Sinking Island

Adventury jsou žánrem, který vymírá. Ano, otřepané klišé hned z úvodu. Podle mne to však není pravda, protože nějaký nový přírůstek se objevuje každou chvíli. Dobrovolně a bez mučení se musím přiznat, že pro mne osobně však adventury vymřely již před několika lety. Zkrátka v jejich zlaté éře (což pro mne představovala doba českého Poldy nebo Quest for Glory) jsem je miloval, později už tato láska zmizela. Přesto pořád očekávám, že se nějaký nový klenot v tomto herním žánru objeví. Štědrý herní podzim plný především graficky a hratelnostně úžasných akčních her je za námi, a proto přichází ta nejlepší doba zpomalit tempo a zasednou k nějaké adventuře. A že jich právě v době po Vánocích vyšlo hned několik. Za vývojem Sinking Island nestojí úplní nováčci, protože tým White Birds Productions vede zkušený Benoit Sokal, jež má na svém kontě například povedený titul Syberia.

  

Pokud byste snad od Sinking Island očekávali i nějakou akci, budete zklamáni. Ve své podstatě se jedná o naprosto běžnou, pro někoho možná až příliš „roztahanou, point-and-click adventuru. V příběhu hrajete za policejního detektiva Jacka. Omámeni skvělým seriálem 24 hodin jsme si hned při prvním oslovení vybavili Jacka Bauera, ten má však od našeho Jacka Norma hodně daleko. Zkrátka využívají maličko odlišné techniky. Jak jsem naznačil už v anotaci, příběh tvůrci zasadili do prostředí poměrně zvláštního ostrova. Ano, už takhle malý (a obydlený) ostrov je sám o sobě docela zvláštní, ale ve skutečnosti zde vyčnívá především jedna stavba – speciální vysoká věž. Tu tady nechal vybudovat boháč jménem Walter Jones a měl z ní být luxusní hotel. Při stavbě však architekti patrně zapomněli povolat statiky a jak záhy po dostavění zjistili, budova je příliš těžká a ostrov se pod její tíhou začíná potápět. Právě odtud pochází i samotný název hry. Pořád vám uniká zápletka? Inu, Sinking Island je úplně běžnou detektivkou (možná až nápadně připomínající Agathu Christie), takže důvodem vaší návštěvy se stala bezesporu vražda. Na romantickém břehu tohoto ostrůvku skonal samotný majitel hotelu a vy musíte této vraždě přijít na kloub.

  

Jak jsme řekli – tento titul není ničím jiným než běžnou klikací adventurou. Prostě se jen pohybujete po jednotlivých obrazovkách, zkoumáte různé zvláštnosti, hledáte důkazy, vyslýcháte osoby a to všechno si musíte pospojovat dohromady a přinášet odpovědi na jednotlivé otázky. Záhy však musím dodat, že nejde o úplně obyčejnou hru tohoto žánru, protože se tvůrcům povedlo zavést několik docela zajímavých inovací. Celý příběh, jež jsme naznačili v minulém odstavci, se odehrává během pouhých tří dnů, pochopitelně těch herních. Důvod této časové tísně spočívá právě v potápějícím ostrovu, přesně tolik času zbývá, než všechny důkazy zmizí pod hladinou moře. Celkově nás na hře zaujalo hned několik inovativních a u konkurenčních titulů nevídaných věcí. Nejprve zmiňme například právě čas. Ten totiž ve hře skutečně běží a občas si opravdu nemůžete dovolit neefektivní poflakování nebo polehávání na pláži. Kromě tísně v podobě potápějícího se ostrova musíte brát ohled na hodinky i v případě různých schůzek s osobami, apod. Dokonce každá NPC postava má i svůj předem vytvořený rozvrh, podle něhož se různě přemisťuje a vykonává nejrůznější aktivity.

  

Rovnou se hbitě přesuňme k další novince, kterou je váš osobní „pomocník" Personal Police Assistant. Zkrátka nejste žádný detektiv ze staré školy, tudíž máte k dispozici tuhle vychytávku. A věřte, že bez ní byste se nakonec asi příliš daleko ve vyšetřování nedostali. Osobní asistent má čtyři základní funkce – databázi osob, databázi důkazů, přehled o dosavadních výsledcích vyšetřování a konečně zastává i funkci hodin. Nyní si je rozebereme trošku podrobněji, stojí to za to. Do databáze osob se vám automaticky uloží každá živá bytost, na kterou na tomto malém ostrůvku narazíte. Kromě základních údajů jako je fotografie, jméno či věk jsou zde o každém k dispozici i daleko důležitější a cennější informace. Ty z nich ale nejprve musíte nějaký způsobem vydolovat a až poté se vám do této databáze uloží. Jako druhou funkci jsme zmínili databázi důkazů. V ní si jednoduše můžete prohlížet všechny sesbírané corpus delicti, které se vám navíc dělí do skupinek jako předměty, dokumenty, prohlášení a fotky plus otisky prstů. Na této stejné stránce navíc vidíte aktuální otázku spojenou s vyšetřováním a volná pole, do nichž musíte dát určený počet správných důkazů. Když si myslíte, že jste je všechny sbírali a jste na jejich základě schopni doložit odpověď na danou otázku, stačí stisknout OK a hned zjistíte výsledek. Pokud však neodpovídají, můžete směle skládat znovu. De facto poslední vlastností vašeho přenosného pomocníka je samotný postup vyšetřování. Na této obrazovce jsou zobrazeny puzzle a každý kousek představuje právě jednu zásadní otázku ve vyšetřování. Každému asi došlo, že po složení všech těchto částí zjistíte odpověď na to hlavní – kdo vlastně zavraždil poblázněného milionáře.

Docela zajímavě a netradičně jsou zpracované rozhovory s ostatními postavami. Nenajdete zde napsané žádné konkrétní otázky, které byste jim pokládali.Místo toho se na obrazovce objeví čtyři skupiny možných témat – prohlášení, nařízení, důkazy a podezřelí. Vy si jednoduše graficky vyberete například nějaký předmět doličný a tak se osoby, s níž vedete rozhovor, zeptáte, co o něm ví. Naštěstí odpověď už můžete čekat normální slovní. Celkově nás tento systém dialogů zaujal, protože všechno rychle odsípá a nemusíte se pročítat tunou textů.

  

Docela zklamaní jsme bohužel byli z prostředí ostrova. To se tvůrcům nijak zvlášť nepovedlo. Zaprvé se hrozně velký počet lokací opakuje, jsou si podobné jako vejce vejci a navíc ničím nezaujmou. Druhý a pro mne vcelku nepochopitelný fakt jsou některé skutečně nic neříkající lokace, na nichž nikoho ani nic nenajdete, ale musíte neustále jen a jen procházet. Takže například cesta z luxusního hotelu na plážičku, kde leží oběť, trvá zbytečně dlouho.

  

Zatímco v první části recenze jsme vesměs po zásluze chválili, nyní se musíme zaměřit ještě na další mínus hry a tím je audiovizuální stránka. Nepotřebujeme (možná v tomto případě ani nechceme) moderní grafiku, ale trošku víc si na ní tvůrci přeci jen mohli dát záležet. Už v menu poznáte zastaralost enginu a nenajdete tady ani možnost změny rozlišení. V samotné hře to nedopadlo lépe. Prostředí navíc neobsahují téměř žádné detaily a právě těch jsme zde čekali plno. Vzhledem k tomu, jak nízký počet lokací si zde projdete, zasloužily by si opravdu honosnější zpracování. K dokreslování zážitku napomáhá i příjemná hudba, s níž jsme byli spokojeni, jenom škoda, že ji ruší nepříjemné a divné zvuky větru a podobných záležitostí.

  

Sinking Island nakonec ve finále není vůbec špatnou adventurou. Na úplné klasiky toho žánru však nemá. Jistě, různé inovativní prvky nás zaujaly a nějaké bodíky k hratelnosti přidají, ale prostě už to není ono. Hra je možná až příliš utahaná a v jejím příběhu nám chybělo něco, díky čemuž bychom se do ní absolutně vžili a nemohla nás pustit. Takhle sice hodiny utíkaly neskutečně rychle, ale výsledný prožitek není až natolik silný, jak bychom si představovali. A přestože se jedná o adventuru, čekali jsme přeci jen o něco lepší grafické ztvárnění, modernější engine a především nápaditější a detailněji zpracované prostředí. Za tohle všechno hře udělujeme 65%. Není to špatné, ale rozhodně mohlo být lépe.