Pro Cycling Manager 2007

Nedávný cyklistický svátek Tour de France zanechal fandům tohoto sportu nepříjemnou pachuť v ústech. Místo ducha sportovního vyšel na povrch ten dopingový a zatímco většina lidí nezná jméno letošního vítěze, dokázala by vyjmenovat řadu skandálů se zakázanými látkami. Doping cyklistiku takřka pohltil a každý, kdo jede ve předu, je automaticky považován za hříšníka. Tento stav je dlouhodobě neudržitelný, zatím však dokládá obrovskou sílu a setrvačnost tohoto sportovního odvětví. Pokud ho nenahlížíme českou optikou, jelikož u nás bohužel už nějakou dobu nepatří k nejvýznamnějším, zjistíme, že se o něj celosvětově zajímají miliony hráčů a Tour de France je jednou z nejsledovanějších sportovních událostí světa. Inu, cyklistika rozhodně má své fandy a ve francouzském studiu Cyanide to vědí – jinak by na trh nepřicházeli s již několikátým ročníkem Pro Cycling Manageru.

Aktuální verze se dá jistě označit jako nejlepší – mnohaleté zkušenosti autorů jsou jednoznačně patrné. Bohužel stále nevyslyšeli přání fandů, kteří by k manažerskému módu chtěli zakomponovat i závodní část. Ta je stále automatizovaná a pokud by hráč mohl převzít jednoho jezdce pod své přímé velení, nejspíš by se zajímavost titulu ještě zvýšila. Nezbývá než doufat, že se příště dočkáme a plni elánu se vrhneme plnit manažerské povinnosti. Záhy zjišťujeme, že jich vůbec není málo a kdo chce být v tomto řemeslu úspěšný, musí levou zadní ovládat vyhledávání vhodných adeptů na doplnění stáje, přípravu komplexních tréninků, uzavírat co možná nejlukrativnější smlouvy se sponzory, různě obchodovat, především s jezdci, a nakonec dohlížet na desítky a stovky poměrně dlouhých etap, při nichž se nevyhnete zasahování do strategie jednotlivých jezdců i taktiky celého týmu.

Pro Cycling Manager 2007 se ohání částečnou licencí. Prakticky všech 62 týmů pelotonu, u kterých můžete začít pracovat ve vrcholové funkci, je vytvořených podle reálných předloh z aktuální sezóny, takže tu máme i nejúspěšnější stáje CSC či T-Mobile a spoustu malých a obzvlášť motivujících k vyšvihnutí na špici. S jezdci už je to poněkud ošemetnější. Platí, že méně známí jsou povětšinou vyvedeni s reálnými jmény, ale někteří, co svou osobu používají k jiným reklamním účelům, nejspíš svolení nedali, a tak jsou jejich příjmení lehce zkomolená. Zrovna u cyklistického manažeru to ale zase tak nevadí, jelikož po odchodu opravdu známých postav Armstronga a Ulricha i četných skandálech se špička stejně neustále střídá a rozhodně tu nejde použít paralelu k fotbalu, kde když chybí reálná jména hráčů, je zábava poloviční. Když už rozebíráme fakta, zmiňme celé čtyři stovky etap, včetně všech na Tour de France. Další je navíc možné si vytvořit v přiloženém editoru.

Cyanide se evidentně snaží zaujmout široké publikum, protože poprvé v celé sérii nechybí tutorial. Bohužel je pouze polovičatý, protože představuje výhradně část v reálném čase probíhajících závodů, a to navíc letmým způsobem, který spíše objasňuje nuance ovládání, než aby říkal, proč je potřeba použít toho či onoho. Hráč, který nezná odborné cyklistické výrazy a aspoň základy běžné taktiky, by tak mohl mít problémy se do hry dostat. To ještě podtrhuje absence tutorialu k manažerskému módu, s nímž strávíte přinejmenším stejně dlouhou dobu jako s táhnoucími se etapami. Právě zde by se vysvětlení k četným tabulkám a statistikám rozhodně hodilo. Ale i pokročilejší hráči budou objevovat nuance nového ročníku poměrně pomalu. Alespoň, že se tak od minula výrazně k lepšímu změnilo grafické rozhraní celé textové části. Ta je mnohem přehlednější a když už víte co a jak, není problém se v ní orientovat.

Nový ročník přináší i několik na první pohled nevýznamných, ale po bližším prozkoumání velmi podstatných a do celkového konceptu dobře zabudovaných novinek. Je však trochu chybou tvůrců, že tato zlepšení vehementněji neprosazují a hráč je tak zpočátku spíše přehlédne. Jedná se o šikovný týdeník informující o všech důležitých novinkách, kondici soupeřů a atmosféru umocňuje i jakýmisi zprávičkami ze zákulisí. Přidáno bylo také pozorování těch největších soupeřů – tím se dozvíte, zda jsou ve formě, zda by v etapě mohli mít nějaké slabiny apod. Takto získané informace se pak v závodě skutečně hodí. Dalším podstatným momentem se stává použitelná simulace závodu. V předchozích dílech platilo, že na co si člověk nedohlédl přímo, to nefungovalo a dvojnásob u samotných závodů. Ty jsou ale značně dlouhé a pokud by hráč měl trávit čas se všemi etapami, herní doba by se neúměrně protáhla a nejspíš začala i nudit. Proto je tu simulování, u kterého nyní lze přiřadit každému jezdci vlastní strategii, což se nám osvědčilo, protože se zdá, že ji borci opravdu plní. Pokud si tak dobře ošetříte závod před startem, nemusíte se ho ani přímo účastnit a i tak máte solidní šanci na úspěch. Nejde však o žádné zjednodušení, protože když se na rozdělení strategií vykašlete, dojedou vaši jezdci přinejlepším uprostřed pelotonu.

Praví fandové cyklistiky si ale určitě nenechají ujít aspoň ty nejvýznamnější etapy na Tour de France. Budete se divit, jak je při takovém závodě třeba se ohánět. Peloton sice k cíli uhání samostatně, ale průběh lze z pohledu vlastní stáje výrazně ovlivňovat. Pro úspěch je prakticky nutné v příznačných chvílích poručit jezdcům útok na špici, některé úseky jsou sprintovací, jiné zase horské stoupání. Nevyhnete se podpoře vůdce týmu, kterého je potřeba chránit před útoky konkurence atd. Peloton je zpočátku neuvěřitelně hustý, až později se trochu rozjede, a i přesto, že jsou etapy povětšinou dlouhé, máte stále co dělat, abyste své jezdce udrželi ve hře. Svěřenců je devět a samozřejmě ne všichni mají ambice na vítězství – dlouhodobě se o špici může prát jeden, maximálně dva. Ostatní jsou tu od toho, aby pomáhali, případně jsou určeni na podružné disciplíny, jako je zmínění sprint či horské úseky (i ty jsou ale důležité, jsou za ně zelené a puntíkované trikoty). Než se naučíte efektně zvládat interface, možná to bude nějakou dobu haprovat, ale jak se vám všechny příkazy dostanou pod kůži, začnete si koordinaci stáje užívat. Vaše příkazy jsou totiž okamžitě patrné a dobré komandování je tak zcela jasně rozeznatelné od špatného. K dispozici jsou tu navíc opravdu všechny myslitelné cyklistické manévry.

Velmi nás potěšila vysoká umělá inteligence soupeřů. Pokud na ně zaútočíte, nespokojí se pouze s pohledem, kterak je předjíždíte, ale snaží se reagovat a bojovat. Je rovněž patrné, že všechny týmy mají určitou strategii, kterou se snaží prosazovat, nicméně také musí reagovat na aktuální vývoj závodu. Je příjemné sledovat, jak celé to švitoření funguje. Ačkoliv to možná není úplně správné vyjádření, protože graficky se Pro Cycling Manager 2007 příliš nepovedl. Vypadá prakticky jako jeho předchůdce a už ten detaily příliš nehýřil. Okolí trati je tak spíše fádní a jezdci příliš prkenní, nehledě na jejich příšerně zpracované obličeje. Proto možná budete udiveni dlouhým nahráváním realtimových etap, které se může klidně vyšplhat na dvě minuty. To má ale co dělat s komplexní umělou inteligencí, nikoliv s vizuální stránkou. Přesto bychom svižnější loading uvítali. Stejně jako jiný typ hudby – hraje tu totiž příšerná odrhovačka, kterou je lepší vypnout.

Pro Cycling Manager 2007 je zcela jasně určen pro fanoušky cyklistiky. Pro nováčky je hra stále příliš nepřístupná, ačkoliv nevylučujeme, že i oni by jí po hloubkovém zapracování mohli přijít na chuť, zvláště při ceně pod 300Kč. Manažerský i etapový mód jsou ve svém jádru velmi dobře provedeny, bohužel tu chybí „omáčka kolem“, jež by z dobrého titulu udělala výborný. Takhle to je za 70%.