TERA

Vraťme se zpět do doby, kdy bylo hraní ještě v plenkách. Do doby, kdy neexistoval World of Warcraft ani Lineage. Do doby, kdy se za krále MMORPG považoval EverQuest. Nehledě na dobu strávenou v ní si však během chvíle uvědomíte, že se za těch 13 let v onom žánru neudálo nic průlomového a prakticky žádná hra se již nikdy nedokázala odtrhnout od základů položených právě v této době. Ano, na svět se od toho momentu dostala spousta perfektních titulů World of Warcraft nevyjímaje, avšak ani on nedokázal nabídnout něco doopravdy výjimečného. Na posledních dvou, třech letech je nicméně znát, že se začal tento stereotyp vývojářům zarývat pod nehty, a proto pomalu ale jistě začínají svoji tvorbu směřovat trochu jiným směrem. Patří k nim i Bluehole Studio a jejich titul nesoucí název TERA, na který se dnes podíváme. Dokázal se odpoutat, nebo se zařadí do žánrového průměru jako naprostá většina zbylých pokusů o inovace?

 

Za hrou sice stojí Bluehole Studio, avšak to si zatím nemělo šanci na trhu alespoň nějaké jméno získat, protože TERA je jejich vůbec prvním počinem na herní scéně. To však neznamená, že by sami vývojáři zkušenosti neměli, což potvrzuje i fakt, že velké procento z nich přešlo od studia NCsoft pracujícím na Lineage 2. Tím pádem se ale dost prvků z něj dostalo i do TERY a na výsledku je to velmi znát. Společné znaky si hra ale nese i s dalším MMORPG, tentokrát Aionem, jenž nedávno přešel na model free-to-play. No a nakonec jsou tu také dva tituly, které sice teprve vyjdou, ale pro TERU se zdají být skutečně tvrdou konkurencí. Jednak je to dlouho očekávané Guild Wars 2 a poté s veřejností trochu méně obeznámený The Secret World, přičemž oba chtějí stejně jako TERA udělat alespoň malý důlek do světa MMORPG her.

 

 

Příběh TERY začíná tam, kde si dva titáni, Arun a Shara, vysnili perfektní svět, na němž vytvořili mnohé kontinenty i rasy žijící na nich. Nehledě na to se několik chybek na jejich jinak bezchybném snu našlo. Byla to rasa Argonů z Podsvětí, která by mohla snadno onu idylku zničit, což nemůžete dopustit vy ani zbylé rasy žijící zde. Proto se musíte vydat na boj proti nim a zachránit svět. Nemastný, neslaný příběh sice na první pohled mnoho nabídnout nemůže, nicméně ani questy ho bohužel ze šlamastyky vytáhnout nedokáží. Narazit na jediný úkol nezabývající se problematikou „zabij, přines“ je otázkou štěstí a věřte nebo ne, ani vyřizování vzkazů ostatním NPC žádnou velkou zábavu neskýtá. Nepříjemný systém questů naštěstí hodíte za hlavu hned, jak se dozvíte o soubojích.

 

Ty se totiž pokouší vyniknout zcela nečekaným způsobem. Obvykle se v MMORPG hrách dočkáte klasického systému, kdy zaměříte oběť a následně začnete vymačkávat schopnosti, které ji nenechají chladnou. Zde si však ke druhému kroku musíte připočíst alespoň částečnou potřebu mířit, neboť hra to za vás sama neudělá. Nutnost kontrolovat své pohyby však působí nejen na vaši trefu, ale i na moby. Za pomoci svých úhybných manévrů vás bez problémů zvládnou přeskočit a zezadu vám udělit slušný damage. A s tím samým máte šanci na bojiště přijít i vy, jenže na rozdíl od nich zároveň využijete i mozek a lze si tak vytvořit téměř dokonalou taktiku, která se vám bude vyplácet dokonce i v PvP, až ji zakusí Franta odvedle. TERA samozřejmě není první kousek, který s tímto systémem zaměřování přišel a v klasických RPG je můžete vidět prakticky na každém kroku, nicméně i tak se jedná o malý krůček pro MMORPG do strany směrem od zažitého.

 

 

Jelikož máme tu čest s Asií, ještě před prvními screenshoty se daly čekat barevné krajinky a hlavně neobvyklé rasy k výběru, což TERA potvrdila hned, jak k tomu dostala příležitost. Dvě ze sedmi ras se vymykají všemu, co západ kdy znal, protože hrát za medvídka pandu či roztomilou holčičku, skutečně byste se s tím měli v západních MMO šanci setkat? Kromě těchto dvou se však žádná rasa příliš neliší a lidé, elfové i obři jsou klasika, bez níž by se žádná hra nemohla obejít. I osm různých povolání ale hraje svou roli, což si samozřejmě uvědomíte, až společně s přáteli vyrazíte na obrovského bosse a nikdo vás nebude moci léčit. Snad všechny classy, co vás napadnou, vám ale jsou k dispozici. Ať už je to však mág, medik, válečník či lučištník, vždy bude čas si upravit licousy a vrásky vaší postavy, k čemuž TERA přizve i přehledný a především dostatek možností nabízející editor postavy.

 

Už samotný výběr rasy je nicméně důležitý, neboť na něm závisí pár schopností, které jsou dostupné skutečně pouze pro tu kterou rasu. Zbylé skilly však stejně jako v dalších podobných hrách nakupujete u vašeho instruktora, a když máte dost peněz, na každém druhém levelu lze získat alespoň jeden skill, či minimálně vylepšení již obdrženého. Právě díky vylepšení se však otevírá možnost si před použitím dané skilly „nabít.“ Podržíte-li tlačítko, s nímž se skill vysílá, je dosti pravděpodobné, že to bude nepřátele bolet několikrát více, než kdybyste tlačítko stiskli pouze jednou a krátce. Bohužel ale většina skillů nepřátele vyhledává a tak se brzy ztratí opojení z nutnosti míření, které hře dodává jistý pocit jedinečnosti.

 

 

Nejen vy si ale můžete počíhat na speciální schopnosti, neboť i tuctoví nepřátelé mají každý jednu či dvě speciální schopnosti, s nimiž vás pod pažemi rozhodně lechtat nebudou. Ještě než je na vás však zakusí, zpravidla se jim rudě rozzáří oči, a to je signál pro vás abyste použili úhybný manévr, jenž má každá postava, a vyhnuli se tak nepříjemnostem spojeným s úmrtím. Po začátku plném objevování možností, jež vám soubojový systém nabízí, se bohužel přesunete do týchž kolejí, jaké má každé MMORPG, a totiž stání na určitém místě a zabíjení všeho, co se zde spawne. Samozřejmě se lze vydat do dungeonu s dalšími lidmi a zabít obrovského bosse vyčkávajícího na konci, ale prakticky nic nového vám ani dungeony nepřinesou a budete se muset smířit s tím, co nabízí každá hra a mnohdy v ještě lepším podání.

 

Překvapivé na druhou stranu je, jak dobře si autoři dokázali poradit s prostředím a jednotlivými lokacemi, které jsou pokaždé dočista odlišného charakteru. Stačí popojít pár kroků a z lesů obydlených kentaury jste v bažinách, a potom zase v rušném velkoměstě či na rozlehlých planinách. Nikdy sice nevíte, co vás čeká, ale díky tomu, že každá lokace nabízí zcela odlišnou atmosféru a jiné krásy přírody, pokaždé se těšíte, kam vás váš koník zanese. Samozřejmě ale nemusíte zůstat u jízdy na poníkovi a jak si tak budete postupovat hrou, brzy se dostanete třeba k obrovským ledově vyhlížejícím lvům, kteří vás po rozlehlých krajinkách ponesou jako pírko a vy si tak užijete větru ve vlasech a nepřátel trapně se belhajících za bujnou hřívou vašeho mazlíčka. I obyčejní peti jako nevraživí králíčci či psi poslouchající vás na slovo ale budou vaší postavě velmi brzo k dispozici a vy tak budete mít o důvod víc zabíjet potvory, protože budete chtít, aby vaše zvířátka věděla, jak silného a nebojácného mají páníčka.

 

 

Poměřovat se ale nebudete pouze s moby na něž narazíte během putování za slávou, TERA si spíše potrpí na hráče, kteří se rádi porvou mezi sebou a vylezou si tak po žebříčku slávy. PvP systémy zde mají hlavu a patu, přičemž jednotlivé souboje s ostatními nemusíte provádět pouze na PvP serverech, ale snadno můžete na souboj vyzvat ostatní i na serverech zaměřených na PvE. O něco větší zábava vás ale čeká při plnění eventů, jež se konají pravidelně v okolí velkých měst a v první řadě zahrnují boj s velkými nechutnými monstry přicházejícími vás vyvraždit ve jménu rasy Argonů. Než si na ně však budete moci vyskakovat, je třeba se připravit, a to nejen na monstra samotná, ale i na lagy, které vždy takto velké akce doprovázejí. Na rozdíl od již zmíněného Guild Wars 2 však zdejší eventy probíhají spíše výjimečně a nemůžete se vždy spoléhat na to, že právě na vás všichni na bojišti čekají, jen aby mohli začít.

 

Když se to vezme kolem a kolem, TERA je vlastně úplně obyčejné MMORPG se vším, co k němu patří. Až poprvé zavadíte o nějakou tu guildu a připojíte se k ní, hned vám dungeony a hraní vůbec začne dávat o něco větší smysl a začne vás ještě více bavit. Když si k tomu přizvete na Skypu kamaráda, okamžitě máte o zábavu na dlouhé deštivé večery postaráno a je prostě znát, že zde nejste sami, což tedy rozhodně nejste, obzvláště nyní, když hra začíná a každý si ji chce zkusit. A až vás omrzí plnění questů, zaměříte se na klasické expení, u nějž i zůstanete, a pokud vás to ani potom neomrzí, můžete okusit i zdejší achievementy nabízející spousty věcí ke splnění. Ale vadí vůbec, že TERA nijak zvlášť nevyčnívá?

 

 

Vůbec ne. Vlastně právě naopak. Lepší než zbytečné, nefunkční inovace je plně funkční hra, která sice nemá šanci převzít žezlo z rukou WoWka, ale může si odkrojit kus z jeho slávy a na chvíli se pomazlit s nově příchozími hráči. Pro ty, jimž hardwarové požadavky hry mohou říkat pane, se navíc otevírá i parádní svět fungující sic na již zesláblém Unreal Enginu 3, ale přesto s perfektní grafikou plnou neobvyklých asijských prvků a roztodivně vypadajících potvor. Ochuzena však hra není ani o slušné ozvučení zahrnující především skřeky vaší postavy, nicméně stejně tak si jej užijete při několika málo cut-scénách, jež hra u příležitosti pár příběhových questů nabídne.

 

World of Warcraft si i po vydání TERY ponechá titul nejlepšího MMORPG na světě, nicméně to neznamená, že by nezískal velmi slušnou konkurenci, která ho dokázala v alespoň několika ohledech dokonce i předčít. Bezesporu je to soubojový systém, který sice není nijak neznámý, nicméně hře prospívá, protože jí přináší něco, o čem si zbylé tituly tohoto žánru mohou nechat jen zdát. Ve zbylých ohledech je to nicméně jen jakýsi mix mezi zmíněným WoWkem a Lineage 2, avšak výsledná směs nemíchá všechno dohromady, jak by se mohlo zdát, ale skutečně vytváří pohledný a i hratelnostně slušný zákusek, do nějž se zajisté dokáže spousta lidí zakousnout a už se nebude chtít nově nabyté chuti nikdy zbavit. Od nás si TERA odnáší velmi slušných 75%, protože do žánru sice skoro nic nového nepřinesla, ale co mohla, to zvládla výborně. Přece jenom má ale za zády kousky, které by mohly s žánrem zamíchat o něco více, a totiž The Secret World a Guild Wars 2, o jejíchž kvalitách se teprve přesvědčíme.