Reservoir Dogs

Quentin Tarantino. Pro mnohé geniální režisér, který nás už léta překvapuje svými filmovými díly – namátkou třeba Pulp Fiction nebo novější Kill Bill. Reservoir Dogs (v českém překladu Gauneři) byl prvním filmem, který ho vyzvedl na výsluní a dostal mezi elitu. Hru si vzali na starosti vývojáři z Volatile Games, pod záštitou známého vydavatele Eidos. Pokud je mi známo, samotný Tarantino se na vývoji hry aktivně nepodílel, z hlavních představitelů pak jen Michael Madsen (ano to je ten, co když promluví, zní to jako zabublání z pekla)

Film je natočen netradičně, jednotlivé sekvence nejsou řazeny chronologicky. Je v něm kladen důraz na speciálně vyšperkované dialogy a kvalitně odvedené herecké umění hlavních představitelů. Šéf jménem Joe si najme šestici gaunerů, kteří pro něj mají vyloupit klenotnictví a obohatit tak jeho majetek. V zájmu diskrétnosti se neoslovují pravými jmény, ale jsou označeni barvami – Mr. White, Mr. Pink atd. Většina filmu se odehrává ve starém skladišti, těžko říct zda to bylo dáno autorovým záměrem nebo nízkým rozpočtem filmu. Nerad bych vám z děje něco bližšího prozrazoval, pokud jste film ještě neviděli, a okradl vás tak o důležitou pointu. V krátkosti snad jen: při loupeži se něco podělá, někdo koupí kulku do břicha, někdo přijde o ucho atd. atd. U toho všeho se hlavně vydatně hláškuje a fuckuje. Těžko popisovat něco blíže, pokud jste neměli tu čest, rozhodně se vyplatí si film sehnat.

Ještě než se začnu zabývat samotnou hrou, musím se zmínit o menu. To je zpracováno nestandardně a stylově, přes obrazovku v jednotlivých políčkách běží záběry z filmu, ovšem „hrané“ v enginu hry počítačem zpracovanými postavami. Vypadá to nadmíru dobře a za sebe můžu konstatovat, že mě to pozitivně naladilo a správně připravilo k samotnému hraní. První věcí, která na vás bude čekat je tutoriál, který je rozdělen do několika samostatných částí. Naučíte se správně střílet, používat zpomalení času, manipulovat s rukojmím, donutit policajty k odložení zbraně atd. Ze začátku je sice trošku problém pochopit, co přesně od vás hra chce, ale tutoriál je rozhodně potřebný a protože nejde přeskočit, určitě vám poskytne důležité rady.

Učební mise zabírají nějakých 15-20 minut a teprve poté, před spuštěním prvního levelu, na nás hra vybalí úvodní intro. Inspirace filmem, který také nejdříve začíná dlouhým rozhovorem u snídaně, je zcela zřejmá. Ona vůbec inspirace stylovostí filmu je znát na každém kroku a nemůžu říct, že by to vždycky bylo ku prospěchu. Každá mise začíná videosekvencí, které ale ukazuje, jak daná mise vlastně skončí a vlastní hra pak znázorňuje děj, který této scéně předcházel. Je nasnadě, že ve videu jsou chronicky známé scény z filmu a herní část pak vyplňuje hluchá místa, která ve filmu chyběla.

První mise začíná přímo samotnou loupeží v klenotnictví, náš úkol je jediný – dostat se přes dotírající policejní jednotky a zdrhnout do bezpečí. To není vůbec těžké, stačí seběhnout o patro níže, donutit prodavače k vydání kódu k přístupovým dveřím nebo do zablokovaných dveří prostě vystřelit a můžeme dál. Ve vstupní hale náš čeká první ostřejší kontakt s policejní jednotkou, ale ukořistěný samopal a krytí za betonovým sloupem zvrátí situaci vítězně na naši stranu. Pak už stačí jen vyběhnout před budovu a první mise je po 5 minutách u konce. Jdeme na druhou. Ta se odehrává před touto loupeží a jediným cílem je autem projet městem na předem určené místo a přitom sledovat naše parťáky v druhém voze. Za 5 minut je mise opět bez problému dokončena.

A jdeme na další. Tentokrát v roli jiného člena party, jsme se v ději ocitli po loupeži a musíme projít komplexem budov a posbírat důkazní materiál. Následuje zcela lineární pochůzka, při které zabloudit je zhola nemožné, sem tam si střelíte do policajta, donutíte rukojmí otevřít zámek a za chvilečku máte zase hotovo. Jednotlivé mise délkou rozhodně neoplývají, některé jde dokončit i v čase mírně nad 2 minuty (jízda s policajtem v kufru). Proto je překvapující a dá se říci i ostudná skutečnost, že celá hra má pouhých 15 levelů a v klídku ji dohrajete za dvě hodinky. Vzhledem k tomu, že si nedokážu představit důvod, proč celé herní martýrium absolvovat znovu a i vzhledem k nepřítomnosti multiplayeru, je tato skutečnost ještě o to více šokující a neomluvitelná.

Popisovat náplň dalších misí by nemělo smysl a nerad bych vás zbytečně připravil o nějaké překvapení. Jednotlivé levely jsou čistě lineární, prakticky existuje jen jedna cesta, kudy můžeme jít nebo jet. Ve způsobech, jak misi zdolat už je možností víc a hra nám na základě našeho chování na konci každé mise vystaví vysvědčení. Můžeme totiž rukojmí nebo policisty nejen zastřelit, ale pod pohrůžkou zastřelení i donutit k různým činnostem – otevření sejfu, odemknutí zámku, kleknutí ke zdi atd. Na základě tohoto jednání nám hra na konci levelu sdělí, zda jsme se chovali jako profesionál nebo jako psychopat. To je ovšem jediná věc, která nás „nutí“ chovat se slušně a nevraždit. Takže to nakonec stejně dopadne tak, že místo aby jste někoho složitě nutili k odemčení zámku, prostě do toho zámku střelíte a výsledek je stejný.

Grafická stránka patří rozhodně k tomu slabšímu, co hra nabízí. Nějaké úžasné lokace nebo scenérie rozhodně nečekejte, spíš se připravte na takový malý výlet do minulosti. Ani autům se nedostalo pořádného zpracování a myslím že výraz „hranatá popelnice“ docela odpovídá tomu, co se na monitoru tváří jako model auta. V této souvislosti je smutný fakt, že engine nepatří mezi ty nenáročné a odladěné a na nějakou optimalizaci se autoři zcela jasně vykašlali. I přes nevábnost prostředí počet snímků občas klesal k hranici 10FPS, při velkém počtu nepřátel se hra někdy stávala až téměř nehratelnou. To vše na počítači s Athlonem XP3000+, 1GB RAM a Radeonem X850XT-250, při maximálním nastavení. U zvuku a hlavně hudby je to daleko lepší. Původní a nutno říci, že i skvělý soundtrack z filmu uslyšíte i zde, navíc doplněn o pár čerstvých songů. Ještě že tak!

Jsme u konce dnešní recenze a zbývá už jen hodnocení. Hra přichází 14 let po filmu a ze začátku se zdálo, že v sobě má velký potenciál. Po úvodním snu přichází kruté probuzení a žádné překvapení ani chvalozpěvy se nekonají. Hra ničím opravdu pozitivním nepřekvapí, hratelnost tone v nezáživnosti, to vše v nepříliš atraktivním prostředí. Nepotěší ani chyby v umělé inteligenci a hlavně ostudně krátká herní doba – kolem dvou hodin. Hra potěší snad jen zaryté fanoušky filmu, kteří mají možnost dozvědět se utajené podrobnosti, ostatním (zvláště pokud film neznají) nemá co nabídnout.
Hodnocení: 55%