Need for Speed: Carbon

Celá série má již skutečně nespočet dílů. Pokaždé když vyjde nový přírůstek, tak osobně zavzpomínám na úplně první Need for Speed. Ať si říká kdo chce co chce, právě jednička byla snad úplně nejlepší a především přelomová a originální. Její kvality by šly srovnávat snad maximálně se třetím dílem. O těch následujících se nedá říci, že by snad byly vysloveně špatné, avšak ono původní kouzlo jednoduše zmizelo. Nehledě na nový směr, ke kterému se autoři uchýlili při tvorbě NFS: Underground, a u kterého již také zůstali. A protože manažeři EA mají asi rádi skutečně pravidelné zisky, nyní vychází nový díl pravidelně každý rok. Na místě jsou určitě obavy, aby to s nimi nedopadlo jako se sportovními tituly ze stejné „fabriky“. Podobně je tomu i u úplně jiných titulů (například The Sims 2 – každý půlrok jeden datadisk). Ovšem co naděláme, prachy jsou prachy. Pojďme si tedy objasnit, čím si nás nakonec chtějí autoři získat na svoji stranu a jestli se jim to povedlo.

Jak to všechno začalo
Samozřejmě hlavním lákadlem je režim kariéry, bez něhož by to dnes snad ani nešlo. Opět se budete vypracovávat a získávat pomyslný respekt ostatních soupeřů. Hned po spuštění hry zhlédneme skutečně graficky parádní intro, které nás lehce uvede do děje. Záměrně říkáme pouze do děje, protože o nějakém skutečném příběhu se zde hovořit nedá. Tady jde o krásná a drahá auta, ohromné rychlosti a „vyfešákované“ modelky, nikoli o vyprávění srdce drásajícího příběhu vrcholícího milostnou pointou a zakončeného happy endem. Opět se záhy usadíme do pěkného BMWčka (jako tomu bylo v předchozím díle – Most Wanted) a čeká nás první závodění. Ovšem jako na potvoru nám do cesty vjede ohromný náklaďák vezoucí ocelové trubky. Co myslíte, že se stane? Inu naše pěkné autíčko pod něj zahučí, trubky na něj popadají a skončí jako placka. Co naděláme, takový je zkrátka život – musíme si tedy vybrat mezi třemi nabízenými auty (my jsme zvolili Alfa Romeo Brera) a hurá znovu na silnice.

Teritoria
Veškeré závody se opět odehrávají pouze v nočním městě. Jeho rozsáhlost je prakticky totožná s tím v Most Wanted. Jinak řečeno, velikosti města například v GTA: San Andreas nedosahuje ani náhodou, na druhou stranu za minutku se z jednoho konce na druhý také nedostanete. Zamračená obloha, tichá noc, malý provoz na ulicích – zkrátka ideální místo pro ilegální undergroundové závody. Vraťme se však k samotné rozloze a uspořádání města. Celé je rozděleno na čtyři základní části. Navíc ještě čtvrti obsahují menší úseky, přičemž v každém z nich jsou k dispozici tři závody. Abyste se lépe po celém městě orientovali, opět vám poslouží mapa. Mimochodem stále stejně zpracovaná už od NFS: Underground. Každou čtvrť „obývá“ určitý gang. Nyní je již asi patrné vaše hlavní poslání – obsadit celé město a držet v něm svoji nadvládu. Jednotlivé části města můžete převzít vcelku jednoduše – vyhrát v ní všechny připravené závody a následně porazit bosse právě té čtvrtě, o kterou bojujete. Ovšem nepočítejte s tím, že se ostatní znepřátelené strany jen tak vzdají. Průběžně se totiž pokouší získat své bývalé území nazpátek. Jak to funguje v praxi? Naprosto jednoduše – znovu vás vyzvou na závod, který jste v podstatě už jednou vyhráli a oni díky tomu ztratili. Vy máte dvě možnosti – přijmout jejich výzvu a nebo odmítnou. Zvolíte-li si druhou možnost, ztrácíte absolutní nadvládu nad daným územím, jinak řečeno závod je pro vás otevřený jako kdybyste ho nikdy nevyhráli. Jde o poměrně zajímavý způsob, který nás o poznání více motivoval k hraní dalších a dalších závodů a něco přesně takového v minulých dílech chybělo. Tento princip „teritorií“, jež musíme obsadit, se poprvé objevil v již zmíněném GTA: SA a stává se čím dál tím více populární. Need for Speed: Carbon tedy v určitém směru zajímavě oživil, protože se jedná o poměrně zásadní věc.

Crew – základ úspěchu
Právě jsme se dostali k jedné z těch zajímavějších novinek, na kterou v Need for Speed: Carbon narazíte. Již nejste ve světě ilegálních závodů sami. Jak napovídá nadpis tohoto odstavce, ve hře fungují jednotlivé „crew“ – tedy v doslovném českém překladu skupinky, nazývejme je však raději jakýmisi gangy. Zmínili jsme se o nich už u příležitosti teritorií. I vy máte jednu svoji vlastní crew, kterou jste si založili a šéfujete jí. V průběhu závodů občas narazíte na nějakou spřízněnou duši. A právě toho človíčka můžete najmout do svého gangu. Jsou zde samozřejmě i nějaká omezení a na druhou stranu mnohé výhody. V jednu chvíli můžete „zaměstnávat“ pouze tři lidi a jeden z nich může jít s vámi do většiny klasických závodů. A věřte, že pomoc je to občas skutečně obrovská. Každý má totiž své specifické vlastnosti a dovednosti. Nebojte, nejde o vlastnosti typu tenhle umí dobře vařit a druhý zase hezky vyleštit auto, ale o čistě pro vás užitečné a potřebné věci při závodech. Takže například někdo je „blocker“ – tzn. v průběhu závodu si můžete označit některého protivníka (nacházejícího se poblíž) a váš spojenec mu lehce zkříží cestu. Díky někomu jinému máte například výhody v podobě rychleji se doplňujícího nitra, atp. Inu vcelku zajímavá a užitečná věc. A pokud by se snad někomu jejich činnost nezdála a raději si všechno odjezdí a vyřídí sám, žádný problém. Nikdy vás hra totiž nenutí k tomu, abyste si někoho najali do party. Nabízí se však ještě jedna zajímavá otázka – co když se člen naší crew umístí na první pozici a my až někde v dáli za ním? Jednoduše závod je vyhraný, nejde totiž o výhru jednotlivce ale alespoň jednoho člena skupiny. Mnohdy se tedy spíše vy snažíte někoho blokovat, zatímco počítač si za vás dojede pro vítězství. Často se nám to však nestávalo, ba naopak jsme díky parťákovi závod občas prohráli. Jejich umělá inteligence je totiž na bodu mrazu, tudíž nehody a kolize mezi vámi nejsou ničím ojedinělým.

Základ hry – módy
Jednotlivé závody, pomocí kterých v podstatě bojujete o nadvládu, máte zobrazeny na mapě. A právě s ní je spojena další drobná inovace – nově totiž nemusíte přejíždět po městě z jednoho závodu k druhému, ani hledat svůj Safe house. Stačí kliknout na ikonku vámi vybrané etapy a otevře se vám možnost ihned začít závod. Je to změna velmi velká, protože je tím absolutně zahozena možnost obyčejného projíždění městem nebo hledání tajných závodů. Díky tomu by v podstatě ani nemuselo být vytvořeno celé a propojené město, v tuto chvíli je to zbytečné. Naštěstí zde i nadále zůstala alespoň volba na hráči, takže si může na startovní místo dojet po vlastních kolech. Párkrát to určitě z počátku vyzkoušíte, avšak později se uchýlíte ke zmíněné pohodlnější možnosti přenést se na vybrané místo na mapě.

A jaké tedy máme druhy závodů? Prakticky totožné s díly předchozími, stejně jako i ostatní herní aspekty. Ba naopak jeden poměrně častý byl zrušen – konkrétně jde o Drag, tedy delší úsek kdy jste se zaměřili pouze na ovládání řadicí páky a museli jste v co nejlepší okamžiky přeřadit. Něco podobného v Carbonu nenajdete a po pravdě řečeno nám ani nijak nechybí. Pojďme si tedy přiblížit alespoň několik nejčastějších módů. Pochopitelně chybět nemůže Sprint – jsou vytýčeny body „A“ a „B“, tedy cíl a start. Startuje se hromadně a vaším úkolem je samozřejmě být první v cíli. Škoda, že stále není volnost pohybu, stále se musíme prokousávat přesně určenou trasou. Kromě protivníků vám komplikují jízdu i obyčejní řidiči. Velmi podobný je režim Circuit, kdy se jede po vymezeném okruhu městem. Zpravidla naštěstí pouze dvě kola, takže nejezdíte hodinu stále dokola. Alespoň že tak. Další tady máme Speed Trap, který byl představen v Most Wanted jako novinka. Jsme rádi, že ho autoři zanechali, protože přeci jen osvěží klasické závodění. V něm máte za úkol projet co nejvyšší rychlostí kolem předem určených radarů. V cíli se všechny rychlosti sečtou a určí se vítěz. Naposledy jsme si nechali Drift. Osobně musím říci, že v minulých dílech byl právě Drift mým nejoblíbenějším závodem, vždy jsem se na něj těšil a s přehledem vyhrával, snad i kdybych ho měl jet pozpátku. Proto jsem ho i zde spustil co nejdříve to šlo a ouha. Přišlo zklamání a rázem se stal naopak doslova noční můrou. Základní princip je stále stejný, ale zde to zkrátka nějak nefunguje. Se svým autem (nyní bez přítomnosti protivníků) musíte co největší část trasy projet smykem. Vyhodnocování je pomocí bodů a jejich výše za vaše smyky je ovlivněna jak rychlostí, tak souvislou délkou smyku. Navíc je tady jeden problém – pokud se byť jen trochu dotknete postraních zábran, body za prováděný smyk ztrácíte. Driftové závody v Carbonu se odehrávají buď na uzoučké (až horské) silničce plné prudkých zatáček a silného klesání, nebo naopak na rovné přímo k tomu stvořené široké dráze. Nejsem přesně schopný říci, čím je dána natolik odlišná změna hratelnosti tohoto módu, ale bohužel to není co bývalo. Nehledě na poměrně vysokou obtížnost – při první jízdě v podstatě nemáte nejmenší šanci vyhrát.

Tunning
Ano, právě o „tunění“ celý Carbon je. A světe div se, možnosti zkrášlení našeho plechového mazlíčka jsou rozšířeny. Nově nemusíte jezdit (respektive se teleportovat) do žádné speciální budovy, všechno lze dělat hezky v pohodlí svého domova. Tím myslíme Safe house. Tunning jako takový je rozdělen do tří částí – v té pro nás nejdůležitější vylepšujete technické vlastnosti vozu. Nakupovat můžete opět od nového motoru, přes tlumiče až po brzdy. Navíc u každé součástky si můžete nastavit specifické vlastnosti. Jeden příklad za všechny – chceme novou převodovku, máme tedy na výběr jestli má být nastavena raději na svižné zrychlení, vysokou rychlost, nebo jakýsi kompromis. Rozhodně se tedy vyplatí všechny peníze cpát právě v prvé řadě do technických zlepšení. Je totiž sice moc pěkné, když budete mít polepené auto ohnivými plameny a ohromný výfuk, avšak při nelítostném souboji s protivníkem těsně před cílovou páskou vám to bude na dvě věci. Pokud vám však nějaké peníze zůstanou, nabízí hra ohromné možnosti, jak si automobil zkrášlit. A nyní jsou různých variant opravdu tisíce. Pro každou část auta jsou připraveny určité varianty, které však můžete ještě dodatečně upravovat. Například spoiler tedy můžeme dále zvyšovat, snižovat, roztahovat, atp. Stejným způsobem to prosím lze s každou součástkou. Bravo, tímto EA skutečně rozšířili možnosti tunningu snad na maximum. Co víc si přát, když je úprava velmi jednoduchá a rychlá, přičemž možnosti takřka neomezené?

Policié, policié
Základní otázka všech věrných fanoušků série při oznámení nového dílu: „A bude obsahovat policii?“. Zkrátka ta už tak nějak s Need for Speed srostla a právě zabudování policie do závodní hry ji dodalo nové rozměry, zábavu a svým způsobem i špetku originality. Po její absenci ve dvou dílech Undergroundů se na četné žádosti fanoušků opět vrátila v minulém díle. A ani zde nechybí, neprošla však žádnou razantnější změnou. Při běžném projíždění si policajtů ani nevšimnete, začnou vás čapat až v průběhu závodů. Každé teritorium má určitý stupeň pravděpodobnosti, že se při soupeření objeví. Jednoduše někde postávají u kraje silnice a měří rychlost. Pochopitelně ve většině případů to odskáčí závodníci na prvních pozicích, protože je potkají nejdříve. Občas se tedy vyplatí nebýt leaderem, ale v těsném závěsu za ním. Pokud se na vás nalepí, občas poměrně dost znepříjemní jinak pohodovou jízdu večerním městem. Dokonce i po dojetí závodu vám nedají pokoj a někdy je vcelku problém setřást deset policejních aut. Mnohdy tato dodatečná „projížďka“ trvá o poznání déle než samotný závod. Co se stane když vás dostanou? Potom na oplátku vy dostanete na ruce želízka a jdete do basy. Z ní se naštěstí můžete vykoupit, vašemu autu se však přičte jeden bod. Po nasbírání tří vám ho jednoduše zabaví – smůla, nazdar, kup si jiné. Takový lehce upravený bodový systém, možná by bylo lepší, kdyby i v reálu sebrali raději auto než řidičský průkaz, kdo ví.

Vizuální zpracování
Předpokládáme, že právě zhlédnutí okolních třiceti obrázků bylo asi to první, co mnozí z vás udělali po otevření tohoto článku. Pochopitelně výsledné screeny vždy nejsou naprosto totožné s grafickým zpracováním, které na vás působí přímo ve hře. Právě u Need for Speed: Carbon je tomu tak dvojnásob. Především díky známému a populárnímu efektu rozmazávání při vysokých rychlostech. Ono když se obraz hýbe, je to něco jiného než statický obrázek, to dá rozum. Jak na nás tedy zpracování působilo? Vcelku slušně, ale zase musíme zopakovat (a bohužel ne naposledy), že jde o převlečené Most Wanted. I když lehká změna tu je, základní styl, kvalita textur nebo rozmanitost budov zůstala. Jenom jsme se opět přesunuli do nočních hodin. V minulém díle nás oslňovalo slunce, tentokrát nezahlédneme pomalu ani měsíc. Ke grafice tedy víceméně nemáme žádné výhrady, snad až na nesmyslné odlesky aut a její celkovou (snad až zbytečnou) hardwarovou náročnost. Chápeme, že každý majitel luxusních a vytuněných vozů velmi dbá na lesk a naprostou čistotu, ovšem tady je to extrém. A přestože si Carbon rozhodně nehraje na simulaci, ale je naprostou čistokrevnou arkádou, takhle „lesklý lak“ si mohli odpustit, vypadá zkrátka příšerně. Že by nějaká super novinka z teleshopingu?

Soundtrack
Na ozvučení a volbu celkového soundtracku mají autoři dobrý čich (no dobře, tak sluch). Ještě přesněji řečeno na to mají dostatečně tučná bankovní konta a nedělá pro ně problém koupit licence prakticky na jakoukoli muziku, jak dobře víme z předchozích NFS, ale i například ze sportovních sérií. Navíc většina písniček byla vytvořena přímo na zakázku, což je na výsledném dojmu skutečně znát. Myšleno v dobrém slova smyslu. Kompletní seznam skladeb celého soundtracku najdete přímo zde na oficiálních stránkách. Některé si můžete přes webové rozhraní i pustit.

Ubereme plyn?
A jsme u konce. Každý z vás si nyní pravděpodobně dokáže udělat obrázek, jak vlastně Carbon vypadá, co obsahuje nového a jestli by ho mohl nějakým způsobem zaujmout. Náš názor je poměrně rozpačitý. Do hry jsme se výborně vžili a bavila nás. Ovšem posléze si říkáte, jestli by po tom roce nestačilo pouze znovu nainstalovat Need for Speed: Most Wanted a nebavili byste se naprosto stejně. Ba dokonce byste si možná vystačili i s předchůdcem – Underground 2, který se nám líbil ze všech novodobých dílů série NFS (tedy tzv. „tunningových“) asi nejvíce. A bohužel odpověď na vaši otázku je vcelku jasná – ano, stačilo by si znovu zahrát již vyšlé díly a výsledný dojem by byl podobný. Přeci jen pro těch pár novinek nemá cenu do Carbonu investovat. Je to rozhodně škoda, ale co naděláme. Navíc za dobrých 10-12 hodin doděláte celou kariéru a co dál? Právě kvůli velmi malému procentu zajímavých inovací si od nás tento titul odnáší 77% a nazývali bychom ho spíše datadiskem, stejně tak jako každoročně novou FIFU, NHL a nebo další sporty z masových dílen gigantu jménem EA. Pokud ani do příště nepřijde nic nového, skutečně nás velmi zklamou. Nechme se však překvapit!

Seznam automobilů
A na závěr vám ještě dodáváme seznam těch nejzajímavějších automobilů, za jejichž volant můžete ve hře usednout. Výběr je poměrně slušný a skutečně není zaměřen na jednu nebo dvě automobilky. Posuďte sami:
Lexus IS 300, Mazda RX-8, Nissan 350Z, Nissan Skyline GT-R R34, Chevrolet Corvette Z06, Dodge Viper SRT-10, Ford Mustang GT (06), Pontiac GTO, Alfa Romeo Brera, Aston Martin DB9, Audi Le Mans Quattro, BMW M3 GTR, Jaguar XK, Lamborghini Gallardo, Lamborghini Murcielago, Mercedes Benz SL65 AMG nebo třeba Pagani Zonda F.