Novinka ze světa pirátů nás bere na neklidné moře, kde si jdou po krku nejen krvelační piráti a bohatí obchodníci, ale roztrhat nás chce i nejedno hladové monstrum.
Dvou a půl rozměrný oddechový titul Pirates of the Polygon Sea vyšel na přelomu listopadu a prosince 2018. Stojí za ním nezávislé kanadské studium Praxia Entertainment, které svou první hru vydalo teprve roku 2015. Tehdy jejich herní počin Beyond Sol získal hezkých 80 % na Steamu a chlapci se tak logicky pustili do své druhé hry. Jak vlastně dopadla si rozebereme na následujících řádcích.
Začínáme
Ještě než napneme plachty a vydáme se prozkoumávat širé moře, je třeba vybrat si jednoho ze sedmi kapitánů. Každý má jinou počáteční loď, ale především nabízí jiné trvalé bonusy. Hned zpočátku si tak musíme dobře promyslet, zda se chceme zaměřit na pirátský život, kdy budeme okrádat obchodní lodě, či zda se dáme na stranu dobra a pirátský zločin budeme nekompromisně potírat. Role lze sice kdykoliv prostřídat a útočit klidně na všechny, avšak pak nevyužijeme dané bonusy. Ty totiž například dávají bonusy v boji proti pirátům, proti obyčejným lodím, přidávají životy naší lodi a tak dále. Pak už si vybereme jen obtížnost a můžeme se pustit na mořskou hladinu.
Připravte kanóny
Jedinou akcí celé hry je samotný boj. Ten spočívá v kroužení kolem jednoho či více nepřátel a pálení ze svých zbraní. V první řadě máme k dispozici kanóny a to na obou stranách lodi. Přední ani zadní děla nemáme a kanóny se i automaticky dobíjí. Je tedy zřejmé, že boj je ze své podstaty mimořádně jednoduchou záležitostí. Dále narazíme na balistickou střelbu či možnost vystřelit zápalný barel, jež pomalu letí a je obtížnější soupeře zasáhnout, v případě zásahu však jeho loď vzplane a dočasně loď poškozuje. Poškození lodě lze opravovat buď přímo na moři (pokud nejsme v boji a máme potřebný materiál), případně nám za peníze plavidlo opraví kterýkoliv přístav.
I když nejčastěji budeme válčit s piráty či s obchodními loděmi, pokud na ně sami zaútočíme, rozdáme si to i s některými mořskými tvory. V první řadě jsou to žraloci, kteří zpravidla plavou zezadu lodi a poškozují trup svým skusem. My v podstatě můžeme jen čekat, až nás „kousne“ a odplave na chvíli opodál, protože žraloka ze zádi setřást nelze. Pak už můžeme spustit palbu z kanónů, která však stejně tuto velkou rybu neusmrtí ihned. Další plující tvor vypadá jako přerostlá langusta a je citelně nebezpečnější. Nejdříve po nás vypálí zpomalující látku, po čemž nás začne svými chapadly rychle poškozovat. I zde je třeba bránit se všemi dostupnými prostředky. Mírumilovnějším tvorem je velryba, do které narazíme spíše jen náhodou, avšak poškození nám uštědřit dokáže.
Když kanón chladne
Co vlastně děláme, když zrovna nekosíme protivníky palbou? Tak například zachraňujeme lidi plujících na voru, za což dostaneme okamžitou odměnu. Při plavbě kolem ostrova stačí kliknout na hromadu hlíny a už kopeme poklad ven. Jindy narazíme na plující užitečný materiál nebo ztroskotanou loď, kterou lze prozkoumat a něco opět vytěžit. To jsou však víceméně náhodné záležitosti, na které se nelze systematicky spoléhat.
Proto se obvykle zaměříme na plnění misí, jejíchž zadání jsme si předtím vzali v krčmě, která je součástí prakticky každého městečka, kde zakotvíme. Typy misí se bohužel stále opakují. Jednou máme zabít žraloka, jindy potopit nepřátelskou loď, najít přeživšího ve vyznačené oblasti nebo doplout do určitého přístavu, abychom zde něco doručili. Jedná se o mise na několik málo minut, což znamená, že nás tyhle úkoly přestanou bavit po opravdu krátké chvíli.
Koupit kámen, prodat rum
Další možnosti hry se týkají obchodu. Ve hře narazíme na několik surovin, které jednak potřebujeme pro vlastní potřeby, ale lze se zaměřit i na jejich produkci a následný prodej, případně můžeme zboží pouze překupovat. Na mapě světa (který by rozhodně měl být větší), se nám ukazuje aktuální situace konkrétních přístavů. Některé mají dočasný nedostatek určité suroviny, zatímco na jiných místech je přebytek jiné. Využívat toho je cesta k největším ziskům ve hře. Plnění misí vydělává zhruba 500 až 3000 zlaťáků za kus, zatímco překupování snadno vydělá 20 až 40 tisíc, a to během pár minut. K tomuto účelu si můžeme zvolit obchodní loď, která uveze více materiálů. Jedná se však o risk, protože taková loď není tak dobře vybavena pro boj.
Když vám přístav říká pane
Pokud bychom se po celou herní dobu věnovali pouze lodi, byla by hra neuvěřitelně nudná. Naštěstí máme k dispozici vlastní ostrov s přístavem, kde dále můžeme stavět různé budovy. Některé slouží k těžbě určitých surovin, jiné slouží jako sklady, domy pro naše pracovníky, ale hodí se i krčma nabízející úkoly nebo budova s možnosti koupit si lepší lodě. Aby toho nebylo málo, obsadit lze i další ostrovy. Na nich však lze postavit pouze jedinou budovu, která slouží jakožto znamení obsazení daného místa. Z daného ostrova pak automaticky dostáváme surovinu, která se na daném ostrově těží.
Budovy lze také vylepšovat na vyšší úroveň, což nabízí řadu bonusů. Je ale škoda, že se takové vylepšení nikterak neprojeví na vzhledu budov. Je to nejen nelogické, ale i nepraktické. Když jsem tak měl čtyři obytné domy pro pracovníky, z čehož polovina byla vylepšená na druhou úroveň, musel jsem náhodně klikat na budovy a hledat ty, které jsou stále na úrovni číslo jedna. Počet budov je omezen úrovní hlavní budovy, což je náš přístav. Ten lze vylepšit pouze v případě, že máme odpovídající titul našeho kapitána. Titul si jednak musíme odemknout plněním misí, bojem, budováním města, a jednak si jej musíme koupit.
Stejně jako ostatní města, i to naše mohou napadnout piráti. Ti některé budovy zničí, jiné nechají nedotčené – jde jim totiž především o kořist. Město v podstatě nelze osobně bránit, protože když vám hra oznámí, že vaše město je pod útokem, téměř nikdy tam nedoplujete včas. Město lze částečně bránit postavením obranným věží, avšak i když jsem postavil tři věže, tři pirátské lodě město stejně vyloupili, aniž by některou z nich zničili.
Zpracování
Vizuální zpracování hry není, kdo ví jak zajímavé a nikoho příliš nezaujme. Na druhou stranu jde o vcelku příjemné prostředí, které napovídá, že se jedná o oddechovou hru. Audio stránka je také vcelku povedená, ale opět se nedočkáme ničeho příliš zajímavého.
Co hru brzy potápí, je její neuvěřitelná stereotypnost. A tak zatímco první 2-3 hodinky je hra poměrně zábavná, dále lze očekávat ztrátu většího zájmu. Ano, je tady pár věcí na zpestření, jako je třeba ostrov mořských pann, někteří bossové a dokonce i pirátská pevnost, ale drtivá většina hry se stejně neustále opakuje. Při dnešní tvrdé konkurenci na herní scéně a to i mezi menšími tituly, je taková stereotypnost plné verze hry trestuhodná.
Pirates of the Polygon Sea je hezkou oddechovkou, která zpočátku dokáže zabavit. Už po několika málo hodinách se ale stále hlasitěji ozývá stereotypnost, nuda a hratelnost rychle klesá do mořských hlubin. Přesto boje nejsou kdo ví jak špatné a budování vlastního městečka je fajn, možnosti hry jsou neuvěřitelně malé a hru lze brát jen jako rychlou jednohubku v moři plném žraloků.
