MotorStorm: Arctic Edge PSP

Na přenosné PSP teď míří hodně známých titulů, s nimiž jsme měli tu čest už dříve na velkých konzolích. Právě MotorStorm si přitom vybudoval své jméno relativně nedávno a rozhodně nejde o tolik léty prověřenou značku jako třeba v případě Gran Turismo, jehož recenzi PSP verze jsme vám přinesli nedávno. První díl dnes recenzovaného MotorStormu se stal launch titulem pro samotné PlayStation 3 a na jinou platformu nikdy nezavítal. Právě první MotorStorm měl hlavně ukázat výkon konzole, takže po hratelnostní stránce nešlo o nic převratného. Ve své době to byla neskutečně krásná podívaná, byť dneska zpětně už je vcelku zastaralý. A jak dopadlo debutové uvedení této hry na přenosné PSP?

Už samotný název dost napovídá o náplni hry. Zatímco první MotorStorm byl zasazen do vyschlých pouští, ve dvojce na PS3 jsme se podívali pro změnu do tropického prostředí džungle, tak teď se musíme trochu přiobléknout. V Arctic Edge jsme totiž zavítali do promrzlých a zasněžených hor. Základ hratelnosti zůstal opět stejný a závody se nesou v dost podobném duchu, za což jsme hodně rádi. Postupně se v rámci kariéry dostáváte na jednotlivé závodní festivaly odehrávající se v horách. Samozřejmě zapomeňte na ježdění na nějakých uhlazených a protažených silnicích, MotorStorm je přeci jasnou off-roadovou záležitostí. A tomu odpovídá i nabídka dostupných vozidel, která si však představíme až za okamžik. Jejich chování má samozřejmě daleko od realistického simulátoru, protože tohle je typická arkádovka pro zábavu se vším všudy.

Postupně se tedy vydáváte na různé závody a vyděláváte cenné bodíky, za něž se vám odblokují hlavně nová auta. Za své hodnocení ze závodů pak můžete získat i přístup do těch speciálních bonusových. Cíl v závodech je většinou stejný – dojet první. A nic hlubšího zde nejde a celý festivalový mód zvládnete projet během několika málo hodin. Oproti Gran Turismu PSP je tedy herní doba o dost menší, ale závody se do velké míry liší a zábavné jsou oba tituly. I když běží Arctic Edge jen na malém displeji přenosné konzole, dokážete se do závodů skvěle vžít. Hlavně jízdu s ohromnými sněžnými trucky jsme si parádně užívali.

Teď už si konečně musíme říci o závodních okruzích, na které zavítáte. Bohužel hra není kdovíjak rozsáhlá a k dispozici je pouhých 12 tratí rozdělených to čtyř odlišnějších zón. Sněhu si však užijete habaděj na všech tratích a můžete se tak hezky naladit na zimní sezónu, protože ta už pomalu ale jistě začíná klepat na dveře. Platí zde přitom jedno pravidlo: čím výš se dostanete a vyjedete, tím náročnější prostředí na vás čeká. Rozdíly jsou dost patrné a prožitek z jízdy na různých tratích se dost liší.

Tvůrce musíme pochválit za nabídku vozů, která je hodně rozmanitá. Vozítka se dělí do různých skupinek: motorky, auta, jeepy, trucky, sněžná vozidla a čtyřkolky. Právě speciální auta na sníh jsou naprostou novinkou a logicky jsme je zatím v této sérii nemohli vidět. Ostatní vozy a motorky se ale těm známým dost podobají. Já jsem si nejvíce oblíbil hlavně sněžné skútry. Těm logicky sníh prospívá a jízdu na nich si budete užívat nejlépe. Jsou pořádně svižné, skvěle ovladatelné a i jízda na nich vypadá dobře.

Zatímco v hratelnosti se Arctic Edge hodně podobá svým větším bratříčkům, v grafice tomu tak zákonitě být nemůže. Po vizuální stránce vypadá hra spíše průměrně a dnes už zmiňované Gran Turismo na PSP se nám líbilo krapet víc. Každopádně zasněžená krajina je dost jednoduchá a tvůrci si tím ušetřili dost práce a obešli tak náročnost na hardware pramenící z velkého počtu objektů. Zkrátka je lepší všechno schovat pod obrovské vrstvy sněhu, než modelovat třeba nějaký ten prales. Trošku větší výtku mám v tomto směru s pomalým vykreslováním objektů v dálce a jejich špatnou rozeznatelností. Díky tomu se mi dost často stávalo, že jsem něco přehlédnul nebo uviděl až ve chvíli, kdy už bylo na zatočení nebo přibrzdění pozdě. Ale to jsou holt obecně problémy na zatím né až tolik výkonných přenosných konzolích či mobilních telefonech. Po vizuální stránce hra vypadá obstojně a úžasně celý prožitek doplňuje i našlápnutý soundtrack. V rámci něho můžete poslouchat hudbu od opravdových jmen jako jsou třeba Chemical Brothers nebo Prodigy.

Ani v této PSP verzi nechybí multiplayerové hraní, kterého si můžete užít jak skrz ad hoc lokálně, tak online po internetu až pro šest hráčů společně. V singleplayerových závodech sice na trati vidíte najednou více protivníků, ale i tak jde o slušnou nálož vzhledem k tomu, že jde o přenosnou konzoli. V multiplayeru jsou různé módy počínaje útokem na čas až po eliminaci (v každém kole je vyřazen závodník na posledním místě).

PSP verze Motor Stormu s podtitulem Arctic Edge nedopadla vůbec špatně. Hra si naštěstí zanechala kouzlo tolik typické pro celou sérii, což na ní dost oceňujeme. Rozhodně se jedná o titul, který by neměl minout nikoho, kdo vlastní přenosné PSP. Ať už nové Go, nebo jakoukoli starší verzi. Na Arctic Edge oceňujeme hlavně přístup vývojářů, který měl za následek to, že se menší verze tolik podobá předchozím dílům pro PS3. Festival mode sice nenabízí nic převratného ani originálního, ale prostě běžné závody dokážou na nějakou dobu zabavit. Jak už jsme zmínili, po grafické stránce se hra řadí spíše mezi průměr a od okolních oficiálních obrázků se ve finále liší neskutečným způsobem. Velká síla a hlavně znatelné prodloužení herní doby pramení hlavně ze zábavného multiplayeru. Naše konečné hodnocení je tedy 79%. A rozseknout souboj MotorStorm: Arctic Edge vs. Gran Turismo není vůbec jednoduchý. Oba jsou to parádní závodní tituly a doporučujeme vám je oba. Ale osobně bych se rozhodl spíše pro Gran Turismo, vzhledem k větší náplni, protože vám jednoduše vydrží déle.