Kombinace dvou rozměrů, průzkumu, boje, RPG a stavění základny, dala vzniknout nečekaně chytlavé hře Regions of Ruin. Ta nás vezme do středověku, kde se coby hrdý trpaslík vzepřeme vládnoucí skřetům a začneme budovat vlastní impérium.
Místo příběhu se hra zaměřuje na několik herních prvků, které jsou ve výsledku naštěstí zábavné už samy o sobě. I když se vývojáři chvástají, že k dispozici máme otevřený svět, jedná se spíše o možnost provádět průzkum okolního světa skrze minimapu a to pouhým kliknutím myši. Pokud se na minimapě objeví nový bod zájmu, můžeme tam cestovat, což znamená načtení poměrně malé 2D mapy.
Přestože zpočátku je prostředí vcelku monotónní, časem se dostaneme mimo les a malé vesničky i do podzemí, zasněžených končin a dalších míst. I tak však nelze prostředí označit za přímo zajímavé a časem mě tak jako tak nudilo. Od různých postav na cestách přitom budeme dostávat tipy na to, do jakých míst se vydat a kde najdeme nějaké ty uvězněné lidičky. Ty kromě osvobození můžeme někdy i přímo naverbovat, takže nám jejich služby budou k dispozici. Zeptat se jich můžeme na pověsti či rady, avšak já osobně jsem texty brzy začal přeskakovat, protože většinou neříkaly nic, co by bylo zajímavé a samo se nevložilo do mapy.
Co je však důležitější, průzkum dané 2D lokality provází tvrdé boje, které mají být hlavní stránkou hry. Jak ale napovídá pixelová dvourozměrná grafika, férová cenovka 11.99 euro a fakt, že se jedná o dílo mladého australského studia Vox Games, od hry nelze očekávat zázraky. Jednoduchost se tak proplétá celou hrou, bojového systému nevyjímaje.
Boj
Při střetech můžeme využít rychlý útok nebo pomalý silný útok. Druhý zmíněný je však riskantní, protože jakékoliv obdržené poškození tento útok přeruší. Další možností je útok na dálku, tedy hození sekery, která projde několika nepřáteli a její hod je tak poměrně účinný. Protože však střelecké jednotky má i soupeř, rádi využijeme svůj štít, který veškeré nepřátelské útoky blokuje. Dále můžeme skákat či udělat úskok stranou, avšak je třeba hlídat si výdrž, takže nemůžeme dělat všechno pořád.
Dokonce se lze také plížit a způsobit tak nečekaný útok s mnohem vyšším poškozením. Někdy lze takto učinit celou řadu útoků, protože nepřátelé stále neví, odkud vítr vane. Jindy má skupina nepřátel předsunutou hlídku, kterou pokud dostatečně rychle nezabijeme, běží upozornit nepřátele, kteří na nás vzápětí vystartují. Útoky nemusí být pouze klasické, ale může je okořenit i nějaký ten efekt navíc, od krvácení až po otravu jedem. A co pokud nás skřeti, kostlivci, ještěři či jiní nepřátele udolají? Jednoduše zemřeme a jsme nuceni nahrát poslední uloženou pozici. Hra naštěstí občas automaticky pozici uloží.
RPG a loot
Z padlých nepřátel, stejně jako náhodně rozmístěných truhel, získáváme nové a nové vybavení. Ať už se vám zalíbí nabroušený meč, sekera, helma, brnění či nějaký ten magický artefakt, můžete ses jím rovnou vybavit vstříc dalšímu dobrodružství. Kromě lootu nás však vpřed žene i možnost nových levelů, které umožňují vylepšit vlastnosti jako je síla, zdraví aj., ale hlavně můžeme odemknout nové skilly. Ty jsou rozděleny do čtyř stromů – lehký útok, těžký útok, sekera a štít. Každý strom nabízí okolo patnácti skillů, mezi kterými najdeme například zrychlení těžkého útoku, házení seker na delší vzdálenost či útok dvojnásobně procházející brněním nepřítelem. Ano, pasivní skilly zde bohužel vládnou a příliš velkého překvapení se tak člověk přece jen nedočká. Bohužel.
Základna
Nakolik mi boj a RPG systém připadal maximálně průměrný, hru hezky oživuje možnost stavění vlastního městečka, které se stane útočištěm všech trpaslíků v okolí. Začínáme s pouhým ohništěm, avšak brzy postavíme sklad pro vytěžené suroviny, kováře pro tavení nepotřebných itemů a vytváření nových kousků, i hospodu pro generování zlaťáků a možnost najímat bojovníky pro své výpravy. Žoldáci jsou přitom různě drazí, mají jiný typ a sílu útoku, odlišnou rychlost i odolnost. Lékárna nám zase umožní vařit lektvary a nechybí ani knihovna či další druhy budov.
Stavba nových budov však vyžaduje řadu surovin. Ty se ostatně hodí i při vyrábění vlastního vybavení a konečně tak využijeme osvobozené pracovníky, které lze poslat do některých prozkoumaných lokalit, aby zde těžili určitou surovinu. Zpočátku se zaměříme na dřevo, kameny, železo a kůži, ale časem bude potřeba až dvanáct druhů materiálů.
Regions of Ruin potěší majitelé nejslabších PC. Hardwarové požadavky má totiž naprosto minimální a postačí vám 512 MB RAM, 512 MB grafika, 1GHz intel core i5 a 900 MB místa na disku. Mimo to učinili vývojáři zajímavý krok, kdy vydali DLC Sieges, které je zdarma dostupné všem. To se jen tak nevidí, protože obvykle se buď obsah přidá v rámci updatu nebo je DLC placené. Naopak samostatný soundtrack s 12 skladbami je placený a vychází na 4.99 euro. Hudba se přitom opravdu povedla a jako jeden z mála herních prvků vykazuje nadprůměrnou kvalitu.
Celkově hra Regions of Ruin na Steamu nevyvolala velký rozruch a získala jen několik set hodnocení, zato si však vysloužila parádních 87 %. V našem testování se bohužel příliš neosvědčila a i když bojová stránka, RPG systém ani budování základny není nic špatného, není to ani nic oslňujícího. S nudným příběhem a vcelku stereotypní konceptem tak hra momentálně nemůže získat více, než 6,5 z 10 bodů.
