Při události 20. výročí fenoménu Resident Evil v Severní Americe cestuje speciální konvoj (více na oficiálních stránkách zde). Aby se však něco dělo také u nás, rozhodli jsme se při této události vydat recenzi konzolové předělávky špičkového dílu této herní série.
Vzhledem k tak trochu (pro laika) chaotické historii hry se nyní ve zkratce podíváme, jak to vše vlastně bylo. Jak jsme již načali v perexu, čtvrtý díl herní série Resident Evil není žádnou žhavou novinkou. Hra vyšla již v roce 2005 pro dlouhou řadu platforem. A zabodovala. Například na tehdy ještě PlayStationu 2 získala průměrně (dle Metacritic.com) úctyhodných 96 %. Hodnocení je aktuální dodnes. Není tedy divu, že s postupně vycházejícími novými verzemi konzolí se taktéž objevovaly nové porty.
Resident Evil 4 se tak postupem času (v roce 2014) dostal také na PS3 a Xbox 360. Na obou platformách shodně získal slušných 84 %. Ze stejného roku je také poslední verze pro Windows. Vylepšena nebyla jen grafika, ale i řada jiných záležitostí. Teprve před měsícem, 30. srpna, se však objevila úplně nová verze a to pouze pro konzole PlayStation 4 a Xbox One. Konečně tak máme možnost zahrát si slavnou čtyřku na nejnovějších strojích.
Hned z kraje je třeba upřímně přiznat, že přestože je zlepšení ihned viditelné, ani nová grafika se nedokáže vyrovnat moderním hrám. Ačkoliv si sám příliš nepotrpím na grafické zpracování a pro maximální zábavu mi stačí i podprůměrný design, u této hry mě její zastaralý vzhled mírně rušil. Na druhé straně si u toho může člověk uvědomit, jak se grafika za těch pár let neuvěřitelně posunula. S každým dalším vydáním si hra pohoršovala na hodnocení. I přes neustále vylepšování, grafika stále více zastarává. Zřejmě přestává stačit vydávat pořád dokola tu samou hru, i když vylepšenou. Stejně tak trpí animace, které nezřídka působí trhaně a nepřirozeně.
I tak hra zvládá vytvořit nevídanou atmosféru plnou strachu. Dalece k tomu přispívá příběh, o kterém si povíme za chvíli. Stejně tak však dělá kus „práce“ zvuková stránka. Kromě velmi povedené hudby je potřeba pochválit opravdu kvalitní a věrohodné ozvučení. Snadno nám nažene hrůzu kdejaký podivný zvuk, křik, kroky, které nebudeme moct zaměřit a budeme tak mít pocit, že něco krvelačného nám stojí přímo za zády – brrr. Monology, dialogy a tak dále jsou namluveny parádně. Zde není co vytknout. Svou podporu na vysílačce nám bude poskytovat kolegyně Hunnigan, se kterou budeme v mezičasech rozmlouvat a domlouvat se tak na dalším postupu. Právě ona je jakýmsi zázezím, které nás kryje a zároveň z části udává další směr.
Z přiložených screenshotů se na první pohled může zdát, že jde převážně o střílečku z pohledu třetí osoby. To je však pravdou jen vzdáleně. Přestože je střílení do všemožných nepřátel nedílnou součástí hry, na rozdíl třeba od The Division (viz zde) si musíme dávat bedlivý pozor na taktizování. Munice totiž máme povážlivě málo. Nemůžeme tak bezhlavě střílet po všem, co se kde šustne. Naopak je třeba dvakrát si rozmyslet, kdy a po čem vystřelíme. Ideální pak je trefit se soupeři do hlavy, avšak to není vůbec jednoduché. Po zásazích nepřátele totiž natolik vrávorají, že trefit při tom hlavu chce výtečný sklil nebo kopu štěstí.
Kromě snahy o maximální úsporu by se měl hráč soustředit na prohledávání všeho kolem. Občas třeba zahlédneme, jak odněkud visí drahý medailonek, jindy najdeme někde zastrčenou munici či odhalíme bednu, jež lze rozbít a vzít si tak odměnu uvnitř schovanou. Samozřejmě se bude běžně stávat, že něco přehlédneme a přijdeme o to nadobro, čímž si ztížíme situaci. Proto si hráči při hraní napovídají a sdělují, co kde našli. K dispozici je samozřejmě inventář, ve kterém se vše kupí. I zde je však místo omezeno a zase tak je třeba zase si rozmyslet, co uschovat a co nikoliv.
Jedním z největších taháků titulu je naprosto úžasný příběh plný zvratů, překvapení, atmosféry jež by se dala krájet a dokonce i brutality. Občas tak narazíme na odpornější věci jako je stříkající krev z ustřelené hlavy, zabodnuté vidle ve tváři jakési mrtvé ženy či davy červů vrtající se v ostatcích. To vše však pomáhá budovat jedinečnou hororovou atmosféru, do které se rádi ponoříte a která vás jen tak nepustí. Zatímco pro hráče, jež původní hru nehráli, to bude opravdový skvost, hráči znalí příběhu (pokud to nehráli opravdu dávno) budou pociťovat spíš jen nostalgii. Skvělé jsou také cut-scény, které suprově doplňují příběh. Ani ty nejsou vůbec nudné, právě naopak! Takové proskočení oknem, abychom z výšky dopadli na zem, kde je plno nepřátel, je zde úplná normálka.
Dále je nutno vypíchnout mnoho překvapivých událostí. Nikdy zkrátka netušíme, co se za malý moment stane. Při běžných konverzacích na nás občas někdo z čista jasna zaútočí. Stejně tak je třeba očekávat útok od kohokoliv a čehokoliv. V této hře zkrátka nikdy nemáme možnost nebýt ve střehu. Přispívá k tomu i spousta vychytávek, které se ve hře dobře uchytily. Například takové nastražené pasti či výbušniny nás doženou k naprosté pozornosti i na zcela vyklizených planinách.
Příběhová linie začíná šest let po událostech Resident Evil 2. Vžijeme se do kůže policisty Leona S. Kennedyho, jehož první mise hry je záchrana Ashley Grahamové, dcery samotného prezidenta Spojených států amerických. Ta byla unesena tajemným kultem a nikdo přesně neví, kde vlastně je a zda je vůbec naživu. Samotné záchraně tak předchází vyšetřování. Příběh začíná až ve Španělsku a již nyní můžeme prozradit, že ani nalezením Ashley příběh nekončí. Právě naopak! V příběhu je to často jako na horské dráze a neustále se tak něco děje. Konkrétní události však nechceme prozrazovat. Spoilery by vám zbytečně poničily plnohodnotný zážitek ze hry. A že se máte na co těšit!
Někteří hráči si stěžují na neintuitivní ovládání. Defaultně je totiž navoleno stylem, který se u moderních her již nepoužívá. Stačí však věnovat trochu času navíc a navolit si v nastavení „aktuálnější“ rozložení kláves. Bohužel ne každý ho našel (nebo ho vůbec hledal) a veřejně pak ovládání kritizuje.
Ačkoliv tento článek pojednává o remastered HD verzi čtvrtého dílu, rádi bychom připomněli, že se právě vyvíjí nejnovější díl s názvem Resident Evil 7: Biohazard. Ten má naplánován svůj start na 24. ledna 2017 a k dispozici bude pro Windows, PlayStation 4 i Xbox One. Fanouškům se tak samo nabízí, aby si těch několik měsíců zkrátili právě dnes popisovaným čtvrtým dílem.
U her jako je Resident Evil 4 je vždy obtížné vyslovit závěrečné hodnocení. Jde o to, že zatímco grafika je vyloženě old-school, zatímco příběh, atmosféra i ozvučení je stále na špici. Záleží tedy, nakolik si kdo cení vizuální stránky. Nezanedbatelný je také vliv znalosti příběhu. Pokud příběh neznáte, hra vás zajisté bude velmi bavit. Pokud ho znáte jako své boty a čekali jste na mnoho novinek a inovací, budete spíše zklamáni. Nakonec hodnotíme na 70 %.
