Monster Jam

Ty největší herní hity pro letošní rok byly již vydány a zhruba od poloviny prosince nastává nepříjemná pauza, jejíž délku není nikdy jednoduché předpovědět. Stále se ale objevují tituly, které sice nemají ty největší ambice, ale přesto dokážou na nějaký čas dobře zabavit. Nebo se o to aspoň pokoušejí. Je totiž pravdou, že v tomto balastu není vůbec jednoduché vybírat. Monster Jam rozhodně patří k těm lepším kouskům – jednak ho Activision nabízí za plnou cenu, jednak je to titul, který vychází i pro next-generation konzole, kde sice také mohou vycházet nepříliš dobré hry, ale kontroly kvality jsou většinou výrazně tvrdší, a tak se toto riziko snižuje. My se každopádně budeme zabývat PC verzí.

 

Koncept Monster Jam je částečně docela originální. Nejedná se o prostou závodničinu typu Need for Speed či Juiced, jejichž letošní díly se pohříchu nepovedly, nýbrž zápolení tzv. monster trucků – vehiklů s obřími koly, která v amerických televizních show válcují nebohé vraky menších vozidel. V arénách jsou obvykle přítomné desetitisíce lidí, kteří každému destrukčnímu počinu vášnivě aplaudují. Nu což, když jim to za pár set dolarů přijde výhodné, ať to činí nadále. Mnohem lepší ale je sáhnout po virtuální verzi, která vám nejen tuto destrukci umožní vykonávat přímo. Napsali jsme nejen destrukci a ne jen tak pro nic za nic – vedle ničení si totiž s těmito stroji užijete rychlého závodění (ačkoliv jeho průvodním jevem je také devastace okolí). Inu, co si budeme povídat, tahle podivná činnost je přeci jenom docela zábavná.

    

Monster Jam vás polapí už v menu patřičně tvrďáckou hudbou, která hráče jednoznačně utvrdí v jejich záměru – tady budou skřípat plechy. Na výběr jsou jak jednotlivé jízdy, tak celé turnaje, jejichž úspěšným plněním si otevíráte přístup do nových arén a okruhových závodišť. Takže vcelku tradiční nabídka – jen škoda, že se tvůrci neodhodlali přinést plnohodnotnou kariéru, která by turnaje spojovala a v v níž byste shromažďovali prostředky na nová vozidla či jejich vylepšení. Takhle daleko však Monster Jam nejde a všechno naopak sází na kartu krátkodobého pobavení.

   

Vezměme si na paškál ty nejtradičnější závody. Na počátku si vyberete jeden z mocných monster trucků, které se ale podle našeho liší výhradně výraznými vizuálními stylizacemi, bohužel nikoliv samotným chováním. Poté stačí vybrat trať a po krátkém loadingu jdete na věc. Kolem burácí motory ostatních mašin, když tu organizátor konečně odpočítá poslední předstartovní sekundu a všichni vyrážejí do jedné velké skrumáže. Ti nejméně šťastní končí záhy obrácení hlavou vzhůru, což ale není žádná překážka – auťáky se většinou samy dostanou zpět na kola, a když ne, je tu respawnovací funkce. Jezdí se klasicky do kola, přičemž trať je často záměrně zúžena, aby se velké stroje musely takříkajíc mačkat. Počítejte proto s tím, že se každou chvíli budete s někým přetlačovat, zatímco peloton vás pohodlně předhoní. To ale nic neznamená – oni už se hoši také poperou, což velmi kvitujeme. Protivníci se nechovají nepřátelsky výlučně vůči vám, nýbrž i vůči sobě navzájem. Párkrát se nám stalo, že jsme vyhráli de facto prohraný závod jen proto, že tři vedoucí auta těsně před cílem vyrobily parádní kolizi, které jsme se z těsného závěsu jen tak tak vyhnuli a projeli v adrenalinovém závěru cílovou páskou jako první. Na normální obtížnost budete slavit vítězství často a brzy se možná budete trochu nudit, pak se rozhodně vyplatí v menu nastavit profesionální obtížnost, která dává za každých okolností řádně zabrat. Možná bychom uvítali obtížnosti tři, protože takhle je možné se rozhodnout pouze mezi jednoduchým a těžkým a v určité fázi svých výkonů se tak budete buď dloubat v nose, nebo drtit klávesnice zlostí.

Neužijete si však pouze četných kolizí mezi jednotlivými monster trucky, nýbrž také „interakce" s okolím tratě, popřípadě překážkami, které se na ní záměrně či nedopatřením ocitly. V této souvislosti je nutné dodat, že Monster Jam se opírá o vyspělý, byť hodně přestřelený fyzikální engine. Není proto problém najíždět do budek, závor, kuželů, aut atd. Tyto překážející předměty se efektně rozlétávají, případně jsou odmrštěny na jiné místo tratě. Proč to ale kromě destrukčních choutek vyvádět? Zkrátka proto, že za ničení získáváte body, a pokud se vám daří obzvlášť pěkné kousky, navíc řetězené do jakýchsi komb, pak vám jich na konto přitékají velmi solidní sumy. V cíli těchto závodů se sice počítá pouze umístění, ale získávání velkých bodových obnosů motivuje především proto, že se poté lze zapsat do listiny rekordů, čímž se hra obrací k samotným kořenům videoherní zábavy.

   

Nezávodí se ale pouze na venkovních tratích, nýbrž i na stadionech. Tam už vůbec není dostatek prostoru, přičemž aréna je rozdělena na dvě poloviny a jak vy, tak soupeř se snaží své překážky zdolat v lepším čase a pokud možno s lepším bodovým součtem na konci. V arénách se konají také výhradně destrukční hody, kterým je určen další mód. Ocitnete se v jakémsi novodobém koloseu, všude kolem diváci, a před vámi hromady vozů, které je třeba mohutnými koly co nejefektnější rozdrtit. Popravdě mnohem více než tyto čistě ničící varianty nás bavilo závodění, a to třeba i v tzv. eliminaci, kdy poslední v každém kole definitivně odpadá.

  

S Monster Jam bychom byli navýsost spokojeni, jen kdyby nemělo pár větších vad. Za tu největší považujeme strašlivě arkádové ovládání, které má především ten následek, že si vůbec nepřipadáte jako za volantem monster trucku, ale spíše bakelitového trabantu. Sebemenší změna směru se postará o příliš velký úhel natočení kol, takže se často stává, že s mašinou smýkáte ze strany na stranu. Tato citlivost se snoubí s příliš velkou nepřesností. Vše probíhá navíc až moc vzdušně – káry si to sviští neuvěřitelnými rychlostmi a ani srážky nemají takové důsledky, jaké bychom si představovali. Části vozů odlétávají jen sporadicky, to už se kapoty mnohem raději halí do bahenní roušky. Pokud se pídíte po jakýchkoliv funkčních hendikepech po drsných nárazech, raději na ně zapomeňte.

    

Monster Jam nevypadá vůbec špatně. Monster trucky jsou moc pěkně navržené, okolí tratí je poměrně bohaté a o mocném fyzikálním enginu, který se stará o značnou efektnost, už řeč byla. To vše přitom běží i na průměrných mašinách bez sebemenšího zadýchání. Zaskočila nás ale nemožnost změny rozlišení přímo v samotné hře. Ani v nějakém externím nastavení to není možné. Ve složce se hrou ovšem naleznete několik spouštěcích souborů, každý s dodatkem jiného rozlišení, případně nastavením antialisingu. Takové řešení vidíme poprvé a je třeba dodat, že příliš elegance nepobralo. O zvucích a hudbě se dá říci jediné: odpovídají celkovému naturelu hry.

   

Monster Jam je jedním z těch titulů, které si z povánočního, notně omezeného výběru můžete poměrně s klidem vybrat. Samozřejmě za předpokladu, že máte rádi drsné závodění s četnými kolizemi a destrukcí. Rozhodně byste měli holdovat arkádovému modelu, protože tady si ho užijete měrou vrchovatou, přičemž v tomto případě platí, že méně je někdy více. Sympatických 70% si ale Monster Jam zaslouží.