Mass Effect 2

Pokud se dá mluvit o nějakém impulsu, který v posledních letech postihl žánr RPG, jistě to bude rok 2007, kdy vyšla pecka jménem Mass Effect, jenž otevřela svět her na hrdiny i hráčům, kteří do té doby o tento žánr nezavadili. Prvky RPG totiž zůstaly mírně v pozadí a hlavní složka byla ryze akční. Nicméně hloubka příběhu, propracovanost postav a mnoho herních možností byly tím, co hře přineslo řadu ocenění a excelentní hodnocení po celém světě. Jen pro srovnání, dnes má Mass Effect na serveru gamerankings.com průměrné hodnocení téměř 90% a od nás si odnesl hodnocení na chlup stejné (recenze). A nyní již zanechme minulost minulostí a vrhněme se na to, co nám přináší tolik očekávaný druhý díl, opět od studia BioWare!

Shepard je mrtev, ať žije Shepard! Ať jste hráli za muže nebo ženu, nic nezabrání tomu, aby Shepard v prvních minutách druhého dílu zemřel po napadení cizí lodí v hlubinách vesmíru, když se jako správný velitel pokouší zachránit celou posádku. Nemusíte ale dlouho plakat (i když ve hře uběhnou celé dva roky), protože pomocí scénáristické kličky a jedné tajemné organizace Shepard znovu ožije a krátce poté, co dostane zpět svou starou lodičku, respektive její identické dvojče, může vyrazit na tajemnou misi, pro tajemnou organizaci. Zkrátka všechno je z počátku velmi tajemné. Proč mizí lidé z různých planet? Proč není jediná stopa po původci tohoto činu? Co vede tajemnou organizaci Cerberus, aby se bila za jiné, když rozštěpená aliance na ně kašle? To vše postupně zjistíte v dlouhém a velmi propracovaném příběhu, který je tvořen řadou hlavních úkolů a také mnoha úkoly vedlejšími. Jejich zobrazení je trochu nepřehledné a interface je dost minimalistický a využívá pouze část obrazovky, což je na velkém monitoru trochu škoda. V průběhu mise jinak vypomáhá mapka a pokud není dostupná, tak malá šipka na radaru.

Hlavní hrdina hry je opět Shepard, ať už žena nebo muž. Pokud jste úspěšně dohráli první díl, můžete použít své savy a začít hru doslova tam, kde jste skončili. Ovlivníte tím vztah ostatních lidí k vám, některé přátele, které jste ztratili, už nepotkáte a naopak se vám možná uzavřou některé cesty, které byste jinak mohli navštívit. Naštěstí je tu stále varianta zcela nové postavy a tak můžete začít celou hru s čistým štítem, přičemž si vás hra na začátku trochu oťukne a nastaví se podle vašich odpovědí. Na výběr je samozřejmě z několika tříd od vojáka až po inženýra schopného vyrábět bojové droidy. Všechny třídy ale směřují k větší akčnosti, jako víceméně celá hra. Do akcí ale nemůžete cestovat sami a k tomu je tu možnost si opět naverbovat partu, stvořenou z různorodých postaviček lidského i mimozemského původu, jejichž hledáním zaberete dobrou první polovinu hry. Každá postava se samozřejmě hodí pouze k některým úkolům a tak je volba vhodné posádky tím prvním krokem k úspěšnému plnění mise. Občas dokonce není možné některého člena vzít sebou, protože mezi lidmi by budil moc pozornosti, případně zemřel na otravu některým, pro lidi neškodným, virem.

Za jednotlivými misemi putujete doslova po celém vesmíru. Jsou tu jednotlivé solární soustavy, mezi kterými se přesunujete speciálním urychlovačem, dále jejich části a také jednotlivé planety. Po galaxii tentokráte létáte přímým ovládáním lodi pomocí myši, které dokonce dochází palivo a tak je nutné čas od času dokupovat zásoby ve vesmírné čerpací stanici. Krom paliva nakupujete také speciální sondy, které slouží k těžení surovin z neprozkoumaných planet. Samotná těžba doznala zásadních změn. Vaše loď se pohodlně uvelebí na orbitu dané planety a pomocí skeneru projíždíte celý povrch planety až narazíte na hodnoty symbolizující výskyt surovin. V té chvíli je vhodný čas k vystřelení sondy, která suroviny doručí na vaši loď. Jakmile najdete všechna ložiska, můžete putovat dále, zadávat výzkum dalších vylepšení a vůbec užívat darů jednotlivých planetek. Je sice pravda, že po čase vás těžba začne nudit, protože se jedná stále o stejnou činnost, ale netrvá to nijak dlouho a dá se to přežít.

Když už byla zmínka o vylepšeních, pojďme se podívat na zbraně a vybavení, kterým můžete na lodi svou posádku vybavit. Zbraní je k dispozici celá řada, od pistolí přes samopaly, sniper pušky, granátomety, až po experimentální kousky. Všechny se dají postupně vylepšovat, zlepšovat jejich přesnost, zvyšovat kadenci nebo velikost zásobníku. K tomu slouží výzkum, do kterého můžete investovat a také nalezené dokumenty, které analyzujete přímo na bojištích. Stejným způsobem vylepšujete také brnění, které si můžete libovolně měnit ve své kajutě na lodi. Oproti prvnímu dílu, kde zbraně nebylo třeba nabíjet a pouze se přehřívaly, zde přichází na scénu náboje. Ty naštěstí padají takřka z každého nepřítele, takže jejich nedostatek vyřešíte poměrně rychle. Důležitým prvkem je využívat všechny zbraně, které u sebe nosíte, protože každá je určena k jiné akci a střílet kulometem na vzdáleného nepřítele je holý nesmysl a ztráta nábojů, když se k tomu přímo vybízí odstřelovací puška.

Stejně jako vylepšujete své vybavení, vylepšujete postupně i své vlastnosti. Můžete investovat do několika různých vlastností, z nich většina směřuje k bojovým dovednostem. RPG prvky jsou zde poněkud usazenější do pozadí a akční složka rozhodně přesahuje, což ne každému musí vyhovovat a jistě se řada lidí proti tomu ozve. Naopak občasní hráči budou jistě rádi, stejně jako za volbu automatického rozdělení bodů. A samozřejmě vylepšujete také vlastnosti partě a můžete tak dosáhnout velmi zajímavé kombinace schopností. Ty jsou vyjádřeny ikonami u jednotlivých postav v partě, které se objeví ve chvíli, kdy hru zapauzujete podržením klávesy levý Shift. V této chvíli si můžete změnit zbraň, rozdělit úkoly parťákům, jako například kdo má na koho zaútočit a jakou schopnost použít. Taktizování je velmi užitečné a proti velkým přesilám nepřátel je zcela zásadní umět využít vše, co vám každý člen nabídne. Krokem směrem k přístupnosti je také absence inventáře, který je nahrazen právě jednoduchým interfacem ve chvílích pauzy. Na druhou stranu to jistě řadu náročnějších hráčů moc nepotěší.

Velké změny se dočkali také hackovací minihry, kterých je více a neměly by se tak brzy ohrát. Jednou z nich je hackování elektronických obvodů, kdy hledáte v tištěném spoji dvojici stejných symbolů a poté je propojujete pomocí vodičů. Druhou variantou, na kterou jsem narazil, je hackování počítačových terminálů a dalších chytrých zařízení, kdy v jedoucích částech kódu hledáte trojici odpovídajících v co nejrychlejším čase, přičemž se musíte vyhýbat částím kódu, které spustí alarm. Minihry jsou docela svižné a zábavné a čím rychleji je splníte, tím více bodů dostanete jako odměnu.

Pilířem hry byly a jsou rozhovory, postavy a hloubka příběhu. Ten je opět vyprávěn řadou videosekvencí s rozhovory, které ovlivňujete přímo za chodu pomocí známého kolečka s odpověďmi. To nalezneme v podstatě stejné formě, ale tentokráte jsou odpovědi více odpovídající, což byla jedna z výtek pro první díl. Nestane se vám tedy, že zvolíte odpověď u které jste mysleli, že je spíše pozitivní a ona bude ve finále spíše ofenzivní. Tentokráte jsem na takový problém nenarazil. Množství odpovědi v nabídce je samozřejmě ovlivněno předchozími rozhovory a činy a také tím, zda se přikláníte spíše k dobru (paragon), nebo ke zlu (renegade). Já jsem se od začátku přikláněl spíše k dobru a tak se mi otevřela řada odpovědí, která umožní řešit některé krizové momenty pomocí diplomacie ku prospěchu mírového řešení a negativní volby se mi vůbec neobjevily. V té souvislosti se mi vybavuje jedna scéna z první části hry, kdy jsem jednomu mladíkovi rozbil zbraň a tím mu zabránil, aby jel na misi jako žoldák, čímž jsem mu zachránil život. Jaké bylo mé překvapení, když jsem o část hry později objevil v interní poště email, kde mi mladík děkuje, že jsem mu svým činem, který nejprve nechápal, zachránil život. Ač je to ve hře, člověka to přesto potěší – taková je hloubka a propracovanost hry. Díky takové odlišnosti je zajištěna možnost hrát celou hru znovu a zcela jinak.

Příběh je vyprávěn neuvěřitelně sugestivně a velmi tomu dopomáhá také herectví reálných herců. Tedy ne že by ve hře vystupovali, ale jejich dabing vás doprovází celou dobu. Snaha o maximální autentičnost jde až do takového detailu, že byli vybráni herci, kteří jsou podobní postavám ve hře a jejich hlas perfektně koresponduje. Rozhovory jsou hodně zajímavé a stejně jako v prvním díle vás bude nesmírně bavit procházet každou možnost rozhovoru a dozvídat se novinky o rozsáhlém světě, kde se hra odehrává. Vše se samozřejmě zaznamenává do osobního denníku, kde se můžete ke všem informacím zpětně dostat. Nechybí ani notná dávka humoru a doslova filmových hlášek, jako například ve chvíli, kdy přesvědčíte strážného, aby vás pustil na zakázanou planetu, na což podrážděně reaguje další obyvatelka, která se tam chce také dostat a nebylo ji to povoleno. Na její otázku, proč ona nemůže, když já ano, se strážný otočí a s výrazem akčního hrdiny pronese „Protože vy na zádech nemáte granátomet”. Filmovému prožitku pomáhají i kamerové záběry, krátký střih, nájezdy, rotace a další prvky, které ze sledování cut-scén dělají skvělý zážitek.

  

Sna jediné místo, kde nelze Mass Effect 2 vychválit, je engine. Od prvního dílu se toho mnoho nezměnilo a především majitelé silnějších PC budou zklamáni, že ani při nastavení všeho na maximum hra nevypadá o moc lépe, než na pár let staré mašině. Na druhou stranu to potěší majitele slabších sestav, protože nejen že hra vypadá stejně jako u silnějších, ale poběží rychle a bez cukání. Já jsem hru testoval na Intel Core i5, 4GB ram, GeForce 8800GT a až na pár detailů jsem si mohl dovolit mít vše zapnuté naplno bez znatelného zpomalení hry, což je velmi pozitivní zjištění. Načítání již není realizováno pomocí dlouhé jízdy výtahem, ale pomocí loadovacích obrazovek, kde se vždy dozvíte různé zajímavé informace a můžete sledovat nějakou animaci. 

Mass Effect 2 není dokonalá hra, ale skloubení skvělého a propracovaného příběhu s dokonalou prezentací a filmovým nádechem, doplněný neurazícím vzhledem je to, co vás do děje vtáhne a vykopne ven až po desítkách hodin hraní a to je přesně to, co má hra udělat. Hodnocení 95% si tedy plně zaslouží a nebýt několika drobností, asi bychom se odhodlali dát absolutní hodnocení. Takhle máme aspoň schovaný prostor pro hodnocení třetího dílu, který je mimochodem již v přípravě, měl by vyjít na začátku roku 2012 a uzavře celou plánovanou trilogii.