí Brütal Legend, která v době svého vydání otřásla herním průmyslem za pomoci obrovských reproduktorů a jednoho pořádného metalisty poblíž. Od té doby jsme se bohužel žádné skutečné bomby nedočkali. Nenajdeme ji ale právě v adventuře The Cave? Pojďme se na ni podívat.

Pokud bychom měli ještě před vydáním titulu čekat, že se má skutečně šanci něčím prosadit, vše bychom stoprocentně vsadili na jednoho koně, jímž by byl příběh. Tvůrci hry v tomto směru plavat skutečně umí a z tempa by nevyšli ani kdyby je začaly honit piraně či žralok, který nedostal pěkných pár týdnů najíst. Nejpříjemnější zprávou každopádně je, že bychom vyhráli na plné čáře a odnesli bychom si za odměnu pěkný balík peněz. Zdejší děj je celý podáván skrze „ústa” jeskyně, v níž se odehrává. Jeho samotný základ je velice jednoduchý a dal by shrnout prakticky jen jako výprava několika dobrodruhů, nicméně hra své pravé triumfy vytahuje teprve při způsobu jeho vyprávění. Pokud si ještě pamatujete indie kousek Bastion, jistě budete mít ihned jasno, co máme na mysli. Ať už je to živý tvor nebo hrouda kamenů, vypravěč má u podobných her kouzlo, díky němuž je všemu dodáváno na tajemnosti, charakteru a neobvyklosti. Precizně provedené vtípky se pak hráči podbízejí celý zbytek hry a člověk má tak chuť si hru pustit už jenom kvůli jeskyni a ne kvůli hratelnosti nebo dokonce příběhu z té perspektivy, z jaké jej známe u většiny jiných her.

 

Bohužel, každá pohádka má svého záporného hrdinu a ani tato není žádnou výjimkou. Když se kupříkladu zaseknete na jednom místě či vícekrát po sobě zemřete bolestivou a nemilosrdnou smrtí, zjistíte, že se hlášky naší malé milé jeskyně neustále opakují a jak to tak bývá, opakovaný vtip není vtipem. Do toho momentu si však hru není možné neužít. Dokonce už první vteřinky ve hře přinášejí to, co je na hře nejlepší. Hra totiž nabízí možnost vybrat si ze sedmi naprosto odlišných charakterů, přičemž popis každého z nich perfektně vzpruží do výběru mezi nimi a spolu s tím i do prvního hraní. Nalezneme mezi nimi vyznavatele Buddhy, vědkyni, vidláka, rytíře i mnohé další, nicméně vybrat si mezi nimi je překvapivě jeden z nejobtížnějších úkolů, jaký vás ve hře potká. Aby nám to však tvůrci ulehčili, můžeme si z hrdinské sedmičky vybrat dokonce tři různé charaktery a nemusíme se ani náhodou omezovat na jediný.

Nám do přízně vešla malá dvojčátka, protože roztomilosti není nikdy dost, nerozvážná dobrodružkyně, protože ženskou verzi Indiana Jonese je vhodné mít vždy při ruce, a cestovatelkyně v čase, protože její nadčasové schopnosti a sci-fi vyznění každému příběhu dodají na originalitě. Výběr jiných hrdinů by ovlivnil mnohé. Především to, že bychom k dispozici měli jiné schopnosti. Naprosto každý charakter ve hře má totiž jednu, která je mu vlastní a kterou u nikoho jiného nenajdete. Aby se však samozřejmě neřeklo, jedná se o pouhá ulehčení a ať si vyberete kteroukoli trojici, nikdy nebude problém hru dokončit s úsměvem na tváři a bez problémů s tím, že vám chyběla některá schopnost.Hra je totiž založena na hádankách poměrně prostých nebo, když nic jiného, alespoň přiměřeně obtížných. Zdejší puzzle jsou navíc vždy umístěny ve striktně omezených prostorách, což vám jejich řešení v mnoha případech neskutečně ulehčí.

Otevřenost světa však nijak hloupost hráče neredukuje, takže stačí si nevšimnout jediné drobnosti a leží před vámi úkol téměř nepokořitelný, a pokud taková situace nastane, je ideální se vrátit o kus zpátky a přemýšlet nad každým krokem, který jste již udělali. Čistokrevné řešení puzzle je ale nejednou okořeněno velice speciálními způsoby, z nichž tím pro nás nejpoutavějším bylo sbírání obrázků, z nichž jste si mohli postupem času vytvořit celou sbírku. Ta se dělí na obrázky určené pro každou postavu. Pokud jich máte u dané postavy dostatek, můžete dokonce postřehnout náznaky osobnosti každé z postav i její minulosti a toho, jak se k celé záležitosti s jeskyní dostala. Podobné zpestření je navíc vcelku frekventované a samotné hraní dokáže něco podobného neuvěřitelné zpříjemnit.

Největším problémem The Cave je jednoznačně to, že se nejedná o příliš dlouhou hru a s trochou chytrosti ji budete mít za sebou již za pár hodinek. Je sice pravdou, že půjde o pár skvěle prožitých hodinek, které si budete ještě dobrých pár dní pamatovat, ale přesto, chtělo by to mnohem více. Chtělo by to důvod se ke hře po jejím dohrání vrátit a začít znovu. Takto ale už budete přesně vědět, o co se jedná, a příběh ani samotná jeskyně to nezachrání. Na druhou stranu je možné, že ve hře strávíte dost hodin na to, abyste ji už nikdy nechtěli ani vidět. I když zdejší puzzle skutečně nijak těžké nejsou, zaseknout se je až překvapivě snadné a po chvíli se ze hry stane frustrující kytarista drnkající na vaše nervy tak, že jste jen kousíček od vybouchnutí a smazání celé hry z disku jediným prostým tahem končícím na složce se hrou.

Jak už ale bylo zmíněno, absence nápovědy je stále ještě vcelku malicherný problém oproti tomu, že titul nemá ani známky znovu hratelnosti, a to i přesto, že nabízí možnost zkusit si to za jinou trojici charakterů. Ale stojí to za to? Vzhledem k tomu, že se vám hraním za jiné postavy ničeho nedostane, tak ne a musíme přiznat, že hrát The Cave znova by mohlo být považováno za obyčejnou ztrátu času. Příjemným prvkem, který by na druhou stranu mohl tento neduh snadno vynegovat, by ale mohl být kooperativní režim, jenž bohužel ve hře také nenašel své místo. The Cave má z pohledu hratelnosti vše, co je třeba. Chybí mu ale „něco navrch” a obáváme se, že se něčeho takového v žádném z přicházejících patchů nedočká. Proto může být vaším posledním dechem při hraní hry, jak už to tak v dnešní době bývá, snaha sesbírat co nejvíce achievementů.

Audiovizuální stránka u hry vždy musí odvést dobrou práci, protože jinak po ní ani pes neštěkne. V tomto případě se nedá vytknout snad nic. Pohádkový engine, jenž se rozhodli vývojáři využít, perfektně dodává na atmosféře hry a hráč si tak hru užívá už jenom při pohledu na ni. Jak jsme zmínili v jednom z prvních odstavců, bez zvuku by tato hra měla jen polovinu své skutečné krásy, protože jeskyně se svým hlubokým a příjemným hlasem válí na všech frontách úspěchu. Ani soundtrack by však neměl být v případě takovýhto her opomínán, protože dokáže své a v The Cave to platí obzvlášť. Klidné tóny a příjemné melodie skvěle uvolní při hraní a hráč si tak zarelaxuje bez nutnosti být neustále ve střehu, takže po dohrání odcházíte odpočatí a s dobrým pocitem, čímž se mnoho her pochlubit nemůže.

The Cave rozhodně nepatří mezi obyčejné hry. Jedná se o unikátní skákačku, která si zaslouží pozornost už pro svůj neobvyklý koncept, jenž zahrnuje mluvící jeskyni, propracované hrdiny a fantastický audiovizuál dodávající hře na pohádkovosti. Pravdou bohužel je, že se v pozadí skrývá spousta nedokonalostí, jichž se už tvůrci nejspíše nezbaví. Kromě toho, že je hra relativně krátká, je největším problémem fakt, že jak ji jednou dojedete, nebudete mít nic co na práci. Nenabízí totiž nic dalšího než základní příběh, přičemž z našeho pohledu by jí kupříkladu kooperace nebo speciální výzvy mohly pomoci dostat se o krok blíže k dokonalosti. Takto je bohužel ponechán holý koncept, jenž si s chutí zahrajete jednou, ale podruhé už si začnete myslet na úplně jinou hru. Za nás dostává The Cave 65%, nicméně pokud jste fanoušci indie skákaček, které jsou něčím originální, ani náhodou byste se neměli bát do hry zainvestovat, protože, i když to tak nemusí znít, se to vyplatí.