Jak jsme již zmínili v perexu, Samorost 3 je fakticky skrz naskrz českou hrou. Vytvořilo ji nezávislé vývojářského studio jménem Amanita Design, které má sídlo v Brně. Z názvu je jasné, že se jedná o již třetí pokračování a to ne ledajaké, protože v roce 2003, kdy studio vzniklo, byl Samorost 1 právě první vůbec vydanou hrou této dílny. Dvojky jsme se dočkali už o dva roky později, ale od roku 2005 jsme si na třetí pokračování museli počkat až do současnosti. Původně mělo být časové okénko (jen) desetileté a hra měla vyjít už v roce 2015.
V tomto mezidobí ale studio založené Jakubem Dvorským rozhodně nezahálelo. Vytvořilo hned několik zajímavých titulů, mezi kterými určitě znáte alespoň Machinarium, jenž si ve světě odneslo hodnocení okolo 85 %. Vlastně tenhle 14ti členný tým vydal nějakou tu hru téměř každý rok. Při takto malém studiu je také slušným úspěchem, že jejich nejnovější počin, Samorost 3, byl na Steamu po vydání nejprodávanějším titulem období.
Samorost 3 je netradiční logickou adventurou, ve které vlastně chodíme po mapě, dostáváme se do interakce s nejrůznějšími předměty i nevšedními tvory, abychom plnili různá puzzle a prozkoumávali další a další oblasti. Někteří hráči hru výstižně popisují jako point-and-click adventuru. Zatím to možná vypadá, že tahle hra je vlastně klasikou ve svém oboru, ale to bychom hře dosti křivdili. Je totiž hned v několika směrech skutečně jedinečná.
Netradičně začneme popisem toho, co okamžitě mnohé zaujme na první pohled, což je extrémně detailní grafika. Ta je nejenom obdivuhodně propracovaná, ale především vytváří nezaměnitelný, řekl bych až pohádkový svět. Je to směsice nespoutané fantazie, ale své řekne i mnoho z přirozeného světa. Hráč na své výpravě například poznává planetu pokrytou jakoby chlupatou zlatavou srstí, na domovské planetě zase pokrytí mechem. Narazíme i na nejrůznější tvory. Mezi těmi obvyklejšími najdeme třeba včely nebo obří mouchy. Často jsou však tyto všední záležitosti vykresleny tak, jak jsme je ještě nikdy neviděli, ať už svou neobvyklou velikostí či zajímavým zbarvením. Vše pak dalece zpestří i nezvykle vypadající bytosti, které jsou obvykle velmi přátelské.
A co víc, ve hře na nás čeká i nádherná hudba, která perfektně dokresluje zdejší dění. Není tedy velkého divu, že vývojáři prodávají soundtrack zvlášť, případně i s hrou v mimořádném (a kapku dražším) setu za 25 dolarů (oproti 20ti za samotnou hru). Na český, (případně slovenský), národ pak čeká třešnička na dortu – známé ozvučení. Naše hlavní postava totiž při interakcích vydává roztomilé zvuky (zpravidla souvisle nemluví), které velmi připomínají české slova jako „ne-ne“ a podobné základní výrazy. Bohužel se to obtížně popisuje v textu, takže doporučujeme pustit si trailer výše a poslechnout si to na vlastní uši.
Příběhová linie sleduje osud bílého sympatického panáčka, který bydlí v plechové rezavé věži. Jednoho dne narazí na podivný kus kovu, který se podobá trubce (jako hudebnímu nástroji). Tahle nová věcička lze použít jak na poslouchání nejrůznějších zvuků, takže slyšíme mnohem hlasitěji, tak na to lze hrát různé melodie. Na mapě jsou nám zpravidla zvýrazněny předměty, které si lze poslechnout. Někdy uslyšíme jen zajímavý zvuk. Jindy naše postavička po konci naslouchání i něco sama zahraje, čímž spustí další akci.
V již zmíněném vlastním domečku máme hvězdářský dalekohled, kterým se můžeme dívat do všech stran a sledovat okolní vesmír. Skvělé na tom teprve je, že se do něj nakonec i sami vydáme. Naším hlavním úkolem v domovském světě totiž je najít a získat součástky na vlastní vesmírnou loď, kterou následně postavíme a pak hurá do vesmíru. Celkem se podíváme na 5 planet a 2 měsíce. Naše cesta není tak úplně lineární a na jednom světě po pár interakcích již nebude možné nic dělat a je třeba vydat se jinam, abychom se později zase vrátili a něco dokončili.
Na pozadí celého příběhu je legenda o hrdinském plechovém robotovi, který svým mečem rozseká létající zlou chobotnici. Jak to ale zapadá do příběhu našeho bílého pajduláka, vám samozřejmě neprozradíme, abychom vám nezničili dojem ze hry. Můžeme jen podotknout, že tato legenda je již od začátku hráči známa díky krátkému komiksu, který máme k dispozici (viz obrázek níže). Hráč na své pouti také sbírá jakési disky, které pak v inventáři může v různých kombinacích spouštět. Každý disk přehrává jiný zvuk či přímo melodii a teprve kombinací vznikne to pravé ořechové. I účel těchto desek musí hráč vyřešit.
Samorost 3 se možná trochu liší od ostatních podobných adventur tím, že zde nepoužíváme tolik předmětů. Sice občas nějakou věc získáme a je třeba ji následně použít (např. zavírací nůž), ale většina naší pozornosti bude proudit do všudypřítomných hádanek. A ty teda jsou! Jsou tak odlišné, tak originální a nápadité, až se člověku místy nechce věřit, že to vše někdo skutečně dokázal vymyslet. Jinak nás čeká neustálé objevování nových končin, kde na nás čeká tolik možností interakce, až se nám z toho pomalu zatočí hlava. Jednou tak budeme skládat brouky na sebe, jindy pomocí provázku ovládat klapky v podzemních chodbičkách, abychom nasměrovali jezdící kouli uvnitř.
Má to ale malý háček. Hádanky jsou obvykle dosti obtížné a vyžadují kreativní řešení. Samozřejmě o to hezčí pocit je, když puzzle konečně vyřešíme. Temnou stránkou téže mince však je, že mnozí hráči mohou být pořádné problémy a uplyne spousta frustrujícího času, než onu zapeklitost vyřeší. Samorost 3 tak trochu předpokládá, že vám hádanky jdou nadprůměrně. Ne, že by vše nakonec nevyřešil i průměrný člověk, avšak je těžké odhadnout, zda pro něj hra nebude více trápením nežli užíváním si.
Vzhledem k poměrně odlišné schopnosti vyřešit danou hádanku je těžké odhadnout i celkovou délku hry. Jinak řečeno – každému to bude trvat jinou dobu. Odhadem by se ale mohlo jednat o zhruba 6-7 hodin čistého času, což nakonec není zase tak moc. Autoři očividně vsadili na kvalitu a upozadili kvantitu.
Samorost 3 je mimořádným zážitkem. Liší se od všech ostatních her jak svou atmosférou, tak svými originálními hádankami, grafikou, hudbou i zvuky. Zároveň je třeba zmínit, že kvůli své obtížnosti není hrou pro každého. Pokud jste ale milovníkem hádanek, pak jste narazili na skutečný český klenot, který hodnotíme solidními 80 %.
Pěkná grafika, ale působí až děsivě Kdysi dávno jsem hrál 1. díl a další díly už mě potom nelákaly.