Psal se listopad roku 1998, když vyšla legendární akční hra Half-Life. V herním průmyslu zanechal nesmazatelnou stopu. Už o rok později byl titul rozšířen o DLC nazvané Half-Life: Opposing Force a za další dva roky pak nové rozšíření neslo název Half-Life: Blue Shift. Právě o těchto dvou DLC za chvíli ještě uslyšíte. Proč se zabýváme tím, co bylo někdy před dvaceti lety? Ve stejné době, přesněji v lednu 1999, se totiž objevila i modifikace Sven Co-op, která nese jméno svého hlavního tvůrce, jímž jest až doposud Daniel ‘Sven Viking’ Fearon.
Tehdy se ještě v podstatě jednalo o mini-mód, obsahující pouze dvě multiplayerové mapy a umožňující výskyt NPC ve hře. Postupem času ale mód rychle rostl a dokázal se brzy přizpůsobit i vycházejícím rozšířením, které jsme ji zmínili výše. Tato modifikace vyšla pouhé tři měsíce po vydání původní hry a je tak stejně skoro stará. Přesto byl Sven Co-op vždy plně závislý na tom, zda hráči mají nainstalovanou hru hlavní, tedy Half-life. Teprve v roce 2013 nastal neskutečný zlom. Valve, jakožto jediný držitel všech práv na Half-life, povolil, aby nejnovější verze modifikace Sven Co-op vyšla jako samostatná hra na Steamu – a to zcela zdarma. Konečně tak mód existuje sám za sebe a nespoléhá se na koupení (či ilegální stažení) potřebné hry. Tomu říkáme svoboda.
Jedná se již o verzi 5.0, takže jde víceméně o významný milník. Tato verze vyšla 22. ledna 2016, při čemž od začátku do konce na něm pracuje stále ten stejný tvůrce. Od něho jsme také dostali informaci o jeho domluvě s Valve, jelikož vše oznámil na serveru Moddb (konkrétně zde). Valve navíc k dispozici poskytl i kompletní originální engine, takže tvůrcům výrazně rozšířil obzory. Od Valve to však není, kdo ví jak překvapivý krok. Obdobně se totiž zachoval i u modifikací Black Mesa či Prospektu. Ty však nejsou zdarma a stojí nemalé peníze (10 a 20 euro). Jedině dnes prezentovaný mód je zdarma a dokonce ani nelze žádné reálné peníze investovat, abychom získali nějaké výhody.
Ještě než se pustíme do krutých bojů, je dobré upravit si svou postavu. Ne, že by to bylo nutné a mnozí hráči skutečně ponechávají vzhled i jméno na defaultním nastavení. O to větší by byla škoda přeskočit tuto možnost, protože jsou zde desítky postav na výběr a kromě těch známých z Half-Life narazíme třeba i na Boba Fetta. Nepřijdeme například ani o Dr. Gordona Freemana, kolem kterého se původní Haf-Life v podstatě točil. Dále si vybereme i své logo, které lze sprejovat na vše kolem a jeho barvu.
Je třeba připomenout, že Sven Co-op vychází z původní hry do takové míry, že je opravdu třeba očekávat (jen) původní postavy, zbraně i prostředí (tedy mapy). Na jednu stranu tak neobjevíme takřka nic nového, zejména v single-playeru, což je škoda, protože objevování je vždycky zajímavé, a na stranu druhou to vzbuzuje neuvěřitelnou nostalgickou náladu. A právě ono vzpomínání na staré dobré časy má své nesporné kouzlo. Tedy za předpokladu, že jste hráli původní hru (což mnozí mladší hráči zřejmě nehráli). V podstatě stejná zůstala i grafika, což se mnohým možná překvapivě líbí, jakožto něco zajímavého a nezvyklého, ale mnohým to samozřejmě připadá natolik starožitné, že tuto hru považují téměř za nehratelnou.
Ve hře můžeme rozjet některou z více než slušného množství single-player misí. Do těch se samozřejmě můžeme pustit s dalšími spoluhráči. Vždyť proto je také v názvu slovo „co-op“. Vzhledem k množstevní převaze z naší strany tak autoři výrazně posílili protivníky, kteří tak vydrží někdy neuvěřitelně mnoho. Zřejmě více se hra ale zaměřuje na multiplayer. Při prohlížení serverů zjistíme, že tahle hra je dosti oblíbená, jelikož narazíme na stovky serverů, při čemž snad každý nabízí úplně jiný zážitek. Jakmile se připojíme, je nám řečeno krátké info o dané misi a můžeme se pustit do boje.
Nejdříve se zmítáme v naprostém chaosu. Kvůli velké škále vzhledů spojeneckých jednotek máme ze začátku problém rozlišit, kdo je kdo a co se to tu vlastně děje. Postupem času však v téhle nepřehledné situaci začneme rozumět, o co tu kráčí. Mapa je rozdělena na úseky. Spawn probíhá vždy na začátku úseku a hráči musí porazit všechny nepřátelé a postupovat stále vpřed, aby se dostali do další části, kam se automaticky posune i spawn. Nalézáme lékárničky (třeba i v podobě piva), brnění a především různé zbraně. Jednou tak nepřítele zasypeme granáty či salvou ze samopalu, jindy jej zase z bezpečné vzdálenosti odstřelujeme sniperkou. Nechybí ani bazooka, revolver či zbraně na blízko – třeba již legendární červené páčidlo. A protože spolupráce je v módu v hlavní roli, k dispozici máme i lékárničku, kterou můžeme zachránit mrtvé spolubojovníky. Stačí na ně chvíli působit a oživí se na místě, kde zemřeli.
Naopak nepřátelé se mohou objevit prakticky kdekoliv. Někdy přiletí z nebe, jindy se vynoří z jakéhosi podzemního krytu, ale vůbec nejčastěji chodí samozřejmě ze stran. Tomu napomáhají i šílené mapy, jakých je v multiplayeru více než dost. A aby toho nebylo málo, kromě přímé akce narazíme i na různé puzzle nebo i překážkové dráhy, které nebývají vůbec jednoduché.
Valve ale z tohoto bezplatného módu ale přece jen nakonec něco vytěží. Původní hru Half-Life sice vlastnit nemusíme, ale chceme-li mít k dispozici všechen obsah módu, je třeba mít zakoupené a nainstalované DLC Opposing Force a Blue Shift. Každý z nich přitom stojí 4 eura, tedy cca 115 Kč.
Sven Co-op je dosti šílenou hrou, která je sice obalená otřesnou grafikou, oplývá však obdivuhodnou hratelností, nemluvě o užívání si nostalgické nálady. O kvalitě hry svědčí i velmi dobré hodnocení uživatelů na Steamu. A jelikož je hra kompletně zdarma a má naprosto minimální nároky na HW, vlastně není důvod, proč by si titul nevyzkoušel každý. Přesto jsme od hry očekávali něco více a zaslouží si jen 65 %.
