RTL Racing Team Manager

Manažery jsou hodně specifickým herním žánrem – někdo je dokonce nedefinuje ani jako hry, ale spíše přípravu na skutečnou manažerskou činnost v čele nějakého toho sportovního klubu. Přestože na první pohled mohou tabulky, z nichž se sportovní manažery převážně skládají, svou podrobností odrazovat a grafické zpracování – pokud tu nějaké vůbec je – má většinou svá nejlepší léta za sebou. Přesto patří tento žánr k nesmírně oblíbeným – stačí se jen zajet podívat do Velké Británie či Německa, kde se to jen hemží manažerskými fanatiky. Zatímco v Anglii se věnují především fotbalovým eskapádám, němečtí vývojáři připravují spíše alternativní sporty, respektive takové, které dosud v žánru nemají příliš velkou tradici. Pro jejich domácí trh tak vyšly manažery místních basketbalových, hokejových, ale i házenkářských lig. Není divu, že se teď pustili do sportu, jenž má desítky milionů fanoušků po celém světě a patří k nejsledovanějším vůbec.

   

Jenže s RTL Racing Team Manager se to má po téhle stránce všelijak. Jak si můžete všimnout z názvu, nikdo se tu nechlubí výkladní skříní motosportu Formulí 1. Důvod je jednoduchý: autorům se nepodařilo získat licence ani na šampionát, natož pak na jezdce. Je to dáno tím, že exkluzivní práva na F1 již pěknou řádku let drží Sony a nemíní je pustit. Ale i kdyby se taková možnost naskytla, nepředpokládáme, že by se jí hoši z RTL chopili, protože by je přišla na pěkných pár milionů dolarů. Takže nám (a především Němcům) musí stačit, že televizní stanice RTL již dlouhou dobu vysílá přenosy ze závodů F1 a měla by tedy vědět, co se sluší a patří. Na hře se dokonce podílel jeden z jejích komentátorů – Christian Danner, jenž v královně automobilového sportu strávil pěkných pět let. Aby tedy bylo jasno: RTL se pokouší navodit atmosféru Formule 1, nemá k tomu však patřičné prostředky, a tak si musí všelijak vypomáhat.

   

Na začátku vás překvapí vcelku strohé menu podpořené levnou hudbou ze syntetizéru, tudíž vám hned dojde, že Racing Team Manager nevznikal zrovna za velkolepých podmínek. Kromě nepříliš prosazovaného multiplayeru, který asi jen tak s někým nestřihnete, tu je především sólová dráha jednoho začínajícího manažera. A ten se hned může rozhodnout, zda si vytvoří svůj vlastní formulový tým, nebo se do šampionátu vrhne s již existujícím. Pokud by tu byla licence a hráč se mohl chopit třeba Ferrari či Red Bullu, neviděli bychom pro vytváření nového týmu příliš velké opodstatnění. Ale vzhledem k tomu, že jsou všechny stáje fiktivní, není od věci se do toho kolotoče zapojit s týmem, který vám bude přeci jen přirostlejší k srdci než různé, mnohdy směšné výmysly tvůrců. Někdy se absence licence řeší lišáckým způsobem, že se týmy a v tomto případě jezdci pojmenují nápadně podobně svým reálným předlohám, akorát se ta jména lehce překroutí, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. V případě RTL Racing Team Manager zvolili autoři tuto taktiku tak nějak z poloviny. Co se stájí týče, ty nejvýznamnější poznáte podle barev (McLaren je stříbrný, Ferrari červené), podle prestiže a zájmu sponzorů, a pokud jste solidními znalci Formule 1, pak někdy i podle jmen jezdců. Ta však považujeme za nešťastně zvolená a reálné předobrazy jen minimálně připomínající. Například Kimi Raikkonen tu je evidentně Kim Roffen, Giancarlo Fisichellovi zase říkají Ginno Albatrose a Lewis Hamilton se evidentně rozdvojil, protože v jeho hypotetickém týmu jezdí jakýsi Lenard Hallam a v jedné z podřadných stájí je k zahlédnutí Lewis Davidson. Buď se v tom tedy tvůrci sami příliš nevyznali, nebo jim to bylo tak trochu jedno a spoléhali na fanouškovskou komunitu, jež by časem mohla přinést reálná jména i skiny. Do té doby je v tom ale pěkný zmatek, jezdci vám mnoho říkat nebudou a tím pádem hra působí poněkud anonymním dojmem a nedaří se navodit atmosféru toho velkolepého cirkusu jménem Formule 1. A to je velká škoda.

   

Samotné herní mechanismy totiž fungují překvapivě dobře. Musíte se starat o celou řadu věcí, které k Formuli 1 neodmyslitelně patří, ale i o takové, které vás ze sledování závodů v televizi nenapadnou. Začíná to už výběrem sponzorů (směs reálných a fiktivních firem), kterým prodáváte reklamní plochy na vašich vozech. Jedná se o jeden z hlavních zdrojů příjmů a vzhledem k tomu, že je ochota sponzorů dávat peníze vázána na prestiž týmu, ovlivníte mnohé už samotným výběrem té které stáje. Je jasné, že na auta těch špičkových společnosti chtějí lepit všechno možné a královsky za to platit. Pokud ale máte renomé chvostu pelotonu, nabídnou vám sponzoři maximálně pár desítek tisíc dolarů a ještě budete mít problémy s prodáním všech ploch na autě. Na druhou stranu je dosažení vrcholu s horším (nebo vlastním) týmem splněným snem snad každého fandy Formule 1. Tým je hodně širokým tělesem a rozhodně nečítá pouze pár jezdců. Každá stáj by měla mít tři piloty, přičemž je velice důležité jim přidělit roli. Je jasné, že na titul, případně co nejlepší umístění, pojede týmová jednička, zatímco druhý jezdec by měl plnit především taktické úlohy. Třetí je potom testovací. Každý z nich má různě ohodnocenu širokou škálu vlastností, jež se tréninkem dají vylepšovat. Pokud se vám zachce, můžete na některý ze závodů klidně nominovat testovacího jezdce a dosavadní dvojku nechat sedět. S piloty se tu neobchoduje tolik jako s fotbalisty – většinou vydrží celou sezónu a teprve potom se s nimi různě hýbe, podepisují smlouvy atd. Kromě jezdců tu je vrcholný management týmu, inženýři, technici apod. I jejich stavy je dobré mít na odpovídající úrovni, aby například výzkum či výroba vlastních dílů mohla probíhat bezproblémově. Zároveň je třeba stavět výrobní haly, prodávat reklamní předměty, sledovat zprávy z formulového světa a vůbec dělat řadu detailních činností.

   

Většina se jich ale samozřejmě točí kolem závodů a přípravy vozů. Ty si můžete složit buď z nakoupených částí, nebo si vyrobit vlastní. Pro fajnšmekry tu je podrobné ladění aut, ať už jde o váhu, přítlak, přetáčivost a další vymoženosti, kterým laik nerozumí, a proto vezme zavděk možností automatického vyladění. Závody se jezdí na reálných okruzích, přičemž každému předchází dva volné tréninky a závazná kvalifikace. Už pro ní je zapotřebí vymyslet adekvátní taktiku, což platí pro závod trojnásob. Kdo v televizi někdy viděl závod, určitě dobře ví, že auta musí zajíždět do boxů pro palivo (hodně záleží na tom, kolik jim ho dáte do začátku a v jaké fází závodu budou lehká) a že se mění pneumatiky (vyplatí se při ustávajícím dešti zariskovat a nasadit přechodné, nebo zůstat na mokrých?). Možností je celá řada, zároveň vás ale nezahlcují, a tak je hraní pro každého fanouška formulí příjemnou zábavou. Zobrazení samotného závodu probíhá především na plánku toho kterého okruhu, na němž krouží symboly aut. V pravém horním okénku máte obrazovku s 3D grafikou, kterou si můžete zvětšit. Je to ale k ničemu, protože dění ve 3D grafice neodpovídá tomu, co na trati skutečně odehrává – jde tak spíše o jakési ilustrační obrázky, navíc v nepříliš vábné kvalitě. Většinu času proto strávíte civěním na plán a upravováním taktiky. To vůbec nevadí, horší je již zmíněná nepovedená hudba, co vám do toho hraje. Doporučujeme vypnout a pustit si vlastní podklad.

   

RTL Racing Team Manager není žádným zázrakem, který bychom stavěli na piedestal žánru manažerů. Vlastně mu chybí to nejdůležitější – licence. Právě ona tvoří z velké části tu atmosféru, že jste tam a vedete tým, který ve skutečnosti obdivujete. Takhle máte na starost jen anonymní stáj. Ale pokud se vám přes tento nedostatek podaří přenést, měli byste být spokojeni s dobře propracovanými a fungujícími mechanismy. 60%