MAG – Massive Action Game

Snahy herních vývojářů o inovativní pojetí a vymyšlení něčeho nového si opravdu cením. Pro mne je to jeden z dost důležitých prvků při hodnocení her, protože jde bezesporu o faktor, který ovlivňuje celkovou zábavu. Na druhou stranu ono novátorské snažení musí být podpořeno i kvalitním zpracováním a vyladěním do posledních detailů. V opačném případě se totiž ze hry stává propadák, který vás jen naštve. Ostatně vysoké ambice jsou také důležité k pokroku. Nebýt ambiciózních tvůrců, jež se nebojí zariskovat a překážky jsou pro ně výzvou, tak dneska stále hrajeme variace původního Dooma. Nebo tedy spíše ani o žádných hrách nevíme a běháme tady s pazourkem a největší zábavou je křesání kamenů, abychom založili oheň. Po tomto úvodu vám asi musí být jasné, že se nám opět dostal do rukou vcelku zajímavě pojatý titul, který chtěl přinést něco nového. MAG vychází exkluzivně pouze na PlayStation 3, kde jsme ho pořádně otestovali a můžeme se pustit do jeho rozboru.

O ambiciózním pojetí celé hry svědčí už základní premisa: jde čistě o onlinovou střílečku, ve které se proti sobě na jedné mapě utká až 256 hráčů. Neskutečně velké číslo, díky němuž se MAG stalo pro jeho tvůrce ze studia Zipper Interactive výzvou jednak po hratelnostní stránce, ale i po technické. I když jde výhradně o multiplayerový titul, jež bez konzole připojené k internetu ani nespustíte, tak zde nechybí menší příběh. Jeho podávání se sice smrsklo skoro jen na textové popisky během začátku misí, ale to bychom v tomto případě překousli. Story vás nezaujme v žádném směru, jde spíše jen takový úvod, abyste prostě stroze a bezduše nezačali střílet a hotovo.

Vaším úplně prvním úkolem ve hře je tvorba vlastní postavičky, s níž pak budete brázdit tyto ohromné online servery. Tady nečekejte nijak rozsáhlé možnosti, dokonce si ani nemůžete udělat drsnou ženskou postavu! Ale to bychom ještě překousli. Hned poté si musíte vybrat, ke které ze tří soukromých vojenských organizací se přidáte. Já jsem například volil čečenské jednotky z Groznyj, ale ono je to vlastně jedno. Rozdíly mezi všemi frakcemi se zdají být minimální. Podle příslušnosti k té které skupině pak prostě máte na různých mapách odlišné úkoly, disponujete trochu jinými zbraněmi a další výbavou. Ve skutečnosti však vyjde nastejno, hrajete-li za kohokoli. Po vytvoření postavy rychle skočíte do tutoriálu, ve kterém se prakticky nic nenaučíte. Tedy kromě základního ovládání, na nějž byste ale určitě přišli i sami. Spíše bych uvítal, kdyby mi hra objasnila principy jednotlivých herních módů nebo odhalila různé detailnější prvky ovládání.

Potom už nic nebrání tomu, abyste se konečně pustili do samotného online hraní. Jak jsem již řekl, to je také vůbec jedinou náplní. Stačí si vybrat jakou mapu (resp. mód) chcete hrát a MAG už se postará o vaše přiřazení, prostě na konzolích běžný matchmaking systém. Když se řekne 256 hráčů na jedné mapě, může to znít jako velký chaos. A občas tomu tak skutečně je. V rámci zvýšení přehlednosti jsou hráči rozdělováni do samostatných jednotek po osmi členech, tyto jednotky pak do další skupinky a ještě větší skupina se označuje jako společnost. A až ta je vlastně celým týmem. Na druhou stranu musím v této souvislosti ještě zmínit, že zdaleka né vždycky se hraje v 256 hráčích. Tento vysoký počet je pouze v módu Domination, ostatní tři herní režimy jsou běžně třeba v 64 lidech. I to se mi zdá slušné. Všechny módy jsou samozřejmě designovány právě s přihlédnutím na dělení do různých jednotek a skupin. Povětšinou jsou vašimi úkoly určité cíle, které musíte bránit nebo naopak dobývat. Dle očekávání je nakonec nejlákavější zároveň nejmasivnější mód Domination.

Kromě plnění úkolů musíte pochopitelně především zabíjet členy nepřátelského týmu. Za to všechno získáváte zkušenosti a postupně stoupáte po úrovních, nemohlo se mi tak nevybavit třeba Modern Warfare 2. Všechno tady funguje naprosto stejně, na vyšších úrovních získáváte různé bonusy, vylepšení, ale i další zbraně a přístup k novým mapám (módům). Bohužel v případě MAGu mi chyběla nějaká větší motivace k získávání zkušeností a dalšímu postupu, ale jak si povíme v pozdější části dnešní recenze, za to asi může především frustrace.

Obrovská online vřava potřebuje mít určitá pravidla a velitele. Ano, od toho zde jsou vůdci jednotlivých skupinek hráčů. V tomto směru se mi MAG líbilo a právě s tím spojené featurky vidím jako (bohužel skoro jediné) větší plus. Role vůdců je přímo na bitevním poli hodně podstatná. Především můžete rozdávat nějaké konkrétní úkoly, za jejichž splnění pak jeho podřízení hráči (i on) získají bonusové zkušenosti. Celkově díky tomuto pak hra působí jako opravdové MMO, což bylo také účelem jeho vývojářů. Celý systém se tady povedlo zpracovat vcelku podařeně. Bohužel je asi každému jasné, že i takováhle hra je hodně závislá na lidech, kteří ji hrajou. Abyste neměli marná očekávání, musíme také zmínit, že realistické zpracování od této FPS řežby určitě nečekejte. Prakticky v ničem se nechová realisticky, ale to je prostě fakt, kvůli němuž bych nestrhával nic na hodnocení. Jen je to potřeba vědět před tím, než se pustíte do hraní.

Musím se přiznat, že já osobně jsem takřka odkojený PCčkář a konzolím jsem přišel na chuť až s příchodem PlayStation 3. Ale v akčních hrách stále dávám více přednost klávesnici s myší, než gamepadu. V rychlosti míření se to totiž nedá srovnat. Na druhou stranu si nemyslím, že bych byl vysloveně nemotorný při míření s gamepadem. Ale i tak se pro mě MAG stalo hodně náročnou výzvou. Ona je to prostě záležitost spíše pro hardcore nadšence, než běžného smrtelníka. Obtížnost je tedy až nesmyslná, což mě dokázalo hned v úvodu zklamat. Navíc i systém a schéma ovládání mohlo být určitě zmáknuté lépe. Dostavuje se totiž frustrace, která nemá v konzolových hrách obdob. Náročnost pramení hned z několika faktorů. Předně právě z oné masivnosti, protože tady ve většině případů nejde ani tak o to jaký máte skill, ale spíše o štěstí. Zkrátka když na vás zrovna čirou náhodou naběhne ze všech stran plno protivníků, jste bez nejmenší šance na přežití. Až příliš silná se mi zdá i sniperka, se kterou to je hračka. A to si piště, že z tak velkého počtu hráčů se najde hodně camperů, kteří prostě jen leží a číhají.

Úspěch tedy do velké míry závisí na štěstí, ale i na vaší spolupráci s ostatními. Bohužel to je také kámen úrazu. V takovém počtu hráčů je těžké se domluvit i v rámci vlastní jednotky, natož pak globálně. Bohužel chybí i nějaké zajímavé komunikační možnosti skrz zadávání jednoduchých „příkazů” a informací ve hře ostatním. I když MAG neobsahuje žádné taktické možnosti a jeví se jako typická „rambo” hra, s tímto stylem se k tíženému úspěchu nedopracujete. Věřím, že opravdu zábavné by mohlo být hraní s partou kamarádů, kteří by se mezi sebou domlouvali mikrofonem (v rámci jednotek). Bohužel sehnat přes stovku kamarádů, aby se mnou šli hrát MAG na PS3 je samozřejmě nemožné.

Velké obtížnosti přidává i fakt, že váš život se neobnovuje automaticky během času, jako je tomu v současné době u většiny stříleček. Navíc pokud vás nepřátelé zabijí, což se bude nejen ze začátku stávat dost často a dost rychle, tak vlastně nezemřete. Postava jen lehne na zem a ubíhá čas (relativně dlouhý), během něhož vás mohou členové vaší frakce přijít oživit a vrátit vás tak do hry. Bohužel doba je to příliš dlouhá a zbytečně se prodlužuje čekání, během kterého se prostě nudíte. Ještě že je tady sebevražedné tlačítko, pomocí kterého můžete tohle vaše trápení (v podobě) nudy hned ukončit. Po osobní zkušenosti jsem už nikdy nečekal ani vteřinu na to, že by mě snad někdo oživil (byť za to má zkušenosti), nebo také ne a já jenom tupě zíral na televizi. To ještě nemáte úplně vyhráno, protože i potom musíte čekat na respawn, a to většinou v rámci několika desítek vteřin. Když se to všechno sečte, tak se načekáte opravdu dlouho a hře tento fakt neprospívá, protože se jednoduše nudíte.

Herní náplň a její pozitiva i vady na kráse už jsme rozebrali vcelku detailně. Přichází ta pravá chvíle na to, abychom se podívali na druhý důležitý aspekt, s nímž se tvůrci potýkali – technické zpracování. Po pravdě řečeno graficky asi nikoho MAG nezvedne ze židle. Označil bych ji jako běžný průměr dnešní doby. Různé efekty a výbuchy vypadají dokonce i nadprůměrně. V dřívějších betaverzích hry se objevovalo ještě dost problémů, které se nakonec zvládlo docela vyřešit. A tak za technickou stránku si vývojáři zaslouží pochvalu. Jistě, občas stále narazíte na nějaké bugy, ale spíše kosmetické, které nemají zásadní vliv na hratelnost nebo výsledek bitev. Dokonce i v nejmasivnějším módu Domination hra šlape jako hodinky. Nezpozoroval jsem žádné lagování, což se zdá až s podivem. Servery se také zdají být stabilní, a tak bude potřeba spíše zapracovat na hratelnostní stránce, protože k té technické nemám větší výtky.

MAG jsem na konci prosince označil jako jednu z nejočekávanějších konzolových her. Zkrátka věřil jsem, že se tenhle ambiciózní projekt nakonec podaří vypilovat a masivní online řádění z pohledu první osoby se na konzoli PlayStation 3 stane skvělým zpestřením a zábavou. Teď už musím konstatovat, že tentokrát se to bohužel nepodařilo a čekání na kvalitní hru bylo marné. Základní koncept – tedy vytvořit masivní střílečku – byl lákavý, ale nakonec zde paradoxně kromě tohoto chybí jakékoli zajímavé novinky, protože tvůrci jen okopírovali mnoho prvků z jiných FPS, třeba i multiplayeru Modern Warfare. Bohužel né zrovna zdařile. Musím se přiznat, že pro mě osobně je MAG jedním velkým zklamáním, asi tak velkým, jak je samotná hra. Ze snahy o moderní zpracování vylezla prostě jen obyčejná střílečka, která vás po chvíli omrzí. Proto jí nemohu udělit více než 65%. Ale úspěch MAG, stejně jako každého jiného MMO, prověří až čas, reakce mas, ale i postoj tvůrců a případné další ladění, vylepšování a přidávání obsahu. Já však po osobní zkušenosti už ve větší úspěch nevěřím.