Pro Cycling Manager 2009

Bývaly časy, kdy se to nejrůznějšími manažerskými hrami jen hemžilo. Jistě, ty fotbalové hrály vždycky jasný prim a dosud jich vychází několik do roka – rozdílné kvality, nutno podotknout. V těch dobrých časech jsme tu ale měli i manažery hokejové, které jsou neméně zajímavé, ale jak se ukázalo, globálně mnohem méně prodejné. Čas od času se objevil – a abychom nebyli takoví škarohlídi, tak stále ještě objeví – i manažer sportu, který je přinejmenším v našich končinách exotický. Třeba takový baseballový manažer, jenž se pro změnu výborně prodává kde jinde než ve Spojených státech amerických. A co teprve manažer házenkářských družstev? Ano, i takové výstřelky tu byly, a konkrétně tento se nějaký ten čas držel na předních příčkách německých žebříčků prodejnosti.

 

 

Ve výše zmíněných případech, až na ty fotbalové pochopitelně, se ale ukázalo, že na každoroční vydávání tyto manažerské hry zkrátka nejsou. Je totiž poměrně obtížné do nich implementovat zásadnější změny, které by se daly jednoduše popsat na krabici a uchvátit tak fanoušky či majitele předchozích dílů. Často to vypadá, že se změní pouze statistiky a s několika drobnostmi se rok od roku šoupe tam a zase zpátky, aby se neřeklo. Zkrátka i proto řada manažerů vychází nepravidelně nebo už dokonce vůbec. Je tu ale jedna výjimka, jejíž existenci mnoho lidí příliš nerozumí, ale nezbývá, než ji brát jako fakt. Ta výjimka se jmenuje Pro Cycling Manager a vychází už pěknou řádku let. Od předchozího ročníku se usídlila dokonce na handheldu PSP – a to už je co říct. Tuhle platformu totiž zrovna nepovažujeme za ideální pro cyklistický manažer, v němž nejde o hnání jednoho cyklisty vpřed ve smyslu závodním, ale o pečlivé obstarávání celé stáje, jejímž vrcholem je nepřímé ovládání jezdců v závodě.

 

 

To jsme ale odbočili. My tu pochopitelně recenzujeme počítačovou verzi nového ročníku, který opět neomylně vyšel ku příležitosti největší cyklistické události roku – slavné Tour de France. Ta je největším tahákem hry a pravděpodobně i kvůli jejímu renomé se titul každoročně tak dobře prodává, že si vydělá i na svá pokračování. Ačkoliv, na tomto místě by se dalo spekulovat, nakolik jde o vyváření jedné šťávy a recyklaci již jednou vypuštěného. Děje se tak navíc za plnou cenu, což nepovažujeme za úplně férové. Už Pro Cycling Manager 2008 se totiž svému předchůdci docela nápadně podobal. A kdo očekával změny s devítkovým ročníkem, bude nepříjemně zklamán. Nejenže nejsou vylepšení patrná na první pohled, což by bylo ještě pochopitelné, protože největší kvality hry se skrývají pod nánosem všemožných tabulek a nastavení. Ale ani po delším testování jsme až na pár víceméně bezvýznamných drobností nenarazili na nic zásadně odlišného. To už přitom začíná být na pováženou.

 

 

Pro Cycling Manager 2009 není nováčkům zcela snadno přístupným titulem. Na rozdíl od minulého ročníku v něm postrádáme tutoriál. Je otázkou, proč ho autoři nepřevzali podobně jako zbytek hry. Možná proto, že na tutoriálu by každý poznal, že se nezměnilo vůbec nic hned na začátku. Nebo možná, že autoři sází na skutečnost, že si hru pořídí jen majitelé předchozích dílů. Ti k tomu ale mají o poznání menší důvod než ti, kdo ještě žádný z dílů nevlastní. Ale co, kdo si pořizuje manažer, musí počítat s delším zaučením. Hra navíc zbytečně nehází klacky pod nohy a většina funkcí se dá okamžitě pochopit po vyzkoušení. Je ale pravdou, že těch funkcí je docela dost, zejména pak v módu kariéry.

 

 

Na jejím počátku si vytvoříte manažera, kterého pak uplatníte u některé z mnoha stájí převzatých z reálného světa. Nechybí cyklističtí obři jako Astana, kde závodí jak Contador, tak Armstrong (který má ale ve hře z licenčních důvodů zprzněné jméno, stejně jako dalších několik jezdců), s nimiž se od začátku budete prát o čela závodů. Ale vybrat si můžete i některou z menších stájí a začít ji budovat hezky odspoda a postupovat pomalu ze zadních příček. V úvahu připadá i vytvoření stáje nové, tedy fiktivní, do níž si navolíte jezdce podle vlastního uvážení. Vybrat si lidi, na které sázíte, ostatně můžete i ve stájích etablovaných. Limitem jsou vám ale pochopitelně finance a problémy s nimi budete mít i ve stáji fiktivní. Jezdci totiž chtějí dostat zaplaceno podle své kvality, takže ani ta nejlepší stáj nemůže mít několik špičkových lídrů. Ono je to ostatně i trochu kontraproduktivní, jelikož se vyplácí sázet na jednoho či dva tahouny.

 

 

V kariéře se hráč musí starat o širokou škálu administrativních záležitostí. To probíhá v graficky poněkud studených menu, která se navíc na náš vkus načítají snad až příliš dlouho a na to, že hra nemusí počítat tak obsáhlé statistiky jako třeba fotbalové manažery, je vůbec poněkud vláčná. Na to se ale dá zvyknout, případně to aspoň částečně vyřešit dostatkem operační paměti a rychlým procesorem (důležitá je frekvence jednoho jádra). Každopádně se nevyhnete úkonům, jako je skauting, tedy vyhledávání mladých jezdeckých talentů po světě. Zapotřebí je také trénovat stávající borce a platit jim tréninkové kempy v cyklisticky prestižních zemích. To nejdůležitější je potom samozřejmě spjato s vlastními závody. Je třeba určit, jakých se budete účastnit (kromě Tour de France jich je tu opravdu hodně) a jak složené týmy na ně nastoupí. Dá rozum, že nelze vytěžovat jednu skvadru na všechny závody.

 

 

Když už dojde k závodění, máte na výběr, zda necháte danou etapu odsimulovat, nebo přejdete do jejího trojrozměrného znázornění a pokusíte se své borce sami podpořit nepřímými příkazy, reagujícími na aktuální stav v pelotonu. Strategii je samozřejmě třeba zvolit ještě předtím, ale přece jen je její korigování v průběhu závodu dost důležité a hra je ostatně i postavena tak, aby mělo snažení hráčů vliv na výsledky. Etapy se dají libovolně trénovat, jelikož si je můžete spustit samostatně vně kariéry. Navolíte si tým, nějakou tu výbavu a už se jede. Některé jsou docela dlouhé, a proto se hodí funkce zrychlení času, kdy ale zase není tak snadné reagovat na aktuální situaci, takže nelze jen zrychlit čas a dívat se, co se stane. Kromě jednotlivých etap jsou tu k dispozici ještě stadionové závody. V nich se jezdí na menším prostoru, a větší důraz tak je kladen na rychlá taktická rozhodnutí. Jako zpestření je to příjemné, ovšem skutečně jen krátkodobé a nepříliš zásadní.

 

 

Docela zamrzí, že se od minula nehnulo s grafickou stránkou, která už přece jen začíná působit zastarala. Pro Cycling Manager využívá ten samý engine už mnoho let a chtělo by to změnu. Snad přijde s příštím dílem, v němž bychom si představovali i větší zásahy do hratelnosti, třeba ve smyslu zlepšeného ovládání nebo rozšířených pravomocí manažera či možnosti delegovat pravomoce na různé pomocníky apod. Pro Cycling Manager 2009 je tak stále kvalitním manažerem, bohužel od předchůdce takřka k nerozeznání. Posuďte sami, zda vám za vynaložené peníze stojí. 60%