Po pětiletém vývoji jsme se konečně dočkali herního klenotu v podobě budovatelské strategie se survival prvky. Čeká na vás trpká porážka nebo se vám podaří uniknout z planety, na kterou jste se právě zřítili?
O RimWorld jste dost možná slyšeli již dříve. Ačkoliv se tahle hra nechlubí všudypřítomnou reklamou, na Steamu v předběžném přístupu budí pozornost již od roku 2013. Mimo to jste se o hře mohli dočíst i v našich prvních dojmech. Jelikož však hra konečně dorazila v plné verzi, rozhodli jsme se jí otestovat v plné polní. A jak to dopadlo?
Že jde o špičkovou záležitost ve svém žánru, vám můžeme prozradit již nyní. Jenže o skutečně kvalitní počin šlo již v době našeho prvního článku a od té doby se ve hře (naštěstí?) nic výrazného nezměnilo. Jasně, najdeme zde nové itemy, přepracovaný vzhled několika věcí, ale není to nic zásadního, nic, co by vás vyloženě nutilo hrát hru znovu. A ačkoliv nás množství novinek spíše zklamalo, výsledná hra zkrátka stojí za to. Ostatně tomu napovídá i hodnocení hráčů na Steamu, které činí naprosto neuvěřitelných 97 %.
Dávám vám ale za pravdu, že na první pohled na to hra příliš nevypadá. Old-schoolová grafika protnutá dvěma rozměry, to není nic, o čem bychom chtěli vyprávět rodičům. Jenže jak to u mnoha her a zejména strategií bývá, teprve vlastní zkušenost vede k pochopení. Co však musím zkritizovat, je umělá inteligence. Naši svěřenci se občas chovají opravdu hloupě a když například mají naporcovat zabité zvíře, odnesou ho nejdříve na smetiště za město a teprve pak pro něj znovu jdou, aby ho naporcovali (i v případě, že obě činnosti umí jeden panáček).
Popišme si ale základní atributy hry, aby se chytili i nezasvěcení čtenáři. RimWorld nám nabídne příběh několika postaviček, které se zřítily na neznámou planetu. Na začátku si můžeme vybrat místo dopadu, kde každá lokace má odlišné podnebí, stejně jako jinou vzdálenost k ostatním městečkům. Pak už si zbývá vybrat počet jedinců (je zde jen několik možných variant) a vlastnosti každé postavy. Každý hrdina vyniká v něčem jiném a zatímco chlapík č. 1 dokáže rychle těžit, stavět a dokonce i zkoumat nové technologie, žena č. 2 zase zvládá pěstovat jídlo, uklízet a dokonce i vařit. Na výběr je z 12 atributů a ti nejnadanější často mají i nějaký ten zápor – například jizvu způsobující bolest a tedy i neposlušnost, hádky… Ano, i mezi našimi lidmi existuje jakýsi sociální život a jednou si tak povídají u stolu, zatímco jindy se porvou takovým způsobem, že mají co dělat, aby se vůbec vyléčili.
Ono zranění zde nejsou žádnou legrací a nejenom, že nemocného musíme uložit do postele, ale obvykle je nutné ho i léčit těžce získanými lékárničkami, stejně jako ho krmit. Přitom v téhle hře hlavně zpočátku nemáme moc pracantů, takže pokud se léčí dva ze tří, při čemž třetí borec polovinu činností neumí (takže například rychle dochází jídlo), nastává velký problém. Za druhé je třeba hlídat i potřeby každého jedince. Potřeby jako je nerušený spánek (tzn. potřeba vlastního prostoru), kvalitní jídlo či zábava, se promítají do nálady, stejně jako celá řada dalších věcí, včetně příjemného vzhledu okolí. Pokud je nálada delší dobu pod úrovní, hrozí psychické problémy. Náš človíček tak například blouzní po mapě, aniž by pracoval, nebo se přímo vrhne na některého kolegu, a to rovnou s využitím zbraně.
Je to tak, naše postavy se chopí zbraní, ať už jde o pouhý nůž, oštěp, meč, luk, nebo pokročilejší věci jako je pistole, samopal nebo odstřelovačka. Nakonec nepřijdeme ani o brnění či automatické zbraně jako jsou pasti či rovnou turrety. A k čemu to vše? Inu, zatímco vesele budujeme základnu, přepadne nás sem tam nějaká ta parta nepřátel. Bránit se tak je jediná cesta k přežití. Jenže právě tahle neutuchající hrozba příchodu stále silnějších nepřátel na nás tlačí, abychom se vyvíjeli co nejrychleji. A to hře dodává až nečekaně chutný říz.
Pokud se vypořádáme s útoky nepřátel i splašených zvířat, je stejně zapotřebí naše lidičky nakrmit. K tomu slouží zejména pěstování různých plodin, ať už jde o brambory, rýži nebo třeba jahody. Na výběr je celá řada plodin a každá se vyznačuje jinou dobou růstu i odlišnou mírou nasycení. Plodiny reagují dokonce i na míru svitu, a je možné postavit i umělé osvětlení, jež rychlost růstu urychluje. Aby toho nebylo málo, pěstovat lze i plodiny pro výrobu piva, léčiv a dokonce i psychoaktivních návykových látek. Ne, že bychom vše museli nutně použít sami.
Tím se dostáváme k možnosti obchodu. Ten je zpočátku umožněn díky kočovným kmenům, které k nám občas zavítají. Pak už jen stačí vyslat našeho vyjednavače k jejích vůdci a obchod je na světě. Výběr je vždy značně omezený a záleží tak na štěstí, zda bude obchodník mít něco námi požadovaného. Mimochodem – takto lze koupit dokonce i otroky. Samozřejmostí je možnost prodávat své jídlo, vyrobené věci (zbraně, brnění, ale i umění) a podobně. Nakonec ale můžeme vytvořit i vlastní karavany a vydat se do světa na vlastní pěst.
Vraťme se ale k základům. Pro úspěšné budování základny je zapotřebí těžit okolní materiál, zejména a dřevo a ocel. Suroviny uložíme na předem vytyčené místo a pak už záleží jen na nás, co konkrétního chceme postavit. Nestavíme ale konkrétně zaměřené budovy, ale zpravidla univerzální zdi, do kterých lze umístit jakékoliv produkty. Teoreticky tak lze mít jednu místnost, ve které budou postele, kuchyň, stroje na výrobu zbraní, sklad a tak dále.
Co však musíme v každé místnosti hlídat, je teplota. V létě tam obvykle bude příliš horko, v zimě zase příliš chladno. To se nejlépe řeší klimatizací, případně topením. Obojí však vyžaduje dostatek elektrické energie. Tím se dostáváme k dalšímu zajímavé prvku – elektřině. Pokud máme technologii vystudovanou (a tím odemknutou), užijeme si mnoho zábavy navíc.
Začněme postavením zdrojů, ať už jde o solární panely, větrné elektrárny nebo nový vodní mlýn. Odsud povedeme vedení do baterií, které naši energii uschovají. Odtud pak už stačí dovést drát k našim budovám, kde díky tomu může fungovat elektrické automatické otevírání dveří, lampy jako zdroje světla, zmíněná regulace teploty, stejně jako napájení řady elektrických spotřebičů (které fungují produktivněji než ty klasické).
Jediná možnost, jak se vyvíjet stále vpřed, je výzkum. K tomu slouží výzkumná stanice, která však potřebuje patřičnou obsluhu. Pak už jen zbývá vybrat si z celé řady nových technologií, které se nám nakonec odemknou. Některé jsou podmíněny dřívější technologií a nemůžeme hned od začátku odemykat ty nejpokročilejší záležitosti.
RimWorld je natolik komplexní hrou, že zde nemůžeme popsat všechny prvky. Narazíme na přírodní katastrofy, blesky způsobující oheň rychle se šířící krajinou, možnost chovu vlastních zvířat, nutnost úklidu, možnost zdobit okolí a zlepšovat tak náladu našich lidí, pohřbívání svých mrtvých stejně jako nepřátel. Věřte ale, že vám hra má co nabídnou i po desítkách hodin herní doby. Než vyzkoumáte všechny technologie a sestrojíte všechno, co hra nabízí, trvá to opravdu dlouho.
Nakonec se ale stejně dostáváme k tomu, že k pochopení celé hry je nutné vyzkoušet ji na vlastní kůži. Za naši redakci však mohu říct, že RimWorld se stal víceméně králem ve svém žánru a nemá přímého konkurenta. Od nás si odnáší nejvyšší možné doporučení. Tohle je zkrátka hra, za kterou bychom dali ruku do ohně.
