Mount and Blade: Warband – Napoleonic Wars

Pušky, bajonety, děla i lodě. Tak vypadá první pohled na přelom devatenáctého století, ve kterém se celý děj Napoleonských válek odehrává. Hra přinese na 222 nových jednotek pěti národností, speciální a zajímavé třídy jako engineer nebo muzikant. Dále obrovské bitvy až pro 200 hráčů, které se mohou odehrávat na 32 různých mapách. Díky velké oblibě této modifikace nových map navíc stále přibývá. S jejich implementací do hry však nejsou žádné problémy. Po připojení na server se jednoduše samy stáhnou a nainstalují. 

 

Komunita hry je tedy poměrně velká a tak není divu, že se vytváří klany a týmy, mezi kterými jsou samozřejmě i ty české. Jednou za čas se pak domluví větší počet hráčů a konají se ohromující bitvy, ve kterých je často dosaženo maximálního limitu hráčů na serveru. Přestože Napoleonské války vůbec nevypadají jako přídavek do hry, ale spíše jako kompletně nová hra, je pro jeho fungování potřebná původní hra M&B: Warband.

 

 

 

Pro nováčky je připraven patřičný tutoriál, ve kterém se naučí kompletní ovládání pohybu i střelby coby pěší voják. Následuje výuka jízdy a boje na koni a v poslední řadě se vám do rukou dostane mocný kanón, který se naučíte nabíjet i odpalovat. Tutoriál není zbytečně zdlouhavý a učí chytře nováčka pouze to nejdůležitější. Absolvování celého tutoriálu tak hráče stojí sotva pár minut.

 

Kampaně se ve hře bohužel nedočkáme, zato zde máme Custom Battle, který nabízí vytvoření libovolné bitvy dle námi zadaných parametrů. Je tedy třeba vybrat si si jednu z deseti map, přitom každá z nich nabízí vskutku odlišné zážitky. Jednou se objevíme ve španělské vesnici, kde lze využít okolní budovy pro snadné krytí před nepřátelskou palbou. Jindy zase proběhne bitva na vyprahlé poušti, kde se před nepřítelem není absolutně kam schovat. Ovlivnit lze také denní dobu, hustotu mlhy a sílu deště.

Mimo prostředí samozřejmě nastavujeme kolik a jakých jednotek má být na jedné či druhé straně barikády. Lze tak uskutečnit čistě pěchotní bitvu nebo zapojit i nějaké ty dragouny. Pěknou paseku v řadách nepřítele pak umí napáchat mohutné kanóny. Variací je zde opravdu hodně a tak při správném navolení získáme pokaždé zcela jinou bitevní atmosféru.

 

 

Pro hraní multiplayeru je nejdříve třeba vytvořit si vlastní postavu, to znamená nakombinovat si unikátní obličej postavy, u kterého lze měnit až 30 parametrů. Účes, knírek, barva kůže, šířka obličeje a podobné rysy mají za úkol ozvláštnit naši postavu od ostatních hráčů. V praxi to ale tak ideálně nefunguje, jelikož většinu vzhledu tvoří uniforma, která se mění dle strany a třídy, za kterou zrovna hrajeme. Pro dokončení postavy si ještě vybereme jednu z mnoha vlajek, která nás bude v průběhu hraní reprezentovat.

 

Ve hře napočítáme úctyhodných 8 módů, které výrazně mění cíl naší mise. Některé nabízí dávku strategie, jiné zase o něco více akce. Nyní si je ale pojďme krátce představit.

 

Deathmatch – pro mnohé jistě již známá disciplína. Cílem je zabít co nejvíce soupeřů a tím mít nejlepší skoré v tabulce.

 

Team Deathmatch – opět je třeba zabít co možná nejvíc protivníků, tentokrát se však skoré počítá za celý tým.

 

Battle – bitva dvou stran na o něco větší mapě, ve které je třeba kompletně vyhladit tým nepřítele. Respawn probíhá až na konci bitvy a tak je třeba více taktiky a větší opatrnosti.

 

Capture the Flag – jak je z názvu patrné, úkolem je obsadit soupeřovu vlajku, což není hned a hráč se se musí u vlajky daný čas udržet.

 

Conquest – mapa obsahuje několik vlajek, které je třeba obsazovat a držet pod svým vedením, za což se nepřátelskému týmu odčítají důležité body. Na obsazených místech se lze také znovu zrodit a tak je vždy lehčí bránit svou vlajku nežli útočit na cizí.

 

Siege – jedná se o druh obléhání, ve kterém jedna strana brání vlajku uvnitř hradu a druhá strana se jí snaží obsadit. Bohužel bránící strana má spawn kousek od vlajky, zatímco útočníci poměrně dále. To je také důvod, proč je velice obtížné pevnost dobýt.

 

Duel – perfektní mód pro rovnocenné souboje dvou osob proti sobě. Všichni hráči serveru jsou na jedné mapě, na které tvoří dvojičky. Tu utvoří vzájemným přiblížením a potvrzením duelu. Spustí se krátké odpočítávání, po kterém následuje nelítostný souboj na život a na smrt. Do již započatého duelu nemůže zasáhnout nikdo jiný. Po skončení duelu si výherce vybere dalšího hráče, se kterým začne celý duel znovu.

Commander Battle – podobný mód jako battle, ve kterém je opět třeba zničit nepřátelský tým. Zde však každý hráč vlastní celý pluk NPC, které pomocí řady příkazů ovládá. Tento mód tak skrývá možnost ovládat celý tým a využít různé taktiky a nápady, jak protivníka dostat na kolena.

 

 

Před zapojením do bitvy si nejdříve musíme vybrat jednu ze dvou zúčastněných frakcí, dále pluk a nakonec třídu. Na výběr máme z široké nabídky pluků, mezi kterými je lehká pěchota, obyčejná pěchota, jezdci na koni, dělostřelci a mimojiné také již zmíněný engineer. Ten může na mapě stavět barikády, zákopy a dokonce i výbušné barely. Další zajímavou třídou jsou muzikanti, kteří své spolubojovníky povzbuzují hudbou. Vybírat si lze hned z několika melodií, které se liší dle použitého nástroje. Zahrát si tak můžeme na dudy, píšťalku nebo bubny.

 

Dle zvolené kombinace pluku a třídy má postava předvolené vybavení, které nelze změnit. V průběhu bitvy však můžeme sebrat již mrtvým hráčům jejich primární zbraně. Pokud například engineer postaví solidní základnu a má chuť na trochu akce, nezbývá než popadnout pušku mrtvého kamaráda a pustit se střemhlav do bitvy.

 

Souboje jsou velmi odlišné od středověkého šermování, jak ho známe z Warband. V Napoleonských válkách je totiž hlavní zbraní puška a tak je jasné, že většina hráčů soupeře jednoduše zastřelí. Díky zdlouhavému nabíjení, při kterém se nesmíme pohybovat a přesto trvá 13 sekund, jsou ale ve hře také bajonety, které mají obrovský damage. Často tak ke smrti soupeře stačí jediný úder. A tak není divu, že při blízkém střetu toho hráči využívají. Nechybí ani blokování a tak se občas semele pořádný šermířský souboj.

Mocnou zbraní jsou také děla, která jsou ale poměrně složitá na údržbu. Pro jeden výstřel je třeba provést hned několik úkonů, které vyžadují ne zrovna malou dávku času. Po pár výstřelech tak přestává být nekonečné nabíjení zábavné a je spíše zdlouhavé až nudné. Zásah dělovou koulí však může zabít hned několik nepřátel nebo zničit některé objekty, jako třeba zdi soupeřova stavení nebo překážející barikády.

 

Občas ve hře bohužel narazíme na poměrné velké nedostatky a bugy. Pokud například skočíte ze skály, není žádný problém uvíznout uprostřed kamene nebo skončit pod úrovní mapy. Jindy je problém s aktivací některých událostí, jako nabíjení děla, ovládání lodi či stavění barikády. Atmosféra boje může ve srovnání s čistým Warbandem působit trochu nudněji a zdlouhavěji.

 

 

Série Mount and Blade nikdy příliš nevynikala svou grafickou stránkou. Napoleonské války však přináší o něco lepší vizuální zpracování, což je ve hře hned poznat. Nalezneme zde nové detailní textury postav, zbraní i prostředí. Jedná se o poměrně věrné zpracování doby Napoleona, což můžeme pozorovat především na detailně propracovaných uniformách.

 

I přes malé chybičky jsou Napoleonské války obsáhlou a vydařenou modifikaci, která nabízí úplně nový svět. Každému výstřelu tak předchází dlouhé nabíjení a blízcí nepřátele jsou ohrožování nebezpečnými bajonety. Drtivá většina novinek je zkrátka pozitivních a tak se nám dostává do rukou vcelku povedený titul, který oplývá pořádnou dávkou hratelnosti a od nás si zaslouží 80%.